Aktuality

Jako jediné české dráhařce se jí dostalo cti startovat ve 3. ročníku seriálu Champions League pořádané Mezinárodní cyklistickou unií (UCI). Petra Ševčíková, členka armádního klubu Dukla Praha, si ve třiadvaceti letech vedla mezi hvězdami světové cyklistiky náramně, když v součtu pěti po sobě jdoucích podniků obsadila výborné 8. místo. Vítězkou se stala dvojnásobná olympijská šampionka Katie Archibaldová z Velké Británie.

Seriál ve vytrvalostních disciplínách (bodovačka, scratch, eliminace) probíhal od 21. října do 11. listopadu postupně na Mallorce, v Berlíně, Paříži a dvakrát v Londýně. Talentovaná Češka tak měla možnost nejen nevšední konfrontace s absolutní špičkou, ale i zisku důležitých bodů do žebříčku i zajímavého finančního ocenění za jednotlivá umístění.

,,Bylo fajn, že šlo všechno rychle za sebou. Třeba na Mallorce se mi jeden závod nepovedl strategicky, ale hned další týden jsem to mohla napravit. Cítila jsem, jak se zlepšuji. Dělala jsem méně chyb a krásně se mezi elitou otrkávala,“ říkala spokojeně po návratu.

Do celkového hodnocení se započítávaly pouze výsledky ze scratche a eliminace, bodovačka přinesla body alespoň do rankingu. ,,Osmou příčku považuji za dobrou. Ale mohlo to být ještě lepší. V Londýně jsem v první eliminaci spadla a než jsem se znovu našla, poznamenalo to můj výkon ve scratchi. Tím mi o vlásek uteklo sedmé místo,“ litovala.

Přesto si ještě dokázala spravit chuť. V závěrečné eliminaci skončila čtvrtá, což značilo její nejlepší umístění v seniorské kategorii na takhle vysoké úrovni. ,,Na tenhle výsledek jsem opravdu velmi hrdá. Prolomila jsem všechna ta pátá místa z předchozích eliminací a také závodní projev byl velice slibný,“ těšilo ji. ,,Tím, že se bojovalo i o příjemné prize money, se všichni hrnuli víc dopředu, nikdo nikomu nic nedaroval. Fakt se to docela řezalo,“ usmívala se.

Na slušných umístěních Ševčíkové vydělá i česká dívčí reprezentace. Hlavně při započítávání výsledků pro kvalifikaci na mistrovství světa v roce 2024. ,,V jedné z bodovaček jsem byla třetí, což přinese značný počet bodů. Pomůže nám to hodně,“ potvrzuje.

Reálná naděje stále existuje i pro start na olympijských hrách v Paříži. ,,V omniu jsem po světovém šampionátu držela poslední kvalifikační příčku. V madisonu momentálně ztrácíme. Pokud se nám ale povede zajet dobré závody v lednu na mistrovství Evropy a na Světových pohárech, mohli bychom v postup ještě doufat.“

Pro účast pod pěti kruhy hodlá udělat maximum. Využít chce i čerstvě nabité zkušenosti z Champions League. ,,Rozhodně si budu věřit víc. Obzvláště ve vylučovačce, v níž jsem objevila své nové já. Mohla by patřit k mým nejlepším disciplínám,“ poznamenala.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: UCI

Veslování se roky řadilo mezi úspěšné sporty, ale v posledních sezonách není situace růžová. Z pohledu šéftrenéra veslařské Dukly Praha může o mužské reprezentaci nejzasvěceněji hovořit Ondřej Synek, bývalý slavný závodník, pětinásobný mistr světa ve skifu a držitel dvou stříbrných a jedné bronzové medaile z olympijských her.

Jaká byla předolympijská sezona 2023? Jeden úspěch rozhodně přinesla. „Nejdůležitější bylo, že se dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek kvalifikovali na pařížskou olympiádu. Samozřejmě jsme chtěli medaili, ale jak z mistrovství Evropy, tak i ze světového šampionátu se kluci vrátili se čtvrtým místem. Je to škoda, bylo to o pidi kousek,“ litoval Synek.

„Doufám, že to klapne příští rok,“ přál si legendární duklák. „S další lodí se nám kvalifikace na hry nevydařila. Jedná se o dvojskif Jan Cincibuch – Jakub Podrazil. Na mistrovství světa skončili šestnáctí, přičemž Paříž si zajistilo jedenáct posádek. Teď tvrdě pracujeme, aby na květnové dokvalifikaci v Lucernu uspěli. Věřím, že se o to statečně poperou. Mají na to.“

Do užší špičky patří jen lehký dvojskif

Dále byla ve hře párová čtyřka Filip Zima, Dalibor Neděla, Jan Potůček, Daniel Nosek, které se příprava a sezona moc nevydařila. „Zůstali za očekáváním a musejí přes zimu napnout všechny síly a soustředit se směrem k dokvalifikaci,“ pokračoval šéftrenér.

Párová čtyřka závodníků do 23 let Michal Zindulka, Martin Ježek, Jan Čížek, Kryštof Janáč byla osmá na mistrovství světa a na Evropě čtvrtá. Dukla měla v této věkové kategorii spoluúčast v osmě (Jan Chlebovský, Tomáš Zobal, Vít Baldinus, Jan Tichý, Kryštof Hruška, Jan Koška, Martin Sedlák, Matouš Dočekal). Na světovém šampionátu skončila posádka sedmá a v evropském měření pátá.

Závěry z výsledků jsou jednoznačné. „Musíme ještě hodně makat, abychom se stabilizovali, posunuli výš a byli seniorské kategorii na dostřel kvótám pro olympijské hry,“ prohlásil. „Současný stav není moc optimistický, ale taková je realita. Skončili úspěšní veslaři a procházíme generační výměnou.“

Faktem je, že lehký dvojskif je momentálně jedinou posádkou patřící do užší světové špičky. „Další jsou v pozadí, ale děláme všechno proto, aby se zlepšily,“ konstatoval s tím, že čtyřicetiletý Vraštil už kromě Paříže na další veslařské mety pomýšlet nemůže.

Kandidát na Cenu Thomase Kellera

Začátkem listopadu vydala mezinárodní veslařská federace World Rowing seznam pěti kandidátů na Cenu Thomase Kellera, která je oceněním za mezinárodní úspěchy i příkladný přístup ke sportu a celoživotní přínos veslování. V nominaci figuruje i jméno českého šampiona.

„Je to příjemná zpráva. Ono už jen to, že jsem mezi vybranými, je velká čest. Jedná se totiž o nejvyšší vyznamenání, jaké se dá ve veslování získat. Vím, že mí největší soupeři Olaf Tufte z Norska a Novozélanďan Mahé Drysdal ho získali. Tak uvidíme,“ dodal.

Dosud jediným českým veslařem, který získal prestižní ocenění, je Synkův skifařský předchůdce Václav Chalupa. Osmnáctikarátovou zlatou medaili převzal v roce 2012. Slavnostní udělování cen veslařské federace se uskuteční 11. prosince.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Nic nevzdávají. Ač je situace s postupem na olympijské hry do Paříže přinejmenším hraniční, dráhaři Dukly Brno stále věří, že náročný úkol zvládnou. ,,Naděje pořád existuje, což je z hlediska motivace a našeho odhodlání zásadní,“ říká jeden z klíčových mužů sprinterského tria Martin Čechman.

Čechům účast na olympiádě výrazně zkomplikoval nezdar na srpnovém mistrovství světa v Glasgow. V kvalifikaci týmového sprintu potřebovali skončit do osmého místa, což bylo vzhledem k výkonnosti i reálné, jenže je potkala nehorázná smůla. Právě Martin Čechman na startu rozlomil pedál, a protože podle představ nevyšla ani oprava, byla z toho až 11. příčka. Pouhé dvě desetiny za postupující osmičkou… ,,Mrzelo to hodně, protože jsme se soustředili hlavně na tento závod. Ztratili jsme důležité body. Dveře se nám tím přivřely, ale pořád ještě nejsou zavřené,“ věří pětadvacetiletý rodák z Ostrova u Karlových Varů. Situace, která se na šampionátu přihodila, je v dráhové cyklistice velmi nestandardní. ,,Bavil jsem se o tom s řadou lidí. Tohle se prostě nestává. Šlo o chybu materiálu. Druhý pokus už nikdy není tak dobrý. Ke všemu Matěje Bohuslávka podržel blok. Asi to bylo napsané v osudu,“ usmívá se hořce při vzpomínce na trpké okamžiky.

Tajenka se rozluští počátkem příštího roku. Češi potřebují uspět na lednovém mistrovství Evropy v nizozemském Apeldoornu a poté i v závodech Světového poháru. Účast pod pěti kruhy by jim garantovala umístění do 5. místa. ,,Hodně jsme se teď zaměřili na sílu. Máme za sebou několikatýdenní blok, časy by rozhodně měly být rychlejší,“ doufá Čechman, jehož nejlepším individuálním výsledkem v letošní sezoně bylo 5. místo v keirinu na ME v Grenchenu. ,,Velmi dobře jsme zajeli i team sprint při svěťáku v Kanadě, kde jsme skončili také pátí. Teď něco podobného potřebujeme zopakovat. Pouze úspěch v této disciplíně nás může posunout k individuálním startům na olympijských hrách,“ vysvětluje zjednodušeně nominační kritérium.

S parťáky Matějem Bohuslávkem a Dominikem Topinkou jsou před klíčovou pasáží optimisticky naladěni. ,,Jsme správně hladoví. Chceme tu každodenní dřinu prodat. Cítím, že budeme lepší, než kdy před tím,“ je přesvědčen.

V cestě do Paříže stojí duklákům především týmy Polska, Německa a Kanady. ,,Pokud nám to vyjde, bude to o chlup,“ uvědomuje si. ,,Do všeho jdeme s pokorou. Trenér (Petr Klimeš – pozn.) nám věří. Je skvěle naladěný. Vidí, že tomu dáváme všechno. Doufám, že mu na ovále uděláme radost,“ poznamenal s odhodláním Čechman.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Filip Komorous, Jasmin Honold a Jan Brychta

Po dobu pařížské olympiády (od 26. července do 11. srpna) se bude českým reprezentantům nejvíc fandit na Olympijského festivalu u jezera Most. Jeho ambasadory a moderátory budou slavní dukláci atletka Barbora Špotáková a veslař Ondřej Synek.

Dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem po dvaceti letech nepojede na olympiádu jako sportovkyně. „Ale tohle je docela dobrá náhrada. Myslím, že když si zasportuju s dětmi, bude stát za to. Pro ně je to jedinečná příležitost, jak si vyzkoušet padesát disciplín. To je super, aktivit je mnoho a čistá voda jezera je pro léto ideální,“ nechala se slyšet světová rekordmanka.

Sledování závodů není úplně její parketa, ale do Mostu se těší a výkony svých následníků bude prožívat. „Zřejmě tam budu přes celou olympiádu. Budou to jiné zážitky, ale pořád olympijské,“ vyprávěla trojnásobná mistryně světa, která se s kariérou rozloučila bronzem na ME 2022 v Mnichově.

„Emoce provázely celou mou kariéru a kolikrát se musím krotit. Budu fandit, co to půjde. U jezera může vzniknout báječná divácká kulisa,“ zmínila bývalá atletka, která letos navzdory zakončení kariéry ve dvaačtyřiceti letech ještě závodila a dokonce skončila druhá na mistrovství republiky v Táboře.

Spolu s dalším ambasadorem – bývalým slavným skifařem Ondřejem Synkem – budou v době OH 2024 moderovat dvoutýdenní program. Na starosti budou mít fanzónu i vítání vracejících se reprezentantů a medailistů. Půjde o parádní zábavu, při níž nebude chybět maskot her v Paříži 2024 oživlá čapka Phryges. Oba trojnásobní olympijští medailisté se mohou už teď pochlubit vlastními doubledeckery s unikátním polepem, které budou z centra Mostu přivážet fanoušky.

„I když to nebude pravá olympiáda, věřím, že poznáme olympijskou atmosféru. Těším se na zážitky a myslím, že pro sportovní fanoušky to bude fajn,“ poznamenal bývalý veslař. „Program zatím úplně přesně neznám, ale chci se zúčastnit všeho, co tam bude.“

Po té, co zakončil úspěšnou kariéru a má víc času sledovat ostatní sport, stal se ze Synka fanoušek. „Jsem rád, když se našim sportovcům daří, a vlastně zažívám to samé co diváci, když jsem vesloval. Užívám si to,“ přiznal s úsměvem dvojnásobný stříbrný medailista z OH.

U jezera by mohl předávat mladým adeptům veslování. „Určitě tam budou veslice. Mostecké gymnázium má na jezeře malou loděnici a budou tam probíhat ukázkové jízdy. Od rána do večera asi nikoho vozit nebudu. Nevím, jestli budu přímo někoho dirigovat, ale děti si tam budou moct zajezdit,“ dodal pětinásobný mistr světa.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Jako závodník posbíral řadu velkých medailí. K nejcennějším patří dvě zlata z mistrovství světa a šest titulů z evropského šampionátu na čtyřkanoi a deblu v neolympijském sprintu na 200 metrů. Petr Fuksa starší už delší čas coby trenér úspěšně předává bohaté zkušenosti synům Martinovi a Petrovi.

Daří se mu to skvěle. Třicetiletý Martin je v kategorii C1 světová extratřída, o pět let mladší bratr rovněž patří ke špičkovým kanoistům. ,,Za všemi těmi medailemi stojí obrovská dřina. Snažíme se výkonnost neustále posouvat. Ale třeba u Martina už není moc kam. V jeho věku je to na hraně, je potřeba spíše udržovat vysokou laťku,“ říká bez váhání hlava rodu.

Martina letošní výsledky premiérově katapultovaly na trůn Armádního sportovce roku, otec převzal cenu pro nejlepšího trenéra. ,,Je to pěkné, ale příští rok by se to poslouchalo ještě lépe,“ narážel Petr Fuksa humorným tónem na blížící se olympijskou sezonu.

V ní bude Martin, coby aktuální mistr světa na kilometru, patřit ke žhavým kandidátům na stupně vítězů. Pod pěti kruhy se v Paříži představí s bratrem Petrem také na deblu. ,,Kluci mají obrovskou motivaci a chuť do tréninku. Singl samozřejmě dostane malinko přednost, ale mohli by překvapit i spolu v jedné lodi,“ myslí si otec. Proč by ne. Vždyť si Fuksové při posledním podniku Světového poháru vyjeli na deblu v Paříži krásné stříbro a získali tak první společnou medaili na takto prestižním podniku.

Kanál v Paříži by jim tedy mohl sedět, Petr Fuksa starší je však v prognózách opatrnější. ,,Je specifický, otevřený. Není tam vratný kanál. Velmi bude záležet na povětrnostních podmínkách a momentálním rozpoložení. Budeme se modlit, aby v den D vyšlo hlavně dobré počasí.“

V přípravě vsadí se syny na osvědčený model. ,,Dvakrát vyrazíme na soustředění do Livigna a samozřejmě i do Kolumbie, z níž se vrátíme koncem března. Pak už budeme ladit formu jen v domácích podmínkách,“ nastínil plán čtyřiapadesátiletý kouč.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

Byla nepřehlédnutelná stejně jako na dráze. Na vyhlášení Atleta roku si dlouhovlasá blondýna Nikoleta Jíchová s úsměvem přišla pro cenu za osmé místo a premiérově tak v prestižní anketě nakoukla do TOP 10.

,,Super pocit. V minulosti jsem nebyla ani objevem roku, ani juniorem, takže jsem do hlavní desítky skočila dá se říci po hlavě. Je to velká odměna pro mě i mého trenéra Jindřicha Šimánka,“ poznamenala s pokorou třiadvacetiletá závodnice pražské Dukly.

Sama cítí, že uplynulá sezona byla průlomová. Jako třetí Češka v historii stlačila čas na 400 metrů překážek pod 55 vteřin, vedlo se jí na kvalitně obsazených mítincích doma i v zahraničí, na mistrovství světa v Budapešti to pak dotáhla do semifinále. ,,Jsem ráda, že nejsem žádná rychlokvaška. Všechno jde postupně a plynule,“ potvrzuje.

Kvalitními výkony si říká o čím dál větší pozornost atletické veřejnosti, sponzorů a médií. ,,Už o mě vědí, a to je dobře. Jsem zvaná na různé akce. Vše ale beru s rozumem i nadhledem. Dál pracuji na tom, abych byla ještě lepší.“

Pravdivá slova. Vždyť i v sobotu, v den vyhlašování ankety, absolvovala velmi náročný trénink s kamarádkou z reprezentace Ladou Vondrovou. ,,V krčském lese jsme šly kopce. Abych ji stíhala, musela jsem makat naplno. Únava byla veliká. Doufala jsem, že to večer přežiju a neusnu. I díky rodině a spoustě přátel se to naštěstí nestalo. Naopak jsem si pohodovou atmosféru moc užívala,“ svěřila se.

Období tvrdých objemových dávek jen tak neskončí. ,,Tréninky jsou opravdu dlouhé a těžké. Už mám za sebou soustředění na Šumavě. Za týden přijde další a pak letíme na měsíc do Jihoafrické republiky. Všechno jede podle plánu.“

Veškeré úsilí zákonitě směřuje k vrcholům příští sezony – evropskému šampionátu v Římě a olympijským hrám v Paříži. ,,Nechci nic zakřiknout. Evropu mám jistou, olympiádu na dosah. K ostrému limitu mi zbývají tři setiny. Jen musí vydržet zdraví,“ přeje si.

V zimě na halových mítincích Nikoletu Jíchovou často neuvidíte. ,,Nejsou tam překážky, takže hlavně proto. Chci se především pořádně připravit na venkovní sezonu,“ vysvětlila jasnou prioritu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Oštěpař Jakub Vadlejch opanoval potřetí v řadě prestižní anketu Atlet roku! Pomohl mu k tomu bronz z mistrovství světa, vítězství v Diamantové lize a nejdelší světový pokus roku 2023 (89,51 metru).

Na bronzovém stupínku se umístila mixová štafeta na 4×400 metrů, v níž se skvěle prezentovali Patrik Šorm a Vít Müller. V elitní desítce figuruje rovněž překážkářka Nikoleta Jíchová (8.).

Dalo se to očekávat. Jakub Vadlejch vybojoval na srpnovém mistrovství světa v Budapešti bronzovou medaili, a to spolu s celkovým vítězstvím v Diamantové lize a nejlepším výkonem sezony (89,51 metru) přesvědčilo 141 atletických funkcionářů, trenérů a žurnalistů, aby mu ve svazové anketě poslali nejvíc hlasů.

Vítěz posledních dvou ročníků byl v nejlepší desítce už po sedmé. Cenný kov z Budapešti je jeho čtvrtou medailí z globálních akcí za sebou a pátou celkově. Svěřenec Jana Železného v minulé sezoně přehodil magickou hranici 90 metrů a v letošním rankingu je světovou dvojkou.

„Sezona byla téměř perfektní,“ usmíval třiatřicetiletý závodník Dukly Praha. „V Budapešti to byl bronz, byla to už třetí světová medaile a chtěl bych ještě tři. To se neomrzí… Ale skvělých okamžiků bylo letos víc. Určitě vypíchnu světový výkon roku z Turku a finále Diamantové ligy v Eugene, kdy se mi povedlo porazit indického rivala Níradže Čopru.“

Při posezonním volnu se dostal i k činnostem, na které normálně nemá čas. „Tím mám na mysli kolo, které mám hrozně rád, ale v sezoně to s oštěpařským tréninkem nejde moc dohromady,“ prozradil a dodal, že je vyznavačem jízdy na silničním bicyklu.

„Jezdil jsem při dovolené na Šumavě, a to byla to úplná paráda. Vyrážím do hor. Kopce mám rád, jedu je pomalu, ale dojedu třeba na Kvildu. Kdysi, když jsem kolo ještě víc zapojoval do tréninku, jsem třeba pět dní za sebou ujel sto kilometrů. Vytrvalost mám, jen váha oštěpaře je trochu proti,“ usmíval se.

Do nové olympijské sezony nastoupí koncem listopadu s odhodláním. „Bude to chtít vydržet zdravý. Jinak všechno ukazuje, že jsme na dobré cestě. V přípravě se toho moc měnit nebude, hlavně to bude chtít překousat tréninkové dávky a pak ať se svět těší,“ prohlásil bojovně.

„Příprava bolí, ale já si bolest užívám. Mám rád každý moment své kariéry a nikdy bych neudělal nic jinak,“ přemítal a zahleděl se do blízké budoucnosti. „Proti mě stojí tři extrémně silní Indové, v olympijské sezoně se určitě zlepší Němci.“

Příští rok tak nebude podle pražského rodáka nic snadného. „Do Paříže se těším. Očekávám líté boje, všichni budou chtít hodit maximum, ale nemám se čeho bát. Budu chtít hodit o centimetr dál,“ dodal s úsměvem staronový král české atletiky.

Na předních místech atletické ankety se umístili i další atleti z Julisky. Patrik Šorm byl členem smíšeného čtvrtkařského kvarteta, které si na MS doběhlo pro senzační bronzovou medaili, a při vyhlášení v pražském hotelu Ambasador skončilo třetí. Osmou příčku obsadila překážkářka na čtyřistametrové trati Nikoleta Jíchová. Trenérem roku se stal Vadlejchův kouč Jan Železný. Objevem roku byl vyhlášen dvoustovkař Ondřej Macík.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Nejkrásnější dny v roce prožívá Jakub Vadlejch. Po úspěšné sezoně, v níž hodil oštěpem nejdál na světě, ještě nemusel začít trénovat. Co si dopřává nejlepší atlet Dukly Praha?

„Tohle je jediný čas v roce, kdy si od atletiky opravdu odpočinu. A ono je to potřeba. V tréninkovém a závodním období oštěpem žiju od rána do večera. Teď nabírám nové síly, abych do přípravy na olympijskou sezonu vlétl v absolutní pohodě,“ vyprávěl svěřenec Jana Železného.

Volno, které mu začalo 20. září, si užíval. „Nejprve jsme měli českou dovolenou, pak v cizině a naposledy to bylo zase za hranicemi. Už se tam ale objevily tréninkové prvky,“ povídal držitel bronzu ze srpnového mistrovství světa v Budapešti. „Začali jsme pobytem na šumavské chalupě, což je moje srdcová záležitost.“

Rodinná dovolenka pokračovala v Turecku a pak byli v Tatrách. „Tam jsme od rána do večera chodili na túry a párkrát jsme to tak natáhli, že jsme se do hotelu vrátili až za tmy. Bylo to jenom o chození, žádná činka nebo něco takového. Ale byl to ten správný základ, abych měl do skutečné přípravy chuť,“ mínil.

Při tréninkovém volnu měl pochopitelně víc času na jedenapůlroční Emmu. „Během sezony jsem věčně pryč, na soustředění nebo závodím v cizině. Při tom není čas ani energie, abych si s dcerou užil a doma víc pomáhal. Teď na to byl prostor a s holkama jsem pobýval celou dobu. Volno se už ale pomalu krátí. Příprava začne kolem 20. listopadu,“ popisoval třiatřicetiletý závodník, který tento týden v anketě o nejlepšího armádního sportovce skončil třetím místě. Po vyhlášení přidal i zajímavý  závazek. ,,Kariéru jsem začínal relativně neúspěchy, v současnosti šplhám na Mount Everest a jednou na něj dolezu!“

Ze společenských událostí pražský rodák hned tak nevyjde. Už v sobotu večer bude favoritem ankety Atlet roku 2023.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa ve snowboardcrossu Eva Adamczyková má momentálně tak říkajíc dva úvazky. Jednak startuje v populární soutěži StarDance a vedle toho trénuje na sezonu. A uprostřed toho kolotoče se objevila i na slavnostním večeru v Praze, kde byla oceněna za druhou pozici v anketě o nejlepšího armádního sportovce roku.

Minulá sezona byla první, kdy se Eva Adamczyková vracela po těžkém zranění a v jejím závěru se zaskvěla druhým titulem mistryně světa. „V úvodu sezony jsem si nemyslela, že bych mohla dopadnout tak dobře. Spíš jsem byla ráda, že vůbec mohu jezdit. Před finále šampionátu mi bylo jedno, jak to dopadne. Hlavní pro mě bylo, že mě nebolí kotníky. Výhra pak byla třešničkou na dortu,“ vyprávěla třicetiletá hvězda Dukly.

Ráno jdete do posilovny nebo na atletický stadion a odpoledne se ve zkušebně věnujete tanci. Jedná se o jinou zátěž, jak náročné je zvládnout dvě „tréninkové“ fáze?

Teď to ještě jde, ale uvidím. Jestli budu pokračovat dál, únava bude vzrůstat. Zatím se mi to daří držet, jen jsem si musela najít nějaký režim, jelikož potřebuji větší pauzy mezi dvěma fázemi. Snowboardcrossový trénink teď není dlouhý. Vyjde maximálně na hodinu a půl. Mám to tak od pondělí do pátku, v sobotu je přenos a v neděli se snažíme mít volno.

Co je z obou fází náročnější?

Psychicky určitě tanec, protože na to není člověk zvyklý. Za dva tři měsíce, co se rozjely tréninky a najela jsem do tanečního módu, jsem s tím víc sžila. Na snowboardcrossovou přípravu jsem zvyklá, ale na posilovnu mám nového trenéra a jiný přístup mě víc baví. Intenzitou je posilování a atletika náročnější, ale taneční drezúra trvá čtyři hodiny. Nejsem zvyklá být tak dlouho zavřená.

Když se ve StarDance dostanete až do závěrečné fáze, naskočíte do sezony až po novém roce?

Myslím, že i kdybych vypadla už teď, na prkně začnu závodit až v lednu. Stejně se budu potřebovat rozjezdit, takže návrat směřuju na třetí podnik ve Svatém Mořici. Nadcházející sezona není tak nabitá, je v uvozovkách jen svěťáková, a tak si dva závody odpustím. Udělala jsem si taneční odměnu a moc si to užívám. Je to dřina, ale vtipný na tom je, že člověk na to roky kouká a najednou tam stojí. Je to trochu bizarní pocit.

Upravovala jste si před StarDance váhu, zdá se, že proti závodnímu období máte o nějaké kilíčko míň?

Jo, trochu jsem zhubla, ale o svalovou hmotu jsem přišla už po zlomených nohách před necelými dvěma roky. Když jste dva měsíce doma, tak se svaly ztrácejí. Minulou sezonu jsem byla lehčí než dřív, ale po StarDance se budu muset trochu víc krmit. Není to primární úkol, ale myslím, že půjde rychle. Rozjedená jsem dostatečně. K nabrání váhy mohou pomoci i Vánoce.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Čtyři desítky osobností dnes na Vítkově vyznamenala ministryně obrany Jana Černochová za přínos pro Českou republiku a její armádu. Stalo se tak u příležitosti 105. výročí založení samostatného československého státu. Kříž obrany státu MO ČR z jejích rukou převzal také kapitán Libor Jiroušek, bývalý reprezentant ČR v parašutismu, absolutní mistr světa z roku 2008.

Pojďme si jen ve stručnosti připomenout bohatou a úspěšnou kariéru současného vedoucího trenéra parašutistů ASO Dukly Prostějov. Ve čtyřiačtyřiceti letech toho dokázal opravdu hodně.

Na kontě má přes 12 000 seskoků! Na armádních a civilních šampionátech včetně mistrovství Evropy získal neuvěřitelných 59 medailí!

Právem je považován za českou parašutistickou legendu. Výjimečnosti dosáhl především v individuální akrobacii, chlubit se může i titulem absolutního mistra světa. ,,To byl asi největší zážitek. Povedlo se mi to na Slovensku v roce 2008, byla u toho i moje mamka. Jednalo se o jediný šampionát, na který se kdy vypravila, takže si to užila asi víc než já, protože mě v tomto sportu velice podporovala,“ prozradil v knize LEGENDY 75, kterou Dukla nedávno vydala u příležitostí 75. výročí založení armádního vrcholového sportu.

V současnosti je Jiroušek úspěšným trenérem. Na nedávném mistrovství Evropy v italské Ravenně získali jeho svěřenci šest medailí! V polovině listopadu je ve Spojených arabských emirátech ještě čeká poslední letošní závod Světového poháru v přesnosti přistání. Tak držme palce!

TEXT: MO a ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Jan Schejbal

Stal se po zásluze králem, a to není v konkurenci takových sportovních veličin, jaké Duklu reprezentují, nic snadného. Rychlostní kanoista Martin Fuksa (na snímku s dědou Josefem a tátou Petrem) měl však letos skvostnou sezonu, pokaždé byl v cíli první a hlavně získal premiérový titul na olympijském kilometru. Mnohonásobný mistr světa a Evropy byl nejlepším sportovcem Dukly vyhlášen poprvé.

„Mám velkou radost. Tu největší mi ale letos udělalo narození dcery. Těší mě, že mám skvělou a fungující rodinu a mohu dělat, co mě baví,“ říkal třicetiletý rodák z Nymburka, který letos vyhrál i Evropské hry na neolympijské pětistovce, ale zatím nedosáhl na medaili z OH.

Co pro vás znamená vítězství v prestižní duklácké anketě?

Duklu reprezentuju dlouhé roky, konečně to vyšlo. (směje se) Je to hezké ocenění za skvělou sezonou, ale důležitější je dojet na kánoi první do cíle, což se mi letos povedlo ve všech startech. Hlavně jsem se poprvé v kariéře stal mistrem světa na olympijské trati.

Byl jste ve velkém napětí, když jste ve hře o armádní trůn zůstal s Evou Adamczykovou, rovněž mistryní světa?

Samozřejmě. Evě se povedl skvělý comeback po vážném zranění. Je opravdu úžasné, co dokázala. Za nedůležitější ale považuji, že se tu při vyhlašování můžeme my sportovci potkat a popovídat si. Všichni dřeme, podívejte se třeba na Kubu Vadlejcha. Moc mu budu držet palce, aby si v Paříži splnil zlatý olympijský sen. Třeba se nám to povede oběma. Pro Duklu a Českou republiku by to byla skvělá reklama.

Váš otec Petr byl navíc vyhlášen nejlepším trenérem. Báječný večer pro klan Fuksů, že?

Byl tady i děda, což všechno umocnilo. Táta také dlouhé roky Duklu reprezentoval, získal řadu ocenění jako sportovec a teď konečně i jako trenér. Moc mu to přeju. Jsme mu s bráchou vděční za vše, co pro nás dělá.

Je pořád kam se posouvat?

Zcela určitě. Pořád mi schází olympijská medaile. Je to můj velký sen a cíl na ni dosáhnout. Dělám maximum, aby se to brzy podařilo.

Je po narození dcery kanoistika pořád na prvním místě?

Určitě už není celý můj život, i když do ní dávám sto procent. Po mentální stránce jsem vyrostl. S narozením dcery se mi určité pohledy na svět změnily. Říká to hodně lidí, kteří se stali rodiči, a asi na tom něco bude. Mám skvělou rodinu, za což jsem strašně vděčný. Teď jen doufat, aby to vydrželo do olympijské sezony. Vím, že jsem schopný porazit každého ze soupeřů, jen se musí v den D všechno sejít.

Zapojujete se do péče o malou Emily? Na konci sezony jste říkal, že je pro vás hlavně hračka…

Chtěl bych říct, že jsem strašně rád, jak funguje náš rodinný tým. A letos do něj přibyl jeden nový člen. Emily je pořád hračka, přesouvám ji z místa na místo. Zatím si ještě nikam nedoleze a můžu si s ní hrát. Ve volnu posledních týdnů jsme měli společná dopoledne, vozil jsem ji v kočárku, já si dal kafíčko a ona většinou spinkala. Odpoledne jsem pak od manželky obvykle dostal propustku na kolo.

Jak se těšíte, až dcera povyroste, a bude vám držet pěstičky na tribuně?

Strašně moc, bude to další motivace. Doufám, že se holky vydají do Paříže, a já tam něco předvedu, aby na mě byly pyšný.

Letos vám soupeři koukali jenom na záda. Dá se z jejich strany očekávat pořádný hon na Martina Fuksu?

Žene mě touha vyhrávat. Ať už jde o olympiádu, mistrovství světa, Evropu či třeba nymburskou pětistovku. Mám kanoistiku hrozně rád. Vím, že konkurence nespí, ale nespím ani já. Myslím dopředu a snažím se zase připravit co nejlíp. Chci být ještě lepší než letos.

Jako první cenu jste získal krbová kamna a publikum pobavil větou, že je nikomu nedáte. Kam tedy přijdou?

Asi na chatu, kam s rodinou jezdíme relaxovat. Možná by se hodily i do loděnice v Nymburku. Uvidíme.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král, lan

FOTO: CPA

Dočkal se. Rychlostní kanoista Martin Fuksa slaví ve 30 letech premiérový triumf v prestižní anketě o nejlepšího armádního sportovce roku. V jejím 27. ročníku předčil mistr světa na olympijském kilometru a vítěz Evropských her na neolympijské pětistovce světovou šampionku ve snowboardcrossu Evu Adamczykovou a oštěpaře Jakuba Vadlejcha, bronzového medailistu z MS a vítěze Diamantové ligy. Rozhodly o tom hlasy 66 trenérů a funkcionářů ASC Dukla.

Fuksa vystřídal na trůnu sněhovou objživelnici Ester Ledeckou. Trenérem roku byl navíc zvolen jeho otec Petr. ,,Jedná se o výjimečné ocenění, protože dukláci mají nejlepší sportovce z celé republiky a já jsem rád, že mohu armádu a Duklu reprezentovat,“ řekl Martin Fuksa při rozhovoru na pódiu s moderátorem úterní akce Miroslavem Lencem. Publikum zároveň pobavil odpovědí, co hodlá udělat s hlavní cenou, kterou byla krbová kamna. ,,Beru je domů a nikomu je nedám,“ pravil doslova.

Kategorii o nejlepšího juniora opanovala vodní slalomářka Klára Kneblová, jež na mistrovství světa v Krakově získala kompletní sbírku medailí. Malým kolektivem roku se stali sportovní střelci David Hrčkulák s Františkem Smetanou, týmoví vicemistři světa ve vzduchové pušce.

Kategorii UNIASK ovládl Rampula

V zaplněném konferenčním sále Domu armády Praha, v němž slavnostní večer zpestřily písně populární zpěvačky Dashy, se předávaly ceny také v kategoriích Unie armádních sportovních klubů. Tu hlavní převzal třiadvacetiletý sportovní střelec Matěj Rampula, vítěz světové univerziády v rychlopalné pistoli.

Tleskalo se také legendám, které se v letošním roce loučily s aktivní kariérou. Šlo o dráhaře Tomáše Bábka, Robina Wagnera, skikrosařku Nikol Kučerovou a běžkyni na lyžích Kateřinu Razýmovou. Zaslouženého aplausu se dočkali i úspěšní dlouholetí trenéři Milan Doleček (veslování) a Bohumír Pokorný (sportovní střelba).

Pětasedmdesáté výročí, pochvala parašutistům a vzkaz pro Evu

Tradiční akce s řadou významných hostů (na vyhlášení nescházeli např. předseda ČOV Jiří Kejval, předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek či ředitel kanceláře MO Roman Hrabačka) byla letos umocněna 75. výročím od založení armádního vrcholového sportu. Na jeho důležitost upozornil ve svém projevu Pavel Benc, ředitel ASC Dukla. ,,Nevím, jestli je 75 let hodně nebo málo. Z pohledu historie spíš ne, z pohledu sportovců asi ano, protože napsali celou řadu nezapomenutelných příběhů, které mohou být ponaučením a inspirací pro jejich následovníky. Rád bych do nebe poděkoval zakladatelům armádního sportu. Měli by určitě radost, v jaké je Dukla kondici a kde se momentálně nachází. Moc si rovněž vážíme podpory Ministerstva obrany, které nad námi drží ochrannou ruku.“

Význam Dukly na mezinárodní scéně neopomněl zmínit ani náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec. ,,V letošním roce jste zatím získali 77 medailí. Obzvláště mě těší, že jste byli úspěšní i v disciplínách, které jsou velice blízké těm armádním. Vedle sportovní střelby jsou tu zejména naši skvělí parašutisté. V Ravenně, na nedávném mistrovství Evropy, si na padácích seskočili pro šest medailí, což je úctyhodný výkon. Mé poděkování však přirozeně patří i všem ostatním, kteří jste výborně reprezentovali naší zemi v dalších soutěžích.“ Sportovcům zároveň popřál hodně štěstí do další sezony, jejímž vrcholem budou olympijské hry v Paříži. ,,Ještě na jaře vás čekají náročné kvalifikace. Pevně věřím, že v nich budete úspěšní a mnozí z vás svůj start pod pěti kruhy promění třeba i ve stupně vítězů. Máte na koho navazovat, i vy se stejně jako vaši slavní předchůdci z Dukly můžete stát legendami, na něž vzpomínají generace českých fanoušků,“ poznamenal Blažkovec s hrdostí. Závěrem ještě přidal krásný vzkaz. Byl pro snowboardistku Evu Adamczykovou, jež momentálně září hlavně na parketu v populární taneční soutěži StarDance. ,,Je od paní ministryně Jany Černochové. Bedlivě vás sleduje a drží palce, abyste to dotáhla co nejdále.“

Armádní sportovec roku 2023: 1. Martin Fuksa (rychlostní kanoistika) 602 bodů, 2. Eva Adamczyková (snowboardcross) 581, 3. Jakub Vadlejch (atletika) 475, 4. Petr Nymburský (sportovní střelba) 375, 5. Tereza Kneblová (vodní slalom) 216, 6. Kateřina Beková (vodní slalom) 154, 7. František Smetana (sportovní střelba) 146, 8. Patrik Šorm (atletika) 137, 9. Tereza Fišerová (vodní slalom) 120, 10. Martin Barták (travní lyžování) 85.

Junior roku: Klára Kneblová (vodní slalom)

Trenér roku: Petr Fuksa st. (rychlostní kanoistika)

Malý kolektiv roku: David Hrčkulák, František Smetana (sportovní střelba).

UNIASK (Unie armádních sportovních klubů): sportovec: Matěj Rampula (sportovní střelba), trenér: Josef Fiala (sportovní střelba), junior: Zuzana Maděrová (snowboarding).

Sportovec AČR: Jáchym Kovář (atlet běžec)

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Mezi osobnostmi oceněnými státním vyznamenáním k výročí 28. října jsou i dva bývalí členové Dukly Praha. Atlet Josef Neček a motocyklista Květoslav Mašita (na snímku) převzali v sobotu na Pražském hradě od prezidenta České republiky Petra Pavla medaile za zásluhy v oblasti sportu. Oběma oceněným patří obrovský obdiv za to, co ve sportovním životě dokázali.

S dnešní Duklou spojuje pětadevadesátiletého bývalého atleta Josefa Nečka příslušnost k Armádnímu tělovýchovnému klubu. Závodil za něj během vojenské služby v letech 1949-1951 a jeho velitelem byl tehdy olympijský vítěz Emil Zátopek. Z té doby pocházejí i jeho osobní rekordy 10,9 sekundy na stovce a 703 centimetrů ve skoku do dálky.

Láska ke sportu rodáka z Pňova na Kolínsku neopustila ani ve vyšším věku. Věnoval se veteránské atletice a dosáhl v ní řady úspěchů. V roce 1987 získal Josef Neček na světových veteránských hrách v australském Melbourne ve své kategorii – bylo mu právě šedesát let – zlatou medaili ve skoku do dálky. Ve stejné disciplíně se stal i veteránským mistrem Evropy. Ještě v minulé sezoně závodil na trati 60 metrů. A to mu bylo už neskutečných 94 let.

Slavný soutěžák Květoslav Mašita je nejúspěšnějším jezdcem československého motocyklového sportu i světového endura. Desetkrát za sebou se stal mistrem Evropy a v šampionátu triumfoval ve 33 soutěžích. Byl účastníkem třinácti Šestidenních, kde jako člen Trophy Teamu šestkrát získal Světovou trofej, čímž vybojoval i tituly mistrů světa.

Rodáka ze Všenor bavilo závodit od dětství. Nejdřív na kole. A když usedl na motorku, první sezonu se strojem Jawa 350 ccm zakončil v roce 1966 premiérovou účastí na Šestidenní ve Švédsku. Vtšinu sportovního života strávil v Dukle Praha. Takových terénních jezdců jako je šestasedmdesátiletý Květoslav Mašita se na světě moc nenajde.

Je jediným Čechem, který byl uveden do Síně slávy Mezinárodní motocyklové federace FIM. V roce 2000 obsadil třetí příčku v anketě Autoklubu ČR o Motocyklového závodníka století. Před ním se umístili jen famózní silničář František Šťastný a skvělý motokrosař Jaroslav Falta. V rámci ankety Sportovec roku 2022 byl jako vůbec první zástupce motoristického sportu vyhlášený Sportovní legendou a převzal Cenu Emila Zátopka.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

V sobotu se s českou reprezentací přesunula na kemp do Livigna, kde bude pokračovat příprava před startem světového poháru v bězích na lyžích. Ten se roztočí už za necelý měsíc. Kateřina Janatová se po ukončení kariéry své jmenovkyně Razýmové stala lídrem ženského týmu a letos se chce v elitním seriálu pohybovat poblíž elitní desítky.

„Minulý rok jsem byla nejlépe sedmá, takže když na to navážu, budu spokojená,“ usmívala se členka Dukly Liberec, která letos v létě změnila přípravu a trénovala v Mekce lyžování Norsku. „Jsem ráda, že mi vedení reprezentace umožnilo odjet na sever. Trénovala jsem i s Tiril Wengovou, mistryní světa ve štafetě. Hodnotím to pozitivně. Určitě mi to prospělo, měla jsem kolem sebe dobré lidi.“

Poznala tak jiný trénink, než na jaký byla roky zvyklá z domácích podmínek. Dozvěděla se také spoustu věcí, jak se Norové připravují a jak mají běhy na lyžích nastavené v hlavě. „Určitě je to o tvrdé práci a už jsem zastánce toho, že víc než kvantita je kvalita,“ poznamenala.

Vrcholem sezony bez mistrovství světa či olympiády bude Tour de Ski, ale těší se i na jiné závody. „Tour bude letos určitě náročná, jelikož přibydou nové tratě na dvacet kilometrů. Světový pohár v Trondheimu bude zase zkouškou na mistrovství světa v příštím roce. Zvědavá jsem i na starty v Americe a v Kanadě,“ pokračovala.

Změny při etapové Tour na přelomu starého a nového roku by šestadvacetileté rodačce z Jilemnice mohly vyhovovat. „Dvacetikilometrové závody mi asi budou sedět. Výhodou je, že se při nich nejede tak brutální tempo jako na kratších distancích. Při skiatlonu také nevadí, když se v klasice nabere nějaká ztráta. V bruslení se to pak dá v dojet,“ dodala česká jednička.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Na počkání by daly dohromady 12 olympijských medailí, z toho pět zlatých! V Praze se sešly legendy běžeckého lyžování Kateřina Neumanová a Therese Johaugová, její velká soupeřka i kamarádka.

O náhodu samozřejmě nešlo. Fenomenální Norka, jež si za své skvělé výkony ve stopě vysloužila přezdívku Turbo Therese, je tváří prémiové sportovní značky, která nese její jméno. Za velkého zájmu ji představila na setkání v Kampa parku. ,,Chci inspirovat ženy, aby dokázaly oslavit svá malá vítězství na cestě za dosažením svých velkých cílů. Naše značka by měla preferovat pohodlí, funkčnost a kvalitu,“ prohlásila Johaugová, jež ukončila bohatou a úspěšnou kariéru v roce 2022. Neumannová si akci v roli čestného hosta rovněž užila. U Karlova mostu pak obě legendy fotografům s chutí zapózovaly.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Necelý měsíc schází do startu úvodního závodu Světového poháru běžců na lyžích. Česká reprezentace složená výhradně z členů armádního klubu Dukla Liberec má za sebou několik kempů, na začátku června vyrazila i do lyžařského tunelu v Oberhofu. Další soustředění na sněhu absolvuje až nyní – nejprve v Livignu, poté v Davosu.

Hlavní trenér Jan Franc přiblížil směr přípravy i ambice a potenciál jednotlivých členů A týmu do sezony 2023/24.

Michal Novák: Všechno spolu konzultujeme, musí to dávat smysl. Proto jsme přípravu plánovali se specialisty na kondici i techniku. Nejdůležitější je samozřejmě trénink na lyžích. Vše se zaběhlo, mám z toho dobrý pocit. Letos je jasným vrcholem Tour de Ski. Rád bych ho viděl v první desítce. Musí ale zachovat chladnou hlavu, a vyvarovat se zbytečného výpadku, protože půjde především o celkové pořadí.  Má velkou výhodu, že na své soupeře může získat jak ve sprintu, tak v distančním závodu. Součet mu pak vynese velice slušné pořadí. Ve Světovém poháru je také kam se posunovat. Stále nám schází pódium. To by byla třešnička na dortu.

Ondřej Černý: Jeho příprava proběhla bez větších komplikací. Poslední roky u něho pracujeme na zlepšení vytrvalosti, tedy aerobního výkonu, aby byl schopný lépe regenerovat a mít více sil v závěrečných metrech. Cílem je objet všechny sprinty a snažit se bojovat alespoň o semifinále. Finále bude těžkým úkolem, ale i to je v jeho případě hratelné a splnitelné.

Adam Fellner: Snažíme se o zlepšení výkonnosti v distančních závodech. V loňské sezoně se potýkal s velkou únavou. Malinko jsme proto snížili objemové dávky, šli jsme více do kvality. Věřím, že se to projeví na výsledcích, rádi bychom ho vídali v nejlepší třicítce.

Luděk Šeler: Tam platí něco podobného jako u Ondry Černého. Potřebovali jsme vylepšit aerobní výkon. Dlouhodobě s ním počítáme do team sprintu, kde je abnormálně potřeba, aby se silami vydržel až do finiše.

Kateřina Janatová: Část přípravy absolvovala v Norsku, kde už nějakou chvíli žije se svým přítelem. Je všestrannou závodnicí. Kontinuální prací stále navyšuje svou výkonnost. V distančních závodech i sprintech může zajet velmi slušné výsledky. I proto je cílem co nejlepší umístění v celkovém hodnocení Světového poháru a Tour de Ski.

Tereza Beranová: Už vloni ukázala, že ve sprintu může směle prohánět světovou špičku. Disponuje výbornými rychlostními a dynamickými schopnostmi. Teď je potřebuje jen pořádně zužitkovat. Věřím, že zase nějaké to finále v sezoně pojede. Tajně sníme i o pódiu. Snad se jí tenhle cíl splní co možná nejdříve.

Barbora Antošová: Pracovala především na aerobní výkonnosti. Po zvládnuté kvalifikaci zpravidla nebyla schopná vydržet nastavené tempo v rozjížďkách. V létě odvedla velký kus práce, pokrok je znát. Sám jsem zvědavý, jak pro ni dopadne srovnání s elitou. Věřím, že ve sprintech bude schopná se podívat do nejlepší patnáctky.

Adéla Nováková: Tady to bude především o sbírání zkušeností ve Světovém poháru. Určitě se bude snažit předvádět osobní maxima. Hlavně tedy v distančních závodech. Bohužel se trošičku prala se zdravotními komplikacemi, takže uvidíme, jak budou vůbec její výkony na začátku sezony vypadat.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Narušit norskou hegemonii? Proč ne. Michal Novák, nejlepší český běžec na lyžích současnosti, se před novou sezonou podobným výzvám nebrání. ,,Bylo by to fajn. Mým maximem je zatím čtvrté místo. Určitě se chci pokusit o vylepšení. Uvidíme,“ říká s úsměvem šestadvacetiletý závodník Dukly Liberec.

Pro přirozený růst výkonnosti dělá maximum, znovu hodlá potvrdit příslušnost k absolutní světové špičce. ,,Příprava je náročnější jen co do intenzity, ne do objemu, kde to není už moc kam navyšovat. Nálož pro mé tělo je dlouhodobě opravdu velká a musí být pod kontrolou hlavně ze zdravotního hlediska,“ vysvětluje. ,,Zvládli jsme, co jsme si naplánovali, byť do toho přišlo i nějaké nachlazení či alergie. Musím především reagovat na vlastní pocity, abych sám sebe nezničil.“

Momentálně prochází obdobím tvrdých tréninkových dávek, v sobotu se s reprezentačním týmem vydá za sněhem do italského Livigna. V sezoně, v níž bude vrcholem na přelomu roku Tour de Ski, mu k posunu má pomoci i norský specialista na techniku. Vloni s ním spolupracoval individuálně, teď ho má k dispozici celá reprezentace. ,,Jsem nadšený, že se vše takhle skloubilo. Nemusím se o nic starat. Jedná se o bonus pro mě i zbytek týmu. Na síle můžeme pracovat, jak chceme, ale když potom jezdíme špatně na lyžích a plýtváme energií, tak se nikam neposuneme,“ má jasno čtvrtý muž ze sprintu na mistrovství světa v Planici.

Sezonu ve Světovém poháru odstartuje 24. listopadu ve finské Ruce, kde jsou během tří dnů na programu sprinty, klasická desítka s intervalovým startem a dvacet kilometrů volnou technikou s hromadným startem. ,,Rok bez olympiády a mistrovství světa bude z mentálního hlediska trochu odpočinkovější. Závodů nás ale čeká hodně. Těším se, hlavně mě to musí bavit.“

Na Tour de ski by se rád vměstnal do elitní desítky. ,,Doufám v to. Všichni se na tenhle populární závod budou koncentrovat, takže půjde o velmi náročný úkol. Konkurence bude tvrdá,“ je přesvědčen.

Složení reprezentačního A týmu na sezonu 2023/24:

Muži: Michal Novák, Ondřej Černý, Adam Fellner, Luděk Šeller

Ženy: Kateřina Janatová, Tereza Beranová, Adéla Nováková, Barbora Antošová

Hlavní trenér: Jan Franc. Asistenti: Dušan Augustiňák, Vasil Husák.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Premiérový titul mistra světa na kilometru v německém Duisburgu, vítězství na Evropských hrách v Krakově na pětistovce a další skvělé výsledky ve Světovém poháru. To vše určilo jasný výsledek ve svazové anketě o Kanoistu roku, kterým se zcela zaslouženě stal Martin Fuksa.

Na trůn usedl po pěti letech, sesadil z něho vodního slalomáře Víta Přindiše. „Je to krásné ocenění za skvělou sezonou. Už jsem měl i lepší, ale letos jsem se stal mistrem světa na olympijské trati, což se mi nikdy nepodařilo. V Duisburgu přišla ta nejcennější medaile, ale já si vážím každé sezony. Každý rok je to super,“ vyprávěl po vyhlášení závodník armádního klubu Dukla.

„Získat titul je hrozně pěkný, dojet první do cíle je moc fajn, ale ne všechno se letos povedlo. Finále v deblu s bráchou na mistrovství světa nedopadlo podle našich představ,“ zmínil osmé místo, které však znamenalo místo pro OH v Paříži. „Být o kousek výš, řekl bych, že sezona nemohla být lepší. Třeba se to povede příští rok,“ prohlásil směrem k blížící se olympiádě.

Početné zastoupení měla Dukla při vyhlašování posádek roku. V té nejlepší figuruje kajakář Jakub Krejčí společně s Jiřím Prskavcem a Vítem Přindišem (oba USK), kteří vybojovali týmový titul světových šampionů ve vodním slalomu v závodu hlídek na MS v Lee Valley. Druzí skončili rychlostní kanoisté  Jakub Špicar s Danielem Havlem a třetí bratři Martin a Petr Fuksovi.

TEXT: ASC Dukla/lan, pk

FOTO: CPA

Již příští úterý, 31. října, poznáme jméno vítěze 27. ročníku ankety Armádní sportovec roku. Stane se tak při slavnostním vyhlášení v konferenčním sále Domu armády Praha. Hlasování 66 funkcionářů a trenérů ASC Dukla určilo desítku nejlepších.

Vůbec poprvé v ní figurují sportovní střelec František Smetana, atlet Patrik Šorm, vodní slalomářka Kateřina Beková a travní lyžař Martin Barták. Výbornými výkony si o ni řekly stálice posledních let – oštěpař Jakub Vadlejch, snowboardistka Eva Adamczyková, kanoista Martin Fuksa, vodní slalomářky Terezy Fišerová a Kneblová či sportovní střelec Petr Nymburský. Kdo tedy může usednout na pomyslný trůn a vystřídat na něm loňskou vítězku Ester Ledeckou?

TOP 10 (řazeno abecedně)  

Eva Adamczyková (snowboardcross): Dokázala něco úžasného. Po zlomeninách obou nohou se úspěšně vrátila do náročného kolotoče Světového poháru. Vše vyšperkovala v březnu v gruzínském Bakuriani, kde vybojovala svůj druhý titul mistryně světa v kariéře.

Martin Barták (travní lyžování): Svou dlouholetou extratřídu potvrdil na světovém šampionátu v Cortině d’Ampezzo, kde získal zlaté medaile ve slalomu i super G.

Kateřina Beková (vodní slalom): Překvapila sama sebe. Na mistrovství světa si mladá vodní slalomářka připsala nečekaný úspěch. V kategorii do 23 let vybojovala v Krakově titul světové šampionky v kayakcrossu.

Tereza Fišerová (vodní slalom): Z Evropských her v Krakově si přivezla kompletní sbírku medailí. Kromě zlata a stříbra v závodě hlídek se prosadila také mezi kajakářkami, kde skončila třetí. Vlastní i kanoistické stříbro z hlídek na MS v Lee Valley.

Martin Fuksa (kanoistika): Prožil sezonu snů. Největší radost si udělal v Duisburgu ziskem titulu mistra světa na kilometrové trati, který byl na olympijské distanci jeho premiérovým v kariéře. Na Evropských hrách v Krakově ovládl v kategorii C1 také pětistovku.

Tereza Kneblová (vodní slalom): Ve dvaceti letech veliká naděje vodního slalomu. V Krakově se stala vicemistryní světa na singlu v kategorii do 23 let, velké týmové medaile získala i mezi seniory v závodech hlídek (stříbro na MS, zlato na Evropských hrách).

Petr Nymburský (sportovní střelba): Prožil skvělý rok. V třípolohové střelbě z libovolné malorážky se může pyšnit titulem vicemistra světa, na šampionátu v Baku navíc ovládl neolympijskou disciplínu v libovolné malorážce v leže na 60 ran. Z Evropských her si přivezl týmové stříbro.

František Smetana (sportovní střelba): Zazářil jako kometa. Na mistrovství světa v Baku vystřílel bronz ve střelbě ze vzduchové pušky. Česku tak zajistil druhé účastnické místo v této disciplíně na olympijských hrách v Paříži. Radovat se mohl i z týmové stříbra jak na MS, tak Evropských hrách.

Patrik Šorm (atletika): Dlouho laboroval s nepříjemným zraněním paty. Postupně se ale dostával do formy a na světovém šampionátu v Budapešti přispěl v mixové štafetě na 4×400 metrů k velmi nečekanému bronzu.

Jakub Vadlejch (atletika): Z mistrovství světa v Budapešti si stejně jako loni v Eugene přivezl bronzovou medaili. Potřetí v kariéře pak slavil triumf v Diamantové lize a postaral se také o nejdelší hod sezony. Na mítinku v Turku poslal oštěp do vzdálenosti 89,51 metru.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Čeká ho těžká šichta. Desetibojař Ondřej Kopecký přišel shodou nešťastných náhod o vrchol letošní atletické sezony, v té nadcházející tak půjde jeden závod za druhým, aby se posunul v žebříčku a kvalifikoval se na mistrovství Evropy v Římě. Jedině tak si udrží šanci zabojovat o olympijské hry v Paříži.

Už vloni si vybral pořádný kopec smůly. Zranění stehenního svalu vyřadilo svěřence Romana Šebrleho z účasti na ME v Mnichově i MS v Eugene. Letos nestartoval ani na světovém šampionátu v Budapešti. ,,V nominačním systému přede mě na poslední chvíli skočili kluci, kteří i s horšími výkony vyhráli národní šampionáty na svých kontinentech. Zůstal jsem bohužel první pod čarou,“ poznamenal zasmušilým tónem pětadvacetiletý vícebojař pražské Dukly.

Litovat bylo čeho. Kopecký si letos vytvořil osobní rekordy na překážkách, v kouli, disku i ve skoku o tyči. Formu potvrdil při srpnovém desetiboji v Edenu, kde nasbíral i bez účasti silnější konkurence 8074 bodů. ,,Alespoň jsem si dokázal, že jsem na to měl.“

Před měsícem absolvoval poslední desetiboj sezony ve francouzském Talence. Nyní už je v plném zápřahu na tu nastávající, kterou by měl zahájit lednovým mítinkem ve Francii. ,,Ranking je pro nás trochu nešťastný. Je jasné, že v zimě budu muset objet více sedmibojů a posléze i desetibojů, abych nastřádal body a nescházel na červnovém mistrovství Evropy,“ vysvětluje. ,,Jedině tam se ještě mohu kvalifikovat na olympiádu. Výkonnost by na to byla. Jen potřebuju, aby se všechno dobře sešlo,“ doplnil atlet s osobním rekordem 8310 bodů.

Start pod pěti kruhy je už od dětství Kopeckého velkým snem. ,,Jako malý kluk jsem hodně fandil právě Romanovi (Šebrlemu). Ale teprve až když nakouknete do vrcholové atletiky, tak zjistíte, o jak velký svátek se jedná. I proto bych ho chtěl zažít na vlastní kůži.“

Se Šebrlem načíná třetí rok spolupráce. ,,Jsem určitě spokojený. Vidím, že se pořád posouvám. Roman má skvělý přístup, vše se vždy snažíme konstruktivně rozebrat. Teď jsme na soustředění v Tatrách. Něco málo pozměníme. Jasně jsme si řekli, co udělat, aby nám olympiáda neutekla. Snad to vyjde.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA