Sportovní prostředí dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel Jiří Pták, jedna z největších osobností československého veslování. Legendární kormidelník, přezdívaný Džordžíno, patřil k ikonám Dukly i celé české reprezentace. Jako první veslař v historii nastoupil na šesti olympijských hrách a jeho jméno je neoddělitelně spojené s érou, která formovala československé veslování.
Pták se k veslům dostal jako šestnáctiletý cyklista, kterého děčínští veslaři přemluvili, aby usedl na kormidlo. Brzy se ukázalo, že má výjimečný talent. V devatenácti letech přestoupil do Dukly, kde strávil většinu kariéry a později působil i jako trenér, šéftrenér a tajemník oddílu.
Reprezentoval na patnácti mistrovstvích světa, odkud si přivezl tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Startoval také na dvou mistrovstvích Evropy. Silné vzpomínky měl na olympiádu v Mexiku 1968, kdy československá výprava zažívala mimořádnou podporu publika po srpnové okupaci. Celý stadion při nástupu bouřil a tleskal. Pták později říkal, že se cítili jako vítězové ještě před startem.
Byl také výraznou ikonou slavných Primátorek. Startoval na nich sedmadvacetkrát a jeho schopnost „otočit osmu pod Vyšehradem na dvě tempa“ se stala legendou, kterou si veslaři předávají dodnes.
„Tehdy to nebylo jen o Dukle, ale byl tu Blesk, Slavia, Vyšehrad, Tatra… byly to bitky a jenom deset jsem jich vyhrál,“ vzpomínal na podzimním setkání v sídle Armádního sportovního centra.
Dukláckou osmu kormidloval naposledy v roce 2008, když mu bylo 62 let. „Dukla neměla kormidelníka, Olda Hejdůšek měl nějaký problém, a tak za mnou přišel trenér Blecha, zda bych nemohl zaskočit. Já měl ale přes sedmdesát kilo, tak jsem rychle shodil na pětašedesát. Pak jsem přišel do loděnice a všem z osmy řekl, že bych nerad slyšel, že jsem starej, a za druhé, že jsem těžkej. Odpověď byla, že je to v pořádku. Dali jsme se dohromady, i když mi kluci vykali. Vysvětlil jsem jim, že lépe se říká ty vole než vy vole. Chvíli to trvalo, než to pochopili. Nakonec jsme vyhráli Primátorky s největším rozdílem za celou kariéru,“ vyprávěl úsměvnou historku.
Po skončení aktivní činnosti zůstal věrný Dukle, kde působil jako trenér i jako opora oddílu. Jeho zkušenosti, nadhled a osobnost z něj dělaly jednu z nejvýraznějších postav českého veslování.
Čest jeho památce!
TEXT: ASC Dukla/pk, jc
FOTO: CPA
