Šampionku Maděrovou čeká start v Číně. Výpadek z léta dohnala, do závodů dá maximum

V úterý odlétá směr Čína. Olympijská vítězka v alpském snowboardingu Zuzana Maděrová říká, že je na blížící se start sezony připravena na sto procent, přestože ji v létě postihl delší tréninkový výpadek kvůli poranění v dolní části těla.

„Zdravotní komplikace byly větší než vloni, vyřadily mě na pět týdnů. Ale zažili jsme už horší věci. Třeba operaci kyčle před dvěma roky. Věřím, že jsem zpátky tam, kde jsme s trenérem chtěli být,“ uvedla na dnešní tiskové konferenci třiadvacetiletá hvězda Armádního sportovního centra Dukla

Plnila jste rovněž společenské povinnosti spojené se ziskem olympijského zlata. Už trochu opadla jejich intenzita?

Léto bylo v tomto směru poměrně náročné. Celou dobu mi v tom ale manažersky pomáhala moje sestra. Všechno zařizovala tak, aby trénink zůstal na prvním místě. Tak jsem si to přála a tak to také bylo. Na začátku září jsem odjela na soustředění do Rakouska, kde jsem už měla potřebný klid.

Uvědomujete si, že při závodech budete nyní coby olympijská šampionka v jiné pozici? Jak se říká s terčem na zádech…

Na sezonu se každopádně těším. Je to výzva. Udělala jsem maximum, aby byla zase povedená.

Zmínila jste zdravotní trable. Co jste v danou dobu například nemohla dělat?

Na spodní část těla v podstatě nic, horní se udržovat dala. Co ale bylo potřeba, jsme dohnali. Fyzicky se cítím dobře.

Přichází sezona po olympiádě, jste i tak hezky namotivována?

Jsou tam očekávání, i když vrchol není tak velký. Každá sezona má své proměnné. Lidi snad pochopí, že nejsme roboti, že máme lepší i horší dny, stejně jako oni. Do závodů chci dát maximum, a když se povede úspěch, budu spokojená.

Přípravu rovněž ovlivnil nedostatek sněhu. Poradili jste si i s tím?

Jednalo se o zásadní věc. Šlo o nejhorší období za poslední roky. Na ledovcích moc sněhu nebylo, většinu podzimní přípravy jsme tak strávili v hale v Belgii. Až později jsme se přesunuli na Kaunertal, kde normálně býváme dva měsíce. Teď jsme tam strávili jen čtyři týdny. Ale i v té hale byl trénink kvalitní. Handicapem je pouze skutečnost, že se v ní dá jezdit pouze slalom ne obřák. Trať je dlouhá zhruba 350 až 400 metrů, vejde se na ni třiadvacet slalomových bran.

Co kapacita, postačila?

Bylo nabito. Jak se ledovce postupně uzavíraly, plnily se haly víc a víc. Tuhle jsme měli naštěstí objednanou už od března. Byly z toho nakonec tři týdny a jsme za ně rádi.

Poznávali vás na svahu coby olympijskou vítězku?

Byl tam poměrně velký zájem. Nejvíce samozřejmě od Čechů. Na Kaunertalu pak i Rakušané, protože vědí, že jsem ve finále porazila Sabinu Payerovou. Byly tam tou dobou svátky. Každou jízdu jsem se s někým fotila nebo někomu něco podepisovala. Třeba helmu, hůlky nebo rukavice. Zkrátka všechno, co šlo. A taky mě prosili, aby se mnou mohli jet na vleku. Žádosti jsem musela odkládat i na další den. (směje se)

Měnila jste něco ve snowboardovém vybavení?

Když něco funguje, tak se to měnit nemá. O tom jsem přesvědčena. Helmu mám novou, ale vlastně stejnou.

Nastala nějaká změna v realizačním týmu?

Mohu si už dovolit fyzioterapeutku. Do té doby podobné služby zajišťovala Dukla a svaz. A přibyl i nový sponzor.

Brzy vyrazíte do Číny. Co očekáváte od úvodních startů ve světovém poháru?

Půjde samozřejmě o výzvu. Až tam se ukáže, jak na tom v porovnání s ostatními doopravdy jsem.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Pokračujte ve čtení