Velká obřadní síň strašnického krematoria byla v pátek 17. dubna zcela zaplněná. Český sport, kultura i veřejný život se přišly rozloučit s Imrichem Bugárem, legendárním diskařem, olympijským medailistou, mistrem světa a dlouholetým členem Dukly Praha, který zemřel 8. dubna 2026 ve věku nedožitých 71 let.
Smuteční obřad proběhl v důstojné atmosféře. Přítomni byli nejbližší členové rodiny, kteří společně s ostatními hosty uctili jeho památku. Vzpomínky na Bugárovu osobnost, sportovní kariéru i jeho pověstný humor zaznívaly prostřednictvím řečníků (v maďarštině a slovenštině promluvila také Anikó Rabay, starostka obce Ohrady, kde se Imrich Bugár narodil – pozn.), písní, fotografií i videomedailonku.
Nechyběly ani vojenské pocty, které podtrhly Bugárovu dlouholetou příslušnost k Armádnímu sportovnímu centru Dukla. Právě Dukla byla jeho sportovním domovem více než půl století.
Osobnosti napříč sportem i kulturou
Na poslední rozloučení dorazila řada významných osobností české atletiky, olympioniků, trenérů i představitelů sportovních svazů. Zmínit lze například Barboru Špotákovou, Romana Šebrleho, Jarmilu Kratochvílovou, Helenu Fibingerovou, Jiřího Kejvala, Martina Doktora či Libora Varhaníka. Nechyběli ani zástupci kulturního života, kteří s Bugárem sdíleli přátelství nebo spolupracovali na různých projektech.
Mnozí z nich připomínali jeho otevřenost a schopnost navázat kontakt s kýmkoliv. Od reprezentantů až po děti na sportovních akcích. Bugár byl pro mnohé nejen kolega, ale i rádce, parťák a člověk, který dokázal rozesmát i ve chvílích, kdy to nikdo nečekal.
V podobném duchu promluvil při pietním aktu také Pavel Benc, ředitel ASC Dukla. „Bugy byl veselý člověk, uměl bavit společnost a mezi lidmi se cítil dobře. Každá sklenička vína nebo frťan slivovice s ním chutnala. Až na něj dnes půjdete zavzpomínat, ať už mezi přáteli, nebo doma, připijte si a vzpomeňte na něj,“ uvedl.
„Každý lidský život je časově ohraničený. Ty už nám svůj čas nedáš. Až později si možná uvědomíme, že okamžik, kdy jsi v práci zaťukal na dveře, dveře se pomalu otevřely a do kanceláře vstoupila ohromná postava diskaře, která jemně pronesla ‚Slunce v duši‘, se už nikdy nevrátí. Ať ti tam nahoře slunce svítí po boku dalších velikánů sportu,“ doplnil procítěně.
Pietní místo na Julisce
Po skončení obřadu byly květiny a věnce převezeny na stadion Juliska, symbolicky k diskařskému kruhu, kde vzniklo pietní místo pro všechny, kteří se chtějí s Imrichem Bugárem rozloučit osobně a v klidu. Juliska byla jeho druhým domovem – místem, kde trénoval, pracoval a kde ho znaly celé generace sportovců.
Odkaz, který zůstává
Imrich Bugár patřil k nejvýraznějším osobnostem československé i české atletiky. Mistr světa, mistr Evropy, olympijský medailista, držitel českého rekordu, ale také člověk, který dokázal spojovat lidi a rozdávat dobrou náladu.
Jeho odkaz zůstává nejen v tabulkách, ale především v příbězích, vzpomínkách a generacích sportovců, které inspiroval.
Závěr obřadu doprovodila píseň Srdce nehasnou v podání Karla Gotta a Charlotte Elly Gottové, poté státní hymna, po níž přítomní povstali a dlouhým potleskem uctili památku atletické legendy.
TEXT: Pavel Král
FOTO: CPA
