Na Světový pohár moderních pětibojařů do Bulharska míří 10 českých reprezentantů

Pět žen a stejný počet mužů, takové je složení českého týmu moderních pětibojařů pro třetí díl Světového poháru, který od 7. do 11. května hostí bulharský Pazardžik. Ve výpravě nechybí finalistka posledního SP Lucie Hlaváčková ani Matěj Lukeš, jenž startoval i na předchozích podnicích v Káhiře i v Budapešti.

Do třetice všeho dobrého. S tímhle heslem do Bulharska míří Matěj Lukeš. V Egyptě i Maďarsku do finále neprošel – a tohle malé prokletí chce v Pazardžiku zlomit. „Snad to vyjde. A taky bych se konečně rád skamarádil se žlutými vlajkami,“ usmívá se Lukeš.

Naráží na poslední závody v Budapešti, kde smolně vypadl už v semifinále. Chyběly mu body z nové překážkové disciplíny, kde se při doskoku opřel o postranní konstrukci, nerespektoval žlutou vlajku nařizující opakování překážky a rozhodčí ho eliminovali. „Bylo to zklamání, ale už to přebolelo. Vím, že na to mám, vědí to i soupeři,“ říká Lukeš.

Zvykání si na novou překážkovou disciplínu OCR je momentálně téma číslo jedna nejen pro něj, ale i pro další české reprezentanty. „Když někoho potkám, hned mu řeknu, ať mi ukáže ruce, abych zjistil, jak trénoval překážky. Někdo má na rukách vyloženě mozoly. A já? Ani nemůžu pohladit přítelkyni, protože bych ji drsnou dlaní poškrábal,“ s nadsázkou líčí Lukeš.

Jako jediný z českých reprezentantů se zúčastnil obou předchozích podniků Světového poháru – a nelituje. „Dost věcí se v našem sportu změnilo, takže se každá zkušenost hodí. Zkrátily se pauzy mezi disciplínami, závody jsou rychlejší. Do toho přišly další novinky, kromě překážek jde třeba o minutový šerm. Pro fanoušky je to větší zábava i show, což se ukázalo naposledy v Budapešti,“ podotýká Lukeš. Kromě něj do Bulharska vyrazí Marek Grycz, Jan Toman, Matouš Tůma a Vojtěch Dáňa, jenž měl minule v Budapešti premiéru ve Světovém poháru.

Poslední akce před pauzou

Češi vyrazili do Bulharska ve dvou skupinách, den před startem závodů budou všichni na místě. Ženskou část týmu tvoří česká jednička Lucie Hlaváčková a dále Karolína Křenková, Veronika Novotná, Anna Roubíčková a Barbora Hartmanová, kterou čeká teprve druhý start ve Světovém poháru. A uzdravená Křenková vyhlíží svoji letošní premiéru. „Máme širší tým a snažíme se, abychom mohli vybírat,“ popisuje trenér ženské reprezentace David Svoboda.

Olympijský vítěz z Londýna 2012 zářil ve „starém“ moderním pětiboji se závody na koních a teď si stejně jako jeho svěřenkyně zvyká na překážky. „Věnujeme tomu velkou pozornost a posouváme se dopředu, na místě rozhodně nestojíme. Některé překážky ještě nemáme tolik najeté, ale i pro nás trenéry je důležité, že získáváme zkušenosti,“ říká Svoboda, jenž sám na překážkovou dráhu vyráží.

Závody v Pazardžiku budou poslední „klasickou“ zastávkou Světového poháru, pak bude následovat delší pauza. Dospělí budou pokračovat až na finále SP, které se uskuteční zkraje července v egyptské Alexandrii.

Mezitím se budou v červnu konat juniorská mistrovství Evropy i světa. „Na juniorský světový šampionát počítáme s devatenáctiletou Luckou Hlaváčkovou a mezitím uvidíme, jak to bude s ostatními,“ nastiňuje Svoboda. Letošními seniorskými vrcholy budou červencové mistrovství Evropy v Madridu a mistrovství světa, které je rozdělené na závody štafet (v červenci v Egyptě) a jednotlivců (koncem srpna v Litvě).

Program SP v Pazardžiku

Středa 7. května: kvalifikace žen

Čtvrtek 8. května: kvalifikace mužů, rozřazovací kolo šermu žen pro semifinále a finále,

Pátek 9. května: semifinále žen, rozřazovací kolo šermu mužů pro semifinále a finále,

Sobota 10. května: semifinále mužů

Neděle 11. května: finále žen a mužů

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Komorous

Kanoista Heger se po zdravotních trablech vrátil na výsluní. V reprezentaci je po dvou letech

Šel do toho all in, jak s oblibou říkávají hráči pokeru, když dají v sázku vše. Risk se kanoistovi Vojtěchu Hegerovi vyplatil. V posledním nominačním závodě Českého poháru Skupiny ČEZ v Troji dokázal porazit celé startovní pole, což mu vyneslo tolik toužené místo v reprezentaci.

Čtyřiadvacetiletý svěřenec Lukáše Kubričana se do ní vrátil po dvou letech, kdy bojoval hlavně s tělesnou schránkou. Při výčtu jeho zranění běhá až mráz po zádech: prasklé rameno, natržené labrum, výhřez ploténky. Do toho jej ještě notně pozlobila mononukleóza! ,,Ta mě trápila hlavně na začátku zimní přípravy. Odtrénoval jsem jen čtyři měsíce. Ale možná mi pomohlo, že jsem nepatřil k favoritům a mohl jen překvapit,“ zamýšlí se.

Teď je šťastný. ,,Člověk má pocit zadostiučinění. Všechna dřina a hodiny rehabilitace se vyplatily, i  když vím, že je hodně práce přede mnou, hlavně co se týká fyzičky a síly. I s tím málem tréninku to vyšlo. Radost je veliká. Jsem teď vyčerpaný, ale nadšený, že jsem zpátky.“

Singlíř Dukly Brandýs nad Labem vstoupil do nominace solidním třetím a čtvrtým místem na Trnávce. V sobotu v Troji vyhrál kvalifikaci, ale nakonec skončil až pátý. ,,Finále bylo nervózní, moc jsem to hnal, dole mě vypekl válec, který mě nepustil. Nabral jsem tam čtyři vteřiny. Věděl jsem, že tohle umístění budu muset škrtnout,“ vrátil se k situaci po třech odjetých závodech.

Jeho šance před nedělním vyvrcholením nikterak vysoké nebyly. Pohybovaly se v oblasti teorie. ,,I proto jsem si to chtěl hlavně užít, do kvalifikace vstupoval s čistou hlavou a touhou zdravě riskovat,“ nastínil své rozpoložení. Vyplatilo se. Vyhrál obě jízdy. ,,Ale nic jednoduchého to nebylo. Kluci přede mnou jeli hodně rychle a hlavně skvěle. Dal jsem do toho všechno a ono to vyšlo. Sám tomu ještě nevěřím,“ říkal Heger s upřímností.

Kde se vzala taková forma? ,,Na Trnávce jsem vůbec netušil, co mohu sám od sebe očekávat. Měli jsme přípravný závod v Německu, kde se mi povedlo vyhrát short slalom a být čtvrtý v klasickém závodě. Najednou jsem věděl, že se mohu měřit s těmi nejlepšími. Dalo mi to do hlavy míru pohody.“

V neděli to v Troji nandal všem, včetně favoritů typu Jiřího Prskavce, Lukáše Rohana či Václava Chaloupky. ,,Je to super. Závodím s nimi nějakých šest let, vždycky byli o trošku lepší. Z kamarádského hlediska mě to ale trošku bolí,“ netajil své pocity a hned vše vysvětlil: ,,Hlavně s Vaškem jsme velcí kamarádi. Byl už v cíli a čekal, jak zajedu. Pokud bych skončil za ním, byl by v reprezentaci on. Bylo to kdo s koho, přesto mi fandil. Toho si velmi cením.“

V týdnu se Heger přesune do Francie, kde jej čeká první vrchol sezony – mistrovství Evropy. ,,Tam ani ve Světových pohárech nechci hrát druhé housle. Cílem jsou finále,“ říká bez váhání.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Kanoistka Martina Satková skvěle zvládla nominační závody, formu chce potvrdit i na mezinárodní scéně

Skvěle vstoupila do letošní sezony kanoistka Martina Satková. Šestadvacetiletá slalomářka ASC Dukla si již po třech kvalifikačních závodech ze čtyř mohla oddechnout, stejně jako v loňském roce si bezpečně zajistila místo v tříčlenné české reprezentaci.

Po jednom vítězství a dvou druhých místech potvrdila skvělou formu ještě třetí příčkou v závěrečném závodu v Praze v Troji. „Spokojená jsem, i když tam určitě nějaké chyby byly. Doufám, že jsem na dobré cestě i pro závody na mezinárodní scéně,“ přála si druhá nejlepší singlířka loňského hodnocení Světového poháru.

Vzhledem k výsledkům v kvalifikaci se asi příprava vydařila?

Byla jako každá z předchozích, nic zázračného. Téměř celou dobu jsem byla zdravá, naučila jsem se i více odpočívat, což se pak projeví kladně při vlastních závodech.

Počítala jste s tím, že to bude v uvozovkách tak snadné a jistotu budete mít již po třech závodech?

To určitě ne. Do prvního závodu se jde po relativně dlouhé pauze a nikdo neví, jak to bude vypadat a jen doufá v dobrý výsledek. Druhý závod byl docela obtížný, na těžké trati se riskovalo a mně se to povedlo. Ale byla to zatím jen polovina kvalifikace, takže žádná jistota. Ale před pražskými závody jsem měla lepší startovní pozici oproti ostatním. Je nás pár holek, které o tři reprezentační místa bojujeme. Před posledním závodem jsem již sice jistotu měla, ale věděla jsem, že sestra a Tereza Kneblová, s nimiž jsem toho již hodně odjela, to tak dobře rozjeté neměly. Takže jsem byla nervózní i za ně. Nemohu proto říci, že jsem v neděli jela s chladnou hlavou.

Jak jste byla spokojena se svými výkony o uplynulém víkendu?

Spokojená určitě jsem, i když tam nějaké chyby byly, ale úkol z těchto startů je nominovat se, a to jsem splnila na sto procent. Doufám, že vše je na dobré cestě i pro závody na mezinárodní scéně.

A znovu po boku své sestry…

Tak to mě těší moc, protože je to sestra, rodina. Jsem ráda, že spolu můžeme strávit čas. Ona je pro mě i obrovský vzor ohledně výkonnosti. A když se něco mohu přiučit, tak je to právě od Gabči.

Co vás čeká v nejbližší době?

Už v úterý cestujeme na mistrovství Evropy do Paříže, kde se budou rozdělovat medaile již následující víkend. Poté nás čekají závody Světového poháru. Ve druhé polovině srpna přijdou další podniky SP a nakonec vrchol sezony, světový šampionát v Austrálii. Právě k němu budu svou přípravu směřovat především.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

 

Reprezentaci ve vodním slalomu si vyjeli kanoisté Vojtěch Heger s Martinou Satkovou a kajakář Jakub Krejčí

Je jasno. Víkendové závody Českého poháru Skupiny ČEZ v Troji rozhodly o podobě reprezentačních týmů vodních slalomářů pro nadcházející sezonu. Z armádního klubu Dukla si nominaci mezi elitou vysloužili kanoisté Vojtěch Heger s Martinou Satkovou a kajakář Jakub Krejčí.

,,Jako trenéři jsme na břehu více nervózní než závodníci na vodě. Po roce to máme opět za sebou. Dopadlo to pro nás slušně. Jen mě mrzí čtvrtá místa našich dívek, Kateřiny Bekové a Terezy Kneblové, kterým první trojka unikla opravdu o vlásek,“ poznamenal na úvod vedoucí starší trenér vodního slalomu na Dukle a bývalý úspěšný reprezentant Jaroslav Volf.

V klidu mohla být před nedělním rozuzlením pouze Martina Satková. Ve třech předcházejících startech jednou zvítězila a dvakrát byla druhá. A protože se do konečného hodnocení započítávají tři nejlepší výsledky ze čtyř, nemohlo jí pořadí v nejlepší trojici již uniknout. ,,Martina všechno odjela ve stabilní formě. Je už zkušenou závodnicí, dokáže si to pohlídat a vyvarovat se závažných chyb. Svými výkony jen potvrdila, že patří do světové špičky,“ chválil šestadvacetiletou singlířku Volf.

O poznání dramatičtěji se situace vyvíjela mezi kanoisty. Čtyřiadvacetiletý Vojtěch Heger bojoval o obnovení místa na výsluní. Vloni ani předloni se do reprezentačního týmu nedostal, letos i díky vítězství v posledním závodě v Troji nominaci vyhrál. V konečném pořadí předčil například Jiřího Prskavce, Václava Chaloupku či Lukáše Rohana. ,,Mezi kluky to bylo hodně vyrovnané. Adeptů na reprezentaci je celá řada. Aby si to vyjeli, musí velmi riskovat. Už na Trnávce mnoho nechybělo, aby skončil lépe než třetí a čtvrtý. Největší frajeři ale dokáží zajet v posledním závodě, a to Vojta přesně ukázal. Potvrdil, že má nervy ze železa. Startoval jako poslední, každý z kluků se zlepšoval a on to musel unést. Musím před ním smeknout,“ těšilo Volfa.

I kajakář Jakub Krejčí prokázal psychickou odolnost. V nedělním finále potřeboval nutně skončit nejhůře pátý. Na trať coby vítěz kvalifikace vyrážel jako poslední. Cílem projel ve čtvrtém nejrychlejším čase a mohl si oddechnout. ,,Vyhrál dva závody, jednou byl šestý. V této konkurenci to nemuselo stačit. Jsem rád, že to zvládl, i když zaznamenal šťouch na poslední bráně, což je pro závodníka jeho kvalit trochu zkrat. Naštěstí mu to neuškodilo,“ oddechl si Volf.

Třiadvacetiletý Krejčí má tak pro letošní sezonu zajištěna místa v reprezentačním A týmu, v kategorii do 23 let i v kayak crossu.

Velká smůla naopak postihla kajakářku Kateřinu Bekovou. V součtu čtyř závodů na Trnávce a v Troji nasbírala stejný počet bodů (23) jako Antonie Galušková z USK Praha. Ve prospěch její soupeřky bohužel rozhodlo lepší umístění v posledním vystoupení. Galušková skončila třetí, Beková čtvrtá….

Dukláci v reprezentačních týmech:

K1: Jakub Krejčí

C1: Vojtěch Heger, Martina Satková

 

U23 – C1: Martin Kratochvíl, Olga Samková, Tereza Kneblová

K1: Kateřina Beková, Jakub Krejčí, Matyáš Novák, Martin Rudorfer

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Golfistka Klára Davidson Spilková si opět zahraje US Open

Skvělého výsledku dosáhla na italském hřišti Ambrosiano česká profesionálka Klára Davidson Spilková. Nejenže se netradičně s jinou hráčkou podělila o vítězství, ale právě společně se Slovinkou Piou Babnikovou si po dvoukolové kvalifikaci uhrála pozvánku na květnové US Women’s Open. Toto americké mezinárodní mistrovství se odehraje přesně za měsíc na severovýchodě USA ve Wisconsinu. „Jsem nadšená, vděčná a šťastná. Zahrát si opět US Open je splněný sen,“ řekla dlouhá léta česká golfová jednička hájící barvy ASC Dukla.

„Dobrý pocit jsem měla už ve chvíli, kdy jsme do Itálie jeli. A to tušení se potvrdilo i na hřišti. Bylo to náročné. Přece jenom odehrát v jednom kuse 36 jamek není jednoduché. Naštěstí se mi celý den podařilo zůstat na pozitivní vlně a mám z toho všeho a ze své hry obrovskou radost. Těžko se to slovy vyjadřuje. Dámské US Open je jeden z majorů, který jsem si moc přála znova zahrát. Je také, a myslím to v dobrém, ze všech ženských majorů nejtěžší a úplně jiný, než na jaké jsme v Evropě zvyklé. Moc se na něj těším,“ pokračovala Davidson Spilková.

Bude tak druhou hráčkou s českou národností, která si americký šampionát zahraje podruhé (poprvé se na turnaj kvalifikovala v roce 2018). Před ní se to v letech 2005 a 2007 podařilo Janě Peterkové. Druhou Češkou v letošním startovním poli bude také vítězka série U.S. Mid-Amateurs, amatérka Hana Ryšková.

„Na Erin Hills (kde se bude US Open konat) jsem již koukala před několika týdny. Je to inland links, tedy typ hřiště, který mám velmi ráda a mohl by mé hře sedět. Podle všech, kdo si už na Erin Hills zahráli, je prý naprosto úžasné. Vítězství v kvalifikaci také pravděpodobně změní moje plány, ale o tom se ještě s týmem musíme poradit. Také pevně věřím, že mě na major v roli caddieho doprovodí manžel Sean, a nebude pravděpodobně jediný, kdo se se mnou do USA vydá. Oba se se Seanem těšíme, že zase potkáme spoustu kamarádek z LPGA, a věříme, že návrat do Ameriky bude po dvou letech moc fajn. Navíc je skvělé, že na turnaji budeme s Hankou Ryškovou z Česka dvě. Bude to pro nás pro všechny jeden velký splněný sen.“

Již osmdesátý ročník US Women’s Open (koná se od roku 1946) se odehraje od 29. května do 1. června 2025 v městečku Erin nedaleko Milwaukee. Mužský americký šampionát se na tomto hřišti konal naposledy v roce 2017, kdy se jeho vítězem stal Brooks Koepka. Dámský major se na Erin Hills odehraje vůbec poprvé v historii.

Nejbližší turnajový kalendář Kláry Davidson Spilkové:

9.–11. května – Aramco Korea Championship (Soul, Jižní Korea)

22.–24. května – Jabra Ladies Open (Évian-les-Bains, Francie)

  1. května –1. června – US Women’s Open, (Erin, USA)

5.–8. června – Tenerife Women’s Open (Španělsko)

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA, archiv Kláry Davidson Spilkové

V Troji půjde o hodně, víkendové nominační závody vodních slalomářů slibují drama

Po úvodním nominačním víkendu na Trnávce přijde o tom nadcházejícím na kanále v Troji (3. a 4. května) vyvrcholení v bojích o tři místa v reprezentačních týmech na kajaku a kánoi. Sobotní a nedělní závody Českého poháru Skupiny ČEZ slibují pořádné drama. Vodní slalomáři Dukly Brandýs nad Labem budou samozřejmě u toho. 

Na jedničku si počíná kanoistka Martina Satková. Druhá žena loňského hodnocení Světového poháru zatím prokazuje, že nasbírané zkušenosti umí ve vypjatých chvílích přetavit v kvalitní a velmi rychlé jízdy. Na Trnávce si nepřipsala jediný šťouch, bylo z toho první a druhé místo, což ji v průběžném pořadí posunulo do vedení. „Být první a druhá na prvních dvou závodech, to si myslím, že je sen každého slalomáře. Teď si jen přeju, abych tohle nastavení zvládla udržet, protože pořád jsme v polovině nominace a ještě musím předvést alespoň jednu, nejlépe dvě jízdy, se kterými budou spokojená a které mě do reprezentace dostanou,“ pronesla Martina Satková při hodnocení na webu kanoe.cz

V Troji musí ve stejné kategorii zabrat Tereza Kneblová. Jednu z favoritek odsunula padesátivteřinová penalizace ve druhém závodě až na 9. příčku. Bez šancí nejsou ani Olga Samková či Jana Matulková.

Možná trochu nad očekávání si vede mezi kanoisty Vojtěch Heger, který svými výkony jasně naznačil, že to s návratem do reprezentace myslí naprosto vážně. Třetí a čtvrté místo jej momentálně řadí na průběžnou druhou příčku!

Slušně to má rozjeté mezi kajakáři i Jakub Krejčí, ač se mu druhé vystoupení na Trnávce určitě nepovedlo podle představ. Po sobotním suverénním vítězství skončil v neděli po nepovedené finálové jízdě šestý. Zatím se tak dělí o třetí příčku s Jiřím Prskavcem. Velkou motivaci budou mít i Matyáš Novák či Martin Rudorfer. Hlavně Novák se po sobotním výpadku zachránil nečekaným nedělním triumfem a může tak ještě notně zamíchat kartami na čelních pozicích.

Těsně za postupovou trojicí figuruje mezi kajakářkami Kateřina Beková. Ta si vloni vybojovala premiérové místo v seniorském týmu, nyní je zatím čtvrtá s jednobodovou ztrátou na Báru Galuškovou. Ve hře zůstávají také Martina Satková a Olga Samková.

Nutno ještě připomenout, že se do celkového pořadí započítávají tři nejlepší výsledky ze čtyř závodů.

 

Průběžné pořadí nominace (po 2 ze 4 závodů):  

K1 muži: 1. Vít Přindiš, 2. Jan Bárta, 3. Jakub Krejčí a Jiří Prskavec

K1 ženy: 1. Gabriela Satková, 2. Amálie Hilgertová, 3. Bára Galušková

C1 muži: 1. Jiří Prskavec, 2. Vojtěch Heger, 3. Václav Chaloupka

C1 ženy: 1. Martina Satková, 2. Adriana Morenová a Eva Říhová

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Hvězdná spolupráce potvrzena. Překážkářku Jíchovou bude trénovat slavná duklačka Hejnová

Potvrzeno, teď už oficiálně. Vycházející atletická hvězda Nikoleta Jíchová se dohodla na trenérské spolupráci se Zuzanou Hejnovou, českou rekordmankou v běhu na 400 metrů překážek. Stejné disciplíně se věnuje právě i Jíchová.  

Tajemství kolující atletickou společností již delší čas dnes definitivně vešlo ve známost. Čtyřiadvacetiletá Jíchová oslovila svou slavnou předchůdkyni z Dukly Praha po rozchodu s koučem Jiřím Šimánkem, s nímž se už názorově neshodovala. Hejnová si musela vše důkladně promyslet, možná i vzhledem k své účasti v populární televizní reality show Survivor.

,,Psali jsme si už na konci roku. Jsem ráda, že to Zuzka vzala. Byla pro mě jedinou volbou,“ prozradila Jíchová. ,,Mohu se učit od té nejlepší, má spoustu zkušeností,“ těší ji.

I o čtrnáct let starší Hejnová, stříbrná olympijská medailistka z Londýna 2012 a dvojnásobná mistryně světa, příliš neváhala. ,,Jen jsem si to musela pořádně nechat projít hlavou,“ narážela na fakt, že si plní i povinnosti  reprezentační trenérky pro sprinty a překážky. ,,Aktuálně jsme se domluvily na tuto sezónu, po které obě vyhodnotíme, zda je spolupráce oboustranně prospěšná. Budu se snažit předat Nikoletě vše, co jsem se v kariéře naučila,“ uvedla následně i v oficiální tiskové zprávě atletického svazu.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Reprezentační brokař Nýdrle přešel od Beretty k Perazzi. S novou zbraní se zatím sžívá

Změna zbraně. U špičkových střelců záležitost vskutku zásadní, svým způsobem i riskantní. V zimě se k ní odhodlal Tomáš Nýdrle, mistr světa v disciplíně skeet z roku 2019. Berettu vyměnil za další světoznámou značku Perazzi. ,,Pořád si zvykám, není to jen tak,“ říká na rovinu šestatřicetiletý člen Dukly Hradec Králové.

Za sebou má úvodní dva závody Českého poháru. V prvním těsně nepostoupil do finále, druhý vyhrál. Nástřely v kvalifikaci (116, 117) ale zatím zůstávají za očekáváním, chyb produkuje více než by si představoval. ,,Tohle jsou juniorské výsledky, musím to vylepšit. Na úvodním soustředění na Kypru šlo všechno skvěle, na druhém v Itálii mi jisté automatismy přestaly fungovat. I teď se v tom trošku plácám,“ přiznává několikanásobný medailista z velkých mezinárodních akcí.

Žádné skepsi ale rozhodně nepodléhá. ,,Je to spíš zmatek v hlavě. Jsou tam chyby, které jsem s Berettou nedělal. Dříve jsem měl problém s prvními terči, byl jsem moc rychlý. Teď je trefuju, ale trápí mě přechody v další fázi položky. Platí to hlavně o dvojstřelech. Techniku musím ještě vypilovat,“ vysvětluje.

Přechod k nové flintě byl poměrně vynucenou záležitostí. S Berettou skončila dlouholetému českému reprezentantovi čtyřletá smlouva a vedení italské firmy mu prodloužení nenabídlo. ,,Razí teorii, že budou více podporovat mladé střelce, což já vzhledem ke svému věku nejsem. Tak jsme se s trenérem Honzou Sychrou jen tak zeptali u Maura Perazziho, majitele ,,peračky“. Ten v ničem problém neviděl, nyní mám tedy smlouvu s nimi,“ objasnil důvody přechodu brokař armádního klubu Dukla.

Nýdrleho provází pověst střelce, který dosahuje lepších výsledků až ve druhé polovině sezony. Víkendové vítězství v Hradci Králové, tedy hlavně povedené finále, kdy trefil 56 terčů ze šedesáti, jej tedy zákonitě povzbudilo.

V pátek odlétá spolu s oddílovými kolegy Milošem Slavíčkem a Radkem Prokopem na Světový pohár  do Nikósie, který je prvním nominačním závodem směrem k prvnímu letošnímu vrcholu – červencovému mistrovství Evropy ve Francii. ,,Je tam horizont, proto ještě pojedeme ve čtvrtek trénovat do Pardubic, kde je pozadí podobné. Snad nám to všem pomůže.“

V letošní sezoně se ještě nebojuje o kvalifikační místa pro olympijské hry v Los Angeles 2028. Nýdrle tuto skutečnost považuje za výhodu. ,,I kvůli tomu jsme provedli změnu zbraně. Je víc času, abych se s ní sžil a pak to na nejdůležitějších akcích ukázal. Hlad po úspěchu mám pořád, olympiáda je sen, jinak bych už nestřílel,“ říká rezolutně.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Olympijští vítězové Dostál s Fuksou potvrdili v Račicích při nominačních závodech suverenitu

Neporazitelní. Olympijští šampioni Josef Dostál a Martin Fuksa v nominačních závodech rychlostních kanoistů potvrdili svou extratřídu. Každý start proměnili ve vítězství, soupeři neměli v Račicích šanci.

Dostál opanoval na kajaku všechny individuální distance. S přehledem vyhrál kilometr, pětistovku i třístovku. Nejvíce se možná třásl na čtyřkilometrové trati, když zvítězil o pouhou vteřinu a půl před oddílovým kolegou z Dukly Praha Tomášem Sobíškem.

Suverénně si počínal i Martin Fuksa. Na kánoi si připsal vítězství na kilometru i poloviční vzdálenosti, kde projel cílem s více než třívteřinovým náskokem před bratrem Petrem. S ním pak ovládl i debla před dvojicí Jiří Minařík – Petr Tettinger.

Na kajaku potvrdila pověst nejlepší české dvojice posádka Daniel Havel – Jakub Špicar.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

 

Moderní pětibojařka Hlaváčková na Světovém poháru v Budapešti skončila čtrnáctá

Budapešť Lucii Hlaváčkové na začátku nové sezony sedí. Po březnovém třetím místě na Hungarian Indoor Championships v maďarské metropoli jako jediná Češka postoupila i tentokrát do finále závodu Světového poháru, nakonec skončila čtrnáctá. Mužské finále bylo bez české účasti.

Hlaváčkové vyšla už úterní kvalifikace, v součtu všech šestatřiceti postupujících byla se ziskem 1360 bodů celkově šestá. A dobrou formu potvrdila i ve čtvrtečním semifinále: nasbírala 1388 bodů a ve skupině B skončila na čtvrtém místě.

„Bylo to fajn, i když jsem v téhle podobě pětiboje závodila teprve podruhé,“ připomněla Hlaváčková novinky pro tuto sezonu. Kromě překážkové disciplíny, která po loňské olympijské derniéře nahradila jízdu na koni, došlo k úpravám i v šermířské části: k bodům ze základního kola se pro semifinále a finále připočítávají body z minutových duelů na pět vítězných zásahů. „Asi jsem si na to ještě úplně nezvykla, musím tenhle formát ještě trochu potrénovat. Pět zásahů v jedné minutě je hodně, ale diváky to baví a já se ráda přizpůsobím,“ vykládala Hlaváčková, svěřenkyně olympijského vítěze Davida Svobody (na titulním snímku). Ve finále jí na elitní TOP 1O scházely  čtyři body.

Po šermu figurovala Hlaváčková na osmé pozici, poté jí přibrzdily pomalejší překážky, ztratila na nich 58 vteřin. V plavání získala 270 bodů. Do laser runu vybíhala jako šestnáctá a nakonec si o dvě příčky polepšila.

Další tři české semifinalistky Veronika Novotná, juniorka Kateřina Váňová i Barbora Hartmanová zůstaly před branami finále. Ovšem už samotný postup do semifinále byl pro všechny velkým úspěchem. Anna Roubíčková a Alexandra Fernandes neprošly z kvalifikace.

V páteční semifinálové skupině B bojovali o postup Matěj Lukeš s Vojtěchem Dáňou, kteří bez větších problémů prošli ze středeční kvalifikace. Do finále však nepostoupili – Lukeš skončil patnáctý, Dáňa na 18. místě. Další dva Češi Jan Toman a Marek Grycz nepostoupili už ze středeční kvalifikace.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Komorous

Nominační boje slalomářů jsou tu. Kajakář Krejčí věří, že nervozita bude menší než vloni. Natrénováno má

Znovu mu naskočí husí kůže. Ani ne tak ze studené vody řeky Trnávky, ale spíše z vnitřních pocitů spojených s nesmlouvavým systémem nominačních kritérií pro boj o místo v reprezentaci. Kajakář Jakub Krejčí by do ní rád pronikl potřetí v řadě. O všem se rozhodne během dvou víkendů a čtyřech závodů na umělém kanále v Trnávce a pražské Troji. Do celkového hodnocení se započítávají tři nejlepší výsledky, místo si zajistí trio nejlepších v každé disciplíně (K1, C1).

Třiadvacetiletý Krejčí se na sobotní start těší. V Trnávce vyhrál třikrát z posledních čtyř startů. ,,Jezdí se mi tam dobře, kéž by vyšlo i počasí,“ přeje si. Zároveň si uvědomuje náročnost a specifika umělého kanálu. ,,Nikdo tam nemá moc natrénováno, voda pro nás slalomáře teče jednou, dvakrát za rok. Člověk musí být ve střehu, je to opravdu velmi těžká trať,“ přikyvuje člen armádního klubu Dukla.

Svěřenec Jana Vondry bude vzhledem k dosaženým výsledkům v uplynulých dvou sezónách patřit k favoritům. V celkovém hodnocení Světového poháru obsadil velmi pěkné 4. místo. Sám se cítí zkušenější i sebevědomější. ,,Vím, že na to mám. Pořád se ale se skutečností, že patřím do okruhu slalomářů, od nichž se toho hodně očekává, sžívám. Věřím, že nervozita bude menší než vloni. Nabyté zkušenosti chci samozřejmě využít,“ říká upřímně.

A je tu i jedna psychická výhoda. Krejčí si před dvěma týdny vyjel reprezentační post v kayak crossu, takže jistotu mezinárodních startů už má alespoň v této disciplíně. ,,Ulevilo se mi. Jsem rád, že to mám vyjeté, a že se na vrcholné akce podívám. Slalom je ale slalom. Má u mě speciální místo, takže bych si přál, aby to vyšlo i tady,“ netají své touhy.

Největšími soupeři budou tradičně reprezentační stálice Jiří Prskavec s Vítem Přindišem. ,,Nejsou to jen oni dva. Je nás tam víc. Jmenovat mohu třeba Ondru Tunku, Vávru Hradílka, Honzu Bártu, Matyáše Nováka či Martina Rudorfera. Budou to boje,“ uvědomuje si. ,,Kdyby tady nebyla taková rivalita, nebyl český kajak na tak vysoké úrovni. Navzájem se výkonnostně posouváme. Jsme ale pořád kamarádi, dokážeme se podpořit.“

Krejčí by rád vytěžil i ze skutečnosti, že má za sebou extrémně vydařenou přípravu. Zejména si pochvaloval pět týdnů strávených na kanále v Riu de Janeiro. ,,Bylo fajn, že ještě před tím proběhlo soustředění na kayak cross. V Brazílii jsme se už soustředili výhradně na slalom. Na vodě jsem tam strávil skoro sto hodin. Natrénovali jsme tam toho spoustu. Cítím se super, teď z toho doufám budu těšit,“ poznamenal s nadějí Krejčí.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Dostál s Fuksou otestují formu. Nominační závody rychlostních kanoistů startují v Račicích zítra

Ač není páteční předpověď počasí ideální, povalí se i tak na račickém kanále jedna vlna za druhou. V 9.30 tam odstartují tradiční nominační závody rychlostních kanoistů, po nichž se určí skladba posádek pro letošní sezonu. Scházet samozřejmě nesmí olympijští šampioni z Paříže – Josef Dostál a Martin Fuksa.

Hvězdy ASC Dukla čeká trochu rozdílný program. Kajakář Josef Dostál by se měl představit pouze na singlu, zato na čtyřech (!) distancích – třístovce, pětistovce, kilometru i vytrvalostním závodě na čtyři kilometry.

Martin Fuksa si na kánoi ověří formu na pětistovce a kilometru, s bratrem Petrem se pak představí na deblu.

Na startu se objeví i další reprezentanti. Sehrané debly tvoří Jakub Špicar s Danielem Havlem, Vilém Kukačka s Janem Vorlem či Tomáš Sobíšek a Jakub Brabec.

O návrat mezi elitu bude usilovat bronzový olympionik z Tokia Radek Šlouf, jehož v loňské sezoně provázelo nepříjemné zranění žeber. ,,V přípravě toho najezdil mraky. Měl by na tom být dobře. On i další cílí hlavně na nominaci do čtyřkajaku,“ říká vedoucí starší trenér ASO kanoistiky na Dukle Petr Náprstek.

Po nedělním čtyřkilometrovém maratonu dojde k poradě. Reprezentační kouč Pavel Hottmar na ní se svými spolupracovníky provede nominaci na úvodní Světové poháry v maďarském Szegedu a polské Poznani.

Program v Račicích: pátek (9.30 – 18.05), sobota (9.15 – 18.10), neděle (8.20 – 17.05)

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Olympijská šampionka Eva Adamczyková se vrací do snowboardcrossové reprezentace, v květnu vyrazí na soustředění

Má zlato ze Soči, bronz z Pchjongčchangu. Před Pekingem, ještě pod dívčím jménem Samková, neúspěšně bojovala s časem po zlomenině obou kotníků. Nyní má od prosince i syna Kryštofa a vyhlídky na účast za rok na olympiádě v Itálii nejsou beznadějné. Jedenatřicetiletá členka Dukly Liberec je s českým snowboardcrossovým týmem v pravidelném kontaktu. Už začala sportovat a zajezdila si i na prkně. Jestli znovu naskočí do světa vrcholového sportu, to se uvidí.

„Vše je otevřené, nevylučuji ani jednu možnost. Snowboardcross miluji. Tým a lidi v něm jsou pořád moje srdcovka, jejich výkony sleduji. Podle možností se udržuji ve formě. Uvidíme, jak se to celé vyvine,“ uvedla Eva Adamczyková v tiskové zprávě.

Reprezentační kouč Marek Jelínek prý byl na podzim relativně skeptický. „Rodičovství je nepredikovatelné. Ale Kryštof je fajn, navíc má doma plnou podporu od manžela Máry i své sestry, i když bez rodičů to má složitější,“ popisuje reprezentační kouč. Poté co napsal do společné týmové konverzace, že je v plánu květnové soustředění ve francouzském Les Deux Alpes, od Adamczykové přišla rychle odpověď: „Ano, jedu“.

„Jsme dohodnutí, že tam s námi bude týden. Jako aupairku si vezme ségru,“ řekl Jelínek. Hlavní část letní přípravy na sněhu by měli čeští snowboardcrossaři absolvovat znovu na jižní polokouli, tentokrát na Novém Zélandu. „Evka říkala, že i na Zéland by klidně znova jela. Tohle je otevřené. Je to o tom, co Kryštof zvládne, jestli bude zdravý,“ pokračoval Jelínek.

„Když ano a Evka se bude moc hýbat, budeme přípravu směrovat k závodům. S kočárkem je vyběhaná, váží teď asi šestnáct kilo. Bude třeba opět nabrat váhu, která bývá ve snowboardkrosu benefitem. Jsme jeden z mála sportů, kde se snažíme vyžrat,“ říká Jelínek.

Problém s olympiádou bude pro Adamczykovou v samotné kvalifikaci. Do ní se sčítají body z letošní sezony Světového poháru a mistrovství světa a té příští. Zatímco mladá Karolína Hrůšová či mezi muži Radek Houser mají start v Livignu prakticky jistý, Adamczyková má u svého jména na bodovém kontě nulu. „Proto by potřebovala hned jezdit skvěle, ale ještě není jasné, kolik bude závodů Světového poháru před uzavřením kvalifikace. Chtělo by to aspoň jednou zajet výsledek na úrovni stupňů vítězů, či dvakrát v elitní šestce. Určitě bychom Evku v týmu rádi měli,“ zdůraznil Jelínek.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Snowbardcrossaři po úspěšné sezoně myslí již na olympijské hry. Všichni mohou jezdit se špičkou, těší kouče Jelínka

Nedávno skončená snowboardcrossová sezona se českým jezdcům, členům Dukly Liberec, vydařila. Po dlouhé době bez Evy Adamczykové, přesto se stabilními výkony a s posunem k absolutní světové špičce. I proto reprezentační kouč Marek Jelínek uzavírá stávající období s optimismem a směle hledí k té následující – olympijské.

Vzestup výkonnosti ukázala již sezona předchozí, když Radek Houser přivezl třetí místo ze závěrečného závodu Světového poháru v Kanadě. To se mu sice letos nepodařilo, ale stabilizovala se výkonnost nejen jeho, ale i dalších členů týmu. A to je snad ještě cennější. Přes kvalifikační brány procházeli čeští jezdci s jistotou. Kromě Housera si v uplynulém ročníku na účast v malém či velkém finále sáhl také Kryštof Choura a po zranění se ukázal v Kanadě v dobrém světle také Jan Kubičík. Mladík Matyáš Turinský při své premiéře mezi dospělými sbíral cenné zkušenosti.

„Všichni jezdci potvrdili, že mohou soutěžit se světovou špičkou. A to nejen v kvalifikacích, ale taky ve vlastních závodech,“ říká reprezentační kouč Marek Jelínek. Zároveň ale ví, že český výběr čeká hodně práce a kus cesty a ví, kudy se po ní vydat. „Místo Evky nám do týmu přibyla mladá závodnice Kája Hrůšová. Je jí teprve sedmnáct, ale překvapila velmi pozitivně. Ačkoliv je věkem ještě juniorka, tak proháněla světovou špičku a páté a tři osmá místa v závodech Světového poháru ukazují, že je konkurence schopná. Budoucnost má před sebou,“ chválí ji Jelínek a podotýká, že ona i Houser již mají jistotu startu na olympijských hrách.

Karolína Hrůšová byla Mezinárodní lyžařskou federací vyhlášena druhým nejlepším nováčkem letošní sezony. „Tato sezona byla velkým překvapením nejen pro mě, ale asi taky pro trenéra, tým, moji rodinu i přátele. Chtěla jsem ji brát jako zkušební, sbírat zkušenosti, ale to že jsem se dokázala už od druhého závodu měřit s nejlepšími holkami nečekal nikdo z nás. Moc jsem si to užila,“ řekla Karolína, která si nejvíce cenní pátého místa z kvalifikace na závodě v Číně a výhry v malém finále v Gudauri.

Nyní mají závodníci zasloužený odpočinek, ne však dlouhý. Již za tři týdny vyráží reprezentace na první soustředění do francouzského střediska Les Deux Alpes. „V létě odletíme za dobrým sněhem na jižní polokouli, pravděpodobně na Nový Zéland. Budeme se snažit najezdit kilometry a naskákat velké množství skoků, ať pak v září můžeme na ledovcích v Evropě navázat na přípravu a kvalifikovat se na olympijské hry v co největším počtu,“ řekl Jelínek. Zda bude součástí týmu také Eva Adamczyková, která se v prosinci stala maminkou syna Kryštofa, není jasné, ale její návrat není rozhodně vyloučen.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Parašutisté Dukly pilovali individuální akrobacii. Kemp v USA se opět vyplatil. Vše sledoval aligátor!

Vloni tam pobývali na konci února a podmínky si nemohli vynachválit. Letos vyrazili do USA v dubnu a i tento termín se ukázal být správně zvolený. Parašutisté Dukly Prostějov znovu výrazně zapracovali na individuální akrobacii.

Na Floridě jim počasí přálo. Teploměr ukazoval zpravidla 32 stupňů, obloha byla modrá a jasná. ,,Šlo o dobrou volbu. I jsme se zasmáli, když kluci na sociálních sítích objevili příspěvek německého týmu ze soustředění v Itálii, kde je natáčel kameraman v zimní bundě. Pobavilo nás to,“ netajil Libor Jiroušek, vedoucí starší trenér ASO Dukla Prostějov.

Jeho svěřenci absolvovali během pár dní 45 seskoků, při přistání se však museli mít na pozoru. Na letišti v Lake Wales si jejich počínání nenechal ujít netradiční host. ,,Byl to menší aligátor, jen tak se tam občas procházel,“ poznamenal k nevšední události Jiroušek. ,,Jsem rád, že jsme splnili, co jsme si naplánovali,“ doplnil.

Výcviku v USA se zúčastnili Hynek Tábor, Ondřej Žák, Bonifác Hájek, Petr Směšný, Jakub Pavlíček, Miloslav Kříž, Oldřich Šorf, Petr Chládek, Jakub Rataj a Oldřich Zbíral.

Nyní se parašutisté Dukly budou připravovat v domácích podmínkách, prvního Světového poháru v přesnosti přistání se zúčastní na konci června ve Slovinsku. V červenci je pak čeká mistrovství Evropy v Klatovech.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

 

S výkonem na veslařských kontrolkách je Podrazil spokojený. Byly to náročné tři dny, ale nakonec krásné závody, řekl

Tři dny Velikonočních svátků strávili nejlepší čeští veslaři ve znamení kontrolních závodů na kanálu v Račicích. Po první ostré prověrce trenéři rozhodnou o skladbě posádek pro nadcházející sezonu, jejíž prvním vrcholem bude evropský šampionát 26. – 31. května v bulharském Plovdivu.

Asi největší pozornost byla upřena na nově složenou posádku Dalibor Neděla – Jakub Podrazil, dvojky bez kormidelníka z Dukly Praha, která již absolvovala závody na společné lodi. Vloni Neděla seděl v jedné lodi s Tomášem Šišmou, Jakub Podrazil po neúspěšné olympijské kvalifikaci na dvojskifu s Janem Cincibuchem přesedal na skif. Nyní to ale vypadá, že by s Nedělou měli vytvořit kompaktní duo, které bude konkurenceschopné na mezinárodní scéně. 

„Byly to hodně náročné tři dny. V pátek v dešti dva závody na dva kilometry, v sobotu to samé bylo ve větru a rychle za sebou a v neděli opět stejná porce, ale to konečně za pěkného počasí, takže na závěr krásné závody,“ zhodnotil průběh trojnásobný olympionik Jakub Podrazil.

„Všichni podali myslím dobré výkony. My jako dvojice jsme uhájili docela dobrý výsledek, ale uvidíme jak trenéři rozhodnou před mistrovstvím Evropy. Přesto si myslím, že to v našem případě vypadá asi na tu dvojku. Byli jsme tam sami, takže se čas přepočítával na procenta a podle nich jsme asi byli lepší než soupeři. Myslím, že to nebylo úplně špatné. Měřítkem ke konkurenci s nejlepšími ve světě je potřeba alespoň 93 procent, a to jsme s přehledem splnili,“ poukázal na výkonost nově složené posádky Jakub Podrazil.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Premiérový triumf ve Světovém poháru! Rampula zvítězil v Limě v rychlopalné pistoli

Střelec Matěj Rampula si v peruánské Limě připsal premiérový triumf ve Světovém poháru. V rychlopalné pistoli porazil ve finále Su Lien-po-fana z Číny 30:27.

Pětadvacetiletý člen Dukly Plzeň tak vylepšil své maximum, kterým bylo předloňské druhé místo rovněž z peruánské metropole.

Že je ve formě, ukázal už v kvalifikaci. Vyhrál ji nástřelem 585 bodů. Ve finále si rovněž počínal náramně. Číňana odrovnal v posledních dvou položkách, kdy z deseti ran minul jen jednou. Jeho soupeř naopak zaznamenal pět chyb a bylo rozhodnuto. Třetí místo obsadil Němec Christian Reitz.

,,Mám velkou radost, že se zlomilo prokletí z loňska, kdy jsem vytrvale končil čtvrtý nebo pátý. Vítězství by mi také mělo, podle nových nominačních podmínek, přímo zajistit účast v prosincovém  finále Světového poháru. Bude to pro mě potřetí během tří let. Jsem vděčný, že můžu patřit mezi tak vybranou společnost,“ řekl s potěšením Matěj Rampula.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Český střelecký svaz

Blažíčková dosáhla ve Světovém poháru svého nejlepšího výsledku, v Limě skončila v malorážce čtvrtá

Svého nejlepšího výsledku ve Světovém poháru dosáhla na střelnici v Peru jednadvacetiletá Veronika Blažíčková. V třípolohové malorážce skončila těsně pod stupni vítězů, když obsadila 4. příčku.

Mladá závodnice Dukly Plzeň postoupila do finále z kvalifikace z osmé pozice nástřelem 588 bodů. Ve finále jí pak bohužel nevyšla položka vkleče. ,,Jsem docela spokojena. Je to mé nejlepší umístění ve svěťáku. Čtvrté místo v takové konkurenci je pěkné,“ konstatovala.

Mezi muži skončil v téže disciplíně Petr Nymburský sedmnáctý. Závod opanoval jeho reprezentační kolega z Olympu Jiří Přívratský.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Český střelecký svaz

Válečný veterán Lidinský se blýskl druhým místem v paratrapu při Grand Prix Francie

Krásným výkonem i výsledkem zahájil střeleckou sezonu válečný veterán Miroslav Lidinský. Na olympijská střelnici v Châteauroux obsadil při mezinárodních závodech Grand Prix Francie v disciplíně paratrap 2. místo.

V kategorii PT2 sestřelil v kvalifikaci 113 terčů ze 125, což znamenalo postup z druhé pozice do finále. Po dramatickém souboji o zlato na ní člen Dukly Hradec Králové zůstal, ale i tak mohl být velmi spokojen. ,,Míra absolvoval povedenou přípravu v Itálii. Ve Francii zaostal v kvalifikační části jen o dva terče za svým osobním maximem. Jeho vystoupení je pro sezonu, která bude vrcholit v září mistrovstvím světa v Brně, velkým příslibem,“ poznamenal trenér Kamil Ploc.

Dnes dvaapadesátiletý Lidinský býval policistou a příslušníkem Útvaru speciálních operací. V roce 2007 přišel při bojové akci v Afghánistánu o nohu při průzkumu zákopů. Protitanková střela mu pod ní explodovala. Kvůli hrozbě infektu došlo na řízenou amputaci. Jeho život se rázem proměnil. Byla mu vyrobena nadstandardní protéza, postupně si začal plnit sportovní touhy. Nejprve golfové (stal se i vicemistrem Evropy), poté lyžařské. V roce 2018 dokonce startoval na zimní paralympiádě v Pchjongčchangu!

Veškeré úsilí nyní vkládá držitel medaile Karla Kramáře za hrdinství do střelby. V Dukle si jej v roce 2019 vzal pod křídla Robin Daněk, posléze další bývalý reprezentant Kamil Ploc. Intenzivně se musel zaměřit na techniku, ale jak vidno úspěšně. Kromě stříbra ve Francii získal v loňském roce například bronz při Světovém poháru v Indii.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

 

Snowboardcrossař Houser stabilizoval výkony, se špičkou už drží krok. Olympiádu má nadosah

U soupeřů si postupně zjednává pořádný respekt. Snowboardcrossař Radek Houser každou sezonou stabilizuje svou výkonnost, o čemž nejlépe vypovídá letošní konečné 13. místo v celkovém hodnocení Světového poháru i častá umístění v TOP 10 v jednotlivých závodech.

,,Už jsem se jim dostal do podvědomí. Bavíme se, dokonce se ptají, jestli si s nimi nechci zajet v tréninku. Za to jsem rád,“ říká na rovinu osmadvacetiletý člen Dukly Liberec.

Sezonu jste zakončil účastí ve velkém finále v kanadském Mont Sainte Anne. Platí tedy, že konec dobrý všechno dobré?

Je to tak. Po prvním závodě jsem nebyl v nejlepším rozpoložení (Houser skončil 22. – pozn.), ale dokázal jsem si do příštího dne ujasnit, co a jak mám dělat lépe. Vyšlo to parádně. Jen škoda, že necinkla medaile, k bronzu scházel kousíček. Francouz Bozzolo se za mnou vyvezl, měl před cílem větší rychlost.

Finále jste jel i v Cortině, malé pak v Gudauri. Cítíte, že jste už součástí světové špičky?

Byl to jeden z cílů a myslím, že se mi ho daří naplňovat. Až na prosincový výpadek v italské Cervinii jsem se soupeři držel krok. I v nabitých rozjížďkách bylo znát, že jim stačím.

Velký pokrok jste udělal také při startech…

Je to takový paradox. Tratě se momentálně staví tak, že se moc nevyplácí být po startu v čele. Na druhou stranu se z toho dá pořád vytěžit a první pozici udržet až do finiše. Je zajímavé, že v tréninku mi začátky moc nevycházely, trápil jsem se. S trenérem to vždycky rozebíráme, v závodě se mi pak daří najet na úplně jinou vlnu. Zpravidla mi to sedne. Umím se už dostat z psychické nepohody do pohody.

Kouč Jelínek zmínil, že ještě více musíte zapracovat na ,klopenkách‘ na frontside. Je to tak?

Mezery tam určitě jsou, ale jsem si vědom, že oblouky na frontside umím. Ve zmatku při závodě tam bohužel najíždím trošku s respektem. Spíš myslím na to, abych se soupeřům vyhnul, než na správné postavení v samotné zatáčce. Nesmím se bát, budeme na tom pracovat.

Vrcholem sezony bylo mistrovství světa ve Švýcarsku. Bohužel jste byl vyřazen už ve osmifinále. Cítil jste zklamání, přestože vaše jízda byla pořádně nabitá?

Měl jsem tam obhájce titulu Španěla Eguibara i budoucího šampiona Grondina z Kanady. Ale v postup jsem věřil. Dařilo se mi s nimi držet krok, ale vše jsem si pokazil vlastními chybami. Hlavně pak v závěru špatným pohybem na boulích. To se neodpouští.

Šlo o vrchol. Byla tréma trochu jiná než v závodech Světového poháru?

Snažil jsem se do hlavy dostat, že se jedná o běžný závod. Chtěl jsem být do TOP 16, což mi nevyšlo, ale pořád je 19. místo mým nejlepším výsledkem na mistrovství světa. Věřím, že s přibývajícími starty a zkušenostmi bude mé nastavení na vrcholy sezony lepší a lepší. Obzvlášť, když je za rok olympiáda.

Do žebříčku pro start na ZOH v Itálii jste nasbíral slušnou sumu bodů. Účast byste měl mít téměř jistou…

Nevím, co by se muselo stát, abych se propadl za postupovou třicítku. Zatím jsem třináctý, což je skvělá výchozí pozice. Závodů, které budou kvalifikační, už moc nezbývá.

O medaile se pojede v Livignu, kde se Světové poháry běžně nekonají. Máte už zprávy, jaký profil tratě se chystá?

Zatím toho moc nevíme. Snad by tam měl před olympiádou proběhnout tréninkový kemp. Uvidíme, jestli se tak stane. Já se každopádně hodlám připravovat tak, aby mě nelimitovala žádná trať. Nechci se na nic vymlouvat.

Stále se spekuluje o možném olympijském startu vaší reprezentační parťačky Evy Adamczykové. Scházela vám letos v týmu?

Evka vždycky dokáže šířit pozitivní náladu. Často jsme si volali nebo si píšeme. Vždycky to nějak zkonzultujeme. Má nadhled, člověka to uklidní. Byla si s námi dokonce zajezdit v Montafonu, když jí sestra hlídala syna Kryštofa.

Neprozradila, zda se pokusí o návrat?

Šťouchanců z okolí má dost. Já si to netroufnu. (směje se) Jestli se bude chtít v nové roli pustit do závodění, musí vědět ona sama. Každopádně na to má.

Vám bude v době olympiády 29 let, což je pro sportovce naprosto ideální věk. O čem sníte?

Každý chce dovézt medaili. Se snowboardcrossem jsem začínal až v jednadvaceti, tak mi pořád přijde, že jsem v začátcích. I kdyby se to v Itálii třeba nepovedlo, mám ještě čas. Chci jezdit co nejdéle, protože mě to ohromně baví a naplňuje. V našem sportu lze vyhrávat i po třicítce. Neteř mi dokonce říkala, že by bylo dobré, abych vydržel tak dlouho jako Američan Nick Baumgartner, a tomu je teď třiačtyřicet. (směje se)

TEXT: Pavel Král

FOTO: bobwithcamera