Aktuality

Na halovém mistrovství republiky v atletice zazářili první den ze závodníků Dukly Praha trojskokanka Emma Maštalířová a Damián Vích, který ovládl závod na 3000 metrů.

Pevně jmenovaná dokázala jako jediná překonat třináctimetrovou hranici, když její vítězný výkon měl hodnotu 13,09. Mužská trojka měla jednoznačnější průběh. Vích nedal soupeřům nejmenší šanci a jasně zvítězil v čase 8:11,21.

V rozběhu čtvrtkařů byl jasně nejrychlejší Patrik Šorm za 46,50. Také na dalších místech byli Dukláci. Do finále postoupili i Vít Müller (47,01) a Pavel Maslák (47,50).

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Ester Ledecké se po výborných výkonech v Crans Montaně (1. a 2. místo ve sjezdu) v dalším švýcarském středisku Lenzerheide tolik nedařilo. V super-G obsadila až 26. místo se ztrátou 4,26 vteřiny na překvapivou vítězku Romane Miradoliovou z Francie, pro niž se jednalo o premiérový triumf v závodě Světového poháru. Ledecká, členka armádního klubu Dukla, na zledovatělé trati doplatila na opatrnější jízdu, v cíli byla nespokojena.

TEXT: ASC Dukla/pk

Krásné osmé místo obsadila na juniorském mistrovství světa patnáctiletá skokanka na lyžích Anežka Indráčková. Členka armádního klubu Dukla předvedla na můstku v polském Zakopaném pokusy dlouhé 90,5 a 92,5 metru. Vítězkou se stala Nika Prevcová ze Slovinska.

TEXT: ASC Dukla/pk

Větší můstky jí svědčí. Skokanka na lyžích Karolína Indráčková si při středečním podniku Světovém poháru v Lillehammeru vylepšila osobní maximum v prestižním seriálu, když obsadila výborné 14. místo.

Členka liberecké Dukly předvedla na můstku K120 skoky dlouhé 112 a 121 metrů. Zejména ten druhý byl obzvláště vydařený. Životní umístění komentovala na webu lyžařské asociace následovně. ,,Potvrdilo se, že mi více sedí větší můstky. První skok nebyl ideální, i tak to stačilo na sedmnácté místo. V druhém kole mi vše vyšlo a nakonec z toho byl tenhle výsledek. Jsem moc ráda.“

I ve čtvrtečním večerním závodě se Karolíně dařilo. Tentokrát skončila na 17. příčce. Do Světového poháru si tak připsala další cenné body.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Byl stálicí, na níž bylo spolehnutí. Ale s tím už je konec. Po dlouhých letech v evropské špičce a s průniky mezi absolutní elitu opustil Jakub Holuša ve třiatřiceti letech bitvy na středních tratích.

Důvod? Přetrvávající zdravotní problémy s patou. Řešit by se musely operativně, ale český rekordman nechtěl bojovat o návrat kvůli jedné nebo dvěma sezonám. Navíc ho mrzí, že ho loni minuly olympijské hry v Tokiu. „Věk nezastavíš,“ říká už bývalý běžec, který si začal na Julisce z mladých atletů budovat tréninkovou skupinu.

Největším zážitkem bitva o halové zlato

Kariéru běžce Dukly provázely zářivé i bolestivé okamžiky. Tím nejvýraznějším bylo vítězství na halovém mistrovství Evropy v roce 2015 v pražské O2 areně na patnáctistovce. Má i dvě stříbra z halového MS v Oregonu 2016 na stejné trati a z Istanbulu 2012 na osmistovce.

„Moc si těch medailí vážím. Nejvíc ale budu vzpomínat na pražský šampionát,“ říká o finále, kdy ho hnala vyprodaná hala při stíhačce za odskočeným Turkem Özbilenem, který původně pod jménem William Tanui závodil za Keňu. Bitvu za ohlušujícího jásotu zaplněných tribun tehdy rozhodl na cílové čáře s náskokem šesti setin sekundy.

Nebyl však halovým specialistou. Třikrát startoval na olympijských hrách, ale nejvíc se zaskvěl před pěti lety na mistrovství světa v Londýně. Postoupil do finále patnáctistovky a v nejtěžší světové konkurenci oslavil životní triumf. Zaběhl čas 3:34,89 a od bronzu ho dělilo pouhých 36 setin.

Na londýnském šampionátu finišoval pátý

Možná ho trochu potkala smůla, ale každopádně podal vynikající výkon. „Páté místo je obrovský úspěch. Byl to ohromně těžký závod. Keňané za to hrozně vzali, byl to úprk až do cíle. Zkusil jsem je stahovat, protože jsem věděl, že budou tuhnout. Páté místo na světě je krásné,“ říkal po závodě ve městě na Temži odchovanec opavské atletiky.

V dalším období se rozhodl změnit trénink a začal se připravovat ve skupině polského kouče Tomasze Lewandowského. Pochvaloval si, že už neběhá sám, ale v grupě s tréninkovými parťáky. Zřejmě i díky tomu se v roce 2018 na Diamantové lize dočkal vylepšení český rekordu v běhu na 1500 metrů.

V Paříži doběhl v čase 3:32,85 pátý a porazil i norského mistra Evropy Filipa Ingebrigtsena. „Říkal jsem si, že by mohlo jít o kvalitní běh, ale tak rychlý výkon jsem nečekal,“ přiznal. Zazářil navzdory tomu, že si před pár týdny stěžoval na zdravotní potíže a v prognózách byl hodně opatrný.

„Koho nic nebolí, nežije…“ smál se tenkrát. „Nebylo by asi normální, kdyby mě při současné zátěži a intenzitě nic nebolelo. Obzvlášť, když už jsem třicátník. Nějaké bolístky mám, ale mohu říct, že nejde o nic, co by mě omezovalo v přípravě a ohrožovalo účast v dalších závodech.“

V sedle silničního kola se mu líbilo 

Jenže další zrychlení se už nedostavilo. Naopak zdravotních problémů přibývalo. Koronavirová pandemie v roce 2020 prakticky zastavila atletický život.

„Odpadla kvalifikace na olympiádu, zastavil se ranking a nakonec se Tokio o rok odsunulo. Vzhledem k dřívějším zdravotním problémům jsem se rozhodl, že si dám pauzu. Cítil jsem, že nastala vhodná chvíle na to, aby si tělo odpočinulo. Bylo to potřeba fyzicky i psychicky,“ vykládal.

Na sociálních sítích se pak záhy začaly objevovat fotky českého rekordmana v cyklistické přilbě a v sedle silničního kola. „Neskutečně jsem si to užil. Bavilo mě to a pořád mě to baví. Až jednou skončím, budu jezdit jenom na kole,“ hlásil nadšeně.

„U nás v Opavě je velká cyklistická komunita. Jezdili jsme i ostřejší tréninky, kopce, intervaly. Dával jsem si do těla, ale podle žádného plánu jsem netrénoval. V Beskydech nebo Krkonoších jsem objel i pár závodů pro hobíky,“ popsal svou cyklistickou odbočku, při níž na tachometru natočil neskutečných 12 500 kilometrů.

Konec urychlila bolavá pata

Protože se polská družina kvůli covidu rozpadla, vrátil se do skupiny Josefa Vedry, u nějž na Julisce začínal. Cílem bylo zazávodit si na své čtvrté olympiádě v Tokiu. Potřeboval buďto zaběhnout limit, což obnášelo dostat se pod hranici 3:35, anebo se mu dvakrát přiblížit, aby se ve světovém rankingu posunul na pozice, které by mu zaručily start v Japonsku.

Bohužel mu ani jedna varianta nevyšla, i když se na loňském Memoriálu Josefa Odložila prezentoval třetím místem a rychlým časem 3:36,19. Víc už toho Holub, jak se mu mezi atlety říkalo, v atletické kariéře nepřidá. S diváky se rozloučil v Ostravě při nedávném halovém mítinku Czech Indoor Gala.

„V říjnu jsem začal přípravu, ale znovu se ozvaly silné bolesti v patě. Nebyl jsem schopný trénovat dvoufázově. Způsobuje to ostruha a jediným řešením by byla operace. To by ale znamenalo roční pauzu a pak náročný návrat. V běžném životě mě to neobtěžuje, tak to už nechám být,“ konstatoval velký závodník.

 TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Nejlepší výsledek v kariéře si na klasické patnáctce s intervalovým startem připsal český reprezentant v běhu na lyžích Michal Novák. V konkurenci 67 startujících obsadil velmi pěkné 15. místo. ,,Konečně jsem si udělal radost. Snažil jsem se správně dýchat, držet techniku a jet i hlavou. Navíc jsem měl velmi skvěle připravené lyže,“ děkoval člen liberecké Dukly za kvalitní práci také servisnímu týmu. Mezi ženami na desetikilometrové trati skončila Kateřina Janatová na 42. místě.

TEXT: ASC Dukla/pk

Skvělou práci odvedl v nedělním závodě Světového poháru v Lahti sdruženář Jan Vytrval. Mezi absolutní špičkou se probil do TOP 10! Vítězství si připsal Jarl Magnus Riiber z Norska. Vytrval na něho v cíli ztratil jednu minutu a deset vteřin.

Kariérní maximum třiadvacetiletého reprezentanta liberecké Dukly mělo zárodek v úspěšném skoku, po němž figuroval na deváté pozici. V desetikilometrovém běhu se pak vybičoval k výbornému výkonu, dokázal se držet favoritů a pohoršil si jen o jedno místo. V závodě bodoval také Tomáš Portyk. Po horší běžecké části však klesl ze 14. na 28. pozici.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: @olympijskytym

Je královnou sjezdařského víkendu v Crans Montaně. Famózní Ester Ledecká skončila po sobotním triumfu v nedělní odvětě těsně druhá. Nad síly závodnice Dukly byla v závodě světového poháru jen domácí Švýcarka Priska Nuferová, která byla rychlejší o nicotných 11 setin sekundy.

Trojnásobná olympijská vítězka nastoupila na trať s číslem 13 a opět předvedla skvělou jízdu. Rodačka z Prahy poprvé v kariéře bere pódiové umístění na lyžích dva dny po sobě. Tento víkend může být pro šestadvacetiletou hvězdu zasněžených svahů náplastí, za sjezdařský závod na ZOH v Pekingu, v němž po chybě obsadila 27. pozici.

Po návratu z Číny se věnovala doléčení zranění, které utrpěla před startem olympijského kombinačního slalomu. V Crans Montaně se jí sice nedařilo v trénincích, ale pak v obou závodních dnech zazářila. Do světového poháru získala dohromady 180 bodů a ve sjezdu poskočila na čtvrté místo. Vede Italka Sofia Goggiaová, která v neděli skončila za Ledeckou třetí.

Dalším vystoupení české obojživelnice, která na nedávné olympiádě po zlatém paralelním obřím slalomu na snowboardu urvala páté místo v super-G a čtvrté v alpské kombinaci, bude v sobotu 5. března super-G ve švýcarském Lenzerheide.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Sport-Invest

Postup do semifinále ve sprintu volnou technikou v Lahti vynesl běžkyni na lyžích Kateřině Janatové v konečném účtování sobotního závodu Světového poháru velmi pěkné 11. místo. Michal Novák obsadil mezi muži 18. pozici. Ve Finsku startovala ještě Tereza Beranová. I jí se povedlo projít z kvalifikace do vyřazovací fáze. Cenné body si připsala za 25. příčku. V neděli čekají členy liberecké Dukly individuální závody (ženy 10 km klasicky – 11.30, muži 15 km klasicky – 13.30).

TEXT: ASC Dukla/pk

Členové ASC Dukla Nikol Kučerová a Daniel Paulus se kvůli bezprecedentní okupaci Ukrajiny ruskými vojsky nezúčastní podniku světového poháru ve skikrosu v ruském Sunny Valley. Čeští závodníci se tak rozhodli  ve shodě s dalšími zahraničními týmy těsně před začátkem kvalifikace.

„Eskalující situaci bedlivě sledujeme a rozhodnutí našich závodníků podporujeme,“ vyjádřil se prezident Svazu lyžařů ČR Lukáš Heřmanský.

Kučerová přicestovala do Sunny Valley rovnou ze ZOH v Pekingu a chtěla se po nevydařeném olympijském vystoupení prosadit. Přesto neváhala bojkotovat podnik v zemi agresora, stejně jako Paulus, jehož čekala premiéra v elitním seriálu. Závod se nakonec nekonal.

Mezinárodní lyžařská federace FIS pro zbytek sezony odvolala všechny závody světového poháru, které se měly pořádat v Rusku. Neuskuteční se tak soutěže akrobatických skokanů v Jaroslavli, které se měly konat také tento víkend. Skokanky na lyžích přijdou o březnové závody v Nižním Tagilu a Čajkovském, zrušené je i finále SP v běhu na lyžích v Ťumeni.

Odvolávány jsou i další sportovní akce, které byly Rusku přiděleny včetně finále fotbalové Ligy mistrů v Petrohradě. Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser vyzval po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu k vyloučení ruských sportovců z evropských a světových šampionátů.

TEXT: ASC Dukla/lan

Úžasnou podívanou nabídla fanouškům lyžování Ester Ledecká. Devět dní po olympijském kombinačním slalomu, který absolvovala se sebezapřením kvůli blíže nespecifikovanému zranění v dolní části těla, dokázala zvítězit ve sjezdu Světového poháru v Crans Montaně!

Šestadvacetileté člence armádního klubu Dukla se přitom příliš nevěřilo. Po příletu z Číny se v Praze podrobila důkladným vyšetřením. Od lékařů nakonec dostala zelenou a zamířila do Švýcarska. V trénincích však na nejlepší ztrácela. Jenže v sobotu předvedla brilantní jízdu. Na trať lemovanou sedmadvaceti brankami vyjela se startovním číslem 8, na všech mezičasech byla lepší než v té chvíli vedoucí Ragnhild Mowinckelová z Norska a také v cíli mohla rozdávat úsměvy. Její náskok činil 21 setin sekundy.

Obrovskou radost tím udělala nejen českým příznivcům, ale také svému otci Jankovi, který přímo v dějišti jen těžko věřil fantastickému času 1:30,17 minuty. Další soupeřky už byly výrazně pomalejší. Lyžařský závod Světového poháru vyhrála Ledecká potřetí v kariéře.

,,Naposledy jsem tady spadla. Proto mě těší mě, že jsem to dnes zvládla takhle dobře. Po nepříliš povedených trénincích jsem se cítila unavená, ale fantastická atmosféra mě motivovala k co nejlepšímu výkonu. Skvělé, že to vyšlo,“ řekla v rozhovoru pro mezinárodní lyžařskou federaci (FIS).

Druhý sjezd je v Crans Montaně na programu v neděli od 10 hodin.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Běžec Dukly Praha Lukáš Hodboď si v ostravské hale zaběhl osobní rekord v závodě na 800 metrů. Kvalitním časem 1:46,74 se na pouhé čtyři setiny přiblížil k limitu na halové mistrovství světa v Bělehradu. Příště by to už mohlo klapnout.

TEXT: ASC Dukla/lan

Nadporučík Libor Jiroušek jako závodník skončil, armádnímu klubu Dukla Prostějov šéfuje už z pozice trenéra a manažera.

Přijal novou výzvu. Libor Jiroušek, česká parašutistická legenda, se už z nebes nebude snášet jako elitní závodník armádního klubu Dukla Prostějov. Bohaté zkušenosti začne úročit z postu vedoucího trenéra. ,,Beru to spíše jako pozici manažera, který musí zajistit co nejlepší podmínky pro kvalitní trénink,“ má jasno třiačtyřicetiletý mnohonásobný mistr světa a Evropy.

Bylo těžké dát závodům definitivní sbohem?

Je pravda, že mi bylo líto zahodit všechny ty roky úsilí to někam dotáhnout a pak, když už je člověk na špici, toho všeho zanechat. Na druhou stranu převládl pocit, že mi to úsilí už nestojí za ten chvilkový pocit vítězství. Prostě nastal čas se rozvíjet v něčem jiném.

Chlubit se můžete řadou skvělých úspěchů. Ať v přesnosti přistání, individuální či skupinové akrobacii. Ve sbírce máte i titul absolutního mistra světa. Bude na co vzpomínat, že?

Titul absolutního mistra bude asi největší zážitek. Shodou okolností se tak stalo na Slovensku, kde u toho mohla být moje mamka. Ke všemu se jednalo o jediný šampionát, na který se kdy vypravila, takže si to užila asi víc než já, protože mě v tomto sportu velice podporovala.

Dokázal jste si v začátcích v roce 1994 představit, že vám to takhle půjde?

Vůbec jsem si nepředstavoval, že bych v parašutismu závodil. Začal jsem, protože oba rodiče skákali a celé dětství jsem strávil na letišti. Pokaždé, když jsem letěl letadlem, jsem si představoval, jaký je to asi pocit z něj vyskočit. No a první seskok mě strašně nadchl. Rázem mi bylo jasné, že se tomu budu věnovat hlava nehlava.

Kterou nejužitečnější radu jste od rodičů dostal?

Hlavně si vždy hlídat výšku, což ne vždy jde v závodním skákání úplně dodržet.

Výjimečnosti jste dosáhl především v individuální akrobacii. Kolik za ní stojí dřiny?

Většinou jsou v ní nejlepší bývalí gymnasté, což já totálně narušuji. Jsem v tomto směru snad největší antitalent, co znám. Je to prostě o úsilí, tréninku, rychlé reakci, orientaci, psychice a štěstí.

V oblacích je jako doma. Parádní výhled na Dubaj při seskocích ve Spojených arabských emirátech.  Foto: archív

Poslední velkou medaili jste získal při listopadovém armádním mistrovství světa v Kataru. Byla stříbrná. Co scházelo k prvenství? 

Chybělo hodně a málo. Semifinálový seskok se mi extrémně nepovedl. Při individuální akrobacii se vyskakuje z 2200 metrů a natáčí vás pozemní kamera, která je vyznačena na zemi. Já jsem ji bohužel vnímal pod jiným úhlem, než byla doopravdy. To znamená, že jsem si myslel, že se mi seskok povedl, než jsem uviděl videozáznam. No a pak jsem se již posledním seskokem zachraňoval ze čtvrtého místa.

Loňská sezona byla výjimečná. Z civilního MS v Rusku jste si přivezl tři zlaté. Dvě z týmových soutěží. Parta v Dukle musí fungovat skvěle… 

Myslím, že parta je výborná a hlavně je vidět, že nás to baví. Výhodou našeho týmu je schopnost udržet dlouhodobě ty nejlepší sportovce v našem týmu a možnost obměnit je za mladší až ve chvíli, kdy na to opravdu mají. To by samozřejmě nebylo možné bez podpory Dukly, potažmo AČR, za což velice děkujeme.

Rozumíte si i mimo parašutistické dění?

Samozřejmě jsou chvíle, kdy chemie v týmu není úplně růžová. Ale myslím, že je to naprosto přirozené, když uvážíme, že mnohdy spolu trávíme více času, než s manželkami. (smích)

Vyhýbala se vám v kariéře zranění? Případně, které bylo nejvážnější a jak se přihodilo?

Nevybavuji si žádné způsobené během skákání. V našem sportu jsou zranění spíše ultimátní. Musím zaklepat, že v historii Dukly Prostějov se žádné vážnější zranění během seskoku nestalo a doufám, že to tak bude pokračovat i nadále. Samozřejmě z dlouhodobého hlediska máme všichni problém se zády, která dostávají zabrat při otevření padáku a nesymetrických dopadech při přesnosti přistání. Jednoznačně však můžu říci, že úrazy nejvíce přicházejí, když se neskáče (fotbálky, kola, trampolíny, lyže atd.).

Měl jste někdy při výskoku strach? Co se zpravidla honí hlavou?

Samozřejmě. A čím jsem starší, tím více. Není to nějaký dlouhodobý pocit, ale spíše taková rychlá myšlenka, když se přihodí něco nestandardního. Řekl bych, že se více bojíme na palubě letadla, než při samotném seskoku, protože to nemáme ve svých rukou a nemůžeme to nijak ovlivnit. Při seskoku už není moc času se bát, jelikož se musíme soustředit na samotný výkon. U mladých kluků se někdy stává, že se chovají  jako kdyby měli být nesmrtelní, ale časem a hlavně s nárůstem zkušeností, je to většinou přejde.

Ve vzduchu to musí být pořádný adrenalin. Je náročné se udržovat stále ve stoprocentní koncentraci?

Adrenalin to je spíše ze začátku. Později už se jedná o klasický rutinní trénink. Člověk nemůže zažívat adrenalin pětsetkrát za rok, to by skončil v blázinci. Přichází většinou opět v nějakých nestandardních podmínkách. Například seskok doprostřed Křižíkovy fontány na pražském výstavišti byl toho jasným důkazem. 3000 trysek tenkých jak jehly, na které se napíchnete, pokud se netrefíte. To vyvolá adrenalin i u apatického lenochoda. (smích)

I vám se stalo, že se neotevřel padák… Šok?

Ano, myslím, že pětkrát. První případ jsem zažil, až když jsem měl 6500 seskoků, pak se tempo trochu zrychlilo. Většinou to není tak, že by se padák neotevřel, ale je nějak poškozený nebo zamotaný. Například u malých padáků, které používáme na akrobacii stačí lehké protočení při otevření a následuje velká rotace s obrovským přetížením. V takovou chvíli musíme padák odhodit a teprve potom otevřít záložní. V mém případě to nikdy nebyl šok, ale spíše dávka stresu následovaná pár ostrými slovy. Pak již následuje bezpečnostní postup, který má každý z nás nacvičený. Bezpečnost parašutismu se velice zvýšila díky novým postupům, materiálům a přístrojům. V roce 2020 vycházela jedna smrtelná nehoda na zhruba 250 000 seskoků. Dá se tedy konstatovat, že náš sport je velmi bezpečný.

Ze závodníka jste se rázem stal trenérem. Půjde z vašeho pohledu o jednoduchý přerod?

Na letošním civilním MS jsem byl oficiálně trenér i závodník. V našem týmu je potřeba trenér spíše pro B tým a juniory. A tým je na takové úrovni, že každý ví, co má dělat. Spíše jde o vzájemné konzultace. Hlavním úkolem trenéra je pozice manažera, který musí zajistit co nejlepší podmínky pro kvalitní trénink.

Dukláci patří mezi světovou špičku. Je složité držet laťku pořád hodně vysoko?

Kdyby to bylo jednoduché, tak by vyhrávali všichni. Hlavní výhodu vidím v kontinuitě taktiky přípravy a objemu seskoků ve třech disciplínách. Další výhodou je, že nemusíme obměňovat sportovce, kteří mají výkonnost. Například německý tým se díky jejich vojenským nařízením mění téměř každý rok. Samozřejmě výkonnost jiných států se také mění a my na ni musíme pružně reagovat.

Máte představu, co by mohlo fungovat lépe?

Největší problém nám aktuálně dělá stáří civilních letadel, ze kterých trénujeme. Jsou velice pomalá a často dochází k technickým problémům. To nás zdržuje a někdy dokonce i ohrožuje. Do budoucna by se to mohlo odrazit i na úrovni naší výkonnosti. Zkrátka musíme najít nějaké řešení ve formě většího využívání vojenských letadel, popřípadě koupí letadla nového.

Stanete se nástupcem Jiřího Šafandy. Jak moc si ceníte jeho dlouholeté trenérské práce u Dukly?

Pokud vím, tak pan Šafanda byl u nás nejdéle sloužícím velitelem. A přesto, že jsme ne vždy měli stejný názor na trénink a vedení našeho týmu, musím uznat, že za jeho éry se dovezlo nejvíce medailí v historii Dukly Prostějov.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

TITULNÍ FOTO: CPA

Parašutisté ASO Dukla Prostějov mají za sebou první větší prověrku roku 2022. V Železné Rudě se uskutečnil závod Světového poháru v Paraski, který byl zároveň mistrovstvím České republiky. Šampionem v kombinaci obřího slalomu (podle pravidel FIS) a klasické přesnosti přistání se stal Jakub Rataj.

Na snímku zleva: Jakub Rataj, Oldřich Zbíral, Tadeáš Krofta a Miloslav Kříž.

Oldřich Zbíral skončil mezi juniory třetí, v týmové soutěži obsadila Dukla bramborovou pozici (druhá na MČR). Tým ve složení Jakub Rataj, Miloslav Kříž, Oldřich Zbíral a Tadeáš Krofta odvedl velmi dobrou práci. Vzhledem k vichřici, která v té době přecházela přes české území, byl vlastně zázrak, že se závod doskákal alespoň v minimálním počtu kol.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Sportovní hala Univerzity Palackého v Olomouci byla v neděli 20. února svědkem triumfu veslařů Dukly Praha při mistrovství ČR v jízdě na trenažéru.

Na startu nechyběli ani účastníci OH 2020 v Tokiu a ti se podělili o tituly. Mezi muži zvítězil favorizovaný Jakub Podrazil v čase 5:47,20. Pod šestiminutovou hranici se dostal také jeho oddílový kolega Jan Potůček, jemuž patřila stříbrná pozice.

Kategorii lehkých vah ovládli oba členové veslařské posádky roku 2021. Zvítězil Miroslav Vraštil ve skvělém čase 6:09,20, při kterém mu do vyrovnání českého rekordu Ondřeje Vetešníka chybělo pouhých 0,3 sekundy. Jeho parťák z dvojskifu Jiří Šimánek obsadil druhé místo časem 6:11,60.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: ČVS

Fantastická, skvělá, úžasná. Superlativy netřeba v případě sněhové obojživelnice Ester Ledecké po brilantních vystoupeních na XXIV. zimních olympijských hrách v Pekingu šetřit. Pro českou výpravu získala v Číně jedinou zlatou medaili. Příslušnost k absolutní světové špičce prokázala členka armádního klubu Dukla na snowboardu i na lyžích. Další sportovci ASC (zúčastnilo se jich celkem 33) už tak nadprůměrnou výkonností neoplývali, nicméně i tak někteří dosáhli zajímavých výsledků.

Připomeňme si ty nejvýraznější.

SNOWBOARDING

Ester Ledecká: Na snowboardu předvedla fenomenální představení, s přehledem obhájila zlato v paralelním obřím slalomu z Pchjongčchangu. Třetím olympijským triumfem dorovnala další legendy – oštěpaře Jana Železného a rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou. Lepší jsou už jen gymnastka Věra Čáslavská a běžec Emil Zátopek. ,,Furt jsem si jezdila to svoje. Bavilo mě to. Bylo to krásný kopec, krásný den,“ rozplývala se po úspěchu v Genting Sport Parku.

Šárka Pančochová: Klobouk dolů před její všestranností. Na Hry se jako první freestylistka v historii kvalifikovala ve třech disciplínách – slopestylu, U-rampě a Big Airu. Nejlépe jí paradoxně vyšlo poslední vystoupení. Těsně neprošla do finále, skončila čtrnáctá.

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ

Ester Ledecká: Z prkna šestadvacetiletá hvězda ihned přepnula na lyže. A rodily se další skvělé výsledky. V super-G dojela pátá. V kombinaci, v níž kvůli zranění v dolní části těla absolvovala slalom s velkým sebezapřením, dokonce čtvrtá. Podle představ jí nevyšel pouze sjezd, kde v levotočivé zatáčce neudržela postoj a chybovala. ,,Je úžasné, že jsem bojovala o medaile ve dvou sportech a čtyřech disciplínách. Jsem vděčná, že jsem tady mohla být,“ těšilo ji.

Kryštof Krýzl: Lyžařský matador se na své čtvrté olympiádě blýskl hlavně 19. místem v obřím slalomu, který se jel v hustém sněžení za špatné viditelnosti. Překonal tak svůj nejlepší výsledek pod pěti kruhy z Her ve Vancouveru 2010, kde skončil třiadvacátý.

Jan Zabystřan: Pětadvacátá pozice v super-G v jeho případě nijak blyštivá není. V kontextu s podzimní závodní pauzou, kdy kvůli nalomenému obratli mohl pořádně trénovat až od prosince, se však jedná o slušný úspěch. Ve 24 letech stále chodí do všeho po hlavě, i proto možná další tři disciplíny nedokončil. Nicméně získal cenný skalp alespoň v paralelním závodě družstev, kdy o 11 setin porazil Francouze Mathieua Faivreho, bronzového medailistu z obřího slalomu. I to ukazuje, jak obrovský v Zabystřanovi stále dřímá potenciál. Jen ho umět prodat ve správný čas.

BĚH NA LYŽÍCH

Michal Novák: Jediný z běžců schopný se rovnat světové špičce se na Hrách s formou příliš nepotkal. Nesedly mu ani náročné tratě, nadmořská výška i mrazivé podmínky. Nejlepším závodem byl pro Nováka hned ten první, ve skiatlonu na 2 x 15 kilometrů obsadil 18. příčku. ,,Možná to docením až po olympiádě. Tempo na náročných okruzích bylo doslova vražedné,“ říkal v cíli, kde se opravdu dlouho vydýchával. Síly mu každým vystoupením rapidně ubývaly, i proto nenastoupil do závěrečného maratonu na 30 kilometrů.

Trio ve finále sprintu: Po kvalifikaci sprintu se fanouškům naskytl příjemný pohled, hned tři Češi si vybojovali účast ve čtvrtfinále. Ondřej Černý dokonce zajel devátý nejrychlejší čas! Jenže ani on, ani Michal Novák s Luďkem Šellerem z vyřazovacích jízd do semifinále nepostoupili.

Kateřina Janatová: Věřila si hlavně ve sprintu, kde její naděje ukončilo čtvrtfinále (celkově byla 19.). Výborně si pak vedla v závěrečném maratonu. Po statečném výkonu obsadila velmi pěkné 22. místo. ,,Je to nad očekávání,“ těšilo ji.

Petra Hynčicová: Na Hrách absolvovala kompletní program, což je vzhledem k náročným podmínkám, v nichž se v čínských horách závodilo, unikum. Velkou radost měla především z 26. místa ve skiatlonu na 2 x 7,5 kilometru. ,,Splnila jsem si cíl být v individuálním závodě do třicítky. V klasice mě podržely úžasné lyže, což jsem k takovému výsledku potřebovala.“

Tereza Beranová: Ve sprintu obsadila 20. místo. Z kvalifikace prošla, dál už ne. ,,Na specifickém sněhu to byla loterie. Bohužel jsem se musela hodně přetlačovat,“ uvedla.

SKOKY NA LYŽÍCH

Roman Koudelka: V sezoně, v níž se po operaci kolena vracel na můstky a vůbec netušil, zda stihne svou čtvrtou olympiádu, jeho kolegové vůbec nezářili. Po prvním skoku na středním můstku figuroval Koudelka na výborné jedenácté pozici s minimální ztrátou na bronz. Jenže druhý pokus už tak vydařený nebyl, což znamenalo pád na 18. příčku. I tak ale mohl být spokojen. S Čestmírem Kožíškem a Karolínou Indráčkovou přidal ještě sedmé místo ve smíšených družstvech.

SEVERSKÁ KOMBINACE

Jan Vytrval: Na velkém můstku skončil osmnáctý. Jako jediný z českých reprezentantů si dokázal svou pozici po skoku vylepšit. Dobruslil si pro životní výsledek.

Tomáš Portyk: Nejzkušenější český sdruženář 20. místo na středním můstku bral. ,,Po všech zdravotních peripetiích, kterými jsem si před i v sezoně prošel, je to pěkné,“ konstatoval.

CURLING

Tomáš a Zuzana Paulovi: Manželé se postarali o velmi dobrou reklamu v Česku zatím nepříliš známého sportovního odvětví. Byli dokonce velmi blízko semifinále. Konečná 6. příčka je krásným vysvědčením. ,,Peking bereme jako obrovskou zkušenost a zároveň i zážitek,“ shodli se po příletu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: @olympijskytym

Sprinter Dukly Praha Jan Veleba obdržel pozvánku na nedělní halový mítink Istaf Düsseldorf na poslední chvíli. Na jeho časech to však nebylo vůbec znát.

V Německu potvrdil kvalitní formu. V rozběhu byl rychlejší pouze francouzský rychlík Jimmy Vicaut a Veleba s přehledem postoupil v čase 6,68. Stejný výkon pak předvedl i ve finále, v němž vpadl do cíle pátý. Vítězem se stal Arthur Cissé z Pobřeží slonoviny za 6,56.

Spoludržitel českého rekordu na stovce měl důvod radosti. „Podle papírových předpokladů jsem se měl na finále dívat z tribuny. Páté místo v takové konkurenci beru. Formu mám možná životní, tak snad příště,“ naznačil své možnosti.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Při mítinku atletické série World Indoor Tour (Gold) v Birminghamu si to mezi sebou v závodě na 400 metrů rozdalo duo reprezentantů Dukly Praha Patrik Šorm a Pavel Maslák. Na seběhu byl rychlejší Maslák, ovšem jeho tréninkový parťák se před něj v cílové rovince dostal a skončil pátý za 46,72. Český rekordman doběhl šestý ve svém sezonním maximu 46,80. Vítězem se stal Američan Kahmari Montgomery, jenž jako jediný stlačil čas pod 46 vteřin. Časomíra v cíli mu ukázala 45,72.

TEXT: ASC Dukla/lan

Dva dukláci – Kryštof Krýzl a Jan Zabystřan obstarali společně s Elese Sommerovou a Terezou Novou českou tečku v alpském lyžování ve středisku Jen-čching. V paralelní soutěži smíšených družstev obsadilo české kvarteto 14. místo. Závod, který byl kvůli silnému větru o den odložen, vyhrálo Rakousko. Češi vypadli už v úvodním kole s Francií poměrem 1:3. Cenný skalp si však připsal Jan Zabystřan, když o 11 setin porazil Mathieua Faivreho, bronzového medailistu z obřího slalomu. Vyrovnaný souboj svedl i Krýzl s další francouzskou hvězdou – Alexisem Pinturaultem. Leč o 22 setin odešel poražen.

TEXT: ASC Dukla/pk

Velmi pěkné 22. místo obsadila v závěrečném maratonu na 30 kilometrů volnou technikou Kateřina Janatová. Členka armádního klubu Dukla ztratila na vítěznou Therese Johaugovou z Norska 6:42,9 minuty. Petra Hynčicová dokončila náročný závod jako jedenačtyřicátá (11:32,6).

Ve středisku Čang-ťia-kchou panoval stejně jako při sobotní třicítce mužů velký mráz, znovu foukal silný vítr. I proto se jelo o tři hodiny dříve, než bylo plánováno. S tvrdými podmínkami se vypořádala nejlépe právě Johaugová. V Pekingu se stala potřetí olympijskou vítězkou a zároveň nejúspěšnější běžkyní Her. Druhé v cíli Jessie Digginsové nadělila v cíli téměř minutu a tři čtvrtě.

Janatová se držela velmi statečně. Skvěle si rozvrhla síly a po pomalejším rozjezdu se početným startovním polem (63 závodnic)  propracovávala vzhůru. Jako jedna z mála dokázala zrychlovat. Výsledkem tak bylo nečekané 22. místo. Do TOP 20 jí scházely 2,2 vteřiny.

„Jsem s výsledkem moc spokojená. Závod jsem si užila asi nejvíc z celého olympijského programu. Ani mi nepřišel nějak mimořádně náročný, protože jsem jela ve skupině a už v prvním sjezdu jsem zjistila, že mám skvělé lyže, ze kterých jsem velmi těžila. Na posledních třech kilometrech se mi pak podařilo nastoupit. Myslím, že po taktické stránce se mi závod velmi vydařil vydařil,“ uvedla Janatová na svazovém webu.

Petra Hynčicová bohužel zlomila hůl. Skupina jí odjela a bojovala na trati osamocena. ,,Závodem jsem se protrápila. Ztrátu jsem se ještě na prvním okruhu snažila dojet, ale síly ubývaly.  Tři kola jsem jela sama, neměla jsem se kde schovat a nahromadila se únava z předchozích závodů, takže v posledním okruhu už to byl boj o přežití. Jsem ale ráda, že jsem měla možnost absolvovat v Pekingu všechny závody a všechny dokončit.“

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: @olympijskytym