Aktuality

Běžec Dukly Praha Lukáš Hodboď si v ostravské hale zaběhl osobní rekord v závodě na 800 metrů. Kvalitním časem 1:46,74 se na pouhé čtyři setiny přiblížil k limitu na halové mistrovství světa v Bělehradu. Příště by to už mohlo klapnout.

TEXT: ASC Dukla/lan

Nadporučík Libor Jiroušek jako závodník skončil, armádnímu klubu Dukla Prostějov šéfuje už z pozice trenéra a manažera.

Přijal novou výzvu. Libor Jiroušek, česká parašutistická legenda, se už z nebes nebude snášet jako elitní závodník armádního klubu Dukla Prostějov. Bohaté zkušenosti začne úročit z postu vedoucího trenéra. ,,Beru to spíše jako pozici manažera, který musí zajistit co nejlepší podmínky pro kvalitní trénink,“ má jasno třiačtyřicetiletý mnohonásobný mistr světa a Evropy.

Bylo těžké dát závodům definitivní sbohem?

Je pravda, že mi bylo líto zahodit všechny ty roky úsilí to někam dotáhnout a pak, když už je člověk na špici, toho všeho zanechat. Na druhou stranu převládl pocit, že mi to úsilí už nestojí za ten chvilkový pocit vítězství. Prostě nastal čas se rozvíjet v něčem jiném.

Chlubit se můžete řadou skvělých úspěchů. Ať v přesnosti přistání, individuální či skupinové akrobacii. Ve sbírce máte i titul absolutního mistra světa. Bude na co vzpomínat, že?

Titul absolutního mistra bude asi největší zážitek. Shodou okolností se tak stalo na Slovensku, kde u toho mohla být moje mamka. Ke všemu se jednalo o jediný šampionát, na který se kdy vypravila, takže si to užila asi víc než já, protože mě v tomto sportu velice podporovala.

Dokázal jste si v začátcích v roce 1994 představit, že vám to takhle půjde?

Vůbec jsem si nepředstavoval, že bych v parašutismu závodil. Začal jsem, protože oba rodiče skákali a celé dětství jsem strávil na letišti. Pokaždé, když jsem letěl letadlem, jsem si představoval, jaký je to asi pocit z něj vyskočit. No a první seskok mě strašně nadchl. Rázem mi bylo jasné, že se tomu budu věnovat hlava nehlava.

Kterou nejužitečnější radu jste od rodičů dostal?

Hlavně si vždy hlídat výšku, což ne vždy jde v závodním skákání úplně dodržet.

Výjimečnosti jste dosáhl především v individuální akrobacii. Kolik za ní stojí dřiny?

Většinou jsou v ní nejlepší bývalí gymnasté, což já totálně narušuji. Jsem v tomto směru snad největší antitalent, co znám. Je to prostě o úsilí, tréninku, rychlé reakci, orientaci, psychice a štěstí.

V oblacích je jako doma. Parádní výhled na Dubaj při seskocích ve Spojených arabských emirátech.  Foto: archív

Poslední velkou medaili jste získal při listopadovém armádním mistrovství světa v Kataru. Byla stříbrná. Co scházelo k prvenství? 

Chybělo hodně a málo. Semifinálový seskok se mi extrémně nepovedl. Při individuální akrobacii se vyskakuje z 2200 metrů a natáčí vás pozemní kamera, která je vyznačena na zemi. Já jsem ji bohužel vnímal pod jiným úhlem, než byla doopravdy. To znamená, že jsem si myslel, že se mi seskok povedl, než jsem uviděl videozáznam. No a pak jsem se již posledním seskokem zachraňoval ze čtvrtého místa.

Loňská sezona byla výjimečná. Z civilního MS v Rusku jste si přivezl tři zlaté. Dvě z týmových soutěží. Parta v Dukle musí fungovat skvěle… 

Myslím, že parta je výborná a hlavně je vidět, že nás to baví. Výhodou našeho týmu je schopnost udržet dlouhodobě ty nejlepší sportovce v našem týmu a možnost obměnit je za mladší až ve chvíli, kdy na to opravdu mají. To by samozřejmě nebylo možné bez podpory Dukly, potažmo AČR, za což velice děkujeme.

Rozumíte si i mimo parašutistické dění?

Samozřejmě jsou chvíle, kdy chemie v týmu není úplně růžová. Ale myslím, že je to naprosto přirozené, když uvážíme, že mnohdy spolu trávíme více času, než s manželkami. (smích)

Vyhýbala se vám v kariéře zranění? Případně, které bylo nejvážnější a jak se přihodilo?

Nevybavuji si žádné způsobené během skákání. V našem sportu jsou zranění spíše ultimátní. Musím zaklepat, že v historii Dukly Prostějov se žádné vážnější zranění během seskoku nestalo a doufám, že to tak bude pokračovat i nadále. Samozřejmě z dlouhodobého hlediska máme všichni problém se zády, která dostávají zabrat při otevření padáku a nesymetrických dopadech při přesnosti přistání. Jednoznačně však můžu říci, že úrazy nejvíce přicházejí, když se neskáče (fotbálky, kola, trampolíny, lyže atd.).

Měl jste někdy při výskoku strach? Co se zpravidla honí hlavou?

Samozřejmě. A čím jsem starší, tím více. Není to nějaký dlouhodobý pocit, ale spíše taková rychlá myšlenka, když se přihodí něco nestandardního. Řekl bych, že se více bojíme na palubě letadla, než při samotném seskoku, protože to nemáme ve svých rukou a nemůžeme to nijak ovlivnit. Při seskoku už není moc času se bát, jelikož se musíme soustředit na samotný výkon. U mladých kluků se někdy stává, že se chovají  jako kdyby měli být nesmrtelní, ale časem a hlavně s nárůstem zkušeností, je to většinou přejde.

Ve vzduchu to musí být pořádný adrenalin. Je náročné se udržovat stále ve stoprocentní koncentraci?

Adrenalin to je spíše ze začátku. Později už se jedná o klasický rutinní trénink. Člověk nemůže zažívat adrenalin pětsetkrát za rok, to by skončil v blázinci. Přichází většinou opět v nějakých nestandardních podmínkách. Například seskok doprostřed Křižíkovy fontány na pražském výstavišti byl toho jasným důkazem. 3000 trysek tenkých jak jehly, na které se napíchnete, pokud se netrefíte. To vyvolá adrenalin i u apatického lenochoda. (smích)

I vám se stalo, že se neotevřel padák… Šok?

Ano, myslím, že pětkrát. První případ jsem zažil, až když jsem měl 6500 seskoků, pak se tempo trochu zrychlilo. Většinou to není tak, že by se padák neotevřel, ale je nějak poškozený nebo zamotaný. Například u malých padáků, které používáme na akrobacii stačí lehké protočení při otevření a následuje velká rotace s obrovským přetížením. V takovou chvíli musíme padák odhodit a teprve potom otevřít záložní. V mém případě to nikdy nebyl šok, ale spíše dávka stresu následovaná pár ostrými slovy. Pak již následuje bezpečnostní postup, který má každý z nás nacvičený. Bezpečnost parašutismu se velice zvýšila díky novým postupům, materiálům a přístrojům. V roce 2020 vycházela jedna smrtelná nehoda na zhruba 250 000 seskoků. Dá se tedy konstatovat, že náš sport je velmi bezpečný.

Ze závodníka jste se rázem stal trenérem. Půjde z vašeho pohledu o jednoduchý přerod?

Na letošním civilním MS jsem byl oficiálně trenér i závodník. V našem týmu je potřeba trenér spíše pro B tým a juniory. A tým je na takové úrovni, že každý ví, co má dělat. Spíše jde o vzájemné konzultace. Hlavním úkolem trenéra je pozice manažera, který musí zajistit co nejlepší podmínky pro kvalitní trénink.

Dukláci patří mezi světovou špičku. Je složité držet laťku pořád hodně vysoko?

Kdyby to bylo jednoduché, tak by vyhrávali všichni. Hlavní výhodu vidím v kontinuitě taktiky přípravy a objemu seskoků ve třech disciplínách. Další výhodou je, že nemusíme obměňovat sportovce, kteří mají výkonnost. Například německý tým se díky jejich vojenským nařízením mění téměř každý rok. Samozřejmě výkonnost jiných států se také mění a my na ni musíme pružně reagovat.

Máte představu, co by mohlo fungovat lépe?

Největší problém nám aktuálně dělá stáří civilních letadel, ze kterých trénujeme. Jsou velice pomalá a často dochází k technickým problémům. To nás zdržuje a někdy dokonce i ohrožuje. Do budoucna by se to mohlo odrazit i na úrovni naší výkonnosti. Zkrátka musíme najít nějaké řešení ve formě většího využívání vojenských letadel, popřípadě koupí letadla nového.

Stanete se nástupcem Jiřího Šafandy. Jak moc si ceníte jeho dlouholeté trenérské práce u Dukly?

Pokud vím, tak pan Šafanda byl u nás nejdéle sloužícím velitelem. A přesto, že jsme ne vždy měli stejný názor na trénink a vedení našeho týmu, musím uznat, že za jeho éry se dovezlo nejvíce medailí v historii Dukly Prostějov.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

TITULNÍ FOTO: CPA

Parašutisté ASO Dukla Prostějov mají za sebou první větší prověrku roku 2022. V Železné Rudě se uskutečnil závod Světového poháru v Paraski, který byl zároveň mistrovstvím České republiky. Šampionem v kombinaci obřího slalomu (podle pravidel FIS) a klasické přesnosti přistání se stal Jakub Rataj.

Na snímku zleva: Jakub Rataj, Oldřich Zbíral, Tadeáš Krofta a Miloslav Kříž.

Oldřich Zbíral skončil mezi juniory třetí, v týmové soutěži obsadila Dukla bramborovou pozici (druhá na MČR). Tým ve složení Jakub Rataj, Miloslav Kříž, Oldřich Zbíral a Tadeáš Krofta odvedl velmi dobrou práci. Vzhledem k vichřici, která v té době přecházela přes české území, byl vlastně zázrak, že se závod doskákal alespoň v minimálním počtu kol.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Sportovní hala Univerzity Palackého v Olomouci byla v neděli 20. února svědkem triumfu veslařů Dukly Praha při mistrovství ČR v jízdě na trenažéru.

Na startu nechyběli ani účastníci OH 2020 v Tokiu a ti se podělili o tituly. Mezi muži zvítězil favorizovaný Jakub Podrazil v čase 5:47,20. Pod šestiminutovou hranici se dostal také jeho oddílový kolega Jan Potůček, jemuž patřila stříbrná pozice.

Kategorii lehkých vah ovládli oba členové veslařské posádky roku 2021. Zvítězil Miroslav Vraštil ve skvělém čase 6:09,20, při kterém mu do vyrovnání českého rekordu Ondřeje Vetešníka chybělo pouhých 0,3 sekundy. Jeho parťák z dvojskifu Jiří Šimánek obsadil druhé místo časem 6:11,60.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: ČVS

Fantastická, skvělá, úžasná. Superlativy netřeba v případě sněhové obojživelnice Ester Ledecké po brilantních vystoupeních na XXIV. zimních olympijských hrách v Pekingu šetřit. Pro českou výpravu získala v Číně jedinou zlatou medaili. Příslušnost k absolutní světové špičce prokázala členka armádního klubu Dukla na snowboardu i na lyžích. Další sportovci ASC (zúčastnilo se jich celkem 33) už tak nadprůměrnou výkonností neoplývali, nicméně i tak někteří dosáhli zajímavých výsledků.

Připomeňme si ty nejvýraznější.

SNOWBOARDING

Ester Ledecká: Na snowboardu předvedla fenomenální představení, s přehledem obhájila zlato v paralelním obřím slalomu z Pchjongčchangu. Třetím olympijským triumfem dorovnala další legendy – oštěpaře Jana Železného a rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou. Lepší jsou už jen gymnastka Věra Čáslavská a běžec Emil Zátopek. ,,Furt jsem si jezdila to svoje. Bavilo mě to. Bylo to krásný kopec, krásný den,“ rozplývala se po úspěchu v Genting Sport Parku.

Šárka Pančochová: Klobouk dolů před její všestranností. Na Hry se jako první freestylistka v historii kvalifikovala ve třech disciplínách – slopestylu, U-rampě a Big Airu. Nejlépe jí paradoxně vyšlo poslední vystoupení. Těsně neprošla do finále, skončila čtrnáctá.

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ

Ester Ledecká: Z prkna šestadvacetiletá hvězda ihned přepnula na lyže. A rodily se další skvělé výsledky. V super-G dojela pátá. V kombinaci, v níž kvůli zranění v dolní části těla absolvovala slalom s velkým sebezapřením, dokonce čtvrtá. Podle představ jí nevyšel pouze sjezd, kde v levotočivé zatáčce neudržela postoj a chybovala. ,,Je úžasné, že jsem bojovala o medaile ve dvou sportech a čtyřech disciplínách. Jsem vděčná, že jsem tady mohla být,“ těšilo ji.

Kryštof Krýzl: Lyžařský matador se na své čtvrté olympiádě blýskl hlavně 19. místem v obřím slalomu, který se jel v hustém sněžení za špatné viditelnosti. Překonal tak svůj nejlepší výsledek pod pěti kruhy z Her ve Vancouveru 2010, kde skončil třiadvacátý.

Jan Zabystřan: Pětadvacátá pozice v super-G v jeho případě nijak blyštivá není. V kontextu s podzimní závodní pauzou, kdy kvůli nalomenému obratli mohl pořádně trénovat až od prosince, se však jedná o slušný úspěch. Ve 24 letech stále chodí do všeho po hlavě, i proto možná další tři disciplíny nedokončil. Nicméně získal cenný skalp alespoň v paralelním závodě družstev, kdy o 11 setin porazil Francouze Mathieua Faivreho, bronzového medailistu z obřího slalomu. I to ukazuje, jak obrovský v Zabystřanovi stále dřímá potenciál. Jen ho umět prodat ve správný čas.

BĚH NA LYŽÍCH

Michal Novák: Jediný z běžců schopný se rovnat světové špičce se na Hrách s formou příliš nepotkal. Nesedly mu ani náročné tratě, nadmořská výška i mrazivé podmínky. Nejlepším závodem byl pro Nováka hned ten první, ve skiatlonu na 2 x 15 kilometrů obsadil 18. příčku. ,,Možná to docením až po olympiádě. Tempo na náročných okruzích bylo doslova vražedné,“ říkal v cíli, kde se opravdu dlouho vydýchával. Síly mu každým vystoupením rapidně ubývaly, i proto nenastoupil do závěrečného maratonu na 30 kilometrů.

Trio ve finále sprintu: Po kvalifikaci sprintu se fanouškům naskytl příjemný pohled, hned tři Češi si vybojovali účast ve čtvrtfinále. Ondřej Černý dokonce zajel devátý nejrychlejší čas! Jenže ani on, ani Michal Novák s Luďkem Šellerem z vyřazovacích jízd do semifinále nepostoupili.

Kateřina Janatová: Věřila si hlavně ve sprintu, kde její naděje ukončilo čtvrtfinále (celkově byla 19.). Výborně si pak vedla v závěrečném maratonu. Po statečném výkonu obsadila velmi pěkné 22. místo. ,,Je to nad očekávání,“ těšilo ji.

Petra Hynčicová: Na Hrách absolvovala kompletní program, což je vzhledem k náročným podmínkám, v nichž se v čínských horách závodilo, unikum. Velkou radost měla především z 26. místa ve skiatlonu na 2 x 7,5 kilometru. ,,Splnila jsem si cíl být v individuálním závodě do třicítky. V klasice mě podržely úžasné lyže, což jsem k takovému výsledku potřebovala.“

Tereza Beranová: Ve sprintu obsadila 20. místo. Z kvalifikace prošla, dál už ne. ,,Na specifickém sněhu to byla loterie. Bohužel jsem se musela hodně přetlačovat,“ uvedla.

SKOKY NA LYŽÍCH

Roman Koudelka: V sezoně, v níž se po operaci kolena vracel na můstky a vůbec netušil, zda stihne svou čtvrtou olympiádu, jeho kolegové vůbec nezářili. Po prvním skoku na středním můstku figuroval Koudelka na výborné jedenácté pozici s minimální ztrátou na bronz. Jenže druhý pokus už tak vydařený nebyl, což znamenalo pád na 18. příčku. I tak ale mohl být spokojen. S Čestmírem Kožíškem a Karolínou Indráčkovou přidal ještě sedmé místo ve smíšených družstvech.

SEVERSKÁ KOMBINACE

Jan Vytrval: Na velkém můstku skončil osmnáctý. Jako jediný z českých reprezentantů si dokázal svou pozici po skoku vylepšit. Dobruslil si pro životní výsledek.

Tomáš Portyk: Nejzkušenější český sdruženář 20. místo na středním můstku bral. ,,Po všech zdravotních peripetiích, kterými jsem si před i v sezoně prošel, je to pěkné,“ konstatoval.

CURLING

Tomáš a Zuzana Paulovi: Manželé se postarali o velmi dobrou reklamu v Česku zatím nepříliš známého sportovního odvětví. Byli dokonce velmi blízko semifinále. Konečná 6. příčka je krásným vysvědčením. ,,Peking bereme jako obrovskou zkušenost a zároveň i zážitek,“ shodli se po příletu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: @olympijskytym

Sprinter Dukly Praha Jan Veleba obdržel pozvánku na nedělní halový mítink Istaf Düsseldorf na poslední chvíli. Na jeho časech to však nebylo vůbec znát.

V Německu potvrdil kvalitní formu. V rozběhu byl rychlejší pouze francouzský rychlík Jimmy Vicaut a Veleba s přehledem postoupil v čase 6,68. Stejný výkon pak předvedl i ve finále, v němž vpadl do cíle pátý. Vítězem se stal Arthur Cissé z Pobřeží slonoviny za 6,56.

Spoludržitel českého rekordu na stovce měl důvod radosti. „Podle papírových předpokladů jsem se měl na finále dívat z tribuny. Páté místo v takové konkurenci beru. Formu mám možná životní, tak snad příště,“ naznačil své možnosti.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Při mítinku atletické série World Indoor Tour (Gold) v Birminghamu si to mezi sebou v závodě na 400 metrů rozdalo duo reprezentantů Dukly Praha Patrik Šorm a Pavel Maslák. Na seběhu byl rychlejší Maslák, ovšem jeho tréninkový parťák se před něj v cílové rovince dostal a skončil pátý za 46,72. Český rekordman doběhl šestý ve svém sezonním maximu 46,80. Vítězem se stal Američan Kahmari Montgomery, jenž jako jediný stlačil čas pod 46 vteřin. Časomíra v cíli mu ukázala 45,72.

TEXT: ASC Dukla/lan

Dva dukláci – Kryštof Krýzl a Jan Zabystřan obstarali společně s Elese Sommerovou a Terezou Novou českou tečku v alpském lyžování ve středisku Jen-čching. V paralelní soutěži smíšených družstev obsadilo české kvarteto 14. místo. Závod, který byl kvůli silnému větru o den odložen, vyhrálo Rakousko. Češi vypadli už v úvodním kole s Francií poměrem 1:3. Cenný skalp si však připsal Jan Zabystřan, když o 11 setin porazil Mathieua Faivreho, bronzového medailistu z obřího slalomu. Vyrovnaný souboj svedl i Krýzl s další francouzskou hvězdou – Alexisem Pinturaultem. Leč o 22 setin odešel poražen.

TEXT: ASC Dukla/pk

Velmi pěkné 22. místo obsadila v závěrečném maratonu na 30 kilometrů volnou technikou Kateřina Janatová. Členka armádního klubu Dukla ztratila na vítěznou Therese Johaugovou z Norska 6:42,9 minuty. Petra Hynčicová dokončila náročný závod jako jedenačtyřicátá (11:32,6).

Ve středisku Čang-ťia-kchou panoval stejně jako při sobotní třicítce mužů velký mráz, znovu foukal silný vítr. I proto se jelo o tři hodiny dříve, než bylo plánováno. S tvrdými podmínkami se vypořádala nejlépe právě Johaugová. V Pekingu se stala potřetí olympijskou vítězkou a zároveň nejúspěšnější běžkyní Her. Druhé v cíli Jessie Digginsové nadělila v cíli téměř minutu a tři čtvrtě.

Janatová se držela velmi statečně. Skvěle si rozvrhla síly a po pomalejším rozjezdu se početným startovním polem (63 závodnic)  propracovávala vzhůru. Jako jedna z mála dokázala zrychlovat. Výsledkem tak bylo nečekané 22. místo. Do TOP 20 jí scházely 2,2 vteřiny.

„Jsem s výsledkem moc spokojená. Závod jsem si užila asi nejvíc z celého olympijského programu. Ani mi nepřišel nějak mimořádně náročný, protože jsem jela ve skupině a už v prvním sjezdu jsem zjistila, že mám skvělé lyže, ze kterých jsem velmi těžila. Na posledních třech kilometrech se mi pak podařilo nastoupit. Myslím, že po taktické stránce se mi závod velmi vydařil vydařil,“ uvedla Janatová na svazovém webu.

Petra Hynčicová bohužel zlomila hůl. Skupina jí odjela a bojovala na trati osamocena. ,,Závodem jsem se protrápila. Ztrátu jsem se ještě na prvním okruhu snažila dojet, ale síly ubývaly.  Tři kola jsem jela sama, neměla jsem se kde schovat a nahromadila se únava z předchozích závodů, takže v posledním okruhu už to byl boj o přežití. Jsem ale ráda, že jsem měla možnost absolvovat v Pekingu všechny závody a všechny dokončit.“

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: @olympijskytym

V areálu Čang-ťia-kchou byl na programu běžecký maraton s dvojnásobným zastoupením českých reprezentantů – Petrem Knopem (na snímku) a Adamem Fellnerem. Trať byla kvůli složitým podmínkám (silný vítr, velký mráz) zkrácena z padesáti na necelých třicet kilometrů (28 400 m). Nejlépe se s ní podle předpokladů vypořádal ruský favorit Alexander Bolšunov, který tak na Hrách v Pekingu oslavil třetí olympijské zlato. Knop dojel na 37. pozici (ztráta na vítěze činila 5:02,3), Fellner skončil 42. (6:41,6).

Původně měl do závodu vyrazit i Michal Novák, únava z předcházejícího náročného programu olympiády mu ale vystavila stop. ,,Nebyl ve stavu v těchto podmínkách absolvovat takto těžký závod. V tomto prostředí a za těchto podmínek se nám nepodařilo dostatečně zregenerovat. Jako trenér jsem udělal rozhodnutí, které by mělo především ochránit zdraví sportovce,“ vysvětlil Novákovo stažení trenér mužů Vasil Husák.

Knop s Fellnerem dokázali akceptovat tempo vedoucí skupiny do osmého kilometru. Pak se enormně zrychlilo a české duo odpadlo. „Tak trochu zbaběle jsem přijal, že se závod zkrátil, protože jsem měl strach, aby se ta padesátka vůbec dala ve zdraví přežít,“ poznamenal v tiskové zprávě svazu Fellner. „S výsledkem bohužel nemůžu být spokojený. Od začátku se mi jelo špatně, dost jsem s tím bojoval. Takže jsem rád za 31. místo z patnáctky, ale skiatlon a volná třicítka jsou zklamání,“ neskrýval jisté rozhořčení.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: @olympijskytym

Po skvělém čtvrtém místě v alpské kombinaci a zjištění, že Ester Ledecká absolvovala slalom se zraněním v dolní části těla, bylo ožehavé téma nás na světě. Co přesně nejúspěšnější českou sportovkyni na Hrách trápí, se média nedozvěděla. ,,Nerada bych o tom mluvila. Jsem hlavně hrdá na výsledky, které jsem tady podala,“ řekla členka liberecké Dukly v nahrávce pro média. ,,Olympiáda byla skvělá. Raději bych se bavila o něčem jiném než o zranění. Zbytečně by mi to kazilo dojem,“ poznamenala na úvod.

Přesto se nevyhnula otázce, zda neuvažovala o možnosti, že do kombinačního slalomu kvůli zdravotním problémům nenastoupí. ,,Hrozilo to, ale pak jsem se rozhodla bojovat. Jsem ráda, že jsem to nějak sjela a ještě poměrně slušně. Byl to malý zázrak.“

Ester si v Pekingu pořádně nevydechla. V paralelním obřím slalomu obhájila zlato na snowboardu, pak hned přepnula na lyže. V super-G vyjela nádherné páté místo, ve sjezdu byla po chybě 27. a v kombinaci čtvrtá. Do toho všeho ještě započítejme enormní úsilí v tréninkových jízdách mezi jednotlivými závody. ,,Jsem moc pyšná na celý svůj tým, moc mi ve všem pomohli. Snad cestu do Prahy přežiju. Jsem domluvená s profesorem Kolářem. Doufám, že mě dá do kupy. Ke všemu mám u sebe Méďu (fyzioterapeut Michal Lešák – pozn.), který ví, co přesně potřebuju. Má se mnou hodně práce. Ráda bych do sjezdů v Crans Montaně (na programu jsou 26. a 27. února) nastoupila,“ svěřila se po Hrách v Pekingu už trojnásobná olympijská šampionka. ,,Bylo skvělé, že jsem tady mohla bojovat o medaile ve čtyřech disciplínách,“ netajila. ,,I pozice pod stupni jsou pro mě úžasné,“ radovala se.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: @olympijskytym

Komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru bude v příštím čtyřletém období bez Evy Samkové. Hvězdná snowboardcrossařka získala v hlasování sportovců na ZOH v Pekingu 313 hlasů a z šestnácti kandidátů na dvě volná místa skončila šestá. Mandát získaly bývalé hvězdy – francouzský biatlonista Martin Fourcade (917 hlasů) a švédská lyžařka Frida Hansdotterová.

Samková byla přesto potěšena, kolik hlasů z celkového množství 2307 obdržela. ,,Udělalo mi to radost,“ netajila. I proto možná zkusí znovu kandidovat za čtyři roky. ,,České zastoupení by se v komisi hodilo,“ řekla členka liberecké Dukly pro ČTK. ,,Fridě a Martinovi samozřejmě gratuluju,“ doplnila.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Čeští sdruženáři ve složení Ondřej Pažout, Jan Vytrval, Lukáš Daněk a Tomáš Portyk obsadili v olympijském závodě družstev 7. místo. Vítězství slavili Norové.

Kvarteto z Dukly Liberec bylo po solidně zvládnutých skocích šesté, na průběžně vedoucí Rakousko ztrácelo do běžecké části (4×5 kilometrů) 1 minutu a 36 sekund.

Na první pětikilometrový úsek vyrazil Tomáš Portyk, postupem času byl však předstižen Američany i Finy. ,,Hodně foukalo. Když jedete sám, není to nic příjemného. Člověk se nemůže schovat. Byl jsem rád, že mi konkurenti moc neujeli,“ poznamenal ke svému výkonu Portyk. Jako osmý předával Janu Vytrvalovi, který si naopak na náročné trati vedl náramně. Ondřej Pažout díky tomu vyjel na trať sedmý s minimální ztrátou na týmy USA a Francie. Jenže manko nesmazal. Finišman Lukáš Daněk tak víceméně hájil sedmou příčku. Češi projeli cílem deset vteřin za pátou Francií a s minimálním odstupem za šestými Američany.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: @olympijskytym

Nadějně rozjetou osmifinálovou jízdu skikrosařka Nikol Kučerová v postup do další fáze olympijského závodu přetavit nedokázala. Dvaatřicetiletá členka Dukly výborně odstartovala, šla do vedení, jenže záhy chybovala ve zvlněné pasáži a přišla o rychlost. V cíli ji od účasti ve čtvrtfinále dělilo 1,28 vteřiny. Zlato získala favorizovaná Sandra Näslundová ze Švédska.

TEXT: ASC Dukla/pk

Ester Ledecká se na olympijských hrách v Pekingu raduje z dalšího výborného výsledku. Po zlatém vystoupení na snowboardu a pátém místě v super-G obsadila v alpské kombinaci čtvrté místo. Zlato z Pchjongčchangu obhájila Michelle Gisinová ze Švýcarska. Od bronzu dělilo Ledeckou 80 setin.

Po sjezdu šestadvacetiletá závodnice Dukly figurovala na druhém místě. Na vedoucí Christine Scheyerovou z Rakouska ztratila jen setinu. Nebýt zaváhání v úvodní pasáži, mohla být po rychlostní části kombinace v čele s výrazným náskokem. Hned po projetí cílem sbalila nádobíčko a vyrazila trénovat na vedlejší slalomový kopec. Před největší favoritkou a obhájkyní olympijského stříbra z této disciplíny Mikaelou Shiffrinovou z USA hájila náskok 55 setin.

Slalomové branky se české sněhové obojživelnici povedlo projet velmi slušným způsobem. Do jízdy vložila maximum úsilí a dlouho si užívala roli lídra. Pomohlo k tomu i selhání Shiffrinové, která svou parádní disciplínu překvapivě nedokončila. V čele Ledeckou vystřídala až Italka Federica Brignoneová. Tu poté předstihly už jen Švýcarky – druhá Wendy Holdenerová a vítězná Michelle Gisinová.

Podle posledních informací absolvovala Ledecká slalom se sebezapřením. V rozjížděcí jízdě se totiž zranila. Pro média to potvrdil její fyzioterapeut Michal Lešák. ,,Jde o zranění v dolní části těla, víc zatím říci nemůžu,“ poznamenal s tím, že Ester všechny své fanoušky pozdravuje a děkuje za podporu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: @olympijskytym

Finálové boje ve sprintu dvojic klasickou technikou se českých běžců na olympijských hrách netýkaly. Luděk Šeller s Michalem Novákem obsadili v semifinále sedmé místo a nepostoupili. Vyřazeny byly i ženy Kateřina Janatová s Petrou Hynčicovou (skončily osmé).

Mezi muži obhájili zlato Norové. Češi na ně narazili v semifinále, stejně jako na druhé Finy. ,,První kolo ještě šlo. Pak za to vzal Niskanen. Snažil se skupinu roztrhat. To jsem ještě ustál. Ve třetím okruhu mi nahoře ale úplně vyply nohy. Byl jsem rád, že jsem Michalovi vůbec předal,“ konstatoval vyčerpaný Šeller. Novák litoval, že v závěru nebyl v kontaktu s přední skupinkou. ,,Postoupit by se rovnalo zázraku. Ztráta byla už velká.“ V konečném účtování z toho bylo 14. místo.

Ženy nakonec v celkovém pořadí obsadily 15. příčku. ,,Měly jsem velmi těžký los. Věděly jsme, že postoupit bude extrémně náročné. Už v prvním kole jsem jela přes závit. Bojovala jsem spíše sama se sebou,“ vykládala Janatová. Její parťačka z Dukly měla podobné pocity. ,,Když se to roztrhne, je hrozně těžké někoho dojet. Úbytek sil je ohromný. Na tomhle okruhu si vlastně ani nemáte kde odpočinout,“ povídala Hynčicová po závodě, který překvapivě vyhrálo Německo.

TEXT: ASC Dukla/pk

Závod na velkém můstku v severské kombinaci přinesl českým barvám na olympijských hrách v Pekingu solidní výsledek. Po skoku třiadvacátý Jan Vytrval se na desetikilometrové běžecké trati dokázal zlepšit a cílem projel jako osmnáctý. Jeho kolegové z Dukly Liberec pak skončili na bodovaných místech ve třetí desítce – Tomáš Portyk 27., Ondřej Pažout 29. a Lukáš Daněk třicátý. Olympijským vítězem se stal po dramatickém finiši Joergen Graabak z Norska.

TEXT: ASC Dukla/pk

Jela na hraně rizika, viditelně toužila po velmi dobrém výsledku. Třetí mezičas na trati olympijského sjezdu tomu nahrával. Ester Ledecká byla v té chvíli rychlejší než vedoucí Italka Elena Curtoniová. Jenže při nájezdu do jedné z bran přišla chyba a konec nadějí. Česká hvězda naštěstí zaváhání ve vysoké rychlosti ,,přežila“ bez úhony a závod, i když s velkou ztrátou, dokončila. Ve středisku Jen-čching získala zlato famózní jízdou Corinne Suterová ze Švýcarska.  

Závod byl kvůli silnému větru ve střední pasáži sjezdovky Rock o půl hodiny zpožděn. V šestatřicetičlenném startovním poli nescházely velké favoritky – Italka Sofia Goggiová vracející se po zranění kolene či Švýcarka Lara Gutová-Behramiová. Rybník jim ale vypálila právě Suterová.

Ledecká vyrazila na trať s číslem pět. Do té doby vedla Elena Curtoniová z Itálie. Šestadvacetiletá členka liberecké Dukly dala do jízdy maximální úsilí, zvolila agresivní stopu. Pak ale přišla chyba. ,,Musím to s trenéry zanalyzovat. Všem fanouškům, co brzo vstávali, se omlouvám. Holt se to nepovedlo, i takový je sport,“ povzdechla si Ledecká v rozhovoru pro Českou televizi.

K osudovému momentu poznamenala. ,,Myslela jsem, že jedu dobrou stopu, v dobré rychlosti. Jenže se mi kousla lyže, nebyla jsem schopná to udržet.“

Posledním vystoupením české sněhové obojživelnice by měla být čtvrteční kombinace. Svoje šance si netroufá odhadovat. ,,Moc se těším, ale slalom jsem v poslední době jela snad jednou. Kopec je navíc dlouhý. Uvidíme, čeho budu schopná. Každopádně si pár oblouků ještě před startem udělám.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: @olympijskytym

Skokani na lyžích uzavřeli své účinkování na olympijských hrách devátým místem v týmové soutěži. Na velkém můstku se závod čtveřici Viktor Polášek, Čestmír Kožíšek, Filip Sakala a Roman Koudelka nevydařil. Ve větrné loterii ani jeden z nich nepřekonal hranici 110 metrů. Byla z toho konečná 9. příčka. Češi porazili pouze Spojené státy a Čínu. Ze zlatých medailí se radovalo Rakousko.

Zvláštní situaci prožil Viktor Polášek. Kvůli pozitivnímu testu na COVID-19 nemohl zasáhnout do individuálních závodů, stihl jen ten týmový. Na olympiádě si tak připsal pouze jeden platný skok, který měřil 108 metrů. ,,Deset dní jsem strávil v izolaci zamčený na hotelu. Udržet se v psychické kondici bylo náročné. Navíc nám vůbec nenahrávaly podmínky. Pauza byla znát,“ povzdechl si v rozhovoru pro Českou televizi čtyřiadvacetiletý člen Dukly Liberec.

TEXT: ASC Dukla/pk

Ani třetí pokus probojovat se do olympijského finále snowboardistce Šárce Pančochové nevyšel. Po nezdarech v kvalifikacích ve slopestylu a U-rampě se nevešla mezi nejlepší dvanáctku ani ve třetí disciplíně – Big Air. K postupu měla tentokrát asi nejblíže, od úspěchu ji dělilo jen 4,5 bodu. Skončila čtrnáctá.

,,V první jízdě jsem se zbytečně stresovala. Spadla jsem na blbosti. Tenhle trik (backside 900 malone – pozn.) mám naskákaný na sto procent, bylo to úplně zbytečné,“ zlobila se na sebe při hodnocení s novináři. Druhá jízda přinesla výrazné zlepšení. České freestylistce vyšel backside 720. A na závěr frontside 720 s chycením zadní části prkna. ,,Mám v nich jistotu, zvolila jsem je záměrně. Doufala jsem, že to vyjde na finále.“ Ale bohužel, dvě soupeřky ji třetími pokusy odsunuly za postupové pozice.

Pančochová se přesto s  areálem v pekingské průmyslové čtvrti Šou-kang rozloučila po svém. Jako správná šoumenka. Po skoku divákům i přítomným českým hokejistkám zatancovala. ,,Bylo to dobrý. Jsem nadšená,“ usmívala se.

V jednatřiceti letech konec kariéry v žádném případě neplánuje. ,,Pořád mě to baví. Možná budu jezdit více freeridové závody. Příští rok plánuju i účast na mistrovství světa,“ prozradila.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: @olympijskytym