Aktuality

Ve dvaadvaceti letech už není mezi vodními slalomáři žádným zajícem. Kanoista Vojtěch Heger si dosaženými výsledky v loňské sezoně vybudoval u soupeřů pořádný respekt. I proto je před tou letošní zdravě sebevědomý a rád by zabojoval o kvalifikační místo pro olympijské hry v Paříži 2024.

První podmínkou ke splnění smělého cíle bude již za dva týdny úspěšné zvládnutí tradičních nominačních bojů do reprezentace (6. a 7. 5. v Trnávce, 13. a 14. 5. v Troji). ,,Čtyřikrát po sobě se mi to povedlo. Teď ale vzhledem k blížící se olympiádě cítím mnohem větší tlak,“ přiznává psychickou náročnost ošidných domácích závodů. ,,Kdybych si to nevyjel, byl bych obrovsky zklamaný,“ dodává jedním dechem slalomář armádního klubu Dukla.

Do karet mu nahrává fakt, že mezi singlíři budou ve hře hned tři místenky (kajakáři pojedou pouze o jedinou – pozn.).  Za největší konkurenty Heger považuje Lukáše Rohana, Václava Chaloupku a Tomáše Raka. Pikantností by měla být účast Jiřího Prskavce, olympijského vítěze z Tokia na kajaku. ,,Všechny nás to trochu překvapilo. Asi mu je líto, že nemůže jezdit kayak cross, protože na tuto kontaktní disciplínu nemá povahu,“ říká Heger. Sám je zvědavý, jak si kajakářský šampion na kánoi povede. ,,V tréninku mu to jde. Ze srandy jsem mu říkal, že není dobrý nápad, aby se míchal mezi singlíře, ale neposlechl mě. Může nás každopádně pozlobit.“

Heger se však hodlá soustředit především sám na sebe. Rád by napodobil loňskou veleúspěšnou sezonu, v níž se stal mistrem Evropy do 23 let, na světě bral ve stejné kategorii bronz, sedmý skončil jako nejlepší Čech na šampionátu v Augsburgu a ke všemu nečekaně opanoval celkové hodnocení Světového poháru v kayak crossu, nové olympijské disciplíně. ,,Jako každého i mě samozřejmě nejvíce láká olympiáda. Chtěl bych se tam kvalifikovat. Jde o novou pozici, s níž se v hlavě snažím pracovat. Singl i nadále zůstává prioritou, ale máme i speciální tréninky na cross. Chci být dobře připravený.“

Vrcholy sezony, kde se dají získat místenky do Paříže, budou Evropské hry v Krakově a mistrovství světa v Londýně. Specifický kanál v Británii si Heger vyzkoušel na podzimním kempu s reprezentací. ,,Je moc hezký, ale extrémně těžký. Moc na tom zatím neumíme jezdit. Je tam jiný typ vody i válce. Naštěstí tam před šampionátem budeme delší čas pobývat, tak si snad zvykneme.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla a Kanoe.cz

Rychlostní kanoisté mají za sebou třídenní nominační závody, kdy v hlavních rolích účinkovali závodníci Dukly Praha. Na kanálu v Račicích je potrápil vítr, déšť a chladné počasí.

Na trati 500 a 1000 metrů triumfoval kajakář Josef Dostál. Na stejných distancích vládl kanoista Martin Fuksa. Olympijský deblkajak na 500 metrů nabídl těsný souboj mezi nově složenou dvojicí Josef Dostál, Jakub Zavřel (ten není členem Dukly) a čtvrtou nejrychlejší posádkou z loňského mistrovství světa, Jakubem Špicarem a Danielem Havlem.

Dostál se představil ve třech disciplínách s novým pádlem. „Ukázalo se, že to není průšvih, takže ho budu zkoušet dál,“ říkal s úsměvem víc než dvoumetrový obr.

Mezi českými závodníky neměl konkurenci na pětistovce, na níž získal minulý rok titul mistra světa. „Povedly se mi všechny disciplíny. S výkonem jsem spokojený,” hlásil v dobré náladě Dostál, který poslední den nominačních závodů ovládl závod na 1000 metrů před bývalým parťákem z deblu Radkem Šloufem, s nímž získal olympijský bronz v Tokiu.

Čerstvý otec Šlouf bral na kilometrové trati druhé místo a druhý byl i na sprinterské třístovce. „Narození dcery mi hodně pomohlo, protože si kanoistiku teď užívám a neřeším každý svůj prd,” smál se Šlouf.

Mezi kanoisty zvítězil na pětistovce Martin Fuksa o necelé čtyři vteřiny před mladším bratrem Petrem a Jiřím Minaříkem, které dělilo v cíli pouhých sedm setin sekundy. Petr po úspěšném kopnutí lodi do cíle ovšem skončil ve studené vodě, čímž prověřil záchranáře. Stejné pořadí bylo mezi sourozenci i na dvojnásobné trati.

„Vyhrál jsem první závod sezony, a to je nejdůležitější, takže závod hodnotím na výbornou. Taky jsem si udělal svůj ‚osobní rekord,‘ kdy pětistovku nad dvě minuty jsem jel naposledy někdy v žácích nebo dorostencích, takže jsem se vrátil do takových dětských časů. Doufám, že od teď to bude už jenom lepší a budu rychlejší a rychlejší. Jsem rád, že jsem vyhrál a že byl brácha druhý,“ usmíval se Martin Fuksa.

V deblu spolu bratři naposledy závodili na OH v Tokiu, tentokrát ale nastoupili v obměněné sestavě. „Poprvé jsme jeli ve složení, kdy jsem byl vepředu a Péťa vzadu. Zjistili jsme, že to asi úplně není ono, ale chybami se člověk učí. Jsem rád, že jsme si to zkusili. Teď se asi vrátíme do stejné pozice, jako v Tokiu a budeme se snažit, abychom to zlepšili. Nedáváme hlavu dolů a věřím, že to bude zase dobré,“ bilancoval starší ze sourozenců.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Kanoe.cz a CPA

Brzy to budou čtyři roky, kdy střelec David Kostelecký jako první český sportovec dosáhl na Evropských hrách na zlatou medaili. V Minsku si nádavkem rovněž zajistil účastnické místo v disciplíně trap pro olympijské hry v Tokiu. Nyní stojí sedmačtyřicetiletý brokař Dukly Hradec Králové před podobnou výzvou.

Evropské hry se za dva měsíce uskuteční v polské Vratislavi. Aby na nich mohl olympijský šampion z Pekingu startovat, musel sezonu zahájit mnohem dříve, než bývá obvyklé. Jistou účast mu zajišťovalo pouze postavení ve světovém žebříčku na základě letošních výsledků ze závodů Světového poháru. Plán splnil rychle, jak se na střelce jeho kalibru sluší a patří. Pomohly k tomu výrazné bodové zisky za 2. místo v Rabatu a 15. příčku v Dauhá. Čtvrtý ještě skončil na silně obsazeném podniku Grand Prix v Kataru. ,,Jsem rád, že to takhle dobře vyšlo,“ netajil před jedním z tréninků na střelnici v Hradci Králové, kde se o víkendu uskuteční první kolo Českého poháru.

Kostelecký zde před odletem na další díl Světového poháru do Egypta tradičně poměří síly s další českou střeleckou ikonou a svým velkým kamarádem Jiřím Liptákem. ,,Už ho ani neberu jako rivala. Jsme na sebe zvyklí dlouhou dobu, přejeme si,“ usmívá se. ,,Rád se s ním ale vždycky výkonnostně porovnám. V průběhu závodu se nijak nehecujeme, spíše se bavíme o tom, kam zajdeme na dobrou večeři. Věřím, že vyjde počasí a pěkně si zastřílíme.“

Střelnice v Hradci Králové by svým profilem měla odpovídat té ve Vratislavi, kde bude znovu k mání účastnické místo pro olympijské hry v roce 2024. ,,Chtěl bych toho využít a trénovat v Hradci třeba celý květen. Šancí nominovat se do Paříže bude více. I příští rok. Kdyby to vyšlo už v Polsku, zlobit se samozřejmě nebudu. Musím makat a uvidí se.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Parádní začátek. Na úterním závodě místní univerzity v Potchefstroomu se zaskvěl nejlepší český atlet současnosti Jakub Vadlejch. Na závěr soustředění v Jihoafrické republice zaznamenal oštěpař Dukly Praha světový výkon roku 88,38 metru.

„Bral jsem to jako tréninkový závod, ale je to můj nejlepší africký start do sezony. Čtyři hody přes 86 metru, je jedna z mých nejkvalitnějších sérií v životě. Považuji to za skvělý signál před sezonou,“ vzkázal Vadlejch prostřednictvím svého manažera. Svěřence Jana Železného čeká premiérový mítink Diamantové ligy 5. května v Dauhá. Tam se utká s olympijským vítězem Níradžem Čoprou z Indie i mistrem světa Andersonem Petersem z Grenady.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Střelci Dukly Plzeň zazářili na světovém poháru v peruánské Limě. V třípolohové střelbě z libovolné malorážky skončil Petr Nymburský třetí a druhé místo vybojoval pistolář Matěj Rampula v rychlopalbě.

Nymburského dělily od finále jen čtyři desetiny bodu. Sedmadvacetiletý reprezentant, který loni ovládl finále SP v Káhiře a stal se mistrem Evropy ve Vratislavi, slavil další úspěch. Na pódiu vítěz ankety Střelec roku 2022 podal ruku reprezentačnímu kolegovi Jiřímu Přívratskému, který disciplínu ovládl.

Blízko vítězství byl v Peru Rampula, který v pohárovém seriálu vybojoval premiérovou medaili v individuální soutěži. Předčil ho pouze evropský šampion a vicemistr světa Clément Bessaguet z Francie. Do finále vstoupil Čech skvěle. Po třech položkách vedl se stoprocentní úspěšností, ale v další sérii pěti ran trefil jen jednou a přišel o vedení. Druhou příčku už i díky stoprocentní šesté sérii uhájil.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: Facebook ČSS a ASC Dukla

Na bronz z Káhiry, kde se konal první díl světového poháru v moderním pětiboji, závodník Dukly Praha Martin Vlach v Ankaře nedosáhl. I tak je ale páté místo v druhém podniku seriálu velice pěkným výsledkem. Vlacha o medaili připravila chyba v parkuru. Janu Kufovi se v jízdě taktéž nedařilo a skončil šestnáctý. Vítězem se stal Egypťan Mohanad Shaban.

Martin Vlach vstoupil do finále s dobrým bodovým základem ze čtvrtečního základního šermířského kola, ze kterého vyšel s aktivní bilancí 19/16. V sobotním bonusovém šermířském kole už oproti vydařenému semifinále další body nepřidal.

Dobře rozjetý závod si pokazil při finálové jízdě na koni, kde kvůli hrubé chybě ztratil cenných sedmnáct bodů. „I přes tu bodovou ztrátu si myslím, že jsem nejel až tak špatně. Kůň byl výkonnostně dost kvalitní, jen byl relativně složitý na jízdu. Na jedné překážce jsem ho bohužel úplně neuhlídal a tam mi vyběhl,“ popsal Vlach.

Kůň byl podle reprezentačního trenéra českých pětibojařů Jakuba Kučery velmi senzitivní a atypický. „Podařilo se nám zjistit, co na něj funguje a na opracovišti si Martin vedl skvěle. I parkur byl potom velmi dobrý, ale udělal chybu v nájezdu na druhou kombinaci. Kůň se vyhnul a to je opravdu v tak těsném závodě zásadní chyba,“ mrzelo kouče.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: ASC Dukla

Dvojí zastoupení bude mít český moderní pětiboj v dnešním finále světového poháru v turecké Ankaře. Ze semifinále postoupili dukláci Martin Vlach a Jan Kuf. Ondřej Polívka s Markem Gryczem stejně jako Karolína Křenková naopak skončili.

Vlach i Kuf startovali v semifinálové skupině B. Oba si do soutěže přinesli solidní porci šermířských bodů. V plavecké části na konkurenci nijak neztratili. Vlach díky průběžnému pořadí v nejlepší šestici opět startoval až v poslední rozplavbě, tentokrát se však s kratší pauzou před závěrečnou, kombinovanou disciplínou nemusel složitě vyrovnávat, jelikož pětibojaři jezdí do vzdálenějšího krytého bazénu ve městě autobusem.

Do běhu se střelbou vyráželi Češi v těsné blízkosti postupové devítky – Vlach osmý a Kuf jedenáctý. Prvně jmenovaný se už v půlce prodral do nejužšího čela závodu, jeho náskok na postup narostl a mohl šetřit síly na finále. Jeho parťák si naopak musel postup vybojovat, což se mu bez komplikací povedlo.

„Udělali jsme na střelbě hodně změn. Pořád je to trochu do neznáma, ale Honzův výkon byl výborný. Běžel moc dobře a přesně to, co potřeboval,“ chválil v TZ reprezentační kouč Jakub Kučera.

TEXT: ASC Dukla/lan

Registračku milovaného klubu vlastní od roku 1986, na Julisce by mohl chodit poslepu. Štěpán Janáček (nar. 12. června 1977) prožil coby bývalý výborný skokan o tyči v barvách Dukly řadu krásných a plodných let. Během závodní kariéry se třikrát zúčastnil olympijských her, na domácí scéně získal čtyři tituly mistra republiky, na mistrovství Evropy 2002 skončil nejlépe pátý. To jen pro připomenutí zlomku dráhy, kdy býval vrcholovým sportovcem. Postupem času se proměnil v úspěšného kouče a od 1. listopadu 2022 zastává na Dukle pozici atletického šéftrenéra.

,,Není to práce jednoho člověka, ale celého týmu. Každý, kdo k ní přispívá, je důležitý. Je potřeba si zkušenosti a poznatky předávat, abychom vychovávali další kvalitní generace závodníků i trenérů,“ říká v rozhovoru.

Bylo složité bleskově naskočit na post vedoucího trenéra po nečekaném úmrtí Jiřího Šimiceho?

Člověk by si při nástupu do funkce představoval určitě lepší okolnosti. Jirka chybí celé atletice, o Dukle nemluvě. Svou práci dělal srdcem. Žil jak pro Armádní sportovní centrum, tak pro oddíl. O to víc nás jeho smrt zasáhla. Nebylo jednoduché se hned rozhodnout, zda do takto rozjetého vlaku naskočit a převzít ohromnou odpovědnost. Podporu jsem ale cítil ze všech stran. Od vedení Dukly i zkušenějších trenérů. Proto jsem kývl i v této situaci.

Zkušeností máte na rozdávání. Jistě jste si stanovil priority a představy o fungování oddílu… Naplňují se?

Vím, jak složité je v našem armádním prostředí určité věci co nejrychleji prosazovat. Mám na mysli třeba materiální zabezpečení. Proces je díky složitější administrativě zdlouhavější než v soukromém sektoru. S tím jsem ale počítal. Na Dukle působím od žákovských let, prošel jsem celým jejím řetězcem. Ať už jde o oddílový sport či ten vrcholový armádní. Všechno nejde hned. Za necelý půlrok ve funkci jsme si s trenéry nastínili směr, kterým chceme jít. Není to práce jednoho člověka, ale celého týmu. Každý, kdo k ní přispívá, je důležitý. Je potřeba si zkušenosti a poznatky předávat, abychom vychovávali další kvalitní generace závodníků i trenérů. Tohle už vlastně nastavil Jirka Šimice a já bych v tom rád pokračoval.

Mají atleti v Dukle stále špičkové podmínky k přípravě?

Snažíme se, aby zázemí pro sportovce bylo na topové úrovni. Náš venkovní areál na Julisce takovým parametrům odpovídá. Brzy bude k dispozici i rekonstruovaná budova s posilovnou, což nám velmi pomůže. Regenerace i rehabilitace je zajištěna na vysoké úrovni v hlavní budově. To, co by se dalo vylepšit, je krytý prostor pro naše oštěpaře s odhodovou sítí a zároveň hala pro vertikální skoky. O všem s vedením ASC jednáme a snažíme se dělat maximum, abychom zázemí měli špičkové.

V jednom z rozhovorů jste naznačil, že na sobě musí pracovat i trenéři. Jde o jejich sebevzdělávání, s čímž souvisí metodická činnost či nastavení tréninkového procesu, aby svět Čechům neutíkal… Co si pod tím představit?

Máme v tomto směru dostatečnou oporu v našem atletickém svazu, který pořádá řadu seminářů či vzdělávacích akcí. I Dukla sdílí napříč sporty dunovinky, které přispívají k rozšíření obzorů. Je potřeba moderní trendy zachytit, aby nám rychlík na světové a evropské scéně neujel. Jedině pak můžeme být konkurenceschopní. Už jsem o tom tady hovořil. U týmu není třeba jen trenérů, ale rovněž specialistů na různorodé pohybové činnosti, psychologů a tak dále.

Bude těžké vychovávat nové Špotákové či Hejnové?

Snažíme se atletické prostředí důkladně mapovat. Pokud se objeví talentovaný sportovec, je potřeba mu nabídnout co nejlepší podmínky, aby mohl své schopnosti rozvíjet a posunovat se na špičkovou úroveň. Pokud bude pod dohledem kvalitních trenérů, a my jako Dukla je nabídnout můžeme, pak je tu velká šance, že mladý závodník časem vynikne. Samozřejmě jen v případě poctivé dřiny.

Není žádným tajemstvím, že vedete úspěšnou reprezentantku ve skoku o tyči Amálii Švabíkovou, v současnosti členku USK Praha. Nechtěl byste ji vidět závodit v barvách Dukly?

Jsem rád, že se na sportovním růstu Amálky mohu podílet. Bylo by hezké, kdyby hájila barvy Dukly, nicméně jde hlavně o reprezentaci České republiky. Každé z resortních středisek je specifické. I závodník musí cítit, že v něm chce být. Nemá cenu někoho do něčeho nutit. Nemělo by to dobrý vliv ani na výkonnost. Amálka má v Dukle svého partnera Ondru Kopeckého. Nějaké naděje, že k nám přestoupí, tu být mohou. Uvidíme. (usmívá se)

Současné i bývalé tyčkaře musí zcela jistě fascinovat švédský fenomén Armand Duplantis. Co říkáte jeho světovému rekordu 622 cm, který vytvořil na konci února na halovém mítinku ve Francii?

V naší tyčkařské bublině se o něm samozřejmě pár let bavíme. Vždyť už v roce 2018 poprvé překonal šest metrů, a to byl věkem junior. Jsme rádi, že se jeho sportovní růst nezastavil. Je krásné zblízka pozorovat, co může člověk dokázat.

Rekord jste viděl na vlastní oči…

Ano, ano. Je fajn, že se světové rekordy neposouvají jen díky moderním technologiím. Sergej Bubka samozřejmě skákal na stejných tyčích. U Monda jde o skloubení výjimečných pohybových schopností  a vlastností. Vždyť už více než šedesátkrát překonal šestimetrovou hranici. Jsem přesvědčen, že rekord může ještě minimálně o osm centimetrů posunout až na 6,30 metru.

Prý na Julisce nejsou ani tak vysoké stojany…

(směje se) Teď by tam na rekord pomýšlet nemohl. Ale daly by se zapůjčit. Jsem rád, že ho letos uvidíme na Zlaté tretře v Ostravě. České publikum si přijde na své.

Pojďme k vrcholům letošní sezony, tedy hlavně Evropským hrám a mistrovství světa. Do koho vkládáte největší naděje?

Tradičně spoléháme na oštěpaře ze skupiny Honzy Železného. Po jeho boku trenérsky vyrůstá i Petr Frydrych, jehož dva svěřenci by mohli vyniknout na mistrovství Evropy do 22 let. Máme i nadějné běžecké, překážkářské a sprinterské skupiny. Přál bych si, aby i nastupující generace už letos vystrčila růžky a ukázala, že má na to v nejbližších letech následovat naše nejlepší v čele s Kubou Vadlejchem.

Trenérská práce je zároveň vaším koníčkem. Dokážete se od ní vůbec oprostit?

(úsměv) Vše je tak nějak propojené. Když zbude čas, rád se aktivně hýbu. Několik let jsem se podílel  na projektu Olympijského víceboje souvisejícím se sportováním mládeže. Když si můžu odlehčit prací s dětmi, třeba se žákovskou skupinou, v níž jsou moje dcery, jde o ideální relax. Nabíjí mě to.

Vaše manželka je bývalá špičková běžkyně. Zajdete k ní někdy pro radu?

Graža je mojí vrbou. Ačkoliv nikdy nechtěla, abych trénoval, tak se mi snaží ve všem pomáhat. Má velké zkušenosti, byla velmi úspěšná závodnice. Ví, co vrcholový sport obnáší. Její rady se často hodí.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Patří k největším nadějím české sportovní střelby. Teprve devatenáctiletá juniorka Veronika Blažíčková šokovala loni v září na ME ve Vratislavi stříbrem v třípolohové střelbě se sportovní malorážkou. Navíc pro Česko získala účastnické místo na OH v Paříži.

Členka Dukly Plzeň v parádní jízdě pokračuje i letos. Na březnovém ME juniorů v Tallinnu získala bronz ve vzduchovce na 10 metrů a prosadila i v závodě juniorských smíšených párů, když s dukláckým parťákem Ondřejem Kupcem brali stříbro.

„Je to úžasný. Jsem šťastná, jak se mi povedla loňská sezona. Byl to úspěšný rok nejen pro mě, ale pro všechny střelce,“ culila se dlouhovlasá blondýnka, která nedávno v juniorské kategorii ovládla svazovou anketu Střelec roku.

O málo vídaném kousku, kdy vypálila rybník starším soupeřkám a k tomu ještě vybojovala olympijský ‚kvóta‘ plac, prohlásila, že se to stává vzácně. „Vlastně ani nevím, jestli se to vůbec nějakému juniorovi povedlo.“

Plzeňačka maturovala na gymnáziu, po něm nastoupila na Západočeskou univerzitu, kde prvním rokem studuje obor porodní asistentka. Jednou by se mu chtěla věnovat naplno. „Mám hrozně ráda děti. Chci pomáhat ženám v nejkrásnějších chvílích života, což je narození dítěte. A to mě k porodnictví přivedlo,“ prozradila.

Zatím je pro Veroniku Blažíčkovou hlavní náplní střelba. „Chtěla bych v Paříži reprezentovat a kvůli olympiádě asi přeruším studium. Pokud se na ni budu chtít pečlivě připravit, tak by to se školou nešlo dohromady,“ dodala talentovaná závodnice, která se střelbě věnuje od jedenácti let a dostala se k ní přes Jana Kůrku, olympijského vítěze v libovolné malorážce na OH 1968 v Mexiku.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA a ASC Dukla

Kvalifikovat se do finále Světového poháru, na vrcholných akcích podávat stabilní výkony, a tím si udržet dobrou pozici ve světovém žebříčku. Moderní pětibojařka Karolína Křenková má o prioritách letošní sezony jasné představy.

V koutku duše čtyřiadvacetiletá členka armádního klubu Dukla pomýšlí i na možnost přímé kvalifikace na olympijské hry v Paříži 2024. ,,Třeba na Evropských hrách v Krakově se bude rozdávat osm místenek. Kdyby se to povedlo, byl by to skvělý úspěch,“ říká s úsměvem ve tváři. Tzv. kvóta placy přímo získají také vítězové finále Světového poháru a individuální medailisté z mistrovství světa. Další se budou udělovat na základě postavení ve světovém žebříčku.

Momentálně se Křenková s reprezentačními kolegy účastní závodu Světového poháru v turecké Ankaře, v němž půjde o dobrý test formy po nedávném návratu ze soustředění v jihoafrickém Potchefstroomu. ,,Počasí nám tam přálo, bylo nějakých 27 stupňů. Užila jsem si sluníčka, ale hlavně jsme v tréninku odvedli velký kus práce. Nejvíce jsme se zaměřili na běh. Cítím se teď velmi dobře.“

Konkurence na vrcholných akcích podle jedenácté ženy z loňského mistrovství světa vzroste. ,,Olympiáda je pro všechny velkým lákadlem. Bude to boj, ale na závody se těším moc.“

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Po březnové overtuře v Egyptě pokračuje světový pohár v moderním pětiboji od 11. dubna druhým podnikem. Do turecké Ankary se vypraví sedm Čechů včetně bronzového medailisty z úvodního podniku v Káhiře Martina Vlacha.

Se závodem v turecké metropoli má závodník Dukly Praha zkušenosti. Když tam loni elitní seriál vrcholil, dosáhl na pátou příčku. „Myslím, že organizačně to bylo dobře zvládnuté. I sportoviště mi přišla fajn. Sice se mi tam ve finále rozpadl stůl, na němž jsem střílel, ale věřím, že už se to nestane,“ usmíval se Martin Vlach při vzpomínce na loňské finále SP, kde mu uvolněný stůl zkomplikoval cestu za medailí.

„Loni jsme v Ankaře závodili až v červnu, takže tam počasí asi nebude takové jako posledně. Plavali jsme ve venkovním bazénu, což pro aktuální podmínky asi ještě nebude úplně vhodné. Uvidíme, jak to bude vypadat. Ale jinak si myslím, že to bude fajn závod,“ těšil se pětadvacetiletý závodník.

Letošní seriál zahájil v Káhiře na bronzovém stupínku. „Pro mě je vždycky dobré, když se úvod sezony povede. Dodá mi to motivaci do dalšího tréninku. Myslím, že jsem tam ještě nepředvedl všechno, co umím. Ale byl to podařený závod. Doufám, že se v podobných sférách budu pohybovat i ve zbytku sezony.“

Mezi dvěma podniky SP trénoval s dalšími parťáky z Dukly v jihoafrickém Potchefstroomu, který je už třicet let tréninkovým rájem zejména pro atlety a tamní prostředí si nadmíru pochvalují zejména oštěpařští svěřenci Jana Železného.

„Za dva týdny jsme tam udělali kus práce. Měli jsme k dispozici dráhu, bazén a terče nebyl problém pověsit někam plot. Zašermovat jsme si byli čtyřikrát v Johannesburgu, což bylo asi sto minut jízdy, takže jsme se mohli výborně připravovat na čtyři z pěti našich sportů,“ popisoval pražský rodák.

Myslí si, že na nadcházející závod je dobře připravený. „Na jižní polokouli už sice začínalo podzimní období, ale pořád tam sluníčko příjemně hřálo. Výhodná je i tamní nadmořská výška okolo 1350 metrů. Šermířská hala v byla ještě o 450 metrů výš, takže se to snad projeví při vystoupení v Ankaře,“ dodal Vlach, který loni vyhrál SP v Budapešti a na ME  v Székesfehérváru ovládl závod štafet s Janem Kufem a v soutěži týmů získal spolu se dvěma Ondřeji Polívkou a Svěchotou bronz.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

V parádní formě se předvedl na republikovém šampionátu ve veslování na dlouhé dráze Jiří Šimánek. V distančním závodě zajel na Vraňansko-hořínském kanále v kategorii lehkých vah šestikilometrovou trať ve skvělém čase 22:41,7 minuty.

Sedmadvacetiletý člen armádního klubu Dukla potvrdil roli největšího favorita, jeho vítězství bylo přesvědčivé. Litovat mohl pouze absence svého parťáka z lehkého dvojskifu Miroslava Vraštila (nemoc).

Dukláci byli vidět i v dalších kategoriích. Na klasickém skifu byl nejrychlejší Jan Cincibuch (23:23,5 min.). Druhý skončil Tomáš Šišma a třetí Jakub Podrazil.

Prvenstvím se blýskla i dvojka mužů Václav Baldrián – Lukáš Helešic (22:42,2 min.).

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Český veslařský svaz

Zvládla to se ctí. Kateřina Razýmová se dokázala vrátit po narození dcery do širší světové špičky běžeckého lyžování. Pomineme-li sprinty, dosáhla z českých reprezentantek na nejlepší umístění.

„Byly tam momenty, které se povedly, ale našla se do i spousta takových, které mě spíš mrzí. Řekla bych, že sezona dopadla dobře, ale nezastírám, že jsem měla trochu vyšší ambice,“ rozpovídala se lyžařka Dukly, která do Světového poháru poprvé naskočila na konci minulého roku při Tour de Ski, dalším vrcholem byl únorový šampionát v Planici.

V březnu pak ve Falunu pronikla do TOP 10, když v intervalovém závodě na 10 km klasicky dojela devátá. „Byl to určitě nejlepší závod sezony. K podobnému výsledku jsem měla několikrát poměrně blízko, ale až ve Švédsku se sešly všechny náležitosti, které jsou k takovému výsledku potřeba,“ líčila jednatřicetiletá závodnice.

„Na mistrovství světa se ve skiatlonu nepovedlo skloubit všechno důležité a přišla jsem o lepší výsledek, než bylo konečné 13. místo. Při závěrečné dvacítce v Lahti jsem to měla k elitě ještě blíž,“ litovala Razýmová. „Obvykle závod nedopadl podle mých představ kvůli horším lyžím.“

Sezona byla specifická v tom, že neměla starosti jen sebe, ale i malou Isabelku. „Bylo náročnější v tom, že se muselo hodně plánovat a dopředu koordinovat věci podle toho, co se bude dít,“ ohlédla se za uplynulým obdobím, v němž se spoléhala na pomoc rodiny.

Počítá s tím, že s postupujícím časem bude péče o potomka ještě náročnější. „Jisté je, že obtížnější období přijde. Dcera se bude mnohem víc projevovat a vyžadovat pozornost. Nebude už závislá jen na mé přítomnosti nebo na kojení,“ pokračovala.

Zatím ale nic neplánuje. Je v klidu a užívá si domácí pohody. Ani žádná dovolená se prý nerýsuje. „Jsem ráda, že jsem doma, a že si od cestování a soustředění odpočinu. Máme zahradu a na ní je spousta práce. Budu ráda, když v tomto směru něco udělám,“ prozradila.

I když má po návratové sezoně tréninkové volno, bez pohybu nezůstává. „Když se naskytne možnost a někdo malou pohlídá, ráda se proběhnu. Opravdová příprava začne až v květnu.“

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Barbora Reichová

Nejlepším sportovním střelcem České republiky za loňský rok byl v Praze slavnostně vyhlášen nadporučík Petr Nymburský. Puškař Dukly Plzeň získal loni ve Vratislavi titul mistra Evropy ve sportovní malorážce a vybojoval účastnické místo pro OH Paříži 2024. K tomu přidal zlato z ME v družstvech.

,,Sezóna byla náročná. Ze začátku se mi moc nedařilo, ale pak se povedlo načasovat formu na evropský šampionát. Kaňkou bylo sice mistrovství světa, ale celkově je loňský rok motivací do budoucnosti. Nečekal jsem, že bych mohl vyhrát. Máme ve střelbě hodně úspěchů, o to víc mě primát těší,“ poznamenal po triumfu Nymburský.

V anketě Českého střeleckého svazu hlasovalo 22 členů prezidia, výkonného výboru a trenérů. Jejich hlasy vynesly na první místo v juniorské kategorii další zástupkyni plzeňské Dukly Veroniku Blažíčkovou. Devatenáctiletá puškařka je velkým střeleckým talentem. Loni se stala vicemistryní Evropy a rovněž se zasloužila o účastnické místo pro olympiádu. Druhá v této kategorii skončila její oddílová kolegyně Adéla Zrůstová.

Sportovní střelci získali v roce 2022 na významných soutěžích 26 medailí (18 z mistrovství Evropy, pět z mistrovství světa a tři z finále světového poháru) a získali pět účastnických míst na OH 2024.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Náročná sezona jí nedávno skončila. V podání Kateřiny Janatové se však žádný relax nekoná. Naopak. O víkendu si v Norsku střihla dva dálkové běhy seriálu Ski Classics, na 40 a 68 kilometrů! V sobotu byla  patnáctá, v neděli šestnáctá.

,,Teď se cítím docela unavená. Ale pořád chci ještě co nejvíc lyžovat, oddechnu si až v květnu,“ říká šestadvacetiletá členka Dukly Liberec.

V konečném pořadí Světového poháru jste obsadila 23. místo. Řadu velmi dobrých výsledků jste zaznamenala ve sprintech i na delších tratích. Šlo zatím o vaši nejpovedenější sezonu?

Určitě. Hodně jsem se zlepšila především v distancích. Stáhla jsem okolo minuty v porovnání  s minulým rokem. Dařilo se mi zajíždět výsledky do 15. místa, ve sprintu jsem několikrát byla v semifinále.

Navýšení tréninkových objemů v přípravě tedy přineslo kýžené ovoce…

V mém zlepšení považuji tuto skutečnost za velmi zásadní.

Pomohl k růstu výkonnostní křivky také fakt, že jste se připravovaly společně s reprezentací mužů?

Uvítaly jsme to. My ženy máme rychlejší kolečkové lyže než kluci. Díky tomu jim můžeme stačit. Trénování s nimi nás posouvalo. Pomáhalo i vzájemné hecování. A hlavně drželo zdraví.

Co schází k průniku mezi absolutní elitu?

Člověk si to samozřejmě přeje, dělá pro to maximum. Cestou je určitě trénink s někým, kdo je lepší než vy sám.

Vrcholy byly Tour de Ski a mistrovství světa. Nebýt výpadku na klasické desítce v Oberstdorfu, mohlo jste v konečném pořadí Tour skončit mnohem výše než na 24. příčce…

Docela dost jsem se v tomto závodě smekala. Když nemám stoprocentní lyže na odraz, nejede to. Ztratila jsem tam veškeré naděje na dobré umístění. Mrzelo to hodně.

Co závěrečný výjezd sjezdovkou na Alpe Cermis? Může se závodník na takovou etapu vůbec těšit?

Letos to bolelo. Ale poprvé to bylo ještě horší. Pořádně nevíte, do čeho jdete. Taky záleží, o jaké umístění bojujete. Cítíte-li šanci na dobrý výsledek, kousnete se ještě víc.

Na mistrovství světa jste se blýskla 7. místem v týmovém závodě dvojic s Adélou Novákovou. Zajela jste si také nejlepší individuální výsledek na šampionátu na volné desítce (18.). Možná jste ale pomýšlela ještě výš…

Nebudu říkat, že ne. Třeba ve sprintu jsem udělala chybu, že jsem se dlouho schovávala a nechala se zablokovat. I na volné desítce jsem mohla dopadnout lépe. Cítila jsem se unaveně, asi jsem měla vynechat skiatlon.

Lze vůbec na takto velkých akcích vyzrát na silné Švédky či Norky?

Málokdy. Jsou výkonnostně někde jinde. Tady si nemá cenu něco nalhávat. Těží z fungující  systematické přípravy. Díky soutěživosti se stále posouvají nahoru. Obrovské konkurenční prostředí je neustále nutí předvádět maximální výkony. Těžké s nimi držet krok.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Barbora Reichová a CPA

Ministryně obrany Jana Černochová se sešla s ředitelem ASC Dukla plk. Pavlem Bencem a trenérem a bývalým úspěšným pětibojařem npor. Davidem Svobodou kvůli jeho nevhodným výrokům v České televizi, které relativizovaly válku na Ukrajině a připouštěly účast ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži.

Plk. Benc udělí za nedodržení předpisů Davidu Svobodovi písemnou důtku. „Voják má povinnost chovat se i mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil,“ zdůvodnil své rozhodnutí.

Npor. Svoboda skončí v Komisi sportovců ČOV. „Dvojrole profesionálního vojáka a zástupce sportovců v komisi nejde dohromady, proto jsem se rozhodl na členství rezignovat. Nejsem advokát Ruska a mrzí mě, že má neobratná vyjádření mohla poškodit armádu a resort obrany,“ řekl David Svoboda.

Ministryně obrany toto řešení přivítala. „Ministerstvo obrany a armáda podporuje Ukrajinu a nesouhlasí s tím, aby ruští a běloruští sportovci startovali na olympiádě, když jejich ukrajinští kolegové umírají na frontě ve válce rozpoutané Ruskem a podporované Běloruskem. Tento jednotný postoj očekávám od všech vojáků. S panem Svobodou jsme o tom dlouze hovořili, s řešením jeho nadřízeného souhlasím a dohodli jsme se, že spolu pojedeme za ukrajinskými vojáky na Libavou. Abychom si společně vyslechli jejich příběhy o tom, čeho se Rusko na Ukrajině dopouští,“ uvedla ministryně obrany a předala mu plakát s portréty ukrajinských sportovců zabitých nebo pohřešovaných kvůli bojům na Ukrajině. „Nejde o postih za názor, ale za nedodržení toho, jak by měl profesionální voják na veřejnosti vystupovat,“ dodala.

TEXT: odbor komunikace MO

ILUSTRAČNÍ FOTO: archív MO

Velký rozruch a vlnu kritiky vyvolalo vyjádření olympijského vítěze v moderním pětiboji Davida Svobody, člena ASC Dukla, ve středečním rozhovoru pro Českou televizi, že je pro návrat ruských a běloruských sportovců do olympijských kvalifikací potažmo na samotné Hry. Na svém facebookovém profilu se už Svoboda, předseda Komise sportovců ČOV, za svá slova omluvil.

,,Některá moje vyjádření vyzněla nešťastně a zřejmě způsobila zcela jiný dojem, než jak jsem to měl v úmyslu,“ uvedl mimo jiné v prohlášení den poté.

,,V žádném případě neschvaluji válku na Ukrajině ani nemám důvod obhajovat politiku Ruska nebo Běloruska. Jde mi pouze o obranu nevinných sportovců, a aby politika do sportu co nejméně zasahovala. Do domnělé pozice „ďáblova advokáta“ ruských sportovců jsem se dostal jen svojí nemotorností v rozhovoru.“

Moc dobře si uvědomuje, že přestřelil. ,,Neměl jsem den. Nebojte se, nejsem na špatné straně. Odpusťte mi prosím ten úlet a nezlobte se na mě,“ kál se bývalý šampion.

TEXT: ASC Dukla

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Armádní sportovní centrum Dukla se s jednoznačností záporně staví k úvahám o možnosti návratu ruských a běloruských sportovců do jakýchkoliv soutěží. Zaujímá tím jasné stanovisko k úternímu doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který toto poselství vyslal směrem ke sportovním federacím.

ASC Dukla jednoznačně podporuje stanovisko Českého olympijského výboru (ČOV) a Národní sportovní agentury (NSA) ohledně trvání sankcí vůči těmto dvěma zemím kvůli jejich agresi na Ukrajině a stejně tak nesouhlasí s účastí sportovců Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích pod neutrální vlajkou.

Není myslitelné, aby v době, kdy se ukrajinští sportovci účastní obrany své vlasti a pokládají za ni své životy, nastupovali v soutěžích společně s vyslanci agresora.

Týdny útrap kvůli bolestivé ostruze v levé patě se zdají být pryč. Čtvrtkař Patrik Šorm konečně dostal od lékařů zelenou a postupně začíná s tréninkem. ,,Pro návrat jsem dělal všechno. Bral jsem i kortikoidy a chodil na rentgenové ozařování. Ale až postupem času se uvidí, zda je noha úplně v pořádku,“ říká devětadvacetiletý atlet pražské Dukly k aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Kvůli nepříjemnému zranění byl nucen vynechat celou halovou sezonu, na dráze se naposledy objevil 20. prosince loňského roku. ,,Běhal jsem od doktora k doktorovi. Šlo o těžké období,“ přiznává. ,,Dívat se na halové závody jenom v televizi nebylo snadné. Ale nějak jsem to přežil,“ usmívá se.

Vloni v březnu doběhl Šorm na halovém mistrovství světa v Bělehradě pátý. V letní části měl našlápnuto k ohrožení českého rekordu Pavla Masláka a skvělých výsledků dosáhl i se štafetou. Nyní začíná od nuly. ,,Tréninkový handicap je výrazný. Než se do toho dostanu zpátky, bude chvíli trvat. Hlavně, aby zdraví drželo a bolesti se nevrátily,“ přeje si.

Pokud půjde vše podle plánu, měl by kolem Velikonoc odletět na měsíční soustředění do Jihoafrické republiky. ,,Teď je potřeba vydržet týden a půl trénovat bez bolestí. Když nepřijdou, budu na dobré cestě zátěž stupňovat.“

Ostrý závod je zatím v nedohledu. ,,Nechci raději nic předpovídat. Závodit začnu, až se se budu cítit zcela fit a připravený.“

Se čtvrtkařskou štafetou má jistý start na srpnovém mistrovství světa v Budapešti. ,,Pokusím se udělat maximum, abych u toho mohl být. V současnosti jde o sezónní prioritu. Individuální start by byl nadplán. Uvidíme.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Semifinále bylo blízko. Radek Prokop držel ve větrném závodě Světového poháru v Larnace krok s nejlepšími skeetaři až do posledních výstřelů. Nakonec obsadil 12. místo.

Brokař Dukly Hradec Králové potřeboval k přímému postupu mezi nejlepší osmičku absolvovat závěrečnou položku bez chyby. Z 25 terčů však jeden minul. ,,Tato chyba mě ani tolik nemrzí. Byly dva jiné terče, které jsem asi mohl sestřelit. Podmínky tady byly doslova otřesné, neustále strašně foukalo. Trefit se byla kolikrát loterie,“ říkal při hodnocení celkového součtu 120 bodů šestý muž z loňského mistrovství světa v Osijeku.

Následoval rozstřel, v němž se bojovalo o dvě volná místa v semifinále. ,,Byla tam delší časová prodleva. S tím větrem to bylo i hodně o náhodě. Na první ránu jsme vypadli čtyři. Těžko s tím šlo něco dělat,“ povzdechl si.

Velmi solidní umístěni zajistí Prokopovi alespoň důležité body do světového žebříčku. ,,Vzhledem k podmínkám tenhle výsledek beru. Na začátek sezony to nebylo špatné,“ poznamenal čtyřiadvacetiletý střelec.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: ASC Dukla