Aktuality

Dnes časně ráno odletěli parašutisté Dukly Prostějov na 44. armádní mistrovství světa (CISM) do katarského Dauhá, které proběhne od 17. do 29. listopadu. Bohužel s komplikacemi…

Předodjezdové PCR testování vydalo stopku jedné z hlavních opor týmu – prap. Oldřichu Šorfovi. Byť očkován, bez příznaků a bez kontaktů se ukázal jako pozitivní na COVID-19. Družstvo se muselo s touto situací rychle vypořádat. Kameraman týmu skupinové akrobacie prap. Jakub Pavlíček musel přebalit zavazadla a doplnit výbavu pro přesnost přistání a individuální akrobacii (ještě, že nevypadl někdo z týmu skupinové akrobacie, ale štěstí v neštěstí, že to postihlo pátého člena nezařazeného do týmu skupinové akrobacie, a že kameraman byl rovněž jako šestý člen týmu původně neskákající tyto disciplíny. Kdyby se to stalo jinak, museli by dukláci pohřbít skupinovou kombinaci).

Mistrovství světa CISM se družstvo armády České republiky účastní od roku 1992. Startovalo již na dvaadvaceti šampionátech – přivezlo pátnáct zlatých, třiadvacet stříbrných a čtrnáct bronzových medailí.

Dukla Prostějov se v Kataru představí v tomto složení a disciplínách (PP – přesnost přistání, IA – individuální akrobacie za volného pádu, FS – skupinová akrobacie): npor. Libor Jiroušek (PP, IA, FS), prap. Petr Směšný (PP, IA, FS), nrtm. Miloslav Kříž (PP, IA, FS), rtm. Petr Chládek (PP, IA, FS), kameramanem týmu a nahrazující závodník pozitivního člena týmu je prap. Jakub Pavlíček (PP, IAFS-kamera).

Hlavní opory armádního týmu:

npor. Libor Jiroušek: trojnásobný mistr Evropy, trojnásobný mistr světa  a trojnásobný armádní mistr světa v individuální akrobacii, absolutní mistr světa z roku 2008, držitel dalších individuálních medailí z vrcholných světových podniků, přes 12 200 seskoků.

nrtm. Miloslav Kříž: armádní mistr světa v přesnosti přistání 2017, několikanásobný medailista z juniorského ME a juniorského a seniorského Světového poháru, přes 5 300 seskoků.

rtm. Petr Chládek: trojnásobný juniorský mistr Evropy, několikanásobný medailista z juniorského MS a juniorského Světového poháru, trojnásobný juniorský medailista z armádního MS 2019, přes 2 200 seskoků.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Už zase skáče přes kaluže. Řečeno s drobnou nadsázkou. Po únorové plastice vazů v koleni se skokan na lyžích Roman Koudelka sotva belhal, teď je fit a spřádá plány na návrat do závodního kolotoče. Člen Dukly Liberec se cítí v dobré kondici. Bez zábran se už spouští z menších můstků. ,,Hlavně, že koleno drží,“ usmívá se a hned to raději zaťuká. ,,Musím touto cestou poděkovat taky Dukle. Bez její podpory a finanční pomoci bych se takhle rychle dohromady nedal,“ prohlásil na předsezónní tiskové konferenci.

Koudelkovi výrazně prospěl především několikaměsíční pobyt ve slovinské Lublani, kde na věhlasné klinice Global Sport Clinic usilovně rehabilitoval pod dohledem renomovaného lékaře Mitji Bračiče. ,,Když jsem tam přijel, sotva jsem kulhal. Bylo potřeba nabrat svalovou hmotu. Noha byla hodně zesláblá, poslední testy ale vyšly ještě lépe než před zraněním,“ pochvaluje si.

Režim absolvoval vskutku vojenský. Fyzioterapie, trénink, regenerace. Tak to šlo pořád dokola. ,,Fungoval jsem dvakrát denně šest dní v týdnu. Volno jsem si užíval jen v neděli. Měl jsem toho v jednu chvíli nad hlavu, ale pokroky byly ohromné.“

Český reprezentant nehodlá nic uspěchat. K parťákům Viktorovi Poláškovi a Čestmírovi Kožíškovi (ti vstoupí do Světového poháru již tento pátek v Nižném Tagilu – pozn.) se připojí, až bude cítit, že je stoprocentně připraven. ,,Moc nad tím nepřemýšlím. Teď vyrazím do Rakouska na velký můstek. Musím skákat, skákat a zase skákat. Očekávám, že minimálně měsíc potrvá, než si zvyknu.“

Kdyby se mu návrat povedl do začátku Turné čtyř můstků (28. prosince), byl by šťastný. ,,Uvidíme. Samozřejmě bych si to přál. Všechno ale nejde dohnat hned. Musím jít krok za krokem. To samé platí o olympiádě. Zbývají necelé tři měsíce. Čas tady je, nijak se tím nestresuju. Teď se chci každým tréninkem posouvat dál,“ poznamenal dvaatřicetiletý skokan.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Druhý nejlepší výsledek sezony i kariéry si v závěrečném závodě Moto3 ve Valencii připsal motocyklista Filip Salač. Devatenáctiletý člen ASC Dukla skončil v konečném pořadí seriálu mistrovství světa šestnáctý.

Pro Salače se jednalo o povedenou derniéru v kategorii Moto3, od příští sezony se posune o stupeň výše (Moto2). Český jezdec se od začátku pohyboval v čele, jenže pár kol před koncem přišla drobná kolize s jedním ze soupeřů a propadl se na desáté místo. I ze zadních pozic ještě dokázal útočit, od pódia jej nakonec dělily pouhé dvě desetiny.

Pro vítězství si dojel domácí Španěl Xavier Artigas. Celkovým vítězem kategorie Moto3 se stal jeho krajan Pedro Acosta.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: archív ASC Dukla

V přípravě se více specializoval na skicross, přesto se Daniel Paulus, člen Dukly Liberec, představí na úvod sezony v závodě Světového poháru v odlišné disciplíně – paralelním obřím slalomu!

Start v rakouském Lechu nečekal. ,,Závody v alpských disciplínách jsem plánoval jezdit o něco později. Shoda okolností tomu chtěla. Každopádně je to výzva,“ uvedl před nedělní premiérou na webu Czech ski & snowboard sedmadvacetiletý lyžař.

Formu ladil v posledních dnech na soustředění v ledovcovém areálu Pitztal. Tréninky ve skicrossové partě zákonitě  kombinoval s paralelem. ,,Jezdil jsem s jedním Rusem, který má dobré body. Vedl jsem si velmi dobře. Chci to absolvovat důstojně, postup by byl senzací,“ poznamenal Paulus.

Skicrossová reprezentace při soustředění na Pitztalu.

Poté se už znovu přeorientuje na skicross. S dalšími dukláky Nikol Kučerovou, Dianou Cholenskou a Jakubem Lomským odletí 21. listopadu do Číny, kde se v olympijském areálu Secret Garden uskuteční v této disciplíně první závod Světového poháru.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Když si minulou sobotu nasadil pomyslnou korunu pro krále české atletiky, byl oštěpař Dukly Praha Jakub Vadlejch myšlenkami částečně v přípravě na příští sezonu. Ta už začala a brzy se se skupinou Jana Železného přesune na soustředění do Špindlerova Mlýna.

Není od věci si připomenout, co se letos Vadlejchovi kromě olympijského stříbra povedlo. Jeho triumf v anketě byl naprosto zasloužený. Stal se nejúspěšnějším českým atletem v Tokiu, dosáhl tam sezonního maxima 86,67 metrů a nestačil pouze na Inda Neeraje Chopru. Dařilo se mu i v Diamantové lize. Na mítinku v Lausanne skončil druhý a v curyšském finále třetí. Vždy hodil za 85 metrů, a to se mu letos podařilo čtyřikrát.

Jak byste zhodnotil uplynulý rok?

Letošní sezona je myslím životní. Jinak ji nazvat nelze. Olympijské stříbro, to je událost, jaká se už nemusí nikdy zopakovat. Ještě teď v sobě cítím pocit, kdy jsem odcházel ze stadionu, a v hlavě se mi honilo, že se zúročilo dvacet let dřiny.

Takový výsledek byl jistě vaším cílem…

… vždycky jsem chtěl na něco takového dosáhnout. Vzorem pro mě byl právě trenér, který vyhrával olympiády. Vždycky jsem se mu chtěl podobat nebo ho nějak napodobit. V momentě, kdy se mi to po tak dlouhé době, co jsem s oštěpem začal, povedlo, jsem cítil obrovské zadostiučinění. (úsměv)

Letošní sezona se pro vás nevyvíjela optimálně. Kdy vám bylo nejvíc ouvej?

Někdy mezi Zlatou tretrou a mistrovstvím republiky. Před tím jsem se cítil parádně, ale na ostravský mítink jsem přijel s natrženým tříslem. Tretru jsem ještě nějak odházel, protože jsem potřeboval potvrdit limit na Tokio. Až pak se zjistilo, že jsem závodil s dírou v noze.

Jaké byly následující týdny?

Všelijaké. Zkraje se to nechtělo vůbec hojit. Věděl jsem, že do olympiády zbývají necelé dva měsíce. Naštěstí se to podařilo vyléčit. Všichni lidé kolem mi pomohli vrátit se zpátky a pak to dopadlo, jak to dopadlo. (úsměv) Musím jim všem poděkovat.

Máte z letoška nějaké momenty, na něž jen tak nezapomenete?

Jeden takový nastal při mistrovství ČR ve Zlíně. Ještě jsem pořád cítil tříslo a věděl, že musím závodit. Říkal jsem si, že kdybych nenastoupil, tak si přestanu věřit. Předvedl jsem relativně slušnou sérii a potvrdil si, že zranění je na ústupu, a mohu se od toho odrazit. Tohle byl zlomový okamžik a pak přišel ještě druhý.

Povídejte.

Bylo to samozřejmě v tokijském finále ve chvíli, kdy se mi podařilo pátým hodem přehodit kluky, a dostat se na druhou pozici. To je prostě pocit, který každému přeju. Když se stane to, co chcete, a v co vnitřně doufáte, je to něco neskutečného.

Co jste stihl po konci sezony?

S manželkou zaslouženou dovolenou u moře. Také jsme nějaký čas strávili při lázeňském pobytu v Karlových Varech, což zařídil Český olympijský výbor. Pak jsme zvládli spoustu návštěv u našich rodin a partnerů, s nimiž spolupracuji.

Jak vám „chutná“ zimní příprava?

Už začala, bez ní by to nešlo. Se skupinou odjedu na soustředění ve Šindlerově Mlýně, pak budeme pokračovat v teple v Turecku.

Příští sezona je specifická tím, že se krátce po sobě uskuteční mistrovství světa a Evropy. Jak se k tomu postavíte?

Osobně bych rád závodil na obou vrcholech, protože z mistrovství Evropy ještě nemám medaili. To je pro mě obrovská motivace. Na druhou stranu jsem docela rád, že se světový šampionát koná dřív, protože je to přece jen větší akce. Člověk se na něj bude víc upínat.

Co olympijská Paříž, do začátku dalších her zbývají jen necelé tři roky?

V hlavě to samozřejmě mám, olympiáda je největší závod, ale já chci končit až v Los Angeles 2028. To, že se mi povedlo uspět teď v Tokiu, mi dodává sebevědomí a pokusím se to nějak zopakovat.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Potíže se zády jsou pryč. Lyžař Ondřej Berndt překonal zásadní problém z minulé sezony v pravý čas. I proto před tou olympijskou myslí pozitivně. ,,V tréninku to vypadá dobře, ale všechno ukáží až závody,“ říká člen liberecké Dukly, momentálně se připravující na severu Švédska v Kaabdalis.

Berndt by se ve třiatřiceti letech rád kvalifikoval na své druhé Hry v kariéře. V Pchjongčchangu 2018 obsadil v kombinaci výborné 16. místo. Pozor! I se zlomeným palcem. ,,Vzpomínám na to rád, asi nejlepší závod v kariéře. Škoda, že jsem po sjezdu nebyl ve třicítce, ve slalomu bych měl zákonitě ještě větší šance na lepší výsledek. Ale i tak to dopadlo skvěle. Šel jsem do toho stylem buď, anebo. Vyplatilo se.“

I nyní má obrovskou chuť něco dokázat. V uplynulých týdnech zákonitě piloval rychlostní i technické disciplíny. ,,Taky jsem přešel na nový model slalomek. Snad mi i tenhle faktor pomůže v úsilí kvalifikovat se do Pekingu,“ přeje si.

Všestranný lyžař je aktuálně ve velmi dobré kondici. ,,Záda drží. To je hlavní. V přípravě jsme kvůli meziobratlovým partiím vynechali cvičení s činkou. Vyplatilo se. Je super, že se můžu plně soustředit jen na samotný výkon,“ těší sedmnáctého nejlepšího slalomáře z letošního mistrovství světa.

S parťákem Kryštofem Krýzlem. 

Při trénincích mu ke zlepšení pomáhá rovněž zdravá rivalita s parťákem Kryštofem Krýzlem. ,,Jsme kámoši. Občas se hecujeme, kdo zajede lepší čas. Nerad prohrávám, člověk pak musí tomu druhému kupovat kávičku,“ směje se Berndt, jehož už brzy čekají úvodní závody Světového a Evropského poháru.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Být první v pořadí mezi všemi ostatními nebo být první, kdo dokázal něco, co se ještě nikdy nikomu předtím nepodařilo. To je ctižádost rekordmanů.

Tyto věty jsme si vypůjčili z úvodu nejnovějšího vydání České knihy rekordů. Důvod?

Pět stran věnovali vydavatelé kapitole nazvané Fenomén Dukla. Na nich se publicista Milan Novotný v textu Od Zátopka k Ledecké probírá historií armádního sportu. Od počátků v roce 1948 v Armádním tělocvičném klubu, přes následný Ústřední dům armády až k názvu Dukla, která se během dalších dekád stala světově proslulou značkou.

Sportovní fajnšmekři se mohou těšit také na profily vybraných dukláckých hvězd – slavných medailistů a rekordmanů. Kromě již dvou výše zmíněných si čtenáři připomenou například Josefa Masopusta, Jiřího Holíka, Jana Železného, Davida Svobodu, Barboru Špotákovou nebo desetibojařskou dvojku Tomáš Dvořák a Roman Šebrle.

TEXT: ASC Dukla/lan

Den, kdy se znovu postaví na lyže, netrpělivě vyhlíží. Třiadvacetiletý talent na alpské disciplíny Jan Zabystřan si v říjnu přivodil úraz, při pádu z kola si nalomil příčný výběžek obratle. V olympijské sezoně poměrně výrazná komplikace z hlediska ambicí na únorovém vrcholu v Pekingu.

Závodník liberecké Dukly je však přesvědčen, že se stihne dát do pořádku natolik, aby především v kombinaci mohl atakovat přední umístění. ,,Věřím, že už brzy budu schopen začít s tréninkem. Do začátku olympiády formu vyladím,“ říká devátý muž z letošního mistrovství světa.

Jak se momentálně cítíte?

Už o dost lépe. Po čtyřech týdnech mě čeká kontrolní rentgen. Docházím na fyzioterapii, provádíme lehké cviky. Pomalu zkoušíme, co to dovolí. Věřím, že za měsíc bych mohl být úplně v pořádku a náročnějšími tréninky schopen se vrátit do stejné kondice jako před zraněním.

Co se vlastně přihodilo?

Při cyklistice se mi při sjezdu seklo přední kolo. Dopadl jsem zády na kámen. Šlo o místo kousek od páteře. Naštěstí se nalomil jen příčný výběžek obratle.

V tu chvíli musely letět hlavou černé myšlenky, že?

Hned po pádu jsem velkou bolest nepocítil. Jenže přišly potíže s dýcháním. Po vyšetření v nemocnici mě to bolelo čím dál víc. Tajně jsem doufal, že jde o pohmožděný sval, ale bohužel byla odhalena zlomenina.

Prý můžete jenom ležet nebo stát. Sezení je zakázáno…

Je to tak. Myslel jsem, že alespoň budu moci dělat prezenčně školu, jenže tam se sedí. Nebylo mi to doporučeno. Střídám tedy jen dvě pozice. Úsměvné je to hlavně při jídle: na chvíli se lehce posadím, naházím to do sebe a zase si musím lehnout nebo stoupnout.

Zůstáváte vzhledem k blížící se olympiádě pozitivní?

Nemá cenu si nic nalhávat, zranění mi plány zkomplikovalo. Byl jsem dobře rozježděný, věřil si i na těžší sjezdy ve Světovém poháru. Teď jsme to celé museli přehodnotit. Začnu spíše opatrněji, pravděpodobně univerziádou v Luzernu. Pak se více budu věnovat technickým disciplínám. Vzhledem k olympiádě musím vsadit hlavně na dobrý trénink a přípravu než zbytečné riziko, kde by mohl přijít třeba i pád.

Vy ale zpravidla do všeho chodíte po hlavě. Připouštíte si po zranění zábrany?

Člověk se vždycky trochu bojí. Znám to po prodělaném zranění kyčle. Chce to vždycky trochu času, po měsíci o tom už ani nevíte. Ve světovém lyžování se jezdí na hraně, jinak to nejde.

Bavit se o cílech pro Peking je asi předčasné…

Hlavně musím být stoprocentně zdravý. Pak formu můžu vyladit. Uvidíme.

Do sezony jste vstoupil s novým trenérem Krzysztofem Mazurkem, který doplnil dalšího Poláka Sebastiana Bialobrzyckeho. Jak funguje chemie ve vašem týmu?

Přišly s ním větší zkušenosti a profesionalita. Každopádně tu jsou nové impulsy. Změna je život a já sám jsem cítil, že už nějakou potřebuju. Chci se zase posunout o kousek výš. Určité věci budeme řešit jinak, v přípravě to do zranění klapalo, novinky či rady dávaly smysl. Myslím, že jsme si docela sedli.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: archív Jana Zabystřana

Raškovka znovu v hlavní roli! Populární kulíšek, v němž v roce 1968 legendární skokan na lyžích Jiří Raška získal historické zlato pro Československo na Zimních olympijských hrách v Grenoblu, je stejně jako před čtyřmi roky v Pchjongčchangu dominantním symbolem kolekce, v níž se čeští sportovci představí na XXIV. ZOH v Pekingu 2022.

Upravený model (bez bambule) byl slavnostně představen ČOV v rámci kampaně, jež má poukázat na historickou značku kvality nejen ve sportu. Proto nese oficiální název Made in Czech Republic. Výprava olympioniků bude totiž v Číně reprezentovat v oblečení kompletně vyrobeném v ČR včetně bundy se speciální nanomembránou.

V Národním technickém muzeu v Praze v Raškovce zapózovali i bývalí dukláci – skokan Jan Mazoch, vnuk Jiřího Rašky, a olympijská vítězka v běhu na lyžích Kateřina Neumannová. ,,Na posledních třech kolekcích jsem se podílela i co se týká jejich výroby, přípravy a věcí s tím spojených. Naše pracovní skupina se ji vždy snaží nachystat tak, aby vyhovovala podmínkám země, kam se jede závodit. Tahle se mi moc líbí,“ uvedla Neumannová. ,,Čeští sportovci mohou být pyšní na to, jak vypadají. Rozhodně nebudou muset vzhlížet k jiným výpravám jako tomu bylo dříve,“ je přesvědčena.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Během sobotního večera při vyhlášení nejlepších českých atletů hrál jednoznačně hlavní roli oštěpař Dukly Praha Jakub Vadlejch. Jednak se stal díky stříbru z OH v Tokiu prvním mužským vítězem ankety po patnácti letech (tehdy vyhrál rovněž duklák Roman Šebrle), dvakrát se představil v roli zpěváka a také ohlásil přírůstek do rodiny.

„Mám novinku, brzy budeme tři. Lucia se bude muset ze sedmiboje přeorientovat aspoň na dvacetiboj,“ usmál se při slavnostním večeru v pražském hotelu Ambassador – Zlatá husa směrem ke své choti, dnes už bývalé slovenské vícebojařce.

V těchto dnech začíná přípravu na nadcházející sezonu, ale myslí i na další olympiádu v roce 2024 v Paříži. „V Tokiu jsem ze stadionu odcházel s větší motivací, než jsem na něj přicházel. Vím, že mohu být ještě lepší a v Paříži se o to chci postarat,“ naznačil své ambice jednatřicetiletý oštěpař.

S mikrofonem v ruce si počínal naprosto suverénně. Ostatně už v minulosti se na slavnostním večeru jako pěvec představil. Tentokrát to byly duety s oštěpařskými kolegyněmi Barborou Špotákovou a Nikolou Ogrodníkovou. Zkoušky prý trvaly docela dlouho. „Pracovali jsme na tom asi tři týdny,“ přiznal. „Zpívání mám rád. Samozřejmě to je totální amatérština, ale před lidmi to dostává úplně jiný náboj.“

Druhé místo v anketě patřilo Vítězslavu Veselému, který Vadlejcha doprovodil na třetím stupínku na pódiu při tokijských hrách. Slavnostního večera se kvůli tréninkovým povinnostem nezúčastnil, ale v natočeném videu mluvil o tom, jak se propracoval k medaili jako atlet samotář. „Vždycky to není úplně snadný, ale když ta námaha vygraduje výbornou sezonou a takovým výsledkem, je to naprosto perfektní,“ vzkázal osmatřicetiletý sběratel medailí, který se stal finalistou čtyř posledních olympiád.

Pátá skončila Nikola Ogrodníková, kterou dodnes trochu mrzí milimetrový přešlap z tokijské kvalifikace, který ji stál finále. „Už si to tak často nepřipomínám. Vnitřně to ale někde ve mně je, i když se to snažím potlačit. Naštěstí jsem si spravila chuť při Diamantové lize v Curychu, kde jsem ve finále brala třetí místo,“ ohlédla se za sezonou jednatřicetiletá oštěpařka.

Špotáková se neloučí

Světová rekordmanka Barbora Špotáková hodnotí uplynulé období pozitivně. „V Tokiu jsem pochopila, jak jsem závislá na divácích,“ zmínila světová rekordmanka prázdné tribuny kvůli proticovidovým opatřením. „Poznala jsem taky, jaké to je, stát se v přípravě kuchařkou a učitelkou,“ připomněla starost o dva malé syny a vzkázala, že se s atletikou ani po čtyřicítce nechce loučit. „Poslední sezona to nebyla, Ještě nemám pocit, že by to měla být tečka. Až to přijde, tak dám vědět,“ prohlásila držitelka tří olympijských medailí a devítinásobná vítězka ankety. „Pro mě je krásný i tohle sedmé místo. To je taky součást kariéry,“ dodala.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Olympijské stříbro z Tokia vyneslo na trůn ankety Atlet roku oštěpaře Jakuba Vadlejcha. Jedenatřicetiletý závodník pražské Dukly v ní triumfoval vůbec poprvé. Hned za ním skončil jeho parťák a bronzový medailista z letních Her ze stejné disciplíny Vítězslav Veselý. Třetí místo obsadil koulař Tomáš Staněk.

Vadlejch si vítězství užíval a prozradil i krásnou novinku: s manželkou Lucií, dnes už bývalou sedmibojařkou, očekávají narození prvního potomka. V anketě jinak získal od atletických trenérů, funkcionářů a novinářů 1609 hlasů, o 165 více než Veselý.

V elitní desítce se zaslouženě objevily také oštěpařky Dukly. Nikola Ogrodníková byla pátá, Barbora Špotáková sedmá. Světová rekordmanka při přebírání ceny potvrdila, že v úspěšné kariéře hodlá pokračovat. ,,Tečka se ještě nekoná. Až to tak budu cítit, včas to oznámím,“ pronesla přímo na pódiu.

Trenérem roku se stal kouč Jakuba Vadlejcha – oštěpařská legenda Jan Železný. Toto ocenění získal už pošesté.

Výsledky ankety Českého atletického svazu byly slavnostně vyhlášeny v hotelu Ambassador – Zlatá husa. O zpestření programu se postarala originální pěvecká vystoupení právě oštěpařů z Julisky. Jakub Vadlejch si v nich střihl hlavní roli, nejprve s Barborou Špotákovou, poté s Nikolou Ogrodníkovou. Mluveným slovem přispěl Jan Železný. Odměnou byl hlasitý potlesk zaplněného sálu.

Výsledky ankety:  1. Jakub Vadlejch 1609 bodů, 2. Vítězslav Veselý (oba oštěp) 1444, 3. Tomáš Staněk (koule) 1120, 4. Kristiina Mäki (1500 m) 1116, 5. Nikola Ogrodníková (oštěp) 714, 6. Lada Vondrová (400 m) 703, 7. Barbora Špotáková (oštěp) 594, 8. Diana Mezuliáníková (1500 m) 365, 8. Barbora Malíková (400 m) 246, 10. Amálie Švábíková (tyč) 243.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Podobná rozhodnutí jsou šokující, zákonitě přinášejí negativní emoce. Nedivte se, když Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) vyšle do světa ,,novinku“, že z programu atraktivního sportu brzy zmizí historická disciplína – parkur. ,,Je to nemyslitelné,“ má jasno David Svoboda, olympijský vítěz z Londýna 2012. Není sám. Překvapivou informaci těžko koušou i další veličiny, šampiony poslední doby nevyjímaje. 

Oficiální stanovisko UIPM zní následovně: parkur bude součástí pětiboje už jen za necelé tři roky při OH v Paříži. ,,Chceme být flexibilní,“ uvádí světová organizace jeden z argumentů.

,,Bohužel jde o politiku. Teď se to hodně řeší. Jsem velmi zklamaný, ale jen tak to nenecháme,“ burcuje k obratu Svoboda. ,,S pětibojaři po celém světě jsme v kontaktu. Rozhodně budeme tlumočit náš nesouhlas. Už se chystají patřičné kroky,“ předesílá. ,,Změna ještě není definitivní, muselo by se to schválit na listopadovém kongresu. Naděje umírá poslední, nedáme se,“ ujišťuje nejúspěšnější český reprezentant v tomto odvětví.

Sportovci nehodlají přihlížet

Sportovci vskutku nehodlají jen tak přihlížet. Brzy odešlou dopis, v němž budou požadovat odstoupení současného vedení UIPM. ,,Všechno odůvodníme. Pětibojařské prostředí si už mnoho let stěžuje, jakým způsobem se Mezinárodní unie moderního pětiboje chová, jak řeší problémy respektive je neřeší,“ poukazuje Svoboda. ,,Ve vedení jsou bohužel stejní lidé třicet let. Prezident Klaus Schormann tedy jen osmadvacet,“ směje se. ,,Nikdy jsem ho neměl rád. Byly mezi námi problémy. Hlasitě jsem kritizoval jeho kroky už v době, kdy jsem ještě aktivně závodil,“ poukazuje.

Podle jeho slov se dá řada věcí řešit na úrovni úpravy pravidel, ne škrtu zásadní disciplíny. ,,Určitě se mohou podniknout kroky, aby byl parkur regulérnější. Je tam mnoho variant, jak to udělat. Jenže oni místo řešení akceptují nátlak zvenčí na škrtnutí disciplíny,“ štve Svobodu.

Pětiboj bez milovaných koníků si neumí představit. ,,Je to nesmysl. Nikdo to nechápe, alespoň z mého okolí. Obhajují to pouze členové výkonného výboru UIPM. Bohužel i bývalá pětibojařka z Egypta, zástupkyně samotných sportovců. Vydala za ně naprosto protichůdné stanovisko, aniž by s někým cokoliv konzultovala. Prostě zrada.“

O vtip se opravdu nejedná. David Svoboda přesto věří v lepší zítřky. ,,Lidé z UIPM napáchali mnoho škod. Bude nějakou dobu trvat, než se systém opraví a pětiboj znovu nabere správný směr. Doufám, že to dáme.“

Moderní pětiboj patří k tradičním olympijským sportům, poprvé se na Hrách objevil už v roce 1912 ve Stockholmu hlavně díky iniciativě  Pierrea de Coubertina. Pána, který se proslavil slavným citátem, že není důležité zvítězit, ale bojovat čestně a ze všech sil…

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Park Olympijského muzea v Lausanne a nyní i zahrada před sídlem Českého olympijského výboru se pyšní bronzovou sochou legendárního běžce Emila Zátopka. Blíží se totiž 100. výročí narození čtyřnásobného olympijského vítěze i jeho manželky Dany, olympijské šampionky v hodu oštěpem. Umístění sochy u ČOV je součástí připomenutí fenomenálního sportovního páru, který nyní znovu dobývá srdce fanoušků díky úspěchu filmu Zátopek. Sochu před sídlem ČOV přivítal i herec Václav Neužil, který ve filmu legendu světové atletiky ztvárnil.

„Nikdy v kariéře se mi nestalo, že jsem hrál někoho, kdo existoval. Chodí mi dopisy a zprávy od lidí, kteří Emila znali. Je to moc příjemné. I mezigenerační propojení je neskutečné. Nějakým způsobem se nám povedlo zhmotnit pozitivitu, kterou Emil Zátopek oplýval. Energie, kterou v sobě měl, znovu ožila. Cítím, že to mělo smysl,“ uvedl Václav Neužil.

Příběh dvou soch slavného běžce se začal psát v roce 2000 po jeho smrti. Někdejší kouč veslařů Svojanovských – René Líbal, který v Lausanne pracoval a stále tam žije, při návštěvě Olympijského muzea uviděl sochu běžce Paava Nurmiho, který ve dvacátých letech 20. století vyhrál devětkrát olympijské hry.

„Řekl si, že když tam má sochu Nurmi, proč by ji tam nemohl mít i Zátopek. A protože se Líbal znal s tehdejším šéfem muzea, věci se daly do pohybu,“ vyprávěl bývalý předseda ČOV Milan Jirásek, jak se zrodil nápad na vytvoření bronzové sochy Emila Zátopka.

Tehdy však nevznikla pouze jedna socha, ale hned dvě. Jedna putovala právě do Švýcarska a ta druhá dosud stála před sídlem společnosti Sazka. Když se nyní stěhovala do nových prostor, socha se přesunula na čestné místo v zahradě Českého olympijského výboru.

„Jsme rádi, že socha stojí před naším sídlem. Když jsem byl malý kluk, jméno Zátopek se moc neskloňovalo, protože se o něm v té době nemluvilo. Těší mě, že nyní probíhají aktivity, které Emila i Danu Zátopkovi připomínají. Napsala se knížka, natočil se film, v roce 2016 jsme kampaní k hrám v Riu připomínali právě Emila Zátopka,“ řekl předseda ČOV Jiří Kejval.

Nyní Emil Zátopek usiluje o další velký úspěch a trofej. Film Zátopek se dostal mezi snímky, které budou bojovat o cenu americké Akademie filmového umění – Oscara. „Pokud to mohu přirovnat ke sportu, tak film má za sebou vítězství na desítce. Blíží k vítězství na pětce a čeká nás maraton,“ srovnal producent filmu Kryštof Mucha jeho současnou pozici s úspěchy Emila Zátopka na olympijských hrách v Helsinkách. Výběr deseti filmů nominovaných na Oscara bude vyhlášen 21. prosince. „Teď je kvalifikace, kde se mezi osmdesáti soupeři chceme probojovat do finále,“ usmíval se Mucha.

Navíc vyhlašování cen americké Akademie filmového umění se uskuteční příští rok, kdy oslavíme 100 let od narození manželů Zátopkových. Výročí bude hojně připomínat Nadační fond Dany a Emila Zátopkových, který podporuje mládež na cestě ke sportu a zejména k atletice. Už tento rok začínají akce Run with Emil Českého centra v Římě. Chystá se emise pamětní mince Zátopkových a samozřejmě již tradiční je Běh rodným krajem Emila Zátopka, který startuje 19. září v jeho rodném městě Kopřivnici. Pro příští rok se chystá již 20. ročník. Cíl běhu je ve 22,3 kilometru vzdáleném Rožnově pod Radhoštěm ve Valašském muzeu v přírodě, kde je ve Valašském Slavíně místo posledního odpočinku manželů Zátopkových.

TEXT: ČOV

FOTO: ČOV/Barbora Reichová

Přesně za tři měsíce, 4. února, budou zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Pečlivě se na ně chystá také lyžařský matador Kryštof Krýzl, jenž hodlá být na vrcholu sezony v top formě. Člen liberecké Dukly nedávno oslavil pětatřicáté narozeniny, starý se ale rozhodně necítí. ,,Podívejte se na Ronalda, jak v podobném věku válí na trávníku. A ještě dobré tři roky bude,“ prohodil s úsměvem specialista na technické disciplíny před odjezdem na závěrečné soustředění do Švédska.

Krýzl bude usilovat o svou čtvrtou účast pod pěti kruhy. V říjnu absolvoval prolog SP na ledovci v rakouském Söldenu. V obřím slalomu nepostoupil do druhého kola, na nejlepší ztratil přes tři vteřiny. Hlavu si z toho nedělal. ,,Je to takové moje prokletí, nikdy jsem tam nezabodoval. Udělal jsem chybu hned po startu a ani poté nejel nijak dobře. Možná jsem byl až moc v klidu a mentálně se správně nenastavil,“ vrátil se bez vytáček k úvodnímu závodu Světového poháru.

Sedmnáctá sezona mezi elitou

V prestižním seriálu načal už 17. sezonu! V letním období výrazně zapracoval na kondici a nabral i potřebná kila nechtěně shozená po prodělané nemoci COVID-19. ,,Ten mě vloni fakt sejmul, vysál mě. Naštěstí je to pryč. Do přípravy jsem zahrnul více síly, teď se cítím fajn.“ Ve Švédsku hodlá pořádně otestovat hlavně materiál. ,,Jsou to drobnosti, jen si musím pár věcí ujasnit.“ Soustředit se bude především na slalom. ,,Chci, aby šla výkonnost postupně nahoru. Vždycky jsem se během sezony zlepšoval. Doufám, že forma vygraduje právě v Pekingu,“ přeje si.

Startovní pole je ohromně široké a vyrovnané. Krýzl o tom ví své. ,,Mně je pětatřicet. Vyhrávat mohou starší i benjamínci. Jsou tam borci se super výkonností. Jde o trend posledních dvou tří let. Závodní kariéry se prodlužují hlavně díky moderním trendům či fyzioterapii. Konkurence je asi největší, co kdy byla. Prosazovat se je čím dál těžší.“

Přesto se účastník Her v Turíně, Vancouveru a Soči netají vysokými cíli. Na olympiádě v Pekingu by rád skončil v některé z disciplín do 15. místa. ,,Udělám pro to všechno. V Číně jsem už dvakrát startoval. Hodně tam využívají umělý sníh s odlišnou strukturou. Mě ale docela vyhovoval. Tak uvidíme.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

První velkou akci letošní sezony zvládli skvěle. Z civilního MS v ruském Kemerovu přivezli parašutisté Dukly Prostějov neuvěřitelných sedm medailí (z toho čtyři zlaté)! Brzy je čeká další vrchol – armádní mistrovství světa CISM v katarském Dauhá (17. – 29. listopadu).

Šampionát se oproti civilnímu skládá za tří disciplín – přesnost přistání (PP), individuální akrobacie za volného pádu (IA) a skupinové akrobacie (FS). ,,Právě tu jsme intenzivně nacvičovali v uplynulém měsíci na dvou soustředěních ve španělském středisku Empuriabrava,“ přibližuje dění v týmu Jiří Šafanda, trenér ASO parašutismu.

Jiří Šafanda, vedoucí starší trenér

ASO Dukla parašutismu Prostějov.

Dukláci se v průběhu roku intenzivně připravují v civilním programu, tedy na disciplíny PP a IA. Té třetí “vojenské“ se zpravidla věnují brzy na jaře. ,,Jenže v tomto období opět úřadoval COVID-19, takže soustředění byla zrušena a přesunuta na počínající podzim,“ vysvětluje Šafanda. ,,Do této neméně důležité disciplíny jsme se vrhli plně opět po ročním odkladu, kdy jsme trénovali jen ve větrném simulátoru a navíc opět v obměněné sestavě. Na počátku prvního soustředění to bylo znát. Nicméně za pomoci belgického týmu se situace den ode dne lepšila. Z druhého soustředění jsme odjížděli po 111 seskocích s pocitem, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách. Jsme připraveni,“ říká Šafanda pár dní před odletem do Kataru.

Nominaci na armádní mistrovství světa CISM tvoří tito sportovci: npor. Libor Jiroušek (PP, IA, FS), prap. Oldřich Šorf (PP, IA), prap. Petr Směšný (PP, IA, FS), nrtm. Miloslav Kříž (PP, IA, FS), rtm. Petr Chládek (PP, IA, FS) a kameraman týmu FS prap. Jakub Pavlíček, který v této disciplíně nahrazuje pátého člena základního týmu prap. Oldřicha Šorfa. Kromě Čechů patří v kombinaci mezi favority týmy Číny, Německa, Ruska, Francie a Běloruska.

Mistrovství světa CISM se družstvo Armády České republiky účastní od roku 1992. Dva roky před tím (v roce 1990) bylo poprvé pozváno na MS CISM do německého Altenstadtu jako pozorovatel a účastník mimo oficiální hodnocení. Od té doby se účastnilo dvaadvaceti šampionátů. Přivezlo z nich 15 zlatých, 23 stříbrných a 14 bronzových medailí. ,,Snad budeme úspěšní i na nadcházejícím MS,“ přeje si Šafanda.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla a CPA

Takovou sezonu vyšperkovanou olympijským bronzem nečekal. Vítězslav Veselý už má ale v hlavě přípravu na další období. Oštěpař pražské Dukly skončil minulý týden v anketě o nejlepší sportovce Dukly třetí, v nadcházejícím vyhlášení nejlepších atletů se osmatřicetiletý matador podle všeho umístí také hodně vysoko.

„Do tréninku naskočím v nejbližších dnech. Už se to blíží,“ začal své vyprávění rodák z Hodonína, který se jako solitér spoléhá v přípravě hlavně na sebe.

Nezastírá, že mu pomohlo třetí místo z Tokia – psychicky i finančně. „Díky olympijskému úspěchu budu mít dostatek prostředků na přípravné období,“ pochvaloval si účastník čtyř OH, z nichž kromě letošní bronzové medaile přivezl kov stejné hodnoty i z Her v Londýně v roce 2012.

Jeho současný tréninkový proces se od doby před deseti roky poněkud liší. „Když je člověk mladý, snaží se v tréninku odvést co nejvíc práce. S přibývajícím věkem je ale potřeba víc odpočívat. A až nyní zjišťuji, že jsem v minulosti někdy trénoval zbytečně moc. Pochopil jsem, že odpočinek je velice důležitým prvkem přípravy,“ vykládal držitel osobního rekordu 88,34 metrů.

„A protože se sám trénuji, mohu se bez problémů přizpůsobit situaci, v jakém rozpoložení se v danou chvíli nacházím. Čím je oštěpař starší, potřebuje individuálnější přístup. Kolikrát se o plánu na nejbližší den rozhodnu podle toho, jak se cítím ráno po probuzení,“ vysvětlil.

Až v pozdější fázi přípravy, kdy bere do ruky oštěp, je lepší, aby mu někdo pohlídal techniku hodu. „Mám výhodu, že mohu o konzultaci a radu požádat například Honzu Železného. Ono jde i o motivaci, abych se před někým předvedl,“ usmál se závodník, do jehož medailové sbírky patří i tituly mistra světa a Evropy.

Občasný kontakt s trenérem nebo jinými oštěpaři potřebuje. „Určitá míra exhibicionismu není na škodu. Nejhorší by byla samota,“ přiznal. „Tím, že mě při házení nikdo často nevidí, musím o to víc vnímat a procítit svůj pohyb. To je myslím základ toho, proč mi to letos tak šlo.“

Přípravu zahájí Víťa Veselý na kanárském ostrově Tenerife, kde bude trénovat až do Vánoc. „V teple tam zkusím udělat něco hodně podobného jako před letošní sezonou. Po novém roce se pak potkám s dalšími oštěpaři na soustředění v jižní Africe. Tam je to na házení vždycky fajn,“ uzavřel.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Bylo to mezi ním a Davidem Kosteleckým. Oba brali na olympijských hrách v Tokiu stříbro. Jiný armádní sportovec lepšího výsledku v sezoně nedosáhl. Oštěpař Jakub Vadlejch nakonec v anketě o Dukláka roku prohrál s legendou sportovní střelby o pár hlasů.

,,V roce 2017 jsem skončil druhý na mistrovství světa, vyhrál Diamantovou ligu, Evropský pohár a mistra republiky. Na armádním sportovci to stačilo na šesté místo. Z toho vyplývá, že je tady vždycky obrovská konkurence. Letos jsem cítil šanci, že by to mohlo vyjít, ale ankety vždycky bývají trochu subjektivní. David je fajn chlap, přeju mu to,“ říkal Vadlejch po vyhlášení.

S Davidem Kosteleckým při vyhlášení ankety 

o nejlepšího Armádního sportovce roku 2021. 

Kostelecký usedl na armádní trůn v šestačtyřiceti letech, Vadlejchovi bylo nedávno jednatřicet. ,,Oproti Davidovi jsem junák, v porovnání s ostatním soupeři zase tak mladý nejsem. Ideální oštěpařský věk je tak do pětatřiceti. To ještě můžete podávat životní výkony. Vím, že jsem nepředvedl všechno, co ve mně je. Třeba to ještě stihnu,“ usmíval se.

Přípravu na příští sezonu už zahájil. V Tatrách absolvoval náročné výšlapy. ,,Jsem z toho pěkně zničenej, kolínka bolí. Vazy kolem dostaly zabrat, ale to je dobře. Měl bych být dobře nachystaný na další, už klasickou dřinu zahrnující hlavně běhání, skákání a posilování.“

Na rok 2022 se těší moc. Vrcholy budou mistrovství světa v Eugene a evropský šampionát v Mnichově. Významné akce od sebe bude dělit jen měsíc. ,,Mám obrovskou chuť zase něco dokázat,“ poznamenal ke svým touhám.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

V roce 2008 si splnil sen, v Pekingu se stal olympijským šampionem. Jenže ani tenhle triumf excelentnímu střelci Davidu Kosteleckému nepomohl k vítězství v anketě o nejlepšího Armádního sportovce roku. Tehdy skončil druhý za Barborou Špotákovou. Vyšlo to až nyní. V šestačtyřiceti letech! Na trůn jej vyneslo stříbro získané na Hrách v Tokiu v disciplíně trap.

,,Je to ocenění nejen pro mě, ale celé naše sportovní odvětví. Nebývá úplně zvykem mezi těmito celebritami, a nebojím se říct světovými, aby vyhrál zrovna střelec. Moc si toho vážím a jsem za to hrozně rád,“ poznamenal Kostelecký bezprostředně po vyhlášení výsledků v pražském hotelu DAP.

Konečně jste se dočkal, že…

Nikdy jsem ankety, ať už byly jakékoliv, příliš vážně nebral. Je to spíše společenská událost. Jak už jsem řekl, jsem rád spíše kvůli našemu sportu, který se tím zase o něco více zviditelní.

Nechal jste za sebou skvělé oštěpaře – druhého Jakuba Vadlejcha a třetího Vítězslava Veselého. Cenné skalpy?

Atletiku považuji za královnu sportu. Kluci jsou fenomenální, taky bych jim to přál. Střelba je spíše okrajový sport, bylo to pro mě poměrně překvapení.

Vy ale vaši disciplínu dlouhé roky pořádně zviditelňujete. Každý v republice ví, kdo je David Kostelecký…

Asi jo, ale celkově nejsme mediálně vidět jako atleti. U nás to zpravidla vždycky souvisí hlavně s olympiádou.

Jednou ze získaných cen jsou akumulační kamna. Budou se hodit?

(směje se) Z nich mám fakt radost. Sním o tom, že bych si pořídil nějakou chalupu. Tohle je první impuls.

Sezonu jako hrom jste kromě zisku olympijského stříbra vyšperkoval vítězstvím ve finále Světového poháru na Kypru. Jak v individuálním závodě, tak v mixu. Kde se v říjnu vzala taková forma?

Vyhrát finále svěťáku jsem toužil celý život. Po olympiádě z vás všechno spadne. Od prvního terče jsem cítil, že se mi daří. Pomohla i znalost střelnice, absolvoval jsem tam řadu kempů.

Neupletl jste si na sebe trochu bič?

Snad ne. Navíc mám jednu velkou výhodu. Když se dařit nebude, můžu všechno svádět na svůj věk. (směje se) Pořád ale vidím, že to jde. Snažím se zlepšovat a pracovat na sobě. Tak uvidíme, jak dlouho to ještě může pokračovat. Motivaci určitě mám.

Co tedy nosíte v hlavě?

Každý se mě ptá na olympiádu v Paříži. Já jsem ale nohama na zemi. Vím, jak těžké je vůbec vybojovat účast. Ani ještě pořádně neznáme postupový klíč. Pokud se tam má dostat 25 střelců a budou na to tři čtyři šance, tak se o žádnou jistotu nejedná.

Nyní můžete v klidu relaxovat. Na co se nejvíce těšíte?

Rád bych stihl ještě nějaký golf. Snad to počasí dovolí. Chci zajít taky na tenis a zaplavat si.

Budete dávat do kupy i zbraň? Podle slov vašeho reprezentačního parťáka Jiřího Liptáka se jedná o nutnost…

(smích) Jirka Lipták si ze všech dělá akorát srandu. Podle mě ji vyčistí až před dalším závodem. Tedy někdy na jaře. Já ji maximálně trochu naolejuju.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Sportovní střelec David Kostelecký slaví v šestačtyřiceti letech první triumf v anketě o nejlepšího Armádního sportovce roku. Stříbrný medailista z Her v Tokiu v disciplíně trap předčil v hlasování 94 funkcionářů a trenérů Armádního klubu Dukla další úspěšné olympioniky – oštěpaře Jakuba Vadlejcha a Vítězslava Veselého. 

Podle očekávání se jednalo o velice těsný výsledek. Vítězný Kostelecký získal 856 bodů, druhý Vadlejch, taktéž stříbrný v Tokiu, jen o 29 méně (827). Třetí v pořadí Veselý jich nasbíral 642.

,,Atletika je královna sportu, proto jsem mile překvapený. Broková střelba není tolik na očích, tohle ocenění je velmi dobrou reklamou i pro náš klub v Hradci Králové,“ uvedl Kostelecký. ,,Musím se ale ještě ujistit, jestli jsem opravdu vyhrál hlavní kategorii a ne veteránskou,“ zavtipkoval na pódiu.

Trenérem roku se stal Vadlejchův kouč, trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem Jan Železný. Nejlepším juniorem byl vyhlášen akrobatický lyžař Matěj Švancer. Sedmnáctiletý talent vybojoval dva tituly mistra světa v disciplínách big air a slopestyle v ruském Krasnojarsku.

V rámci slavnostního vyhlášení došlo rovněž k ocenění veslaře Ondřeje Synka, který v září oznámil ukončení bohaté kariéry, a Lukáše Trefila s Janem Štěrbou, členů bronzového čtyřkajaku z olympijských her v Londýně 2012 a Ria 2016. Prezentován byl rovněž kalendář ASC Dukla pro rok 2022 nesoucí název: Správným směrem! Za svými sny a vzory – nafocený špičkovými sportovci Dukly společně s dětmi. Jeho záměrem je vzhledem k pandemické době propagace návratu mládeže ke sportování. Ať už organizovanému či rekreačnímu.

Výsledky ankety:

1. David Kostelecký (sportovní střelba) 856 bodů, 2. Jakub Vadlejch (atletika) 827, 3. Vítězslav Veselý (atletika) 642, 4. Josef Dostál (kanoistika) 463, 5. – 6. Eva Samková (snowboarding) 415, 5. – 6. Martin Fuksa (kanoistika) 415, 7. Radek Šlouf (kanoistika) 333, 8. Jiří Gečnuk (parašutismus) 282, 9. Tereza Fišerová (vodní slalom) 202, 10. Ondřej Cink (cyklistika MTB) 137.

Junior roku:

Matěj Švancer (akrobatické lyžování) 410 bodů.

Trenér roku:

Jan Železný (atletika) 430 bodů.

UNIASK

Sportovec: Oldřich Šorf

Trenér: Kateřina Kolaříková

Junior: Veronika Blažíčková

Sportovec FK DUKLA:

Daniel Kozma

Sportovec a sportovkyně VK DUKLA:

Jakub Veselý a Veronika Dostálová

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Do olympijské sezony naskočí snowboardcrossová hvězda Eva Samková za měsíc v čínské Secret Garden, kde se v únoru příštího pojede i olympijský závod. 

Nyní už je členka ASC Dukla v plném tréninku. „Je super, že tam jedeme, i když je to na poslední chvíli před olympiádou,“ říká osmadvacetiletá závodnice, která na předchozích hrách vybojovala zlato a bronz.

Před nadcházející sezonou si nechce nic nalhávat. Do Pekingu vyrazí s cílem získat medaili. „Nechci úplně specifikovat, o jaký kov by se mělo jednat, ale do top tři bych chtěla být. Pojedu tam s tím, že chci být na bedně,“ prohlásila sebevědomě rodačka z Vrchlabí.

„Nebudu nic předstírat. Budu říkat, že cíl je top trojka a buď se to povede, nebo ne,“ dodala Samková, která minulou sezonu slavila třetí celkový triumf ve světovém poháru.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA