Myslyvčuk se zabydlel ve světové elitě. Touží porážet i ty nejlepší

Třicetiletý Volodymyr Myslyvčuk z ASC Dukla se v letošní sezoně pevně usadil mezi světovou kladivářskou elitou. Potvrdil to čtvrtým místem na mistrovství Evropy v Birminghamu a pátým na Ultimate Championship v Budapešti. Výborné výkony mu vynesly v anketě Atlet roku 2026 druhou příčku. To byl také důvod k několika otázkám pro úspěšného atleta.

Jaká byla sezona 2026?

„Když ji budu hodnotit, můžu hlavně říct, že jsem pochopil, že můžu bojovat s nejlepšími kladiváři světa. Tím pádem je moje motivace hodně velká. Snažím se dál bojovat a zlepšovat se. Určitě chci ty nejlepší jednou porazit.“

Co bylo vaším vrcholem sezony?

„To je jasné, mistrovství Evropy v Birminghamu. Bylo z toho čtvrté místo, ale neříkám, že jsem na to umístění hrdý. Jsem ale hrdý na to, že jsem bojoval až do posledního pokusu a dával do toho všechno. Chyběl kousek štěstí. Těch sedm centimetrů je opravdu těsný rozdíl, ale v atletice můžete prohrát třeba jen o jeden centimetr.“

A co Budapešť?

„Pro mě, stejně jako pro soupeře, to byla novinka a překvapení. Jsem rád, že jsem předvedl dobrý výkon. Všechno ale bylo hodně rychlé. Na druhou stranu jsem zažil neskutečné věci. Byl jsem rád, že jsem se dostal mezi osm nejlepších.“

Co vám chybí k tomu, abyste pravidelně házel přes osmdesát metrů?

„Musíme s trenérem odstranit ty drobné chyby, více se zaměřit na regeneraci a dopřát tělu víc odpočinku. Proto v nadcházející sezoně nebude takový důraz na posilovnu a technickou stránku, ale právě na regeneraci. Uvidíme, co se díky tomu podaří.“

Hlavním cílem pro rok 2027 je mistrovství světa v Pekingu?

„Rozhodně. Mojí motivací je ale také udržet výkonnost, kterou nyní mám, a pokud se to podaří, posunout ji ještě o metr nebo dva. Uvidíme. Nechci říkat, že jsem starý, ale přece jen se kladivo chová vůči tělu každý rok jinak.“

Slavnostní vyhlášení ankety jste si evidentně užíval. Kromě druhého místa jste předvedl také velmi zdařilé pěvecké vystoupení…

„Oficiálně jsem šest let nezávodil a tři roky neměl kladivo v ruce. Kdyby nebylo manželky, která mi koupila nové kladivo a moc mě podporuje, asi bych tady nyní nestál. Na vyhlášení jsem byl poprvé a jsem za to šťastný. Jsem hrdý na to, že jsem se dostal mezi nejlepší atlety České republiky, i když Čechem jsem teprve dva roky a zpívám rád.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Pokračujte ve čtení