Tak trochu ve stínu své starší sestry Veroniky vyrůstala dráhová sprinterka Anna Jaborníková z Dukly Brno. Zatímco Anna stále závodí pod rodným příjmením, její sestra už po sňatku s dalším sprinterem Dukly Brno nese jméno Veronika Tamme. V roce 2022 společně s Veronikou a Natálií Mikšaníkovou vybojovala stříbro v týmovém sprintu. Po individuální medaili z mistrovství Evropy ale dlouho toužila. Splnilo se jí to až letos, když na evropském šampionátu v německém Cottbusu získala stříbro v olympijské disciplíně keirinu.
Odchovankyně Sportcomplexu Břeclav oslavila letos v březnu dvaadvacáté narozeniny a na mezinárodní scéně se prosazuje stále výrazněji. Potvrdila to už v dubnu na Světovém poháru v Malajsii, kde obsadila v keirinu výborné deváté místo. Společně se sestrou Veronikou a Sárou Kateřinou Peterkovou navíc dojely šesté v týmovém sprintu. Individuální medaile z evropského šampionátu jí ale stále chyběla. Až do minulého víkendu.
Výbornou formu potvrdila také na domácím mistrovství republiky v Plzni, kde během posledního červnového víkendu nenašla přemožitelku. Získala čtyři mistrovské tituly – ve sprintu, keirinu, závodu na 1 km s pevným startem a také v týmovém sprintu, který ovládla společně se sestrou Veronikou a Sárou Kateřinou Peterkovou.
„Vždycky to může být lepší,“ říkala po domácím šampionátu a už vyhlížela mistrovství Evropy. „Doufám, že jsem v dobré formě a mohlo by se něco podařit. Zároveň sbíráme důležité body do kvalifikace na mistrovství světa, kde to zatím vypadá velmi slibně. Měly bychom mít dvě místa,“ uvedla.
S průběhem dosavadní sezony byla spokojená. „Deváté místo v Malajsii je zatím můj nejlepší individuální výsledek v kariéře,“ přiznala. Přesto tehdy tvrdila, že má raději klasický sprint než keirin.
„Sprint mám raději. Keirin je vždycky trochu o štěstí. Můj výkon jde nahoru a v poslední době se mi ve sprintu daří víc. Doufám, že v Cottbusu nějaká medaile přijde, ale nechci to zakřiknout,“ říkala po republikovém šampionátu.
Její slova se nakonec naplnila. Na 333 metrů dlouhém betonovém oválu v Cottbusu sice ve sprintu skončila už ve čtvrtfinále, ale v keirinu vystoupala až na druhý stupeň vítězů.
„Medaile si moc vážím. Je to moje poslední mistrovství Evropy v kategorii U23. Už jsem po individuální medaili byla hodně hladová a jsem ráda, že to konečně vyšlo,“ uvedla dvojnásobná medailistka z juniorského mistrovství světa.
Na evropském šampionátu tentokrát nejela týmový sprint, protože českému týmu chyběla třetí závodnice. Nakonec se to ukázalo jako výhoda.
„Mohla jsem si odpočinout a nakonec to dopadlo takhle. Ve sprintu to bylo o kousek, ale i tak jsem maximálně spokojená. Mám medaili a jsem opravdu šťastná. Upřímně jsem si víc věřila ve sprintu. Když jsem si do finále keirinu vylosovala první pozici, nebyla jsem z toho nadšená. Pak jsem si ale uvědomila, že jsem z jedničky jela i semifinále, uklidnila jsem se a řekla si, že to zvládnu. A vyšlo to,“ radovala se Anna Jaborníková.
Po návratu z Cottbusu ji čeká týden doma a zasloužený odpočinek. Poté už se znovu rozjede příprava na vrchol sezony.
„Nejdřív pojedeme na soustředění do Dánska, potom do Belgie a následovat bude závěrečné ladění formy na říjnové mistrovství světa v čínské Šanghaji. Tam bude obrovská konkurence – přijedou Číňanky, Američanky, Australanky, Novozélanďanky i další silné sprinterky. Netroufám si odhadovat výsledek, ale určitě bychom chtěly získat co nejvíce bodů do olympijské kvalifikace v týmovém sprintu a posunout se ve světovém žebříčku,“ dodala Anna Jaborníková.
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA
