Poměrně početná je výprava českých dráhových cyklistů složených z jezdců Armádního sportovního centra Dukla na evropském šampionátu kategorií U23 a juniorů na dráze v německém Cottbusu. A o jejich zdraví dbá zkušený lékař Evžen Rašev, který se kolem kol a cyklistiky pohybuje již přes čtyřicet let.
Ke dráhařům se dostal přes trenéra Dukly Praha a české reprezentace Milana Kadlece, resp. jeho syna, rovněž Milana. „U dráhaře Milana juniora, který letos jezdí i na silnici za stáj Kasper crypto4me, jsem léčil potíže související jak s kyčelním kloubem, tak se svalovou dysbalancí. Po jejich vyřešení mě oslovil jeho otec, zda-li bych mohl dělat lékaře dráhařů U23 dráhařů a já tu nabídku přijal,“ vysvětluje své působení v Cottbusu.
Začátkem devadesátých let při gymnáziu sám absolvoval několik silničních závodů a po studiu medicíny se specializací na rehabilitaci hybního systému, koordinaci a terapii bolesti. V roce 1985 oslovil šéfa RH Plzeň, tehdy českého předního cyklistického klubu, zda-li by tam nemohl absolvovat rok povinné vojenské služby.
„Tam jsem se seznámil s lidmi jako třeba Vladimír Vávra, Otakar Fiala či s mistrem světa v cyklokrosu s Radomírem Šimůnkem. Třeba Oťas Fiala trénoval nadprůměrně a měl časté bolesti kolena. Ty ale nebyly zapříčiněny kloubním onemocněním, jak se často u cyklistů chybně předpokládá. Byly to úponové bolesti, vznikající při svalové nerovnováze,“ vzpomíná.
„Tato dysbalance vzniká často po banálních zranění jako je modřina u kolena po pádu, jako součást svalové ochranné reakce, která má smysluplným omezením kloubního pohybu umožnit vyhojení. Po několika dnech sice zcela zmizí modřina, ale jednou nastartovaná změna programování svalové aktivity často přetrvává a je zdrojem dlouhodobého přetěžování svalů a jejich úponů. A v tom okamžiku začíná moje práce, kdy je třeba přetrvávající software pohybového chování cvičením změnit. A to se mi dařilo a i dlouhodobé bolesti často překvapivě u vrcholových cyklistů po poměrně jednoduchých technikách vymizely,“ vysvětluje.
„No a potom jsem u cyklistiky zůstal a také jsem spolupracoval s naším tehdy nejlepším týmem JZD Slušovice,“ popisuje své lékařské cyklistické začátky Evžen Rašev.
„Po roce 1989, vzhledem k mé rodinné anamnéze, jsem založil v německém Schweinfurtu Institut léčby hybných poruch. Poté mě oslovil Roman Čermák, zda bych nezajišťoval nově vznikající horská kola. Takže deset let jsem jezdil po světe s biky i na mistrovství světa. Ale dvě třetiny svého času jsem pracoval v Německu a vznikla i spolupráce s Karlovou Univerzitou, na které učím stabilizační poruchy v Praze dodnes.“
Po přelomu století obnovil spolupráci se silniční cyklistikou a od té doby spolupracuje s týmem, který nyní nese název Kasper/crypto4me. Ovšem na dráze se cítí také jako doma. „Jsou to dvě rozdílné skupiny – sprinteři z Dukly Brno a vytrvalci z Dukly Praha. Sprinteři jsou zcela jinak svalově vybavení než vytrvalostní závodníci. Při pohybových problémech je proto nutno volit individuální přístup v ovlivňování svalově-vazivových problémů. A hodně mě zajímá hranice lidských možností ve sprinterských disciplínách a to samé ve vytrvalostních,“ pokračuje Rašev.
Zkušený lékař, který před několika lety dokonce držel světový rekord v hodinovce jezdců nad 60 let, považuje za obdivuhodné české úspěchy na dráze. „Dráhová cyklistika měla vždy u nás vynikající talenty i výsledky. Prý by se měla v dohledné době stavět dřevěná dráha v Brně a moc držím palce, aby se to povedlo. Tím by nemuseli naši sportovci jezdit trénovat na dřevo do zahraničí a jistě by se to projevilo i v ještě lepších výkonech a výsledcích,“ míní.
Zároveň však vidí i to, že mnozí závodníci rádi jezdí závody jen nebo převážně na dráze. „Ale podle mého názoru se to musí kombinovat se závoděním na silnici. Na silnici se natrénuje schopnost přizpůsobit se různým podmínkám povrchu, počasí, trvání závodů apod. A tato variabilita přispěje u mladých závodníků nepochybně k rozvoji jejich koordinačních schopností. Zaujalo mě, že některé mladší dráhové cyklistky se výborně pohybují v pelotonu, mají dobrou schopnost číst závody, ale takzvaně ´odejdou´ na samotnou všeobecnou výkonnost. Tady vidím určité rezervy, pro jejichž odbrzdění je zase silniční závodní cyklistika nepostradatelná,“ dodal Evžen Rašev.
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA
