Aktuality

Veslaři Dukly Praha Jiří Šimánek a Miroslav Vraštil se potřetí za sebou stali nejlepší českou veslařskou posádkou.

Dvojskif lehkých vah sice obsadil na letošním mistrovství světa v Bělehradě neoblíbené čtvrté místo, ale kvalifikoval se na olympijské hry v Paříži 2024. A mimochodem – jednačtyřicetiletý Miroslav Vraštil bude ve města nad Seinou závodit pod olympijskými kruhy už počtvrté. Dodejme ještě, že suverenita této posádky se projevila i v trenérské anketě. Zvítězit v ní nemohl nikdo jiný než Michal Vabroušek, trenér lehkovážného dvojskifu.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Za Duklu nastupoval neuvěřitelných třináct sezon, odehrál v jejím dresu 284 ligových zápasů a nasázel 27 branek. Ján Geleta, fotbalista roku 1967, před pár týdny oslavil 80. narozeniny. Na setkání jubilantů Armádního sportovního centra se bývalý reprezentant rozpovídal o minulosti i svých názorech na současné dění kolem volby nového trenéra národního týmu.

A dostál své pověsti: co na srdci, to na jazyku. ,,Jardy Šilhavého bych se po úspěšné kvalifikaci zastal a přemluvil ho, aby zůstal. Ne proto, že ho znám jako dobrého chlapa a kamaráda, ale z vlastní zkušenosti,“ řekl rezolutně.

Co přesně máte na mysli?

Nepodrželi ho. Měli ho nechat dodělat svou práci. Když postoupil na šampionát, úkol splnil. Všichni si tady hrají na odborníky. Mluví do všeho, ale měli by se spíše chytit za hlavu. Kluci svého trenéra znají, vztahy se dlouho utváří. Když přijde nový kouč, tak nějaký čas trvá, než si všechno sedne. Půl roku před mistrovstvím Evropy to není dobré. Jsem zvědavý, jak tohle dopadne.

Co říkáte na složení skupiny, kde jistě narazíme na Portugalsko a Turecko?

Je těžká. Aby kluci něco uhráli, musí se pořádně stmelit. Hodně jich má zkušenosti za zahraničí, ale potřebují vystupovat jako pořádný tým. Makat jeden za druhého.

Podobně jste to měli na olympijských hrách v Tokiu 1964, kde jste získali nečekané stříbro, že?

Byl jsem tehdy bažant. V hlavě mi létala spousta věcí. Bylo mi jednadvacet, měl jsem těsně před svatbou. Ale sešla se tam tehdy právě skvělá parta. Zkušení matadoři jako Honza Brumovský či Pepík Vojta. A trenér Ruda Vytlačil nám viděl do duše, byli jsme propojeni. Proto jsme dosáhli velikého úspěchu.

Jak moc si po letech užíváte setkání bývalých slavných dukláků?

Moc, i když by nám ten věk neměli tolik připomínat. (směje se)

Zdraví slouží?

Mohlo by to být lepší. Začaly mě bolet kyčle. Smál jsem se Panenkovi s Dobiášem, a teď jsem na tom podobně.

Kdy jste byl naposledy na hřišti coby aktivní hráč?

V 58 letech za gardu internacionálů. Šlo o benefici, nastoupil jsem na postu obránce. Kdyby mě ale neštíplo klíště, tak jsem možná běhal ještě teď.

Vysvětlíte?

To štípnutí jsem přechodil. Začal jsem ztrácet orientaci, měl jsem zánět nervové soustavy. Skončil jsem v Benešově na kapačkách. Pak už to bylo celkem dobré.

Dukla je pro vás srdeční záležitostí. Určitě si někdy rád zavzpomínáte na staré dobré časy a nádherné zápasy na milované Julisce..

Každému sportovci bych přál, aby se mu stalo to, co mně. Když jsem do Dukly v roce 1963 přišel, dostal jsem se mezi dvacet učitelů fotbalu. Koukal jsem, protože jsem v té době uměl jenom běhat. Měl jsem taky kliku na trenéry. Chtěli naší hru uprostřed hřiště zrychlit a zjednodušit. Já byl pro ně díky výborné kondici ideálním řešením. Běhal jsem kolem Pepíka Masopusta. A postupem času mě kluci i ten fotbal hrát naučili. Byly to opravdu krásné časy.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Konferenční sál Domu armády Praha znovu ožil při společenském setkání legend Armádního sportovního centra Dukla, které se v roce 2023 dožily významného životního jubilea. Bývalí vynikající sportovci, někteří posléze i dlouholetí armádní činovníci, převzali z rukou vedení ASC upomínkové dary. Na pódiu se jich objevilo dvaadvacet.

V úvodním proslovu neopomněl plukovník Pavel Benc, ředitel Armádního sportovního centra Dukla, zmínit jejich přínos pro armádní klub a vyzdvihnout výkony v reprezentaci na největších mezinárodních akcích typu olympijských her, mistrovství světa či Evropy. Zároveň připojil osobní přání. ,,Radujte se z každého dne. Žádná doba není jednoduchá, veselí sportovci ale vypadají mnohem lépe než ti, kteří si stěžují na všelijaké nepodstatné maličkosti,“ poznamenal.

Nejstaršími Dukláky byli pětaosmdesátiletí Bohuslav Rázl, úspěšný dlouholetý kouč běžeckého lyžování, a veslař Pavel Hoffmann, bronzový medailista z olympijských her z Tokia 1964 na dvojskifu. ,,Snažím se držet sloganu pohybem ke zdraví. Stále pravidelně chodím do loděnice, kde máme partu bývalých reprezentantů. Dnes jsem na skifu ujel pět kilometrů, a tak to dělám dvakrát až třikrát týdně celých padesát let,“ udivil Hoffmann přítomné v sále.

Štěpán Škorpil, který tradiční akci moderuje od roku 2001, vítal i další osobnosti. Na výročním shromáždění nescházel například osmdesátiletý Jan Kůrka, olympijský vítěz z Mexika 1968 ve střelbě z libovolné malorážky. ,,Ta tradice se mi líbí, i když je nám decentním způsobem připomenut náš věk,“ usmíval se rodák z Pelhřimova. ,,Dukle patří za organizaci tohoto krásného aktu velký dík. Stejně tak ministerstvu obrany, protože výborným způsobem sport v této zemi podporuje. Vidíme to právě i zde na legendách, které v armádě vyrostly,“ doplnil.

Z velkých jmen lze dále zmínit atleta Jiřího Kynose (80), sprintera, jenž slavil obrovské úspěchy se štafetou a podílel se i na sedmnácti československých rekordech!  A nechyběly další legendy. Kupříkladu cyklisté Jaromír Doležal (70) a Michal Klasa (70), házenkář Ladislav Beneš (80), fotbalista Ján Geleta (80) či veslař Pavel Svojanovský (80).

V příjemné atmosféře se po oficiálním programu oslavenci dobře bavili, vzpomínali na výjimečné okamžiky svých sportovních životů a do nového roku si v předvánočním čase popřáli především pevné zdraví.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Svou už tak úctyhodnou sbírku domácích elitních titulů navýšila o víkendu na dráze v Motole na neuvěřitelné číslo 55! V rámci Maxbike Mistrovství Planety nenašla sedmatřicetiletá Jarmila Machačová přemožitelku v bodovačce a omniu. ,,Úplně jsem to nečekala. Před závody jsme se vrátili z poměrně náročného soustředění. Ale nakonec jsem vše zvládla velmi dobře,“ libovala si.

Věkem už veteránka to pořád umí nandat mnohem mladším soupeřkám. Jen pro zajímavost. Svůj první triumf v elitní kategorii slavila ještě jako juniorka v roce 2004, kdy se teprve narodila její současná oddílová kolegyně z Dukly Barbora Němcová, třetí žena z omnia. ,,Na jednu stranu mě to těší, na druhou doufám, že mě mladší holky už začnou porážet,“ řekla s úsměvem. ,,Trénink mě pořád baví. Nejezdím už tolik pod stresem. Cyklistiku si mnohem víc užívám.“

Ve vylučovacím závodě skončila stříbrná za Petrou Ševčíkovou. ,,Tohle umístění beru jako krásný bonus. Specializuju se na bodovačku, s pódiem v eliminaci jsem moc nepočítala, protože se této disciplíně tolik nevěnuju,“ poznamenala.

Na republikovém šampionátu jako každoročně panovala báječná atmosféra. ,,Pořádá to Dukla, takže tu bylo hodně rodinných příslušníků i bývalých cyklistů a známých. Jsou to vždy příjemná setkání,“ konstatovala.  V doprovodném programu se představil dokonce i Machačové roční syn Richard! ,,Děti závodily na odrážedlech, což je vždycky show. Ríša je ještě malej, ale babička s dědou mu trochu pomohli. Premiéru má za sebou, i když úplně celé kolo neobjeli,“ směje se. Mateřské povinnosti v kombinaci s vrcholovou cyklistikou zvládá úspěšně. ,,Vždycky musím sehnat nějaké hlídání. Rodiče mi ale hodně pomáhají.“

Někdejší mistryně světa v bodovačce (2013) získala v červnu mistrovský titul v silničním závodě, nyní přidala další dva na dráze. Dohromady jich má na kontě už 55! ,,Hezké číslo, ale kvůli tomu nezávodím. Kolo mě hlavně pořád baví. Vítězství je takovou třešničkou na dortu.“ V lednu Machačová oslaví 38. narozeniny a úspěšnou kariéru ještě končit nehodlá. ,,Pokud nebudu zraněná, měla bych v roce 2024 ještě pokračovat. V lednu mě čeká mistrovství Evropy v bodovačce, potom i jednorázové závody kategorie jedna na Mallorce,“ nastínila svůj nejbližší program legendární dráhařka armádního klubu Dukla.

Je pro úplnost. Dráhaři ASC na víkendovém mistrovství ČR získali deset titulů! Ve stíhacím závodě  družstev (Jan Voneš, Radovan Štec, Matyáš Koblížek), v madisonu (Jan Voneš, Denis Rugovac), eliminaci (Adam Křenek, Petra Ševčíková), omniu (Adam Křenek, Jarmila Machačová) a bodovačce (Jarmila Machačová). Z juniorů slavili prvenství Filip Richter (eliminace) a Vendula Strakatá (eliminace a omnium).

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Jan Brychta

Běžec na lyžích Michal Novák na světovém poháru ve švédském Östersundu nenavázal na devátou příčku, na níž před týdnem dosáhl v jiném švédském středisku v Gällivare. V individuálním závodě na volné desítce tentokrát obsadil 18. místo. Kateřina Janatová skončila dvaadvacátá.

Závodník Dukly Liberec ztratil zhruba minutu a čtvrt na vítězného Nora Haralda Amundsena. Od umístění v první desítce dělilo Nováka deset sekund. Nedělní závod rozběhl rychle a ze začátku se na mezičasech pohyboval v popředí. Jenže nasazené tempo neudržel a začal se postupně prodat.

Nicméně v průběžném pořadí SP patří sedmadvacetiletému rodákovi z Karlových Varů páté místo, kam ho vynesla senzační druhá příčka ze závodu na 20 km s hromadným startem při úvodní podniku elitního seriálu ve finské Ruce.

Šestadvacetiletá Janatová si naopak umístění z Gällivare, kde před týdnem skončila čtyřiatřicátá, výrazně vylepšila. Královnou se stala opět Američanka Jessie Digginsová, za níž liberecká běžkařka na 22. místě zaostala o 1:31,8 minuty. Stejné pozice ji patří v průběžném pořadí SP.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: Barbora Reichová

Stejně jako v pátečním super-G se Ester Ledecká i v sobotním sjezdu zařadila v konečném pořadí do třetí desítky. Se ztrátou 1,54 vteřiny na vítěznou Mikaelu Shiffrinovou z USA byla v závodě Světového poháru ve Svatém Mořici dvaadvacátá. Pořadatelé kvůli zhoršeným podmínkám závod po 35. závodnici ukončili.

Osmadvacetiletá členka armádního klubu Dukla od prvních mezičasů se startovním číslem 12 ztrácela. Přesto byla nakonec se svým výkonem poměrně spokojená. ,,Byla to zatím nejlepší jízda, kterou jsem tady včetně tréninků předvedla. Opravila jsem i nějaké chyby, z čehož mám radost,“ řekla v nahrávce pro média.

I nadále zůstává hladová, lyžařský adrenalin jí kvůli zranění klíční kosti a vynechání celé loňské sezony velmi scházel. ,,Jsem ráda za každou jízdu, kterou jedu. Doba bez takhle brutálních sjezdů byla dlouhá. Myslím, že jsem na dobré cestě, abych se do toho postupně zase dostávala,“ poznamenala trojnásobná olympijská šampionka.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Ester Ledecká obsadila při návratu do lyžařského kolotoče Světového poháru 23. místo v superobřím slalomu. Ve Svatém Mořici se z vítězství radovala favorizovaná Sofia Goggiaová z Itálie.

Ve švýcarském středisku vyrazila členka armádního klubu Dukla na trať s číslem 23. Stalo se tak po roce a tři čtvrtě od posledního startu ve francouzském Courchevelu. V minulé sezoně trojnásobná olympijská vítězka nezávodila kvůli zlomenině klíční kosti. Na vítěznou Italku a svou velkou kamarádku ztratila v cíli 3,44 vteřiny.

,,V podstatě jsem udělala všechno, co jsem byla schopná udělat. Trať byla hodně těžká, do toho špatná viditelnost a strašně moc horizontů. Ty mi v Mořici nejdou. Je tady minimálně deset bran, za které z pozice lyžaře vůbec nevidíte a nevíte, kam vás to za vlnou vyhoupne,“ konstatovala v hodnocení v nahrávce pro média osmadvacetiletá reprezentantka. ,,Mám za sebou první závod po tak dlouhé době, budu se mít od čeho odrazit,“ dodala.

Zítra se na stejném místě uskuteční sjezd a v neděli opět super-G.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Skrývá se v něm ohromný potenciál, vždyť na kánoi zářil už jako dorostenec na olympijských hrách mládeže. Medaile Jiřímu Minaříkovi přibývají každým rokem a postupně se na mezinárodní scéně začíná prosazovat i v seniorské kategorii.

Důkazem budiž 4. příčka z pětisetmetrové trati na srpnovém mistrovství světa v Duisburgu. Při neúčasti české jedničky Martina Fuksy se pro mnohé odborníky jednalo o příjemné překvapení. ,,Měl jsem kvalitně natrénováno. V závodě jsem to jenom potvrdil,“ hodnotí zpětně velmi pěkné umístění jedenadvacetiletý kanoista armádního klubu Dukla.

Kam směřují vaše další touhy?

Jednou chci vyhrát olympiádu. Jiná odpověď neexistuje.

Na singlu jste si na mistrovství světa do 23 let dopádloval pro stříbro. Bylo to rovněž na pětistovce. Co olympijský kilometr, sedí vám?

Neměl by v tom být problém. V této sezoně jsem se mu ale vůbec nevěnoval, v tréninku na to nebyl prostor. Soustředili jsme se na pětistovku.

Fenoménem vaší disciplíny je Martin Fuksa. Vzhlížíte k němu?

Martin je momentálně nejlepší na světě. Jednou ho porazit, to by bylo něco. Každopádně se z mojí strany jedná o obrovskou motivaci něco takového dokázat. Až se mi to povede, bude jasné, že i já patřím do nejužší světové špičky.

Zařadíte do přípravy tedy i kilometrovou trať?

Ano, pro příští sezonu bude kilometr prioritou. Hlavně kvůli mistrovství světa do 23 let, které bych chtěl vyhrát. Pětistovka půjde trochu stranou a debla možná vynechám úplně. Ještě uvidíme.

Na deblu jste s Jiřím Zalubilem mistry Evropy do 23 let. Není to trochu škoda?

Všechno skloubit nelze. Není to ale úplně uzavřené, sedneme si nad tím s trenérem Liborem Dvořákem a uvidíme, k čemu dojdeme.

Žijete jenom kanoistikou?

Vůbec ne. Důležité ale je, že mě obrovsky baví.

Nyní pobýváte na soustředění v Livignu. Jak vám to jde na běžkách?

Na rozdíl od některých kluků ze skupiny si je užívám. (směje se) Jsme tu na dva a půl týdne, Livigno je nádherné, běžky jsou příjemným zpestřením přípravy.

Studujete vysokou školu zemědělskou. Asi ne náhodou…

V našem rodě to máme historicky dané. Neznám jediného člena rodiny z tátovi strany, který by nebyl zemědělcem. Šlo o jasnou volbu.

Časově stíháte?

Zatím žádný problém nenastal. Vždycky to nějak skloubím. Na fakultě snad ani neví, že dělám vrcholový sport. Třetí ročník jsem si ale rozložil, chci mít na kanoistiku v příští sezoně více času.

Byla od dětství jasnou sportovní volbou?

Jezdily mamka, teta i strejda. Když začali do loděnice chodit bratranci, zkusil jsem to i já. Pořádně mě to chytilo někdy v deseti. Do té doby jsem furt začínal a končil.

Co bylo impulsem, že jste vytrval?

Bavilo mě to čím dál víc. U vody se scházela dobrá parta a taky jsem začal vyhrávat. Když vyhráváte, končit nechcete.

Při závodech vám doma určitě pořádně drží palce…

Podporu samozřejmě mám. Ale jsou i důležitější věci než moje kanoistika. Máme skvělé rodinné vztahy, držíme pospolu. Toho si cením nejvíce.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz a CPA

V listopadu nedovolil příliš silný vítr lyžařkám v rychlostních disciplínách odjet dva sjezdy světového poháru na nové trati ve středisku Zermatt/Cervinia na pomezí Švýcarska a Itálie. Hvězda Dukly Praha Ester Ledecká tak musela svůj návrat na bíle svahy odložit.

Kvůli zranění a dvou operacích klíční kosti nezávodila na lyžích celou minulou sezonu. Čekání by měl být nyní konec, elitní seriál pokračuje o tomto víkendu. Ve Svatém Mořici, kde jsou na programu dva superobří slalomy a sjezd, panuje příznivé počasí.

Olympijská vítězka z Pchjongčchangu v super-G byla dobře připravená už na neuskutečněný program. Od té doby kvalitně trénovala. Ve Svatém Mořici zajela v úvodním sjezdařském tréninku čtrnáctý čas. Od nejrychlejší Rakušanky Christiny Agerové ji dělilo 1,23 sekundy a za sedmou příčkou zaostala jen patnáct setin.

Ester Ledecká nemá zdravotní problémy. Spolupracuje s novým fyzioterapeutem a hlavně má skvělého servismana Guntrama Mathise, který dřív působil u Američana Bode Millera nebo Francouze Alexise Pinturaulta. Poprvé bude závodit na lyžích od značky Kästle.

Ve Svatém Mořici se Ledecké v minulosti moc nedařilo. „Teď je dobrá šance si napravit reputaci. Kopec se mi hrozně líbí, doufám, že se konečně skamarádíme,“ přála si osmadvacetiletá pražská rodačka po neuskutečněných závodech.

Podle původních plánů by se měla česká obojživelnice ještě před Vánoci přesunout do Davosu a stihnout i světový pohár ve snowboardu.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Zažil slavné časy fotbalové Dukly Praha. Josef Vacenovský, který zemřel v pondělí ve věku 86 let, byl jedním z posledních hráčů báječného období armádního klubu. Rodák z Ratíškovic hrával na pravé spojce a byl oporou týmu z Julisky, s nímž v 50. a 60. letech získal šestkrát mistrovský titul.

Vacenovský patřil do zlaté éry, která je zachycena ve slavné knize Oty Pavla Dukla mezi mrakodrapy a jejíž hlavní postavou byl legendární Josef Masopust. S Duklou také nebezpečný útočník čtyřikrát vyhrál Československý pohár a postoupil do semifinále Poháru mistrů evropských zemí.

V roce 1960 byl na finálovém turnaji premiérového mistrovství Evropy členem reprezentačního mužstva, na němž Československo získalo bronzové medaile. Do zápasů ale nenastoupil. Jediný start za národní tým si připsal v roce 1964 v přátelském utkání proti Polsku. V lize odehrál 271 utkání a vstřelil 67 branek.

S Duklou Praha se Josef Vacenovský rozloučil stylově. Naposledy za ní nastoupil 23. června 1969 ve finále Československého poháru proti Pardubicím a o vítězství rozhodl gólem z přímého kopu. V závěru kariéry si zahrál v Belgii. Čest jeho památce.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: archív FK Dukla Praha

Milovníci cyklistiky si opět přijdou na své. Na velodromu v Motole se o víkendu koná už podvanácté  Maxbike Mistrovství Planety – populární závod, jež znovu přinese bitvy o domácí tituly ve všech věkových kategoriích. Ostře sledované budou rovněž soutěže amatérů, dětí na odrážedlech, mechaniků a také maminek ,,soupeřících“ o nejchutnější Buchtu roku.

V předvánočním čase si báječnou atmosféru bezpochyby užijí nejen fanoušci, ale i legendy, které na nevšední dráhařskou show každoročně zavítají. ,,Jde o starší generace cyklistů, hlavně odchovance Dukly. Zavzpomínají, popovídají, občerství se. Jsme rádi, že se potkají právě tady, protože i díky nim tu pokaždé panuje skvělá nálada,“ říká s potěšením Lukáš Thun, zakladatel Planety, na jejímž uspořádání se podílí řada dobrovolníků. ,,Jde o týmovou práci. Užíváme si to. Výtěžek ze vstupného, bohaté tomboly a celého bufetu, který zajišťují rodiče závodníků, pak putuje na mládež TJ Dukla Praha, což považuji za nejdůležitější,“ dodává Thun, v současnosti jeden z hlavních trenérů cyklistiky v ASC Dukla.

Ze sportovního hlediska láká nejvíce kategorie Elite a účast domácí špičky. Ve stíhačce družstev, eliminaci, bodovacím závodě dvojic a nedělním omniu zabojují o tituly mistrů ČR například Denis Rugovac, Jan Voneš, Petra Ševčíková, Kateřina Kohoutková či Jarmila Machačová. ,,Hala je zpravidla plná. Baví se lidi i sportovci. Do hlavního programu jsou zařazeny i mistrovské závody mládeže ve vylučovačce, což je v současnosti asi nejpopulárnější dráhařská disciplína. Za účasti České televize tak i ti nejmenší okusí atmosféru velkého závodu. Také v tom tkví kouzlo Planety,“ podotýká Thun.

Hlavní program startuje v sobotu v 16.00, v neděli od 9.30 hodin.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Jan Brychta

Velice příjemný pohled. Srdíčka fanoušků českého běžeckého lyžování při závodech Světového poháru po čase zase plesají. Díky Michalu Novákovi. Závodník liberecké Dukly vykazuje na začátku sezony obrovskou formu, ve stopě prohání absolutní elitu včetně ,,nedotknutelných“ norských hvězd. ,,Zraje nám jako víno,“ usmívá se Václav Korunka (na snímku), držitel olympijského štafetového bronzu z Calgary 1988.

Novák po druhém místě v závodu na 20 kilometrů s hromadným startem v Ruce v sobotu znovu bojoval o medaili. V Gällivare jej na volné desítce dělilo od bronzu pouhých 6,5 vteřiny. „V kariéře šel pozvolna nahoru, což je jenom dobře. Kdo rychle vyběhne, má tendenci brzy spadnout. U Michala je progres postupný, lepší se každým rokem. Teď už naskočil do úplné špičky,“ těší Korunku, v současnosti servisního pracovníka pro sport v Dukle Liberec.

Jde určitě o báječnou reklamu pro české běžecké lyžování, souhlasíte?

Bezpochyby. Mě, coby bývalého běžce na lyžích, jeho výkony obzvlášť baví. Když v každém závodě dokážete soupeřit se silnými Nory a ještě je porážet, je to fantazie. Michal může být krásnou inspirací a motivací pro další nadějné lyžaře, kteří jej mohou následovat.

Vzlet k absolutním výšinám není náhodný. Kolik práce za ním podle vás stojí?

Jedná se samozřejmě o dlouhodobý proces a hlavně práci celého týmu. Od trenérů, fyzioterapeutů až po servis. Výraznou stopu pak na jeho růstu podle mého soudu nese reprezentační šéftrenér Honza Franc. Šlo se víc do detailů, sehnal například norského specialistu na techniku. To jsou střípky, které jsou potřeba k dotvoření celé mozaiky.

Nováka jste měl možnost sledovat delší čas. Čišel z něho velký potenciál už po příchodu do Dukly v roce 2018?

Určitě. Vždyť zanedlouho získal stříbro na mistrovství světa do 23 let. Svědčilo to o jeho talentu, který však bylo potřeba rozvíjet. Když jste výborný junior, jsou tam předpoklady, že se později můžete prosadit i mezi dospělými. Michal tuhle pravdu potvrdil hlavně díky obrovské vůli a dřině. Ne každý něco podobného zvládne.

Blýskl se také letos v únoru na mistrovství světa, kde ve sprintu skončil čtvrtý. Teď drží s absolutní špičkou krok i v distančních závodech. Pomohly tomu i mrazivé podmínky, v nichž se ve Finsku a Švédsku jelo?

V těchto podmínkách mají lyže všichni podobné. Dáte tam parafín, ten funguje v mrazu nejlépe. Odskoky v kvalitě mázy proto nejsou výrazné. Horší je počasí kolem nuly. Tam je to o volbě co nejideálnější struktury. Když promažete, vyzuje vás to z bot. Nejede to, přepadáváte. Nastanou rozdíly, které neovlivníte.

Michal parádně rozběhl i nedělní štafetu. Ta nakonec skončila desátá. Jaký má podle vás kvartet Novák, Fellner, Lukeš a Šeller potenciál do budoucna?

Je to práce čtyř lidí. Bohužel se tam projevují i roky. Mladíci jako Lukeš výkonnostně teprve rostou. Běh na lyžích je vytrvalostní sport. Nic nejde hned. Musíte si to odtrénovat, teprve pak můžete být dobří. To se týká i štafety. Máme i jiné  naděje. Jejich čas přijde, ale chvíli potrvá, než se posunou na patřičnou úroveň.

Zpět k Michalovi. Co byste mu popřál do dalších etapy slibně se vyvíjecí kariéry?

Aby své touhy přetavil v medaile na mistrovství světa či olympijských hrách.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Forma drží. Běžec na lyžích Michal Novák si ve švédském Gällivare připsal další parádní výsledek ve Světovém poháru. V individuálním závodě na volné desítce obsadil velmi pěkné 9. místo! Z vítězství se radoval Paal Golberg z Norska, český reprezentant na něho ztratil pouhých 11,6 vteřiny.  

Sedmadvacetiletý člen armádního klubu Dukla Liberec dosáhl po druhé příčce z minulého týdne na 20 kilometrů s hromadným startem ve finské Ruce na další výborné umístění. Od začátku se na mezičasech pohyboval na předních příčkách a vysoké tempo udržel až do cíle. V konečném pořadí se vměstnal do elitní TOP 10, v níž figurovalo hned sedm (!) Norů. Na bronzový stupínek scházelo Novákovi jen 6,5 vteřiny.

,,V takové konkurenci je poměrně těžké nastavit tempo, bylo to šíleně nasekaný,“ poznamenal v nahrávce pro média. Moc dobře věděl, o čem mluví. Na trať vybíhal z elitní červené skupiny jako první, neměl tedy pořádný přehled o mezičasech největších soupeřů. ,,Měl jsem super lyže, ale když jsem jel ve druhém okruhu ve sjezdu za Andersenem, tak mi ujížděl. Seveřané to měli ještě o kus dál,“ hodnotil kvalitu materiálu. S předvedeným výkonem byl jinak velice spokojený. ,,Za mě úplně super. Na konci jsem šel na krev. Těžký závod, tyhle desítky jsou hrozný očistec. Deváté místo je OK,“ poznamenal.

Na bodovanou příčku dosáhl z Dukly ještě Adam Fellner (49.), v závodě žen skončila Kateřina Janatová čtyřiatřicátá. Na desetikilometrové trati kralovala Jessie Digginsová z USA.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: Barbora Reichová

Běhalo mu to. Smělé cíle dokázal Vít Müller přetavit v uplynulé sezoně v pozoruhodné výkony a výsledky. A hladoví dál. ,,Jinak bych atletiku nedělal. Hlavně toužím po startu na olympijských hrách v Paříži,“ prozradil sedmadvacetiletý závodník pražské Dukly specializující se na čtyřstovku překážek.

Po Tokiu by byly druhé v jeho kariéře. Stačí maličkost, pokořit ostrý limit 48,70. K této hranici nemá daleko. V létě si na mistrovství republiky v Táboře zaběhl osobní rekord 48,96. Schází tedy ,,pouhých“ 26 setin. ,,Jeví se to jako snadné, ale opak je pravdou. Na podobných časech se už těžko posouvá. Aby to klaplo, musí vám závod vyjít se vším všudy,“ podotýká.

Času z Tábora si velmi cení. ,,Splnil jsem si sen. Vždycky jsem tuhle trať toužil běžet pod devětačtyřicet,“ přikyvuje. Radoval se ale i z dalších úspěchů. Se smíšenou štafetou vyhrál mistrovství Evropy družstev v Chorzówě a s mužskou se na světovém šampionátu v Budapešti podílel na vytvoření národního rekordu. ,,Když zůstaneme zdraví, můžeme být ještě lepší,“ soudí.

Tuto prognózu by společně s Matějem Krskem, Pavlem Maslákem a Patrikem Šormem rád naplnil na květnovém mistrovství světa štafet na Bahamách, kde se bude bojovat o čtrnáct postupových míst na olympijské hry. ,,Před tím pojedeme ladit formu na Floridu. Chceme být stoprocentně připraveni a soupeře překvapit.“

Hodnota rekordního zápisu z MS je 3:00,99. České kvarteto by ji rádo stlačilo pod tři minuty. ,,Možnosti, jak tento čas vylepšit, určitě existují. Pavel s Patrikem běželi v Budapešti skvěle. Já i Matěj potřebujeme půl vteřinu srazit, což nereálné rozhodně není. Pak by z toho mohl být krásný výsledek, který by nám dával naději i na olympijské finále,“ je přesvědčen.

V úterý Müller odletěl k tréninkovému kempu na Kanárské ostrovy. ,,Kromě nabíhání objemů už také nazujeme tretry a půjdeme do sprinterské kvality. Začne příjemnější část přípravy,“ říká k plánům na příští dny rodák z Nymburka.

Přestože je překážkář, těší se i na halovou sezonu. ,,Není co ztratit. Jde o standardní proceduru. Start na halovém mistrovství světa v Glasgow je lákavý, ale limit na hladké čtyřstovce visí hodně vysoko,“ poukazuje na kvalifikační čas 45,90. ,,Kluci po dráze létají čím dál rychleji. Uvidíme, jak se s tím poperu.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Mezi prvních deset se v 65. ročníku novinářské ankety Sportovec roku ČR probojovali ze závodníků Dukly tři výrazné osobnosti. Jsou to letošní mistři světa – rychlostní kanoista Martin Fuksa se snowboardcrossařkou Evou Adamczykovou a oštěpař Jakub Vadlejch, bronzový ze světového šampionátu a vítěz Diamantové ligy.

Lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká nebude moci navázat na dosavadní dvě prvenství. Obhájkyně trofeje v uplynulé sezoně zápolila se zraněním, prakticky nezávodila a od novinářů tak nezískala ani bod. O prvenství mezi kolektivy bude usilovat i smíšená štafeta na 4×400 metrů, která doběhla na MS třetí a jejímž členem je duklák Patrik Šorm.

V prvním kole ankety hlasovalo 217 členů Klubu sportovních novinářů. Druhé kolo potrvá do 10. prosince a slavnostní vyhlášení se uskuteční 21. prosince tradičně v pražském hotelu Hilton. Udělena bude i cena pro sportovní legendu, juniora roku a v kategorii oddanost sportu.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Dubajská mise zdárně ukončena. Parašutisté Dukly Prostějov se po úspěšném vystoupení ve Světovém poháru v přesnosti přistání zúčastnili v metropoli Spojených arabských emirátů rovněž prestižního mezinárodního šampionátu. A vedli si náramně. V týmech obsadili velmi pěkné 2. místo za vítěznou Itálií.

Nad mrakodrapy se ale neskákalo pouze o medaile. Jakub Rataj usiloval o světový rekord v počtu jdoucích nul po sobě. Ze Světového poháru jich měl na kontě sedm a k dorovnání historického maxima mu scházely už ,,pouze“ dvě. ,,První kolo se bohužel konalo ve velmi těžkých podmínkách. V rotoru za třistametrovým hotelem Address dal Jakub jeden centimetr. Šlo sice o téměř nadlidský výkon, nicméně na rekord to nestačilo,“ konstatoval trenér Libor Jiroušek.

Do bojů o pódium nakonec pronikli po osmi kolech čtyři Češi – Hynek Tábor, Miloslav Kříž, Jakub Pavlíček a Bonifác Hájek. Tábor s Křížem figurovali po finálovém kole s domácím Al Suwaidim a Švédem Falkem na třetím místě a následovat musely rozskoky. Po nich se nakonec z bronzu radoval závodník ze Spojených arabských emirátů.

Pro parašutisty Dukly šlo o poslední závod sezony. ,,Určitě ji lze hodnotit jako úspěšnou. Získali jsme medaile na mistrovství Evropy i Světových pohárech. Každopádně se jednalo o užitečnou přípravu na příští rok, kdy se koná jak civilní, tak armádní mistrovství světa. Civilní ke všemu v Prostějově, což bude pořádná výzva,“ poznamenal Jiroušek.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

V rámci spolupráce Českého svazu orientačních sportů, Ministerstva obrany ČR a ASC Dukla byly připraveny a předány k užívání mapy zachycující okolí horského města Harrachov, které budou v budoucnu sloužit nejen reprezentaci ke zlepšení své přípravy.

V areálu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce bylo od ředitele pracoviště plukovníka gšt. Vladimíra Répala předáno hotové mapové dílo. „Kartografické práce udělal Tomáš Leštínský, kterého jsme povolali v rámci rodičovské dovolené,“ přiblížil Vladimír Répal, kterého Tomáš Leštínský doplnil se zajímavostmi z průběhu mapování. Předávání se zúčastnili také plk. Pavel Benc a pplk. Radek Jančík jako zástupci Armádního sportovního centra Dukla, jehož součástí jsou právě i orientační běžci. „Věřím, že s novou mapou se zlepší i podmínky pro přípravu reprezentace. Přímo v Harrachově má navíc Dukla zázemí se vším servisem,“ doplnil ředitel ASC Dukla Pavel Benc.

Příprava sprintové mapy Harrachova zabrala 35 dní, příprava mapy lesního prostoru dokonce 50 dní. Ta sahá od skokanských můstků až k vrcholu Čertovy hory a zachycuje horský terén s běžecky extrémně náročným podkladem. Na 4 km² prostoru je zahrnuto mimo jiné 2348 kamenů a skal nebo přes 23 km vodních toků.

Obnovená spolupráce orientačních běžců a ASC Dukla bude intenzivně pokračovat také v roce 2024. Děkujeme plukovníkovi Vladimíru Répalovi a útvaru v Dobrušce za přípravu mapy a vstřícné jednání.

Text a foto: ASC Dukla

Moderním pětibojařem roku byl počtvrté za sebou vyhlášen Martin Vlach. Cenu převzal na slavnostním večeru v pražském hotelu Grandior.

Šestadvacetiletému závodníkovi armádního klubu Dukla pomohly k triumfu dvě bronzové medaile v individuálních závodech Světového poháru a vítězství ve smíšené štafetě s Karolínou Křenkovou na mistrovství Evropy v Krakově. A také vytvoření nového světového rekordu v disciplíně laser run.

,,Cením si toho moc. Je to vždycky fajn zakončení sezóny a zároveň takový start té nové. Vždycky je skvělé potkat lidi z pětibojařského prostředí, se kterými se třeba celý rok nevidím,“ uvedl Vlach ve svazové zprávě.

V příští sezoně se hodlá zaměřit především na šermířskou část. Právě v ní cítí největší rezervy. ,,Ostatní závodníci ví, že jakmile našermuju, je těžké mě pak dohnat. I když se naučím něco nového, oni na to rychle reagují, což se stalo i letos. Musíme tedy přijít zase s něčím novým,“ poznamenal.

Brzy vyrazí s dalšími reprezentanty k přípravě na Tenerife. Ostrý start nové sezony jej čeká už v únoru. A půjde o hodně. Kvalifikovat se na olympijské hry do Paříže je jasná priorita. ,,Letos se to bohužel nepovedlo. Potřebuji být vysoko v žebříčku, abych se kvalifikoval třeba i nepřímo. Šance budou velké,“ má jasno.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Dvoranou Armádního muzea Žižkov se v pondělí 27. listopadu nesla slavnostní nálada. Sportovci Armádního sportovního centra Dukla a jejich trenéři zde převzali děkovné listy z rukou náměstka ministryně obrany Daniela Blažkovce. Celkem jich za výbornou reprezentaci České republiky v letní sezoně 2023 bylo uděleno dvaačtyřicet.

Ocenění mělo své opodstatnění. Na velkých mezinárodních akcích typu mistrovství světa, Evropy, Evropských her, univerziád či závodů Světových pohárů získali členové ASC Dukla celkem 77 medailí: 29 zlatých, 29 stříbrných a 19 bronzových. Do bohaté sbírky přidali rovněž 125 titulů mistrů republiky.

,,K armádní historii armádní sport nepochybně patří. Je plný národní hrdosti a uznání. Sportovní legendy dodnes inspirují celý národ. Teď před sebou vidím jejich následovníky, protože všichni, které dnes ocením, vybojovali pro naši vlast velkou medaili. V letošním roce jich má Dukla na kontě už přes osmdesát, což je úctyhodný výkon. Potlesk zasloužíte nejen vy, sportovci, ale také vaši trenéři, kteří vás na náročné soutěže velice dobře připravili,“ pronesl Daniel Blažkovec s hrdostí ve svém projevu.

Po slavnostním aktu v přítomnosti náměstka ministryně i čestných hostů přišlo na řadu i společné foto a symbolický přípitek na další sportovní úspěchy.

Ocenění sportovci: Vojtěch Heger, Kateřina Beková, Tereza Fišerová, Klára Kneblová, Olga Samková  (vš. vodní slalom), npor. Petr Nymburský, Matěj Rampula, František Smetana, David Hrčkulák, David Kostelecký, prap. Tomáš Nýdrle, nrtm. Pavel Vaněk, Veronika Blažíčková (vš. sportovní střelba), Jiří Gečnuk, npor. Oldřich Šorf (oba parašutismus), Marek Grycz, Martin Vlach, Karolína Křenková (vš. moderní pětiboj), Jiří Minařík, Tomáš Sobíšek, Jiří Zalubil, Štěpánka Sobíšková (vš. rychlostní kanoistika)

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Na světový pohár ve finském středisku Ruka nikdy nezapomene Michal Novák. Sedmadvacetiletý závodník Dukly Liberec po loňském čtvrtém místě v závodě elitního seriálu povyskočil v závodě na 20 km volně s hromadným startem na druhou příčku. Ve finiši nevyzrál jen na Nora Jana Thomase Jenssena.

Na tento okamžik české klasické lyžování čekalo od roku 2013, kdy na stejném místě slavil vítězství Lukáš Bauer. Michal Novák v nahrávce pro média dokonce přiznal, že měl vyhrát.

Co pro vás znamená stříbrný stupínek na pódiu?

Je to hlavně velké zadostiučinění a samozřejmě obrovský úspěch, i když jsem v cílové rovince udělal poměrně velkou chybu. Myslím, že jsem měl vyhrát. Je to poučení pro příště a věřím, že to padne. Ve finiši jsem zbytečně nechal Jenssena, aby mě přeskočil. To mě mrzí, ale pro české lyžování je druhé místo velkým úspěchem a povzbuzením. Zároveň je to také ukázka toho, že když se tým spojí dohromady a všichni jsou trpěliví, tak to jde. A doufám, že to půjde i v budoucnosti.

Popište, jak se závod vyvíjel?

Ze začátku bylo pro mě tempo velice komfortní. Snažil jsem se ve skupině šetřit síly a jet uvolněně, i když byla šílená zima. Hlavně ve sjezdu jsem mrznul. Pak se zrychlilo, ale nástupy jsem dokázal poměrně dobře zachytávat. Říkal jsem si, kdy ti Norové ještě víc zrychlí nebo udělají něco navíc? Jenže se skoro nic nestalo. V posledním kole zvyšoval tempo Brit Musgrave, ale dalo se to v pohodě uviset. Ve finiši jsem se cítil dobře, chtěl jsem si Jenssena vychutnat, ale nahoře na stadionu jsem to bohužel zbytečně moc pustil.

Jak jste vnímal povzbuzování fanoušků?

Vždycky, když přijde hodně lidí a vytvoří pravou závodní atmosféru, tak to člověku pomůže a nabudí. Jsem pak trochu v tranzu a euforii. I když je mrazivé počasí, jsem rád, že máme tolik fanoušků.

Byl to pro vás den D, kdy se všechno sešlo?

Úplně tak to nebylo. A to z jediného důvodu, že jsem to ve finiši neprovedl úplně stoprocentně. Desítku si dát nemůžu, ale na devítku to bylo. Co se týká lyží, tak to bylo mezi devítkou a desítkou. Běžecké lyžování je týmová práce a dneska se to od všech téměř sešlo.

Loni jste se dostal nejvýš na čtvrté místo, letos jste hned při prvním víkendu na dvacítce dojel druhý. Myslíte na nejvyšší stupínek?

Budu potřebovat podporu. Ať lidi sledují běžecké lyžování a Michala Nováka. Když budou fandit, tak se to povede.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: Barbora Reichová