Potvrdil, že je aktuálně nejlepším kajakářem světa. Jakub Krejčí z ASC Dukla vybojoval na mistrovství světa v americké Oklahomě zlatou medaili v klasickém slalomu a přidal také stříbro v časovce kayakcrossu. Cesta za životním úspěchem ale rozhodně nebyla bez překážek. Krátce před šampionátem přišel o oba trenéry a na poslední chvíli řešil, kdo se o něj bude během závodu starat. Navíc ho kvůli administrativní chybě nemohl v USA podpořit mladší bratr.
Na první pohled působila jeho cesta za titulem suverénně. Ve skutečnosti však musel čtyřiadvacetiletý vodní slalomář zvládnout řadu nečekaných komplikací. „Nejprve neodletěl Ondra Tunka, tak jsem poprosil svého bývalého trenéra Honzu Vondru,“ začal Krejčí vyprávění o nečekaných peripetiích.
Jan Vondra se letos věnoval především surfování a fotografování, trenérskou práci dočasně upozadil. Jenže ani on nakonec u týmu dlouho nevydržel. „Honza se na šampionát hrozně těšil, ale po dvou dnech si při pickleballu utrhl Achillovu šlachu a další den letěl domů,“ popsal Krejčí nepříjemnou situaci.
Musel proto znovu hledat trenérskou pomoc. „Nakonec se mě ujal Pavel Kubričan, který trénuje Vítka Přindiše. Poskytl mi tu nejlepší možnou péči a byl mi velkou oporou,“ poděkoval Krejčí. Kubričan tak měl na šampionátu podíl hned na dvou světových titulech – kromě Krejčího dovedl ke zlatu v kayakcrossu také Víta Přindiše.
Tím ale problémy neskončily. Do Ameriky za Jakubem měla přiletět rodina včetně mladšího bratra Matěje. Ten však nakonec kvůli chybně vyplněnému číslu pasu v elektronické registraci ESTA nemohl odletět. „To mě hodně mrzelo. Těšil jsem se, že tam bude se mnou,“ přiznal Krejčí.
Naštěstí dorazili alespoň ostatní členové rodiny, kteří mohli být u jeho největšího kariérního úspěchu. „Všichni si to užili naplno. Mamka říkala, že by tam klidně jela na dovolenou,“ usmíval se nový mistr světa, přestože sám připustil, že Oklahoma City rozhodně nepatří mezi jeho vysněné destinace.
Po loňském stříbru v Penrithu neskrýval dojetí. Tentokrát ale převládaly jiné emoce. „Loni jsem byl hrozně dojatý, byl to obrovský výbuch emocí. Teď ze mě hlavně spadl tlak, který jsem cítil po výsledcích ve Světovém poháru,“ přiznal lídr průběžného pořadí seriálu.
Zároveň prozradil, jak se s tlakem snaží pracovat. „Mně se osvědčilo s tlakem nebojovat. Beru ho jako něco pozitivního, co mě může posunout.“
Na šampionát byl připravený i po fyzické stránce. Velké vedro v Oklahomě zvládal díky cílené přípravě. „Absolvovali jsme takzvaný heat training. Běhal jsem po Praze i v horku v mikině, aby si tělo zvyklo na vysoké teploty. Myslím, že se to vyplatilo. Organismus se nepřehříval a pomáhaly nám i chladicí vesty nebo ručníky.“
Po návratu do Prahy měl zlatou medaili na krku, stříbrnou z časovky schovanou v kapse. „Ta není až tak zajímavá, protože časovka není olympijská disciplína,“ pousmál se. O to více se těší na jinou trofej. Jako nový mistr světa převezme putovní pohár, který si už více než padesát let předávají vítězové světového šampionátu v kajaku. „Doufám, že už ho má Titouan Castryck zabalený a přiveze mi ho na další Světový pohár. Přijde mi krásné, že tahle trofej putuje mezi mistry světa už tolik let. Moc se na ni těším.“
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA
