Aktuality

Pestřejší přípravu zvolil na rozdíl od zaběhnutých scénářů posledních let oštěpař Jakub Vadlejch. Olympijský medailista z Tokia a úřadující mistr Evropy nyní už podruhé během dvou měsíců pobývá na ostrově Tenerife v přístavním městečku Puerto de la Cruz.

,,Mám tu skvělé podmínky pro trénink. Tohle místo jsem si hned zamiloval,“ hlásí bez váhání čtyřiatřicetiletá hvězda armádního klubu Dukla.

Vaše příprava už není o jednom dlouhém soustředění v Jihoafrické republice a silové v Nymburce. Rozdělil jste ji do více cyklů. Je to po letech zajímavá změna?

Cítím se výborně. Je to už druhé soustředění v teple. První jsem absolvoval na stejném místě v lednu. Na tomto ostrově jsem před tím nikdy nebyl, ale hned jsem si ho zamiloval. Oproti Lanzarote tu je tepleji, fouká i menší vítr, zkrátka tu panuje skvělé počasí pro atletickou přípravu. Trénuje se tu fantasticky. Po návratu se už budu chystat do Afriky, před sezonou mě pak ještě čeká kemp v Turecku. Mám to rozkouskované, ale jsem moc spokojený. Zatím to vypadá dobře.

Už dříve jste zmínil, že chcete do házení dostat větší lehkost, být flexibilnější. Do tréninku jste zařadil  více gymnastických prvků. Cítíte progres v těchto činnostech?

Je přede mnou ještě hodně práce. Vrchol sezony je až v září, tedy relativně pozdě. Zbývá ještě sedm měsíců. Je zkrátka čas. Mám za sebou spoustu hodin v posilovně, to se z tréninku vypustit nesmí. Více jsem se zaměřil i na práci s nohama zahrnující nespočet odrazů, běhy do kopce i s tahačem. Házení bylo zatím lehce v pozadí. Až nyní hodlám přecházet z objemů do větší kvality.

Po rozchodu s Janem Železným jste začal spolupracovat s Miroslavem Guzdekem. Sedli jste si?

Známe se skoro dvacet let. Nebylo to o tom, že bychom se nějak poznávali. Svědčí nám to oběma. Do party máme ještě fyzioterapeuta Pavla Bryndu z Kladna, který je podobného ražení. Myslím, že jsme skvělá banda. Tréninky odsýpají, je u toho leckdy i spousta legrace.

Tu zažíváte po říjnovém narození druhé dcery asi i s rodinou…

Obě holky jsou velice živé. Mám to trošku na střídačku. Na prvním soustředění jsem je měl s sebou, teď jsem zase sám. Do Afriky ale vyrazíme společně. Mám skvělou manželku. Ona mě velmi podporuje, všechno zvládáme. Musím to zaťukat.

Kdy plánujete první ostrý start?

V polovině května na Diamantové lize v Kataru. Možná si hodím už v rámci pětitýdenního soustředění v Jihoafrické republice. Uvidíme, jestli se tam naskytne závodní možnost. Muselo by to být ale přímo v Potchefstroomu. To jediné by dávalo smysl.

Oproti loňské olympijské sezoně závodů asi přibude…

Každopádně. Vloni se pozornost upínala na olympijské hry a mistrovství Evropy. Letos tam je kromě mistrovství světa v Tokiu pouze finále Diamantové ligy, takže si to mohu rozvrhnout, jak budu chtít. Kromě ‚diamantovek‘ bych určitě chtěl startovat na Zlaté tretře v Ostravě a zvažuji i účast na oblíbeném Odložilově memoriálu, který jsem vloni musel vynechat. Vše je ještě v jednání.

Šampionát v Japonsku bude jasnou prioritou. Určitě je fajn házet o světové medaile na místě, kde se vám tolik daří, že?

Během kariéry jsem tam závodil třikrát. Dvakrát jsem si zlepšil osobní rekord, jednou z toho bylo olympijské stříbro. Krásná destinace, hezké prostředí. Navíc budu obhajovat bronz z Budapešti. Snad mi bude japonské ovzduší přát i nadále.

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Pět zlatých medailí vybojovali atleti ASC Dukla na domácím halovém šampionátu ve vítkovické hale v Ostravě a stali se jasně nejlepším klubem šampionátu. Kromě pěti titulů získali i tři stříbrné a tři bronzové medaile.

Jubilejní desátý titul v hale vybojoval dálkař Radek Juška, na nejvyšší stupeň vystoupili i Nikoleta Jíchová v běhu na 400 metrů, sprinter Tomáš Němejc na dvoustovce a Kimberley Ficenec v běhu na 800 metrů. Poslední nejcennější kov, navíc v nejlepším světovém letošním výkonu zaběhla štafeta v běhu na 4×200 metrů ve složení Ondřej Macík, Vít Müller, Jiří Polák a Tomáš Němejc.

Čtyřstovka pro Jíchovou

Jedním z vrcholů šampionátu byl zcela jistě závod žen na 400 metrů a hlavní roli v ní hrály běžkyně ASC Dukla Nikoleta Jíchová s Terezou Petržilkovou. Po seběhu se na čele usadila Petržilková, ale v cílové rovince měla více sil Jíchová a časem 52,10 získala zlato. „Věřila jsem si na finiš, ale dnes jsem chtěla zvolit jinou taktiku. Rychle začít a vydržet, ale nakonec to bylo zase o finišim což mi sedí. Určitě mám velkou radost, jen jsem svým výkonem potvrdila, že na Czech Indoor Gala to před třemi týdny nebyla náhoda, že na tyhle časy mám. Myslím, že kdybychom nezpomalily v té zatáčce, tak ten čas mohl být i pod 52 sekund. Věřím, že si to nechám na jindy,“ pochvalovala si vítězka. „A před mistrovstvím Evropy je to dobrý příslib,“ řekla Jíchová směrem k evropskému šampionátu v nizozemském Apeldoornu.

Ve skoku dalekém při absenci Petra Meindlschmida si pro svůj již desátý titul skončil Radek Juška. Vedl od prvního pokusu a výkonem 780 cm slavil zlato. „Výkon není přesvědčivý, chyběla tam energie. Po Indoor Gala jsem lehl, týden jsem nic nedělal. Projevila se únava. Doufám, že směrem k mistrovství Evropy to bude jenom dobré,“ řekl stříbrný medailista z HME 2015. „Příprava bude i o odpočinku a dobití baterek,“ dodal Juška.

Němejcův krásný čas

Na trati 200 metrů potvrdili dominantní postavení oba sprinteři Dukly. Ondřej Macík i Tomáš Němejc jasně vyhráli své rozběhy a soupeřům nedali nejmenší šanci ani ve finále, navíc oba dokázali zrychlit. Němejc časem 20,65 zaběhl nejlepší letošní výkon a posunul se tím na druhé místo českých historických tabulek, kterým již deset let vévodí Pavel Maslák, jenž už ukončil závodní činnost. Macík doběhl druhý, časem 20,79 si také vytvořil osobní rekord.

Na dvojnásobné trati překážkář Armádního sportu Vít Müller přišel o bronz doslova až v závěrečných metrech. Na trati 800 metrů vybojoval Jakub Davidík bronz.

Ficenec si vytvořila osobák

Mezi ženami se na této trati Kimberley Ficenec držela na druhém místě za Pavlou Štoudkovou, ale po první čtvrtce šla do čela, dokázala prodloužit krok a zvítězila v letošním nejlepším českém výkonu. Zlepšila si osobní rekord. „Strašně jsem chtěla zaběhnout limit na ME, ale to se mi nepovedlo. Takže zcela spokojená nejsem, ale za osobní rekord jsem spokojená,“ řekla Kimberly Ficenec. Krátce poté nastoupila na patnáctistovce, ale pouze svým soupeřkám závod rozběhla a po kilometru odstoupila.

Velice zajímavý souboj nabídl závod mužů na 1500 metrů, který byl velkým soubojem Jan Friše, který před několika dny vytvořil národní rekord na míli, a Filipa Sasínka. Ten udával tempo, ale Friš mu byl v patách. V posledním kole dokázal Sasínek získal asi pětimetrový náskok, ale Friš závěr závodu skvělým finišem zdramatizoval a nakonec za Sasínkem, který vytvořil nový rekord mistrovství časem 3:39,05, zaostal jen o 24 setin.

V poslední disciplíně kromě nejlepšího letošního světového času vytvořilo kvarteto sprinterů i národní rekord na 4×200 metrů (1:23,71). Ten byl z roku 2019 a z tehdejšího složení v ní dnes figuroval již pouze Macík.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Dvě bronzové medaile vybojovali atleti Dukly Praha na úvod halového domácího šampionátu v ostravské Atletické hale, kde se šampionát konná už posedmé v řadě. Zaloužili se o to sprinter Tomáš Němejc v běhu na 60 metrů, za vítězným Zdeňkem Stromšíkem, který zvítězil výkonem 6,71 sekundy, zaostal o pět setin vteřiny. Na stejně dlouhé trati s překážkami přidal druhé třetí místo Vilém Stráský výkonem 7,88.

Letos slouží šampionát i jako skvělá příprava pro halové MS v atletice, které se konná ve druhé polovině března v čínském Nanjingu. Ještě před tím uvidíme v rámci stejného měsíce i evropský šampionát. 

Poprvé v sezoně závodil v hale Vít Müller. Specialista na čtvrtku překážek skončil v rozběhu na hladkých 400 m třetí časem 47,19, nejlepší v rozběhu na 400 m byla Tereza Petržilková (53,40), Filip Šnejdr na dvojnásobné trati byl časem 1:52,75 druhý. 

Bez problémů prošla do finále na 400 m Nikoleta Jíchová, když zaběhla čas 53,95, stejně jako na osmistovce Kimberley Ficenec (2:13,80). Na 800 m mužů jasně postoupiuli Filip Šnejdr (1:52,75) a Jakub Davidík (1:53,71).

Hlavní část mistrovských závodů se uskuteční v neděli 23. února.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Text: Jaroslav Cícha

Photo /CPA

V roce 2020 byl David Peterka vyhlášen nejlepším starším žákem Plzeňského kraje, v tom roce vybojoval sedm mistrovských medailí. Nyní však již své dráhové schopnosti piluje v Dukle Brno. Dnes mu je přesně 19. Krátce před svými narozeninami již získal nečekaný bronz na mistrovství Evropy v belgickém Zolderu mezi elitními jezdci na kilometru s pevným startem.

Ale vše mohlo být jinak… Na velodromu v pražském Motole měl 11. prosince 2022 hrůzostrašný pád. Ve velké rychlosti narazil do bariéry, přes kterou spadl ze čtyř metrů na beton. Zranění byla velmi vážná. Každému, kdo karambol tehdy viděl, se zatajil dech. Mladý dráhový cyklistka podstoupil náročnou operaci, zlomil si žebra, klíční kost, měl pneumotorax, rozdrcené obratle.

Trenér české juniorské reprezentace i Dukly Brno Zdeněk Nosek pád viděl na vlastní oči. „David přeletěl bariéru, a jak padl asi ze čtyř metrů na beton, tak si rozdrtil obratle. Jeden mu museli udělat nový. Dost jsme se o něj tenkrát báli. Fakt mě to dostalo. Svůj největší závod už tedy asi vyhrál a teď už jenom překvapuje. Má obrovskou vůli a baví ho to,“ popisuje sled událostí.

Talentovaný mladík ukázal, jaký je bojovník. Uzdravil se, začal zase vyhrávat. Dvěma medailemi na juniorském ME v německé Chotěbuzi v loňském roce jen završil svůj obdivuhodný návrat. „Medaile mi udělaly hodně velkou radost. Na team sprint jsme se společně s klukama dlouho připravovali, a tak jsme rádi, že nám to takhle hezky vyšlo. Očekával jsem, že kilometr bych mohl zajet solidně, ale zase jsem v této disciplíně neměl moc porovnání proti soupeřům, takže to byla taková neznámá. Po čtvrtém místě v kvalifikaci jsem ve finálové jízdě byl schopen zlepšit svůj čas o skoro vteřinu a půl, a tak jsem se vyhoupnul na třetí příčku,“ říkal Peterka.

Duhový trikot v týmovém sprintu

A krátce na to na světovém juniorském šampionátu v čínském Luoyangu vybojoval dokonce duhový trikot. Na kilometru sice obsadil desáté místo, ale v týmovém sprintu spolu s Kryštofem Friedlem a Janem Pořízkem získali senzačně zlatou medaili, pro Českou republiku první v historii v této disciplíně.

V kvalifikaci zajeli Češi třetí nejlepší čas 44,767, v semifinále druhý 44,151, když ve své jízdě jasně porazili o téměř vteřinu Itálii a ve finále si nakonec poradili hladce i s Čínou. Souboj o zlato byl hodně vyrovnaný. „Zlomil to třetí úsek. Davidu to kluci dobře rozjeli a předali v dobré rychlosti. Ve finále jsme jeli o necelou desetinu pomaleji, jak v semifinále, ale na Čínu to jasně stačilo,“ konstatoval Zdeněk Nosek.

Přechod mezi elitu

Od podzimu se však již připravuje mezi elitními jezdci pod vedením Petra Klimeše. A na svém prvním šampionátu dospělých zazářil. Ve trojici s Matějem Tammem a Dominikem Topinkou skončili na vynikajícím čtvrtém místě v týmovém sprintu. V kvalifikaci zajeli nejrychlejší čas 43,337 ze všech týmů a vylepšilo tím stávající český rekord. V prvním kole sice Češi porazili Španěly, ale i přes další zlepšení na 43,297 byl jejich čas až pátý nejrychlejší, a to znamenalo boj o bronzovou medaili proti Británii, ovšem prohraný.

O den později se však již radoval z bronzu. „Od rána jsem se necítil úplně dobře. Měl jsem den předtím za sebou tři tým sprinty, přičemž ten poslední jsem jel vlastně za svý. Takže to byla taková docela dobrá příprava na dnešní den. V noci jsem moc nespal, ale kupodivu kvalifikaci jsem zajel výborně a svůj osobní rekord jsem si zlepšil skoro o dvě vteřiny. Ve finále jsem byl schopný udržet podobný čas, sice o půl vteřiny pomalejší, ale soupeři zrychlit nedokázali a porazil jsem čtvrtého o desetinu, a tak jsem si vyjel svoji první seniorskou medaili,“ říkal bezprostředně po zisku medaile David Peterka.

Na medaili nemyslel

Před mistrovství rozhodně tak vysoko nemyslel. „Na ME jsem nejel s tím, že bych měl dát na sto procent nějakou medaili. Nejblíž byla v týmovém sprintu, při kterém jsem bohužel ve finále udělal chybu. Nepovedlo se, s klukama nás to hodně mrzelo. V kilometru jsem si dával naděje na finále, když jsem byl po kvalifikaci třetí, tak jsem si říkal, že je tam nějaká šance. Věděl jsem, že tam jsou hrozně silní lidi, ale nakonec to vyšlo, mám neskutečnou radost.“

Prvním rokem je také ve třiadvacítce. „Rozhodně chci zajíždět co nejlepší výsledky. Můj největší cíl bude v létě mistrovství Evropy do 23 let v Portugalsku. Potom se uvidí, jak na tom budu, jestli pojedu další závody s elitou. Rozhodně je to snový nástup. Těším se na další spolupráci s Dominikem a Matějem v týmovém sprintu i v ostatních disciplínách. Doufáme, že týmový sprint doladíme a budeme bojovat o postupové příčky na olympiádu v Los Angeles.

Na těžký pád pořád myslí. „Ale posunul jsem se někam dál, už se nemůžu furt omezovat tím, co se stalo. Měl jsem v říjnu operaci, kdy mi vyndávali šrouby ze zad. Návrat na kolo nebyl úplně lehký. Říkal jsem si, že budu rád, jestli v létě pojedou na Evropu do třiadvaceti let. Už to, že jsem na ME jel v dobré formě, byl velký úspěch. Strach ale nemám, naštěstí jsem asi v těchto záležitostech odolný,“ těší ho.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Martin Straka

Šestnáct atletů Armádního sportovního centra Dukla zasáhne o víkendu do bojů o halové tituly na republikovém šampionátu v Ostravě. Pro některé z nich půjde rovněž o poslední možnost se kvalifikovat na blížící se mistrovství Evropy v nizozemském Apeldoornu (6. – 9. března).

K nejatraktivnějším disciplínám z pohledu Dukly by měla patřit čtyřstovka žen. Povoláním překážkářka Nikoleta Jíchová má na ostravskou halu velmi příjemné vzpomínky. Na nedávném zlatém mítinku Czech Indoor Gala tu porazila kompletní čtvrtkařskou českou elitu v čele s Ladou Vondrovou, Terezou Petržilkovou či mladičkou Lurdes Glorií Manuel. Ke všemu dlouhovlasá blondýna splnila ostrý limit pro HME časem 52,07.

Od té doby ale nezávodila, zatímco její soupeřky ano. Vondrová se v neděli v polské Toruni přiblížila svému kariérnímu maximu (51,47), devatenáctiletá Manuel tam byla ještě rychlejší (51,15). Obě však dávají v Ostravě přednost dvoustovce, takže Jíchovou čeká především boj s oddílovou kolegyní Petržilkovou.

Kvalitní obsazení bude mít patnáctistovka mužů. Jan Friš se nijak netajil prohlášením, že všem půjde hlavně o kvalitní čas. On sám vlastní zatím jen jediný halový titul na této trati, když dominoval v roce 2020. Tentokrát jej zdobí vskutku parádní forma. V Ostravě 4. února překonal český rekord na jednu míli a posunul si osobák i na tříkilometrové trati v Métách. V cestě za zlatem by mu měl stát především Filip Sasínek, jeho parťák ze skupiny Hakima Saleha.

Na dvoustovce se diváci mohou těšit na pikantní sprinterský souboj reprezentantů Ondřeje Macíka s Tomášem Němejcem. Stejně tak v dálce mezi jedenatřicetiletým Radkem Juškou a devatenáctiletým Petrem Meindlschmidem.

Poprvé v sezoně by se měl na ovále představit mezi čtvrtkaři specialisty překážkář Vít Müller. Dobrým testem může byt stejná trať  i pro nadějného vícebojaře Tomase Järvinena.

V Ostravě se v sobotu začne závodit ve 13.00, v neděli už hodinu před polednem.

Účast atletů ASC Dukla na halovém MČR: Ondřej Macík (60 m, 200 m), Tomáš Němejc (60 m, 200 m), Ondřej Kopecký (60 m př., dálka), Vilém Stráský (60 m př., dálka), Radek Juška (dálka), Petr Meindlschmid (dálka), Adam Havlíček (60 m př., tyč), Tomas Järvinen (400 m), Vít Müller (400 m), Jakub Davidík (800 m), Filip Šnejdr (800 m), Jan Friš (1500 m), Nikoleta Jíchová (400 m), Tereza Petržilková (400 m), Kimberley Ficenec (800 m, 1500 m), Nicole Krutilová (tyč)

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Už to nebude tak dlouho trvat, a stane se maminkou. Reprezentační skeetařka Martina Kučerová v květnu očekává narození holčičky. ,,S manželem jsme si to moc přáli. Teď se to i krásně hodilo. Nový olympijský cyklus teprve začne, čas na návrat bude tedy dostatečný,“ nastínila své představy ohledně možného pokračování střelecké kariéry devětadvacetiletá členka Dukly Hradec Králové.

V letošní sezoně půjde opravdu pouze jen o tituly na evropské a světové scéně. Kvalifikační místa pro olympijské hry v Los Angeles 2028 se ještě neudělují. ,,Plány jsou jedna věc, realita druhá. Na roli maminky se moc těším, chci si ji užívat. Střelba mě ale pořád ohromně baví, tak snad zvládnu obojí,“ usmívá se.

V rodině má absolutní podporu. Manžel Jakub ji dokonce z legrace popichuje, že by mohla stihnout už říjnové mistrovství světa v Řecku. Ona je opatrnější. Nicméně důvod, aby znovu kosila asfaltové terče, má patřičný. Právě na konci loňské sezony se jí začalo enormně dařit, v kvalifikační části vytvořila na republikovém šampionátu v Plzni dokonce český rekord, když trefila 124 terčů ze 125 (!). Jednalo se o výkon, který málokdy svedou i muži.

Kučerová na mezinárodní scéně zatím získala jen týmové medaile. Vlastní bronz z Evropských her a stříbra z ME ze závodu smíšených dvojic a v soutěži TRIO. Ráda by jednou dosáhla i individuálního úspěchu. ,,Myslím, že jsem hodně zapracovala na technice. V naší disciplíně to není otázka jednoho roku, člověk zraje časem. Vše má svůj vývoj, začalo to fungovat. Doufám, že mi to půjde i po návratu a budu střílet podobně vysoká čísla. Velká medaile je mým snem,“ potvrzuje.

I proto se přes těhotenský stav udržuje v relativní kondici. Navštěvuje hlavně posilovnu. ,,Není to už v žádné velké intenzitě. Cvičím v omezeném režimu, střílení jsem přerušila. Blíží se to, bříško roste. Mimčo je teď nejdůležitější,“ ubezpečuje Kučerová.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Zranění dráhového cyklisty Dominika Topinky, které si přivodil v závěrečný den evropského šampionátu v Heusden-Zolderu v Belgii je vážnější, než se zpočátku zdálo. Po vyšetření v nemocnici se ukázalo, že má frakturu krčního obratle. Zranění si přivodil při pádu v keirinu.

„Mám prasklý krční obratel, ale jinak jsem v pohodě a můžu se hýbat,“ napsal závodník Dukly Brno k fotografii z nemocničního lůžka. Topinka bojoval v keirinu o postup do další fáze v opravné jízdě. Z postupové pozice ale skončil na zemi, kam ho poslali dva pod ním bojující soupeři. „Byla to jediná kaňka na celém našem vystoupení na šampionátu. Věřím, že Dominik bude brzy v pořádku,“ řekl v neděli reprezentační trenér Petr Klimeš.

Dnes přidal další informace. „Ráno jej naložila sanitka a odvezla jej do Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Pád to byl hodně škaredý, ale Dominik je tvrďák a vypadal, že je v pořádku. Několik rentgenů odhalilo zranění obratle c7. V první chvíli jsme měli obavy o jeho hlavu, protože helma byla totálně rozštípaná. To je ale v pořádku, problém je někde jinde.“

Nejlepším výsledkem na šampionátu je pro Topinku čtvrté místo z úvodního týmového sprintu, v němž spolu s Matějem Tammem a Davidem Peterkou dvakrát vylepšili český rekord a nakonec prohráli až souboj o bronz s Brity.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOPTO: Martin Straka

Ani jedno umístění v elitní desítce nevybojovali v neděli čeští dráhaři na cyklistickém evropském šampionátu v belgickém Zolderu. Na programu byly závody žen a mužů v keirinu a madisonu a jezdci ASC Dukla skončili v úvodu druhé desítky. Na šampionátu získala česká výprava zásluhou osmnáctiletého Davida Peterky jednu medaili, když třetí skončil v závodu na 1 km s pevným startem.

Sára Kateřina Peterková ani Veronika Jaborníková v prvním kole keirinu neuspěly. Zatímco Peterková neprošla dále ani z opravné jízdy, tak Jabornková svou jízdu vyhrála a postoupila do semifinále. V něm ale dojela až šestá a to samé zopakovala v malém finále, takže v konečném hodnocení jí patří dvanácté místo.

Ve stejné disciplíně mužů Dominik Topinka i Matěj Tamme v prvním kole neuspěli. V opravě Tamme svou jízdu vyhrál, Topinka neuspěl ani napodruhé. Ve své jízdě skončil z postupové pozice na zemi, kam ho poslali dva pod ním bojující soupeři. „Byla to jediná kaňka na celém našem vystoupení na šampionátu. Věřím, že Dominik bude brzy v pořádku,“ řekl reprezentační trenér Petr Klimeš. Tamme v semifinále dojel pátý a čekalo jej malé finále. V něm dojel rovněž pátý, celkově byl tedy klasifikován jako jedenáctý.

V závěrečné disciplíně madisonu se české dvojici Gabriela Bártová a Barbora Němcová nedařilo. Na nejlepší nabraly dva okruhy ztráty, ani jednou v bodovaných spurtech na body nedosáhly a skončily jedenácté. Obdobně si mezi muži vedla dvojice Matyáš Koblížek a Adam Křenek. Se ztrátou okruhu a bez získaného bodu jim patří dvanácté místo.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Martin Straka

Lyžařka Kateřina Janatová z Armádního sportovního centra obsadila ve Falunu deváté místo v běžeckém závodě na 20 kilometrů volně s hromadným startem. Sedmadvacetiletá reprezentantka tak potvrdila současnou příslušnost k elitě, v Top Ten skončila v popáté v sezoně a i v průběžném pořadí seriálu jí patří devátá pozice. Závod vyhrála vedoucí žena SP Jessie Digginsová z USA.

Janatová se téměř do poloviny trati držela ve vedoucí skupině, než se ostatním vzdálila pětice závodnic. V závěrečných metrech se zhruba s třičtvrtěminutovým odstupem za medailistkami soupeřilo o šesté až dvanácté místo a česká běžkyně vybojovala ve fotofiniši s Francouzkou Florou Dolciovou devátou pozici. Janatová navázala na životní čtvrté místo z předchozího SP v Cogne, kde těsně pod stupni vítězů skončila v závodě na 10 km volnou technikou.

TEX T: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Dvě osmá místa vybojovali cyklisté Dukly Praha ve čtvrtém dnu evropského dráhového šampionátu v belgickém Zolderu. Nejprve se o to zasloužil Adam Křenek v omniu, v závěrečné disciplíně dne Jarmila Machačová v bodovacím závodu, v němž obhajovala loňský bronz.

Křenek začal omnium výborně, ve scratchi projel cílem čtvrtý, což znamenalo zisk 34 bodů. Již předtím ovládl druhou kvalifikační skupinu, když spolu s Rumunem Daniele Cristou získali kolo náskoku. Jen o dvě místa níže skončil v tempo race a jedenáctý byl ve vylučovacím závodu. Do závěrečné bodovačky vstupoval na páté pozici. V poslední disciplíně sice byl jedním z jezdců, kteří dokázali získat kolo náskoku, ale další body ve spurtech nepřidal. Celkově to stačilo na velice slušné osmé místo.

„Jsem spokojen, mířil jsem na Top  10 a to vyšlo. Spokojen jsem i s vývojem závodu, i s tím, jak jsem jezdil. Před bodovačkou jsem byl pátý, ale bylo to hodně vyrovnané, dvanáct lidí bylo ve hře. Zítra mě ještě čeká madison a věřím, že se dám do kupy a budu připraven na závod v plné síle,“ řekl Adam Křenek.

Machačová tradičně vsadila na to, že získá nějaký ten okruh k dobru. To se jí skutečně podařilo ve druhé polovině závodu, ale to se předtím již podařilo pětici závodnic, které dokonce získaly dva okruhy náskoku. Machačová další body v bodovaných spurtech nepřidala a obsadilo 8. místo.

„Nebyl to úplně její nejlepší den z pohledu fyzického výkonu, ale nezklamala, odjela svůj standard. Rozhodně se nejdná o neúspěch, opět ukázala, že do špičky stále patří,“ zhodnotil její výkon reprezentační trenér Milan Kadlec.

Anna Jaborníková v závodu na 1 km s pevným startem v kvalifikaci zajela čtrnáctý čas, což postup mezi finálovou osmičku nestačilo.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Lukáš Thun

Nad očekávání si vedl v závodě Světového poháru v Cortině d’Ampezzo snowboardcrossař Radek Houser. V konkurenci jedenatřiceti soupeřů prošel až do velkého finále, kde obsadil 4. místo a dosáhl tak svého druhého nejlepšího výsledku v elitním seriálu v kariéře.

Za umělého osvětlení člen liberecké Dukly v osmifinálové a čtvrtfinálové jízdě vždy postoupil ze druhé pozice, semifinále pak dokonce vyhrál!

V souboji o pódium jej čekali Francouz Aidan Chollet, Američan Cody Winters a Kurt Hoshino z Německa. Osmadvacetiletý Houser, jenž prošel do hlavního závodu z kvalifikace až z 31. místa (!), nakonec skončil čtvrtý. I tak se jednalo o skvělý úspěch!

Po velmi dobrém startu Houser bohužel nevjel na plné obrátky do druhé zatáčky a soupeři jej předstihli. ,,Je to trochu problém. Z ostrých klopenek na frontside, a ještě v tomto gardu, má Ráďa bohužel respekt. To se nevyplácí. Před dvěma roky si v nich ve Francii zlomil nohu, takže to plně chápu. Musíme na tom zapracovat, aby si začal ještě více věřit. Jinak podal skvělý výkon, strašně nás to tady bavilo, je to bomba,“ poznamenal s uznáním trenér Marek Jelínek.

Výsledky: 1. Chollet (Fr.), 2. Hoshino (Něm.), 3. Winters (USA), 4. Houser, …24. Choura, v kvalifikaci 50. Turinský (všichni ČR). Průběžné pořadí SP (po 4 z 10 závodů): 1. Grondin (Kan.) 295, 2. Chollet 170, 3. Dusek (Rak.) 152, …15. Houser 80, 32. Choura 27.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: bobwithcamera

Po čtvrteční bronzové medaili Davida Peterky dnes jezdci Dukly na evropském dráhovém šampionátu v belgickém Zolderu na podobný úspěch nenavázali. Ale ve velmi dobrém světle se předvedli sprinteři z Brna. Matěj Tamme došel až do čtvrtfinále, Dominik Topinka vypadl v osmifinále.

V kvalifikaci zajel Tamme osmý nejrychlejší čas, Topinka desátý. V prvním kole Tamme porazil Ukrajince Bohdana Danylčuku, Topinka pak Španěla Estebana Sanchzeze, ale v osmifinále nestačil na Sebastiana Vigiera z Francie. Tamme přešel dále přes Litevce Vasilijuse Lendela, ale ve čtvrtfinále se proti němu postavil nejrychlejší jezdec z kvalifikace Michail Jakovlev z Izraele a českého sprintera porazil 2:0 na jízdy.

„Odjížděli jsem do Zolderu s vědomím, že každé umístění v elitní desítce bude velmi cenné. A ze sprintu máme osmou a devátou příčku, přičemž oba kluci si vytvořili osobní rekord. Jsem nadmíru spokojený,“ chválil výkony sprinterů reprezentační trenér Petr Klimeš.

Úspěšný olympionik z madisonu Jan Voneš startoval ve scratchi, ale příliš se mu nedařilo. Obsadil až 12. místo. Petra Ševčíková začala omnium velice špatně. V úvodní disciplíně scratchi skončila poslední dvacátá, v tempo race byla šestnáctá. Ve vylučovacím závodu byla osmá a nepolepšila si ani v závěrečné bodovačce. Celkově z toho byla 17. příčka.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Martin Straka

Tohle se vskutku nečekalo. Při další zastávce Světového poháru ve švédském Falunu se z českých běžců na lyžích zaskvěl ve sprintu klasickou technikou ten nejmladší. Teprve dvacetiletý Jiří Tuž se dokázal probít v konkurenci největších es až do finále (!), v němž skončil pátý.

Závodník liberecké Dukly tak dosáhl na životní úspěch. Fantasticky si vedl už v kvalifikaci, v níž obsadil čtvrtou příčku. Sebevědomí si přenesl i do vyřazovacích bojů. Čtvrtfinále vyhrál stylem start – cíl. V semifinále zvolil podobnou taktiku, od začátku vyrazil dopředu a vysokým tempem skupinku roztrhal. Stačil mu pouze norský favorit Even Northug a Tuž si ve finiši na druhém místě dojel pro pohodový postup.

V boji o medaile to měl už těžké. Vyrovnat se musel nejen s přítomností čtveřice Norů (Klaebo, Northug, Valnes, Vike) a Francouze Chappaze, ale i s notně ubývající energií. V kontaktu se držel jen krátce, poté už nestačil. Cílem projel jako šestý, ale po dodatečné diskvalifikaci Evena Northuga z důvodu blokování soupeřů se o jednu pozici posunul. Páté místo je pro Tuže obrovským povzbuzením před blížícím se mistrovstvím světa v norském Trondheimu.

,,Sešlo se to super. Měl jsem perfektní lyže, jely nahoru i dolů. Cítil jsem se výborně až na finále, v němž to hoši rozjeli trošku zostra. Já byl naopak tuhý už od začátku. Ale nějak jsem to dobojoval,“ konstatoval po závodě ke skvělému výsledku Tuž.

Z vítězství se radoval suverén sezony Johannes Hösflot Klaebo.

Mezi ženami postoupilo z kvalifikace trio českých reprezentantek. Barbora Antošová, Tereza Beranová ani Kateřina Janatová však ve čtvrtfinále neuspěly.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Tomáš Kozáček

Druhý den evropského dráhového šampionátu v belgickém Zolderu přinesl české výpravě první medaili. Sprinter Dukly Brno, teprve osmnáctiletý Davida Peterka, získal bronz v závodu na 1 km s pevným startem. Předčili jej pouze Němec Maximilian Dornbach a zlatý Matteo Bianchi z Itálie, který se jediný dostal pod minutu. Skvěle si vedl i Matyáš Koblížek, který v bodovacím závodu skončil pátý.

Před rokem ještě junior Peterka, mistr světa z týmového sprintu a bronzový v této disciplíně, již v kvalifikaci zajel třetí nejlepší čas 1:00,403, Matěj Hytych postoupil mezi finálovou osmičku sedmým časem. Oba byli ve druhé jízdě pomalejší. Hytych skončil osmý, ale Peterkův čas 1:01,018 stačil na zisk senzačního bronzu.

„Od rána jsem se necítil úplně dobře. Včera jsem jel za sebou tři tým sprinty, přičemž ten poslední jsem jel vlastně za svý. Takže to byla taková docela dobrá příprava na dnešní den. V noci jsem moc nespal, ale kupodivu kvalifikaci jsem zajel výborně a svůj osobní rekord jsem si zlepšil skoro o dvě vteřiny. Ve finále jsem byl schopný udržet podobný čas, sice o půl vteřiny pomalejší, ale soupeři zrychlit nedokázali a porazil jsem čtvrtého o desetinu, a tak jsem si vyjel svoji první seniorskou medaili,“ říkal bezprostředně po zisku medaile David Peterka.

„Nečekaná medaile je vždy nejlepší. David i po tom co prožil včera, tak zajel naprosto skvěle kvalifikaci. Před finále se natahoval program, proto se jely o trochu horší časy. Ale David to ustál v hlavně, věděl, jak tomu přistoupit a je z toho v 19 letech medaile. Pochvalu zaslouží i Matěj Hytych, po dlouhé pauze pro zranění jel finále, což je také super. A Veronika (Jaborníková) na sobě obrovsky zapracovala co se týká taktiky a přístupu k závodům a semifinále ji uniklo velice těsně,“ zhodnotil trenér sprinterské skupiny Petr Klimeš.

Koblížkova povedená bodovačka

Matyáš Koblížek z Dukly Praha sice v bodovaných spurtech nasbíral jen šest bodů, ale čtyřikrát získal po dvaceti bodech za zisk okruhu, a to jej vyneslo na skvělé páté místo. Z titulu se radoval portugalský jezdec Iuri Leitao. Barbora Němcová ve vylučovacím závodu skončila dvanáctá.

Veronika Jaborníková v kvalifikaci sprinterek zajela šestý nejrychlejší čas 10,734 a překonala tím svůj vlastní český rekord ze srpna 2022, který měl hodnotu 10,994, mladší sestra Anna postoupila šestnáctým časem. Anna v prvním kole zdolala Litevkou Laurynou Valiukevičiteovou, v osmifinále na ni však čekala nejrychlejší závodnice kvalifikace Lauren Bellová z Británie a ta byla nad její síly. Veronika si lehce poradila s Ukrajinkou Olexandrou Lohviňukovou. Ve čtvrtfinále se česká závodnice utkala s Britkou Rhian Edmundsovou. První jízdu prohrála, ale ve druhé srovnala stav na 1:1. Rozhodovalo se tedy až ve třetí jízdě a v té zaostala česká závodnice za Britkou o po pouhých 19 tisícin vteřiny.

TEXT: ACS Dukla/jc

FOTO: Martin Straka

Na úvod letošní golfové série Ladies European Tour se české profesionálce Kláře Davidson Spilkové z Armádního sportovního centra podařilo na turnaji Lalla Meryem Cup na hřišti Royal Golf Dar Es Salam v Maroku projít cutem a po stoupajícím výkonu skončila v TOP 25 na dělené 24. pozici.

Davidson Spilková prožívala návrat po zdravotní pauze, a i přes počáteční nervozitu vykročila do sezony LET 2025 úspěšně. K solidnímu výsledku se propracovávala postupným zlepšováním kolo od kola. Na konci prvního dne turnaje figurovala se dvěma ranami nad par na 65. pozici, v kole druhém už častějším skórováním dostala denní výsledek pod par a z 37. pozice zapsala první cut sezony. Ve finálovém kole dál skóre vylepšila pěti birdie proti dvěma bogey a s celkovým výsledkem -2 se dělila o 24. místo.

Do žebříčku si dvojnásobná olympionička zapíše tolik potřebné první body, které se jí budou započítávat ještě do sezony 2024, kde stále na základě udělené zdravotní výjimky bojuje o letošní hrací kartu.

„Ze své hry mám velmi dobrý pocit, solidní. Bylo znát, že se každou ranou dostávám víc a víc do pohody. Je to takový nekončící proces, zvláště po delší pauze, a tak jsem za dobrý výsledek vděčná. Fyzicky jsem se cítila výborně a po mentální stránce to bylo i po počáteční lehké nervozitě každým dnem lepší a lepší. Sebevědomí je zpět. Ano, ta pětiměsíční pauza od profesionálního golfu byla zpočátku trochu znát. Najednou jsem zase byla pod herním tlakem a potřebovala si s ním poradit, ale povedlo se mi to. Mám z toho velkou radost,“ řekla spokojená Davidson Spilková.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Jako výborný závodník koně miloval, vyrůstal mezi nimi. Teď se do historie armádního moderního pětiboje zapíše jako vedoucí trenér, pod nímž odstartuje nový olympijský cyklus bez tradiční disciplíny. Od ledna Ondřej Polívka převzal v Dukle žezlo po Liboru Capalinim.

,,Rád bych náš oddíl udržoval ve výborném stavu, v němž mi ho Libor předával. Laťka je nastavena vysoko, i vzhledem k dosaženým výsledkům,“ poznamenal šestatřicetiletý Polívka, bývalý úspěšný reprezentant a mistr Evropy z roku 2009.

Éra jezdectví definitivně skončila, nahrazena je sprintovým závodem s překážkami. Jak si v oddíle zvykáte na tuto novinku?

Nechceme zůstat pozadu, se světem je potřeba držet krok a proto je nutné vytvořit i vhodné podmínky k pořádnému tréninku této nové disciplíny. Závodníci potřebují absolvovat přípravu v co nejlepší kvalitě.

Koně byli tradiční součástí moderního pětiboje. Budou vám osobně velmi chybět?

Líto mi to je hodně, měl jsem je v oblibě. Od počátku byly součástí mé kariéry. Šlo o krásné specifikum pětiboje. Těžko se mi to přijímalo. Bohužel se tak rozhodlo a nám nezbývá než tuto skutečnost akceptovat.

Přechod bude obtížný zejména pro střední a starší generaci, souhlasíte?

Určitě to nepůjde každému. Řada pětibojařů zjistí, že jsou tam zakomponované velmi náročné prvky týkající se dynamiky a silové vybavenosti. Osobně bych si nedokázal představit, kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že bych začal s novou disciplínou. A ještě s takto náročnou.

Jak to vypadá se samotnými překážkami? Vyroste na Julisce potřebná dráha?

Překážky doplňujeme postupně. Některé, co jsme měli, byly kongresem vyškrtnuty, takže je musíme nahradit, což nějakou chvíli vždycky trvá. V jejich zajištění nám pomáhá i svaz. Teď v zimě je všechno samozřejmě obtížnější. Některé překážky jsme přemístili do haly, některé máme v šermírně, takže trénink probíhá v rámci možností.

Do jaké míry se změní proces samotné přípravy?

Jsou tu dva aspekty. Jezdectví bralo kvůli dojíždění do Poděbrad hodně času, třeba i půl dne. To nyní odpadlo. Teď tu je ale něco úplně nového. Trenéři teprve objevují a bádají, jak své svěřence co nejlépe připravit. Musí se problematice nové disciplíny věnovat mnohem víc. Nikdo s tím nemá příliš velké zkušenosti.

V juniorské kategorii vloni už ale závody bez koní probíhaly…

Mladší kategorie, tedy U19 a U17, zvládaly novinku velmi dobře. Důkazem budiž medaile z mistrovství Evropy i světa. Ale pořád to není úplně ustálené. Překážky se mění úměrně s věkem. Jsou mnohem náročnější.

Samotná dráha je tedy měnitelná nebo má dané jasné parametry?

Pořadí překážek je v zásadě stejné, pouze na dvou pozicích se mohou měnit. Jde vždy o volbu  organizátora. Délka trati je kolem 80 až 90 metrů.

Jak se s nástrahami vypořádává duklácká elita?

Všichni se vyjádřili, že to zkusí, pečlivě na tom pracují. Je tam spousta věcí k ladění. Ale dělají pokroky, vždyť se nové disciplíně věnují opravdu krátce. První závody přijdou v březnu. Tam teprve poznáme, jak si vedeme.

Ovlivní nová disciplína celkový kontext moderního pětiboje?

Pokud překážkovou dráhu někdo nepřejde, v zásadě se může loučit s dobrým výsledkem. Je to podobné jako u dalších čtyř. V nich rovněž nesmíte vyloženě selhat.

Půjde o rozkoukávací sezonu?

Vždycky to tak bývávalo. V každém novém cyklu přichází závodnická obměna. Soustředíme se na vrcholy typu mistrovství světa a Evropy. Body pro olympiádu se ještě nesbírají. Pro závodníky bude důležité především získat zkušenosti.

Dlouholetý reprezentant Jan Kuf přesedlal výhradně k šermu. Jak si vede?

Uvidí se. Má za sebou dva závody. Musí si zvykat na jiné prostředí, kvalitnější soupeře. Bude jen na něm, jak se s tím popere. Hodně mu fandím. Časem ho tu chceme mít jako trenérskou posilu právě pro šerm. Čím víc zkušeností získá, tím lépe i pro nás.

Závěrem k vaší osobě. Už jste přivykl na roli vedoucího staršího trenéra?

Změna je to výrazná. Hrozně rád jsem trénoval a závodil. To pro mě skončilo. Ukončit kariéru nebylo ale zase tak těžké, jelikož jsem se v poslední době potýkal s různými zdravotními problémy. Extra dobré výsledky už nebyly nadosah. Dostal jsem tuhle nabídku. Práce mě baví, je pestrá. Jsem rád, že mohu být v kontaktu s lidmi, s nimiž jsem toho tolik prožil. A hlavně se nejedná jen o čistou úředničinu. Moc mě to zatím baví.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Hned v úvodní den se podařilo českým dráhařům zajet skvělé výsledky na evropském šampionátu v belgickém Zolderu. Trio sprinterů Dukly Brno Matěj Tamme, Dominik Topinka a David Peterka skončilo v týmovém sprintu na vynikajícím čtvrtém místě, Petra Ševčíková z Dukly Praha obsadila ve scratchi šestou pozici.

V kvalifikaci zajelo české trio nejrychlejší čas 43,337 a vylepšilo tím stávající český rekord 43,498. V prvním kole sice Češi porazili Španěly, ale i přes další zlepšení na 43,297, byl jejich čas až pátý nejrychlejší, a to znamenalo boj o bronzovou medaili proti Británii. V něm se neudržel v závěsu za svými spolujezdci Peterka a Češi skončili čtvrtí.

„Podle času v kvalifikaci to vypadalo skvěle, ale věděli jsme, že soupeři vymění nějakého jezdce a zrychlí. Přesto jsme postoupili do boje o bronz a dva rekordy, to je prostě super. Bohužel počítali jsme, že nasadíme Martina Čechmana, ale tomu to tady zatím nechutná. Mladý Peterka, loni ještě junior, se při svém mládí popral výborně, ale třetí jízda v rychlém sledu byla již trochu nad jeho síly. Víme, že umíme jezdit rychle a je to náš nejlepší výsledek. Klukům za to moc děkuji,“ zhodnotil vystoupení trenér sprinterů Petr Klimeš.

Ve scratchi žen se dlouho moc nedělo. Až dvanáct kol před koncem vyrazila do úniku Francouzska Melanie Dupinová, ale ostatní ji čtyři kola před cílem dostihly. Hodně vepředu ve špičce se držela Petra Ševčíková, ale soupeřky ji sevřely a nakonec z toho bylo šesté místo.

Milan Kadlec ve vylučovacím závodě odsadil 13. příčku, trio žen v týmovém sprintu Veronika Jaborníková, Anna Jaborníková, Sára Kateřina Peterková zajelo v kvalifikaci šestý čas, v prvním kole ale nestačilo na Britky a skončilo šesté.

TEXT: ASD Dukla/jc

FOTO: Martin Straka

Z domácí vytrvalecké elity mu teď stačí málokdo. Jan Friš se stará o vskutku hodnotné zápisy do českých tabulek. Před týdnem vylepšil v Ostravě na Czech Indoor Gala rekord v běhu na jednu míli (3:56,29), v sobotu si v Métách vytvořil osobák na trati 3000 metrů (7:53,29).

Tímto výkonem se zařadil na šestou příčku národních historických tabulek, k překonání letitého rekordu Lubomíra Tesáčka z roku 1981 mu scházelo necelých pět vteřin. ,,Nevím, jestli se jedná o životní, ale formu mám určitě velkou,“ potvrzuje s úsměvem člen duklácké skupiny Hakima Saleha. ,,Přešel jsem k němu před rokem. Chvilku vždycky trvá, než si všechno sedne a člověk si zvykne. Hlavně na změnu tréninkového systému. Teď se to začíná vyplácet. Vzájemné, ale hlavně zdravé soupeření, pomáhá nám všem,“ ujišťuje devětadvacetiletý běžecký univerzál.

Tahle nálepka sedí dokonale. Friš to parádně umí i na silnici. V lednu zaběhl ve Valencii desítku za 28:43 a kvalifikoval se na dubnové mistrovství Evropy v Bruselu. Touhy má samozřejmě i v hale. Tesáčkův zápis se pokusí překonat. ,,Ve Francii mi to tak dobře neběželo. Možná na mě padla nějaká únava z náročnějšího programu a cestování. Dlouho jsem na druhém místě běžel sám, což snaze o ještě lepší čas neprospívalo. Osobní rekord považuji za dobrý, ten národní ale nosím v hlavě. Věřím, že je v mých silách jej atakovat. Kdyby to klaplo, bylo by to super,“ zasnil se.

Na republikovém šampionátu v Ostravě (22. – 23. února) se tak ještě nestane. Friš totiž plánuje start na patnáctistovce. ,,Budeme cílit na co nejlepší čas kvůli rankingu a možné účasti na halovém mistrovství Evropy v Apeldoornu. Šance tam startovat pořád je. Na trojku by mělo dojít o něco později,“ vysvětluje důvody.

Z dlouhodobého hlediska láká atleta ASC Dukla specializace na pětikilometrovou trať. Předurčuje jej k tomu i ideální věk. ,,Pětka byla vždycky doplňková, teď ji chci mít jako hlavní disciplínu. Dát tomu pořádný ‚focus‘. I proto, že u nás nikdo neběhá žádné extra dobré časy.“

Český rekord má hodnotu 13 minut 24 vteřin a 99 setin. A je také pěkně vousatý. Drží ho Jiří Sýkora z olympijských her v Moskvě 1980. Co na to Friš s časem 14:06,90 z loňského června? ,,Rád bych se přiblížil, motivuje mě to. Je to další z velkých výzev,“ přikyvuje.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Naplnil roli favorita. Reprezentant Vilém Stráský podle předpokladů opanoval víkendový víceboj ve Stromovce a po dvou stříbrech slaví svůj premiérový titul v hale. V sedmi disciplínách nasbíral člen Armádního sportovního centra Dukla 5996 bodů. Blýskl se zejména v běhu na 60 metrů překážek, v němž si vytvořil nový osobní rekord (7,91).

Jeho největší soupeř a oddílový kolega Ondřej Kopecký závod nedokončil. Nezvládl dálku, když nezaznamenal ani jeden platný pokus.

TEXT: pk

FOTO: CPA

Čekání na medaili z lyžařského mistrovství světa je u konce. Ester Ledecká získala na šampionátu v Saalbachu bronz ve sjezdu. Na vítěznou Američanku Breezy Johnsonovou ztratila 21 setin, na druhou Rakušanku Mirjam Puchnerovou pouhých šest.

Po sedmém místě ve čtvrtečním super-G se trojnásobná olympijská vítězka necítila v pohodě. Nepříjemnou virózu ale překonala. Dobrým signálem byl už páteční trénink, který hvězda Dukly vyhrála. ,,Zlepšila jsem pasáže, které jsem chtěla. Pořád tam jsou nějaké vlny. Je důležité být aktivní, jet co nejvíce zabalená a čistě,“ měla jasno před sobotním startem.

Do závodu vstupovala jako jedna z favoritek a na trati tuto roli potvrzovala. Na svah vyrazila jako pátá v pořadí. Na Johnsonovou měla ve vrchní pasáži po mezičase ve třetím sektoru dokonce půlvteřinový náskok. Ten se ale postupně snižoval. V závěru bohužel přišla drobná chybička na hraně, což v cíli znamenalo druhý nejlepší čas. Před Ledeckou se ale v dalším průběhu dostala už jen domácí sjezdařka Mirjam Puchnerová.

,,Bylo to strašné nervy. Dole už člověk nemůže nic dělat, jen čekat, jak to dopadne,“ říkala Ledecká v rozhovoru pro Českou televizi.  Za nízké startovní číslo byla přesto ráda. ,,Všechno líp odsýpá a funguje. Na startu nemusím dlouho čekat, jsem pořád v tempu. Na snowboarďačku jsem to sjela dobře,“ poznamenala s úsměvem.

Devětadvacetiletá Ledecká se stala teprve druhou českou medailistkou z MS v alpských disciplínách, před ní to dokázala jen Šárka Strachová ve slalomu. Prolomila tak prokletí čtvrtých míst ze super-G a sjezdu z před čtyř let v Cortině d’Ampezzo. Na předešlém šampionátu v Courchevelu a Méribelu v roce 2023 kvůli zlomenině klíční kosti nestartovala.

TEXT: Pavel Král

FOTO: STR Team