Archiv rubriky: lyžování

V listopadu nedovolil příliš silný vítr lyžařkám v rychlostních disciplínách odjet dva sjezdy světového poháru na nové trati ve středisku Zermatt/Cervinia na pomezí Švýcarska a Itálie. Hvězda Dukly Praha Ester Ledecká tak musela svůj návrat na bíle svahy odložit.

Kvůli zranění a dvou operacích klíční kosti nezávodila na lyžích celou minulou sezonu. Čekání by měl být nyní konec, elitní seriál pokračuje o tomto víkendu. Ve Svatém Mořici, kde jsou na programu dva superobří slalomy a sjezd, panuje příznivé počasí.

Olympijská vítězka z Pchjongčchangu v super-G byla dobře připravená už na neuskutečněný program. Od té doby kvalitně trénovala. Ve Svatém Mořici zajela v úvodním sjezdařském tréninku čtrnáctý čas. Od nejrychlejší Rakušanky Christiny Agerové ji dělilo 1,23 sekundy a za sedmou příčkou zaostala jen patnáct setin.

Ester Ledecká nemá zdravotní problémy. Spolupracuje s novým fyzioterapeutem a hlavně má skvělého servismana Guntrama Mathise, který dřív působil u Američana Bode Millera nebo Francouze Alexise Pinturaulta. Poprvé bude závodit na lyžích od značky Kästle.

Ve Svatém Mořici se Ledecké v minulosti moc nedařilo. „Teď je dobrá šance si napravit reputaci. Kopec se mi hrozně líbí, doufám, že se konečně skamarádíme,“ přála si osmadvacetiletá pražská rodačka po neuskutečněných závodech.

Podle původních plánů by se měla česká obojživelnice ještě před Vánoci přesunout do Davosu a stihnout i světový pohár ve snowboardu.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Velice příjemný pohled. Srdíčka fanoušků českého běžeckého lyžování při závodech Světového poháru po čase zase plesají. Díky Michalu Novákovi. Závodník liberecké Dukly vykazuje na začátku sezony obrovskou formu, ve stopě prohání absolutní elitu včetně ,,nedotknutelných“ norských hvězd. ,,Zraje nám jako víno,“ usmívá se Václav Korunka (na snímku), držitel olympijského štafetového bronzu z Calgary 1988.

Novák po druhém místě v závodu na 20 kilometrů s hromadným startem v Ruce v sobotu znovu bojoval o medaili. V Gällivare jej na volné desítce dělilo od bronzu pouhých 6,5 vteřiny. „V kariéře šel pozvolna nahoru, což je jenom dobře. Kdo rychle vyběhne, má tendenci brzy spadnout. U Michala je progres postupný, lepší se každým rokem. Teď už naskočil do úplné špičky,“ těší Korunku, v současnosti servisního pracovníka pro sport v Dukle Liberec.

Jde určitě o báječnou reklamu pro české běžecké lyžování, souhlasíte?

Bezpochyby. Mě, coby bývalého běžce na lyžích, jeho výkony obzvlášť baví. Když v každém závodě dokážete soupeřit se silnými Nory a ještě je porážet, je to fantazie. Michal může být krásnou inspirací a motivací pro další nadějné lyžaře, kteří jej mohou následovat.

Vzlet k absolutním výšinám není náhodný. Kolik práce za ním podle vás stojí?

Jedná se samozřejmě o dlouhodobý proces a hlavně práci celého týmu. Od trenérů, fyzioterapeutů až po servis. Výraznou stopu pak na jeho růstu podle mého soudu nese reprezentační šéftrenér Honza Franc. Šlo se víc do detailů, sehnal například norského specialistu na techniku. To jsou střípky, které jsou potřeba k dotvoření celé mozaiky.

Nováka jste měl možnost sledovat delší čas. Čišel z něho velký potenciál už po příchodu do Dukly v roce 2018?

Určitě. Vždyť zanedlouho získal stříbro na mistrovství světa do 23 let. Svědčilo to o jeho talentu, který však bylo potřeba rozvíjet. Když jste výborný junior, jsou tam předpoklady, že se později můžete prosadit i mezi dospělými. Michal tuhle pravdu potvrdil hlavně díky obrovské vůli a dřině. Ne každý něco podobného zvládne.

Blýskl se také letos v únoru na mistrovství světa, kde ve sprintu skončil čtvrtý. Teď drží s absolutní špičkou krok i v distančních závodech. Pomohly tomu i mrazivé podmínky, v nichž se ve Finsku a Švédsku jelo?

V těchto podmínkách mají lyže všichni podobné. Dáte tam parafín, ten funguje v mrazu nejlépe. Odskoky v kvalitě mázy proto nejsou výrazné. Horší je počasí kolem nuly. Tam je to o volbě co nejideálnější struktury. Když promažete, vyzuje vás to z bot. Nejede to, přepadáváte. Nastanou rozdíly, které neovlivníte.

Michal parádně rozběhl i nedělní štafetu. Ta nakonec skončila desátá. Jaký má podle vás kvartet Novák, Fellner, Lukeš a Šeller potenciál do budoucna?

Je to práce čtyř lidí. Bohužel se tam projevují i roky. Mladíci jako Lukeš výkonnostně teprve rostou. Běh na lyžích je vytrvalostní sport. Nic nejde hned. Musíte si to odtrénovat, teprve pak můžete být dobří. To se týká i štafety. Máme i jiné  naděje. Jejich čas přijde, ale chvíli potrvá, než se posunou na patřičnou úroveň.

Zpět k Michalovi. Co byste mu popřál do dalších etapy slibně se vyvíjecí kariéry?

Aby své touhy přetavil v medaile na mistrovství světa či olympijských hrách.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Forma drží. Běžec na lyžích Michal Novák si ve švédském Gällivare připsal další parádní výsledek ve Světovém poháru. V individuálním závodě na volné desítce obsadil velmi pěkné 9. místo! Z vítězství se radoval Paal Golberg z Norska, český reprezentant na něho ztratil pouhých 11,6 vteřiny.  

Sedmadvacetiletý člen armádního klubu Dukla Liberec dosáhl po druhé příčce z minulého týdne na 20 kilometrů s hromadným startem ve finské Ruce na další výborné umístění. Od začátku se na mezičasech pohyboval na předních příčkách a vysoké tempo udržel až do cíle. V konečném pořadí se vměstnal do elitní TOP 10, v níž figurovalo hned sedm (!) Norů. Na bronzový stupínek scházelo Novákovi jen 6,5 vteřiny.

,,V takové konkurenci je poměrně těžké nastavit tempo, bylo to šíleně nasekaný,“ poznamenal v nahrávce pro média. Moc dobře věděl, o čem mluví. Na trať vybíhal z elitní červené skupiny jako první, neměl tedy pořádný přehled o mezičasech největších soupeřů. ,,Měl jsem super lyže, ale když jsem jel ve druhém okruhu ve sjezdu za Andersenem, tak mi ujížděl. Seveřané to měli ještě o kus dál,“ hodnotil kvalitu materiálu. S předvedeným výkonem byl jinak velice spokojený. ,,Za mě úplně super. Na konci jsem šel na krev. Těžký závod, tyhle desítky jsou hrozný očistec. Deváté místo je OK,“ poznamenal.

Na bodovanou příčku dosáhl z Dukly ještě Adam Fellner (49.), v závodě žen skončila Kateřina Janatová čtyřiatřicátá. Na desetikilometrové trati kralovala Jessie Digginsová z USA.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: Barbora Reichová

Na světový pohár ve finském středisku Ruka nikdy nezapomene Michal Novák. Sedmadvacetiletý závodník Dukly Liberec po loňském čtvrtém místě v závodě elitního seriálu povyskočil v závodě na 20 km volně s hromadným startem na druhou příčku. Ve finiši nevyzrál jen na Nora Jana Thomase Jenssena.

Na tento okamžik české klasické lyžování čekalo od roku 2013, kdy na stejném místě slavil vítězství Lukáš Bauer. Michal Novák v nahrávce pro média dokonce přiznal, že měl vyhrát.

Co pro vás znamená stříbrný stupínek na pódiu?

Je to hlavně velké zadostiučinění a samozřejmě obrovský úspěch, i když jsem v cílové rovince udělal poměrně velkou chybu. Myslím, že jsem měl vyhrát. Je to poučení pro příště a věřím, že to padne. Ve finiši jsem zbytečně nechal Jenssena, aby mě přeskočil. To mě mrzí, ale pro české lyžování je druhé místo velkým úspěchem a povzbuzením. Zároveň je to také ukázka toho, že když se tým spojí dohromady a všichni jsou trpěliví, tak to jde. A doufám, že to půjde i v budoucnosti.

Popište, jak se závod vyvíjel?

Ze začátku bylo pro mě tempo velice komfortní. Snažil jsem se ve skupině šetřit síly a jet uvolněně, i když byla šílená zima. Hlavně ve sjezdu jsem mrznul. Pak se zrychlilo, ale nástupy jsem dokázal poměrně dobře zachytávat. Říkal jsem si, kdy ti Norové ještě víc zrychlí nebo udělají něco navíc? Jenže se skoro nic nestalo. V posledním kole zvyšoval tempo Brit Musgrave, ale dalo se to v pohodě uviset. Ve finiši jsem se cítil dobře, chtěl jsem si Jenssena vychutnat, ale nahoře na stadionu jsem to bohužel zbytečně moc pustil.

Jak jste vnímal povzbuzování fanoušků?

Vždycky, když přijde hodně lidí a vytvoří pravou závodní atmosféru, tak to člověku pomůže a nabudí. Jsem pak trochu v tranzu a euforii. I když je mrazivé počasí, jsem rád, že máme tolik fanoušků.

Byl to pro vás den D, kdy se všechno sešlo?

Úplně tak to nebylo. A to z jediného důvodu, že jsem to ve finiši neprovedl úplně stoprocentně. Desítku si dát nemůžu, ale na devítku to bylo. Co se týká lyží, tak to bylo mezi devítkou a desítkou. Běžecké lyžování je týmová práce a dneska se to od všech téměř sešlo.

Loni jste se dostal nejvýš na čtvrté místo, letos jste hned při prvním víkendu na dvacítce dojel druhý. Myslíte na nejvyšší stupínek?

Budu potřebovat podporu. Ať lidi sledují běžecké lyžování a Michala Nováka. Když budou fandit, tak se to povede.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: Barbora Reichová

Ve finském středisku Ruka odstartoval nový ročník Světového poháru v běžeckém lyžování. Na startu nechyběli závodníci Dukly Liberec, kteří v úvodu elitního seriálu dosáhli na bodované příčky.

Velmi pěkné 13. místo obsadil v prvním distančním závodě sezony na 10 kilometrů klasickou technikou Michal Novák. Na vítězného Nora Martina Löwströma Nyengeta ztratil 41,9 vteřiny, od TOP 10 pak závodníka liberecké Dukly dělilo pouhých 1,6 vteřiny.

Novák, který zahájil sezonu 17. příčkou v pátečním sprintu, se na mezičasech dlouho pohyboval v první desítce. Nakonec z ní sice vypadl, přesto zaznamenal velmi pěkný výsledek. O necelou vteřinu dokonce porazil hvězdného Nora Johannese Hösflota Klaeba!

Mezi ženami se ve stopě nejvíc dařilo Kateřině Janatové, která na téže trati obsadila 21. místo a za vítěznou Švédkou Ebbou Anderssonovou zaostala o 1:17,6 minuty. Navázala tak na páteční 28. pozici ze sprintu klasickou technikou. Z Češek v něm byla nejlepší z osmnáctá Tereza Beranová. Na desítce se umístila na 33. příčce, když na vítězku ztratila 1:49,8.

TEXT: ASC Dukla/pk, lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: Barbora Reichová

O víkendu se měla Ester Ledecká vrátit do kolotoče světového poháru v alpských disciplínách. Hvězda Dukly chtěla jet dva sjezdy na nové trati ve středisku Zermatt/Cervinia na pomezí Švýcarska a Itálie. Jenže nevyzpytatelné počasí si s lyžaři na úpatí majestátního Mattehornu dál pohrává. Stejně jako před týdnem v případě mužů se ani o tomto víkendu neuskutečnily kvůli prudkému vichru dva závody žen.

Ledecká a spol. stihly z celého programu jediný oficiální trénink. „Dneska to vypadalo trošku líp, proto nás pustili nahoru, ale bohužel v některých pasážích foukalo. Třeba na největším skoku, který jde do takové komprese, tam bohužel vanulo proti, takže by to bylo nebezpečné,“ uvedla Ledecká pro Radiožurnál. Nedělní podmínky byly lepší než v sobotu, ale bezpečnost lyžařek ohrožoval silný vítr. „Přišlo mi to docela dobré, ale je fakt, že kdyby poryvy přišly právě ve chvíli, kdy by závodník byl v letu, tak by to pro něj mohlo být fatální,“ upozornila.

Ester Ledecká tak dál čeká na návrat do sjezdařského seriálu po dlouhé pauze. Nejbližší příležitost se naskytne až od 8. prosince, kdy se ve Svatém Mořici jedou dva superobří slalomy a sjezd. Trojnásobná olympijská vítězka naposledy na lyžích závodila loni v březnu. Celou minulou sezonu musela kvůli dvakrát operované klíční kosti vynechat.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Ve čtyřiatřiceti má znovu velkou chuť do skákání. Roman Koudelka stojí na prahu další sezony a bude chtít navázat na roky, kdy se pravidelně pohyboval na bodovaných příčkách. V letní sezoně se postavil na start několika závodů a pravidelně postupoval do druhých kolo. Spokojený je i s novým trenérským duem u české reprezentace, který tvoří Gaj Trček a Jure Šinkovec ze Slovinska.

„Oceňuju jejich lidský přístup ke každému skokanovi z týmu. Pro mě je výhodou, že jsme generačně podobné ročníky. S Jurem jsem ještě závodil. Líbí se mi, jakou vkládají do své práce profesionalitu, energii a elán. Je to úžasný, a to mi vyhovuje,“ vyprávěl spokojeně závodník Dukly Liberec.

Nezastírá, že ho skoky zase začaly bavit. „Je to tím, že jsme naladění na stejnou vlnu. Věřím, že tahle cesta bude pokračovat co možná nejdéle a jak to jen bude možné,“ přál si skokan na lyžích z Lomnice nad Popelkou. Za dva týdny začíná ve Finsku světový pohár, ale tam Koudelka ještě nenastoupí. „Poprvé se představím začátkem prosince v Lillehammeru. Do Norska určitě pojedu s nějakými cíli, ale před závody nerad něco prozrazuju. Zůstávám stát nohama na zemi a plány si nechávám pro sebe,“ pokračovala dlouholetá česká jednička.

Příprava na sezonu byla dost náročná. „Tím, že máme nové trenéry, tak jsme začali úplně od nuly a zaměřili se hlavně na nájezdové postavení. Mělo by se to projevit na výkonech. Pevně věřím, že nadcházející sezona bude lepší než ta minulá a že si ji všichni užijeme,“ dodal otec synů.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

O víkendu se má Ester Ledecká vrátit do světového poháru v alpských disciplínách. Hvězda Dukly má v plánu dva sjezdy, které se pojedou netradičně na pomezí dvou zemí. Jenže počasí si s lyžaři pohrává. Muži v minulém týdnu na sjezdovce ze švýcarského Zermattu do italské Cervinie stihli jedinou tréninkovou jízdu a oba závody se kvůli přívalům sněhu a prudkému vichru neuskutečnily.

Nyní je víkendová předpověď přece jen o něco optimističtější. Meteorologové odhadují, že podmínky pod Matterhornem by měly být výrazně příznivější a lyžařky by se na nové trati měly dočkat alespoň jednoho sjezdu. Po oba dny by mělo být poměrně slunečno a beze srážek, ale jak to bude skutečně vypadat, hodně napoví středa, kdy je na programu první trénink.

Aby se mohl sjezd světového poháru uskutečnit, je podle pravidel potřeba odjet minimálně jeden ze tří oficiálních tréninků. Pro Ester Ledeckou půjde o vystoupení ve sjezdařském kolotoči po dlouhé pauze. Trojnásobná olympijská vítězka naposledy na lyžích závodila loni v březnu. Celou minulou sezonu musela kvůli dvakrát operované klíční kosti vynechat.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa ve snowboardcrossu Eva Adamczyková má momentálně tak říkajíc dva úvazky. Jednak startuje v populární soutěži StarDance a vedle toho trénuje na sezonu. A uprostřed toho kolotoče se objevila i na slavnostním večeru v Praze, kde byla oceněna za druhou pozici v anketě o nejlepšího armádního sportovce roku.

Minulá sezona byla první, kdy se Eva Adamczyková vracela po těžkém zranění a v jejím závěru se zaskvěla druhým titulem mistryně světa. „V úvodu sezony jsem si nemyslela, že bych mohla dopadnout tak dobře. Spíš jsem byla ráda, že vůbec mohu jezdit. Před finále šampionátu mi bylo jedno, jak to dopadne. Hlavní pro mě bylo, že mě nebolí kotníky. Výhra pak byla třešničkou na dortu,“ vyprávěla třicetiletá hvězda Dukly.

Ráno jdete do posilovny nebo na atletický stadion a odpoledne se ve zkušebně věnujete tanci. Jedná se o jinou zátěž, jak náročné je zvládnout dvě „tréninkové“ fáze?

Teď to ještě jde, ale uvidím. Jestli budu pokračovat dál, únava bude vzrůstat. Zatím se mi to daří držet, jen jsem si musela najít nějaký režim, jelikož potřebuji větší pauzy mezi dvěma fázemi. Snowboardcrossový trénink teď není dlouhý. Vyjde maximálně na hodinu a půl. Mám to tak od pondělí do pátku, v sobotu je přenos a v neděli se snažíme mít volno.

Co je z obou fází náročnější?

Psychicky určitě tanec, protože na to není člověk zvyklý. Za dva tři měsíce, co se rozjely tréninky a najela jsem do tanečního módu, jsem s tím víc sžila. Na snowboardcrossovou přípravu jsem zvyklá, ale na posilovnu mám nového trenéra a jiný přístup mě víc baví. Intenzitou je posilování a atletika náročnější, ale taneční drezúra trvá čtyři hodiny. Nejsem zvyklá být tak dlouho zavřená.

Když se ve StarDance dostanete až do závěrečné fáze, naskočíte do sezony až po novém roce?

Myslím, že i kdybych vypadla už teď, na prkně začnu závodit až v lednu. Stejně se budu potřebovat rozjezdit, takže návrat směřuju na třetí podnik ve Svatém Mořici. Nadcházející sezona není tak nabitá, je v uvozovkách jen svěťáková, a tak si dva závody odpustím. Udělala jsem si taneční odměnu a moc si to užívám. Je to dřina, ale vtipný na tom je, že člověk na to roky kouká a najednou tam stojí. Je to trochu bizarní pocit.

Upravovala jste si před StarDance váhu, zdá se, že proti závodnímu období máte o nějaké kilíčko míň?

Jo, trochu jsem zhubla, ale o svalovou hmotu jsem přišla už po zlomených nohách před necelými dvěma roky. Když jste dva měsíce doma, tak se svaly ztrácejí. Minulou sezonu jsem byla lehčí než dřív, ale po StarDance se budu muset trochu víc krmit. Není to primární úkol, ale myslím, že půjde rychle. Rozjedená jsem dostatečně. K nabrání váhy mohou pomoci i Vánoce.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

V sobotu se s českou reprezentací přesunula na kemp do Livigna, kde bude pokračovat příprava před startem světového poháru v bězích na lyžích. Ten se roztočí už za necelý měsíc. Kateřina Janatová se po ukončení kariéry své jmenovkyně Razýmové stala lídrem ženského týmu a letos se chce v elitním seriálu pohybovat poblíž elitní desítky.

„Minulý rok jsem byla nejlépe sedmá, takže když na to navážu, budu spokojená,“ usmívala se členka Dukly Liberec, která letos v létě změnila přípravu a trénovala v Mekce lyžování Norsku. „Jsem ráda, že mi vedení reprezentace umožnilo odjet na sever. Trénovala jsem i s Tiril Wengovou, mistryní světa ve štafetě. Hodnotím to pozitivně. Určitě mi to prospělo, měla jsem kolem sebe dobré lidi.“

Poznala tak jiný trénink, než na jaký byla roky zvyklá z domácích podmínek. Dozvěděla se také spoustu věcí, jak se Norové připravují a jak mají běhy na lyžích nastavené v hlavě. „Určitě je to o tvrdé práci a už jsem zastánce toho, že víc než kvantita je kvalita,“ poznamenala.

Vrcholem sezony bez mistrovství světa či olympiády bude Tour de Ski, ale těší se i na jiné závody. „Tour bude letos určitě náročná, jelikož přibydou nové tratě na dvacet kilometrů. Světový pohár v Trondheimu bude zase zkouškou na mistrovství světa v příštím roce. Zvědavá jsem i na starty v Americe a v Kanadě,“ pokračovala.

Změny při etapové Tour na přelomu starého a nového roku by šestadvacetileté rodačce z Jilemnice mohly vyhovovat. „Dvacetikilometrové závody mi asi budou sedět. Výhodou je, že se při nich nejede tak brutální tempo jako na kratších distancích. Při skiatlonu také nevadí, když se v klasice nabere nějaká ztráta. V bruslení se to pak dá v dojet,“ dodala česká jednička.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA