Archiv rubriky: atletika

Bronzovou medaili mu vyfoukl jeho velký ukrajinský kamarád Michajlo Kokhan, který Volodymyra Myslyvčuka v kladivářském finále na mistrovství Evropy v Birminghamu přehodil o pouhých 7 centimetrů. „Ještě si to s ním vyřídím,“ říkal krátce po závodě novinářům český reprezentant. 

Soutěž ovládl Maďar Bence Halász úžasným výkonem 84,25 metru, stříbro bral Merlin Hummel z Německa.

Myslyvčuk předvedl svůj nejdelší pokus ve 2. sérii (79,42). Nejvíce ho však musel mrzet ten závěrečný, šestý. Kladivo dolétlo za osmdesátimetrovou hranici, jenže přesná vzdálenost se kvůli drobnému přešlapu neměřila.

„Dokázal jsem si, že na to mám. Měl jsem šest pokusů, abych to tam poslal. Tohle umístění je i tak nejlepší v moji kariéře. Jde o velkou motivaci se dál zlepšovat. Mám na čem pracovat,“ hodnotil své vystoupení s pokorou třicetiletý atlet ASC Dukla.

Soutěž se lámala v páté sérii. V té době Myslyvčuk figuroval na stříbrné pozici. Jenže ho krátce po sobě přehodili Kokhan i Hummel. „Věděl jsem, že to může přijít. Proto jsem se snažil zlepšovat, ale nedal jsem to ideálně dohromady,“ krčil rameny.

Soutěž se neobešla bez prostojů. Ve dvou případech před hody českého borce. „My kladiváři s tím počítáme. V naší disciplíně se to stává. Nic s tím nenaděláme,“ říkal vyrovnaně.

Po kvalifikaci, kterou nečekaně opanoval, se v ideálním rozpoložení necítil. Před finále tomu bylo naopak. „Byl jsem mnohem uvolněnější. Chtěl jsem, aby to letělo dál, ale výkony v sériích byl podobné. Čtvrté místo trochu mrzí z hlediska možného zisku medaile, ale snad to brzy budu brát jinak. Musím se začít pravidelně dostávat za osmdesátku a mít už konečně klid. Pak to bude ještě lepší.“

Atmosféra velkého finále před slušně zaplněnými ochozy jej nadchla. „Byla neskutečná až magická. Zážitek,“ rozplýval se.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Na Letišti Václava Havla proběhlo slavnostní přivítání českých atletů, kteří se vrátili z juniorského mistrovství světa v Eugene. Česká výprava si z USA přivezla čtyři medaile, včetně dvou zlatých.

Výrazně se na úspěchu podíleli také sportovci Armádního sportovního centra Dukla. Tyčkařka Nicole Krutilová vybojovala titul, desetibojař Adam Juliš přidal cenný bronz.

Na brífingu jim gratulovala také legenda Dukly Barbora Špotáková, současná místopředsedkyně Českého atletického svazu. Za armádní klub pak zástupce ředitele oddělení odboru řízení sportů pplk. Petr Hovorka a praporčík Jakub Holuša, bývalý elitní mílař ASC a reprezentant.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

 

Premiéru na elitní atletické akci prožila Tereza Elena Šínová. Čtyřiadvacetiletá sprinterka podporovaná ASC Dukla neprošla na ME v Birminghamu sítem rozběhů na 100 metrů překážek a netajila jisté zklamání. „Závod nelze hodnotit pozitivně. Necítila jsem se vůbec špatně, ale čas říká úplně něco jiného. Není to výsledek, kterým bych se chtěla prezentovat,“ poznamenala sebekriticky.

Šínová obsadila 7. místo za 13,26 vteřiny. K červnovému osobnímu rekordu ze St. Pöltenu (12,92) měla tentokrát daleko. Celkově pak skončila jednadvacátá. „Jsem trošku známá pomalejšími starty. Teď jsem to také moc netrefila. Trému jsem neměla. Možná i to je trochu chyba, někdy i malý stres k výkonu pomůže.“

I tak si účasti v Birminghamu velmi považuje, motivuje ji do další tréninkové práce. „Je to dobrá zkušenost, ale chtěla jsem běžet rychleji. Musím na sobě makat dál a příště odjet s daleko lepším výsledkem,“ řekla odhodlaně.

V sezoně ji čekají ještě tři závody. Těší se hlavně do Štětína. „Tam jsem si vloni zaběhla osobák, kdyby to vyšlo i teď, nezlobila bych se,“ doplnila s úsměvem atletka, jež přesně za týden oslaví 25. narozeniny.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Byly to šťastné postupové chvilky. Dálkař Petr Meindlschmid ustál ošemetnou situaci a po dvou přešlapech předvedl ve třetí sérii pokus (791 cm), jež mu na mistrovství Evropy v Birminghamu zajistil účast ve finále. Krátce poté uspěl v kvalifikaci i kladivář Volodymyr Myslyvčuk. Z atletů ASC Dukla, kteří se představili v úvodním pondělním programu šampionátu, neuspěl ve stejné disciplíně jen Patrik Hájek.

Dvacetiletý Meindlschmid odjížděl na ME pozitivně naladěný, přestože v sezoně absolvoval kvůli zdravotním peripetiím pouhé tři závody. Po dvou neplatných pokusech mu ale v sektoru na Alexander Stadium příliš do zpěvu nebylo. „Byly to velké nervy. Vůbec jsem si nepředstavoval tak těžkou kvalifikaci, hlavně kvůli větru. Neskákalo se tak daleko, jak jsem čekal. Stálo na mé straně hodně štěstí,“ přiznal.

V jeho prospěch nakonec rozhodl jediný centimetr. Do dvanáctičlenného finále proklouzl na úkor švédského reprezentanta Thobiase Montlera. „Pořád jsme posouvali rozběh. Každým pokusem se rozbíhám víc a víc a každým pokusem se v tom cítím líp a líp, takže to každý pokus musíme posouvat víc a víc. Před posledním pokusem jsme to nakonec posunuli o dvě a půl stopy a celkově asi o osm. To už je docela hodně. Vůbec nevím, jak jsem na tom byl na prkně, upřímně jsem byl rád, že vidím bílou vlajku,“ přiblížil své pocity.

V hlavě se mu před klíčovým skokem honily všelijaké myšlenky. „Byl tam i strach, že jsem sem jel zbytečně a pokazím to. Ale přišlo i sebevědomí. Řekl jsem si, že není možné, abych potřetí přešlápl. Mám natrénováno a natolik jsem si věřil, že představa třetího křížku pro mě nebyla reálná.“

S psychikou pomohl i trenér Josef Karas. „Řekl, ať se vydýchám, že to vyjde. Nakonec to dopadlo,“ těšilo ho.

Pro Meindschmida se jednalo o nejlepší výkon v sezoně. Ve finále věří, že přijde zlepšení. „Je tam takový cíl. Chci atakovat podobné umístění jako z Říma před dvěma roky,“ potvrdil své touhy.

Zopakovat či vylepšit sedmé místo by se rovnalo parádnímu výsledku. „Už víme, kde nastavit hranici rozběhu, bude to lepší. S koučem na to sedneme a probereme to.“

V Birminghamu spoléhá rovněž na podporu rodiny. „Mám tu mamku, taťku a jejich kamarády. Viděl jsem je na tribuně celou dobu. Měli tam vyvěšenou českou vlajku. Před třetím pokusem byli stejně ve stresu jako já. Ale fandili a věřili,“ dodal už s úsměvem úřadující juniorský mistr Evropy.

Stačil jeden pokus

Ideální průběh kvalifikace naopak prožil kladivář Volodymyr Myslyvčuk. Limit 78 metrů pokořil hned prvním pokusem, kdy poslal náčiní do vzdálenosti 79,61. „Nečekal jsem to tak snadné. Jsem ale rád, že to takhle vyšlo,“ neskrýval spokojenost.

V sezoně prokazoval formu jako hrom a zdá se, že si ji přivezl i do Birminghamu. Poprvé v kariéře se tak objeví ve finále na vrcholné akci. „Kruh mi sedí. Podmínky jsou dobré. Chtěl bych předvést hezký výkon a uvidíme, na co bude stačit.“

O medaile se bude bojovat v úterním podvečerním programu, kde bývá stadion oproti dopoledním blokům pořádně zaplněný. Myslyvčuk zažije podobnou atmosféru poprvé. „Snad si to užiju,“ přál si poměrně nečekaný vítěz kvalifikace.

Hájek prožil zklamání

Velmi zklamaný byl další kladivář Dukly Patrik Hájek. Ve své kvalifikační skupině obsadil až čtrnáctou pozici za výkon 70,56 metru. „Mrzí mě to. Doufal jsem ve finále. Dnes to prostě nešlo, pral jsem se sám se sebou,“ poznamenal s lítostí. Zvýšenou nervozitou prý netrpěl. „Mám ze sebe smíšené pocity. Ten závod se nepovedl, neletělo to. Budu ale bojovat dál. Příští rok je mistrovství světa, rád bych tam nescházel.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Mladá atletka pražské Dukly Nicole Krutilová ovládla na juniorském mistrovství světa v americkém Eugene soutěž tyčkařek. Zlatou medaili vybojovala výkonem 445 centimetrů. „Jsem strašně šťastná, pořád to zpracovávám. Jsem ráda, že všechna ta dřina se vyplatila,“ řekla pro Český atletický svaz devatenáctiletá česká naděje.

Se sportem začínala stejně jako řada dalších tyčkařek u gymnastiky. Přes víceboj se následně dostala ke skoku o tyči a trenérovi Boleslavu Paterovi. Této disciplíně se přitom věnuje teprve tři roky. V letošní sezoně už překonala juniorský český rekord Amálie Švábíkové v hale i venku.

V Eugene sice zaváhala hned na základní výšce 410 centimetrů. „To jsem určitě neplánovala a bála jsem se, aby mě ta oprava nemrzela,“ přiznala. Poté už ale chybovala jen jednou a jako jediná ze startovního pole překonala 445 centimetrů. Tím si zajistila titul mistryně světa. Ještě se pokoušela o překonání 450 centimetrů, ale třikrát neuspěla.

„To už se ve mně probudily pocity štěstí a vděčnosti a bylo mi to, s prominutím, jedno,“ usmívala se novopečená světová šampionka.

Letní sezona přitom z jejího pohledu nebyla ideální. „Měla jsem problém v oblasti třísla a pánve, už mě to trápilo déle. Báli jsme se, jestli vůbec vstoupím do sezony,“ přiznala Krutilová. V červenci si ale v Táboře vylepšila osobní maximum na 452 centimetrů.

Ani před startem v Eugene neměla všechno bez komplikací. „Sezona byla hodně trnitá, i když to navenek nevypadalo. Přemýšlela jsem, jestli tu vůbec nastoupím. Teď je to neuvěřitelný pocit,“ zářila Krutilová se zlatou medailí na krku.

Parádní den v Eugene prožil také desetibojař Adam Juliš. Po prvním dnu figuroval až na čtrnáctém místě, ovšem s malými bodovými odstupy. Ve druhé polovině soutěže předvedl skvělou stíhací jízdu a po oštěpu se posunul na druhé místo. Medailovou pozici udržel i v závěrečné patnáctistovce a vybojoval bronz.

„Neuvěřitelné, díky rodině a celému týmu,“ hlásil Juliš, kterého trénuje jeho otec Petr společně s Boleslavem Paterou. Pro trenéra Pateru tak byl šampionát v Eugene mimořádně vydařený.

„První den byl slušný, až na výšku, která se vůbec nepovedla. Ve druhém jsem krásně zabral a nejradši jsem za to, jak jsem zvládl poslední disciplínu,“ oddechl si Juliš po patnáctistovce.

Celkem nasbíral 7877 bodů. Ke stříbru mu chybělo pouhých deset bodů, naopak před čtvrtým závodníkem měl náskok 21 bodů. Titul mistra světa získal suverénně Švéd s brazilskými kořeny Liam Belo da Silva, který nasbíral 8112 bodů.

TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: ČAS/Matyáš Klápa

Atletický vrchol sezony je tu! Mistrovství Evropy v Birminghamu v pondělí otevře týden nabitý disciplínami, v nichž budou českou stopu výrazně psát i reprezentanti Armádního sportovního centra Dukla. Níže najdete přehled jejich startů den po dni.

 

Pondělí 10. srpna: 10.40 a 12.20 kladivo kvalifikace (Myslyvčuk, Hájek)

11.30 skok do dálky kvalifikace (Meindlschmid)

19.35 100 m př. rozběh (Šínová)

Úterý 11. srpna: 19.10 kladivo finále

19.55 100 m př. semifinále, 21.30 finále

20.16 skok do dálky finále

Středa 12. srpna: 10.35 desetiboj – 1. den (Järvinen, Stráský, Kopecký)

21.47 desetiboj – konec 1. dne

Čtvrtek 13. srpna: 10.33 desetiboj – 2. den (Järvinen, Stráský, Kopecký)

11.05  200 m rozběh (Macík)

13.35 a 14.55 oštěp kvalifikace (Vadlejch)

20.05 200 m semifinále

21.10  desetiboj – konec

Pátek 14. srpna: 10.40 a 12.00 oštěp kvalifikace (Ogrodníková, Tabačková)

10.50 skok o tyči kvalifikace (Bárta)

11.05: 4×400 m (Müller, Loupal)

11.35: 4×400 m (Petržilková)

21.25: 200 m finále

Sobota 15. srpna: 20.01 oštěp muži finále

Neděle 16. srpna: 19.30 tyč finále

19.55  oštěp ženy finále

21.33  4×400 m finále (ženy)

21.48  4×400 m finále (muži)

 

Pozn.:  Uvedené časy jsou v místním čase Birminghamu. V Česku je o hodinu více.

FOTO: CPA

V únoru jeden, v červnu dva starty. Víc nestihl. I proto je nyní Petr Meindlschmid nažhavený na mistrovství Evropy v Birminghamu jako luk před výstřelem. Potíže s oběma zadními svaly jsou pro nadějného dálkaře naštěstí minulostí. „V zimě jsem laboroval s levou, před měsícem a půl s pravou nohou. Proto jsem závodil méně, než jsem chtěl. Teď už skoro tři týdny trénuju naplno,“ hlásí před odletem do Velké Británie dvacetiletý atlet Armádního sportovního centra Dukla.

Svěřenec Josefa Karase se na vrcholech umí vytáhnout. V roce 2024 na své první velké akci skončil na ME v Římě v elitní společnosti sedmý, vloni se stal v Tampere juniorským mistrem Evropy. „Cítím, že forma bude. Ač nemám zapsané výkony, jaké bych si představoval, mohlo by to být v Birminghamu dobré,“ přeje si. „Chci se umístit podobně jako v Římě. To je úkol, s nímž tam jedu,“ dodává.

Zároveň velmi lituje absence parťáka z tréninkové skupiny Radka Jušky, který se krátce před šampionátem zranil. „Strašně mě to mrzí. Ráďa měl superformu. Na Evropě mohl skočit daleko. Budou mi scházet i vzájemné konzultace. Je to obrovská škoda.“

Osobním maximem Petra Meindlschmida je 803 centimetrů. Rád by se mu v pondělní kvalifikaci přiblížil. Právě kolem této hranice se prý bude rozhodovat o postupu. „Kéž by to letělo. Povrch je tvrdý a rychlý. Je potřeba si ho jen dobře osahat.“

Na posledních trénincích ladil s trenérem především detaily při rozběhu. „Hodně jsme ho překopali už během přípravy. Třeba na Odložilově memoriálu na začátku června jsem s tím ještě nebyl tolik sžitý, proto jsem tam měl jen jeden platný pokus. Teď to mám už naběhané. Myslím, že žádné velké problémy nehrozí,“ je přesvědčen.

Za favorita na zlato považuje Řeka Tentogloua. „Stabilně skáče za 845. Zvědavý jsem i na podobně staré kluky jako jsem já. Tedy Itala Furlaniho, Bulhara Sarabojukova či Srba Boškoviče.“

Po vlastním vystoupení plánuje povzbudit desetibojaře, z Dukly se v Birminghamu představí hned tři (Järvinen, Kopecký, Stráský). „První ranní blok je pro mě nejzajímavější. Samozřejmě se nejvíce těším na dálku.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

 

V německém Hofu překonal laťku ve výšce 560 centimetrů a mohl začít doufat v naplnění možnosti kvalifikovat se na letošní vrchol. Splněný limit Českého atletického svazu a další potřebné bodové zisky nakonec tyčkaři Danu Bártovi letenku směr Birmingham zajistily. Na mistrovství Evropy bude mezi elitou startovat poprvé v kariéře.

„Zahřálo to u srdce. Jasně, že jo. Moc jsem s tím nepočítal. Ani se nedá popsat, jak jsem vnitřně šťastný,“ říká bez váhání osmadvacetiletý atlet Armádního sportovního centra Dukla.

Bárta dosud absolvoval na mezinárodní úrovni pouze juniorské šampionáty. V seniorské kategorii se podíval jen na ME družstev. „Tahle nominace je pro mě výjimečná. Zkrátka velká odměna.“

Co stojí za výkonnostním vzestupem? Vloni Bárta atakoval výšky kolem 535 cm, letos si osobní rekord vylepšil na již zmíněných 560 cm. „Přešel jsem na tvrdé dlouhé tyče a výkony šly nahoru. V Hofu se pak všechno krásně sešlo. Měl jsem i hezké pokusy na 570, scházelo opravdu málo. Šlo vyloženě o detaily. Hodně to mrzelo, ale člověk vidí, že na to má,“ hlásí sebevědomě.

Do Birminghamu odletí příští pondělí, kvalifikace ho čeká v pátek. Postup do finále by byl v obrovské konkurenci splněným snem. „I zázraky se dějí. Nic není nemožné. Kvalifikace bývají hodně ošidné. Může vám špatně fouknout a jste ze hry. Třeba 560 prvním pokusem bude stačit. Určitě o to zabojuju.“

V sektoru nebude z Čechů sám. O pocity se může dělit s Davidem Holým z USK, který mu letos vyfoukl oba domácí tituly. Jak halový, tak venkovní. „Ve dvou se to lépe táhne. S Davidem se známe hodně dlouho. Navzájem se podpoříme,“ má jasno svěřenec Boleslava Patery.

V posledním době upřednostňuje v tréninkovém procesu především kvalitu provedení. „Nechci na stadionu trávit čtyři až pět hodin denně. Když jsem utahaný, není to ono. Proto sázím na intenzivnější rychlostní a skokanské tréninky,“ předesílá.

Z tyčkařským mítinků, hlavně těch městských, je zvyklý na ruch, blízkost diváků i hudbu. V Birminghamu by jej tedy bouřlivá kulisa zaskočit neměla. „Těším se na to. Formu ještě ladíme. Pořád cítím nevyužitý potenciál. Hlavně v technice. Mohu skákat výš,“ je přesvědčen.

Případné setkání se světovým rekordmanem Armandem Duplantisem za výjimečnou událost nepovažuje. „Už se tak stalo čtyřikrát. Dvakrát v juniorských časech a dvakrát na Zlaté tretře v Ostravě. Mondo je fenomén. Znám ho dobře. Jestli on mě, to nevím,“ dodává Bárta s lišáckým úsměvem.

TEXT: Pavel Král

FOTO: TJ Dukla Praha

Patnáct atletů Armádního sportovního centra Dukla figuruje v nominaci pro mistrovství Evropy v Birminghamu (10. – 16. srpna). Česká výprava celkově čítá 52 jmen. Na seznamu bohužel schází dálkař Radek Juška, který se zranil při rozcvičení před republikovým šampionátem v Plzni.

Smůla postihla třiatřicetiletého českého rekordmana v nejhorší možný čas. Juška měl formu. Na nedávném mítinku v Banské Bystrici zaznamenal výkon 818 centimetrů. „Vyšetření bohužel prokázalo rupturu v zadním stehenním svalu. Šance, aby se to zhojilo během pár dní, vlastně není. Letos je v dálce neskutečná konkurence, ale o finále se Radek klidně poprat mohl,“ je přesvědčen Štěpán Janáček, šéftrenér atletiky na Dukle.

Titul z Říma bude obhajovat oštěpař Jakub Vadlejch, jenž se vypraví už na své sedmé (!) mistrovství Evropy. Pětatřicetiletý matador naposledy závodil před měsícem a půl na Diamantové lize v Dauhá, kde předvedl pokus dlouhý 80,38 metru. „Na začátku sezony přehodil 85 metrů. Věřím, že na to dokáže navázat. Dělá úplně všechno, aby byl na tenhle vrchol kvalitně připravený. Když zvládne ošemetnou kvalifikaci, můžeme se těšit na zajímavý závod,“ predikuje Janáček.

Podobná je situace u oštěpařek. Ve hře budou olympijská medailistka Nikola Ogrodníková a Nicol Tabačková, svěřenkyně světové rekordmanky Barbory Špotákové. „Tahle disciplína nabízí výraznou příležitost se zviditelnit. Na evropské úrovni nejsou momentálně top výkony zase tak vysoko. Kéž by to holky trefily,“ přeje si.

Skvělé období prožívá kladivář Volodymyr Myslyvčuk. V březnu si na Evropském poháru v Nikósii vytvořil osobní rekord 80,69 a i v dalších startech tuto vzdálenost atakoval. „Nejedná se o žádné náhody. Je potřeba, aby byl v pohodě také pro kvalifikaci, kde má k dispozici jen tři pokusy. V redukovaném žebříčkovém pořadí je momentálně osmý. Doufám, že ho uvidíme ve finále,“ přeje si Janáček.

Do Birminghamu vyšle Dukla hned tři desetibojaře. Nejkvalitnější výkon má na kontě teprve dvacetiletý Tomas Järvinen. V květnu na prestižním mítinku v Götzisu dosáhl na hranici 8400 bodů. „Patří do okruhu spolufavoritů. Pořád je to ale velmi mladý kluk. Důležité bude, aby mu drželo zdraví. Pak by z toho mohlo být hezké umístění.“

Janáček vidí potenciál i ve štafetě na 4×400 metrů, v níž budou Duklu zastupovat Vít Müller a teprve devatenáctiletý mladík Ondřej Loupal. „Štafetu vede Dalibor Kupka. Kluci by mohli v optimálním případě zaběhnout čas, který by mohl stačit na finále.“

Nominovaní atleti ASC Dukla:

Tomas Mikael Järvinen, Vilém Stráský, Ondřej Kopecký (vš. desetiboj), Patrik Hájek, Volodymyr Myslyvčuk (oba kladivo), Petr Meindlschmid (dálka), Ondřej Macík (200 m), Jakub Vadlejch, Nikola Ogrodníková, Nicol Tabačková (vš. oštěp), Ondřej Loupal, Vít Müller, Tereza Petržilková (vš. 4×400 m), Tereza Elena Šínová (100 m př.), Dan Bárta (tyč)

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Bude jedním z benjamínků výpravy. Ondřej Loupal si nominaci na atletické mistrovství Evropy v Birminghamu vybojoval v pouhých 19 letech coby člen štafety na 4×400 metrů. „Závodit na takhle velké scéně je určitě jeden ze splněných snů. Pořád to ještě nejsem schopen nějak pobrat. Jen doufám, že tam nebudu v roli náhradníka. Ale to se uvidí až na místě,“ říká svěřenec Michala Nováka.

Pod jeho dohledem zraje v Dukle jako víno. Jen pro porovnání. Na začátku června zaběhl hladkou čtvrtku na Odložilově memoriálu za 47,31, v sobotu si na mistrovství ČR v Plzni vytvořil v rozběhu osobní rekord, který je téměř o vteřinu a půl lepší (45,89)! „Naše příprava směřovala právě k republice. Na vině pomalejších časů byly i problémy. Byl jsem nemocný, trhaly mi osmičky. Celé se to posunulo. Zároveň jsem ale věřil procesu, který jsme nastavili,“ podotýká nadějný mladíček.

Do větru nemluví. Ve skupině může těžit ze zkušeností sprintera Ondřeje Macíka či překážkářky Heleny Jiranové. „Změnil jsem trenéra i prostředí a udělal dobře. Chvíli jsme hledali, co sedí, co ne. Teď už všechno odsýpá pěkně,“ libuje si. „Chemie mezi námi funguje bezvadně. Do téhle skupiny jsem šel cíleně. Helča i Ondra mi velmi pomáhají. Ať už s technikou či stresovými momenty, jež naši disciplínu provázejí. Nemůžu si stěžovat.“

Loupal není na mezinárodní scéně úplným nováčkem. V roce 2023 vyhrál 400 metrů na Evropském olympijském festivalu mládeže v Mariboru, vloni byl členem zlaté štafety na ME do 20 let v Tampere, bronz pak získal v individuálním závodě. „Byla to v uvozovkách jen dětská Evropa, ale z té atmosféry jsem měl pořádnou husinu. Už si představuji zaplněný stadion v Birminghamu, nemůžu se dočkat.“

Na víkendovém mistrovství republiky doběhl druhý za slávistou Ondřejem Horáčkem. „Je to fajn kluk, o něco málo starší. Běhá mu to výborně. Ve finále byl prostě nejlepší,“ uznal soupeřovy kvality.

Teď už se jeho pozornost upíná jen a jen ke štafetě, jejíž složení má na starosti renomovaný atletický kouč Dalibor Kupka. „Zatím jsme usilovali o limity, abychom se do ní dostali. Trenér má přehled, jak nám to jde. Společný trénink ještě nebyl, vše se doladí v průběhu týdne.“

Přesto si troufl odtajnit ambice českého kvarteta na kontinentálním šampionátu. „Poběžíme proti silným štafetám, to je jasné. Ať už se jedná o Nizozemce či Velkou Británii. Určitě bychom se ale chtěli podívat do finále a vyzkoušet si tu elektrizující atmosféru, kdy se bojuje o medaile. Tam se už může stát cokoliv,“ usmívá se.

Jednou touží vrcholnou akci typu ME, MS či olympijských her zažít také sám za sebe. „Štafeta je první krůček. Chci ukázat, že umím běhat rychle. V Dukle mám výborné podmínky k přípravě. Věřím, že můj nejrychlejší čas může jít s kvalitním tréninkem ještě hodně dolů.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA