Aktuality

Kvalitní přípravu, tentokrát zaměřenou na přesnost přistání, absolvovali parašutisté Dukly Prostějov na letišti v chorvatské Poreči, kde by se v budoucnu měly uskutečnit mezinárodní vrcholné akce typu Světového poháru či mistrovství Evropy.

Týdenní výcvikový tábor se vyplatil i přes nepříliš ideální počasí. ,,Podle předpovědi bychom snad nemohli seskočit ani jednou. Naštěstí to nakonec nebylo tak hrozné, povedlo se nám udělat 29 seskoků. Vše probíhalo ve velmi termických a turbulentních podmínkách, což jsme z hlediska přípravy na mistrovství světa, které se letos uskuteční na atletickém stadionu v Prostějově, jenom uvítali,“ poznamenal s uspokojením trenér Libor Jiroušek.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Čtyři vodní slalomáři armádního klubu Dukla si v nominačních závodech zajistili pozice v seniorských reprezentačních týmech pro letošní sezonu. Jaroslav Volf, vedoucí trenér sportovního oddílu v ASC, je s tímto počtem spokojen.

,,Jde o stejné číslo jako vloni. Navíc mám informaci, že se Gábina Satková vzdává kajakářské účasti na mistrovství Evropy v Tacenu. Místo ní by tam měla startovat Tereza Fišerová coby první náhradnice. Takže na šampionátu budeme mít celkem pět zástupců,“ prozradil novinku vztahující se k jednomu z vrcholů.

Kvalifikačním sítem, v rámci Českého poháru Skupiny ČEZ, úspěšně prošli kajakáři Jakub Krejčí a Kateřina Beková, na singl kánoi pak Tereza Kneblová a Martina Satková.

Pořádnou dávku štěstí si vybral hlavně Krejčí. V jeho prospěch totiž v součtu tří nejlepších výsledků rozhodl jediný bod. ,,Kuba na své poměry nezajel úplně optimální jízdy. Vyšlo mu to doslova o prsa. Je potřeba, aby se vyvaroval zbytečných chyb. Třeba takové, jaká se mu stala v neděli na jednoduché protivodní brance. Výkonnost potřebuje nutně stabilizovat,“ podotkl Volf, držitel dvou olympijských medailí v kategorii C2.

Premiérově se mezi dospělou elitou objeví na mezinárodní scéně Kateřina Beková. Mistryně světa v kayak crossu do 23 let z loňského šampionátu v Krakově příjemně mezi kajakářkami překvapila. ,,Už několik let jezdí dobře v tréninku, ale závody jí moc nevycházely. Teď to konečně prolomila. Získá tím další velice cenné zkušenosti, určitě jí to dodá zdravé sebevědomí a posune se ještě více nahoru,“ doufá Volf.

Mezi singlířkami si výborně vedla Tereza Kneblová. Domácí nominační závody dokonce ovládla. ,,Je to cenný úspěch. Může jí to velmi pomoci právě směrem ke květnovému mistrovství Evropy v Tacenu, kde se bude rozhodovat o olympiádě.“

Zcela po právu je v reprezentaci i Martina Satková. ,,V každém závodě figurovala mezi nejlepšími. Ten druhý dokonce vyhrála. Společně se sestrou a Terezou Kneblovou vytvoří silný tým,“ je přesvědčen Volf.

Fišerové uškodil výpadek, upne se na kayak cross

Do reprezentačních výběrů se naopak nevešla Tereza Fišerová, několikanásobná medailistka z mistrovství světa a Evropy. ,,Na vině byl velký tréninkový výpadek kvůli zdravotním komplikacím. Nebylo vůbec jisté, zda do nominačních závodů zasáhne. Na singlu se necítila, zkusila to na kajaku. Ujela tři třetí místa, což byl z mého pohledu malý zázrak. S tréninkem začala až měsíc před nominací a ještě zvolna. Přesto dělala jen drobné chyby. Nakonec jí scházely pouhé dva body,“ konstatoval Jaroslav Volf.

Fišerová si může spravit chuť v kayak crossu, nové olympijské disciplíně. Domácí šestidílnou nominaci vyhrála o jeden bod před Veronikou Vojtovou. V případě zisku kvalifikačního místa pro ČR, o nějž se pojede v červnu v Troji, by do Paříže cestovala právě ona. ,,Momentálně u ní jde slalom na druhou kolej. Měla by se výhradně zaměřit na kayak cross a udělat maximum, aby byla konkurenceschopná mezinárodní elitě,“ poznamenal k vizím vedoucí trenér vodního slalomu v Dukle.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Kanoistky Tereza Kneblová s Martinou Satkovou a kajakáři Jakub Krejčí a Kateřina Beková si v nominačních závodech vodních slalomářů vybojovali místa v reprezentaci pro nadcházející sezonu.

Na víkend v Troji bude jen v nejlepším vzpomínat jednadvacetiletá Tereza Kneblová. V sobotu skončila druhá za Gabrielou Satkovou (USK), v neděli jasně zvítězila. ,,Spíše šlo o velkou úlevu, než radost. Člověk po dojezdu nikdy neví,“ říkala na rovinu. V cíli měla před druhou v pořadí Evou Říhovou (USK) více než dvouvteřinový náskok. ,,Konečně mně to klouzalo a vyšly mi i zásadní kombinace,“ těšilo ji. V reprezentačním týmu budou jejími kolegyněmi sestry Satkovy, z čehož má  obrovskou radost. ,,Vždycky to bylo moje přání. Teď se splnilo. Moc se na sezonu těším,“ poznamenala.

Reprezentaci si bezpečně zajistila i Martina Satková. Na třetí postupové příčce měla na čtvrtou Evu Říhovou šestibodový náskok. Podobně úspěšně si mezi kajakářkami vedla Kateřina Beková.

Jakub Krejčí po nešťastném začátku ve Veltrusech, kdy se v 1. závodě neprobojoval do finálové desítky, dokázal obdivuhodně zmobilizovat síly. V součtu nakonec o jediný bodík předčil trojici pronásledovatelů a stejně jako vloni bude jezdit na mezinárodní vrcholy s Vítem Přindišem a Jiřím Prskavcem.

Tereza Fišerová po zdravotních trablech v přípravě uhájila pátou pozicí v časovce vedoucí postavení v nominaci v kayakcrossu. Pokud někdo z českých reprezentantů vyjede v červnu na celosvětové kvalifikaci v Troji jedno ze tří míst pro specialistu na tuto novou olympijskou disciplínu, bude mít Fišerová přednostní právo na start v Paříži.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Do finále světového poháru v moderním pětiboji postoupili tři závodníci Dukly Praha. Z nich se v Budapešti do elity probojovali osmá Veronika Novotná a devátý Jan Kuf. Lucie Hlaváčková dokončila závod na 18. místě.

V úvodní jízdě na koni si Novotná připsala 288 bodů. Ze základního kola šermu si do finále přinesla 235 bodů. V bonusovém kole pak přidala ještě další dvě výhry. Po dvou disciplínách jí patřila průběžná pátá příčka, po plavání o jednu klesla. V běhu kombinovaném se střelbou se po první zastávce na střelnici posunula na čtvrté místo, nakonec doběhla do cíle osmá. „Mám z toho trochu smíšené pocity, ale vlastně je to celkově docela fajn. Byl to hezký den a bavilo mě to,“ líčila.

Kuf předvedl bezchybný parkur, kvůli časové penalizaci sice přišel v úvodní disciplíně o devět bodů, ale musel se potýkat s jiným problémem. „Ačkoli byl vylosovaný kůň výkonnostně dobrý, v mládí zažil nějaké trauma a bál se ostatních koní. Takže mi řekli, ať vůbec nechodím na opracoviště. Opracovali jsme ho jen ve cvalu a v klusu, což není úplně ideální – ani pro mě, ani pro koně,“ vyprávěl.

Situaci však zvládl dobře. „Nakonec byl úžasný, odskákal to krásně a moc jsem si to užil,“ prohlásil. K tomu si ze základního kola v šermu do finále přinesl 230 bodů. V bonusovém kole už žádné nepřidal a po dvou disciplínách mu patřila pátá příčka. Tu držel i po plavání. V závěrečném kombi jeho výkon stačil na deváté místo.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Filip Komorous

Lehký dvojskif Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek si na mistrovství Evropy v maďarském Szegedu dovesloval pro velmi pěkné 4. místo, přičemž se dlouhou dobu držel na medailových pozicích. Titul suverénním způsobem obhájili Švýcaři Jan Schaeuble a Raphael Ahumada Ireland.

Česká posádka startovala do finále z nepříliš výhodné dráhy číslo 1. V polovině dvoukilometrové trati však i přes větrné podmínky figurovala na výborné druhé příčce! Jenže poté zrychlili Italové a Norové. Na Vraštila se Šimánkem tak zbyla jako už poněkolikáté nepříliš populární bramborová pozice, stejně jako na loňském šampionátu ve slovinském Bledu. Od bronzu je v cíli dělilo 2,37 vteřiny.

,,Jirka měl týden před odjezdem střevní potíže a chvíli vypadalo, že sem ani nepojedeme. Není to totiž mistrovství republiky, kde můžeme startovat bez formy a stejně vyhrajeme. Pokud nejste stoprocentní na akci jakou je Evropa, tak si moc neškrtnete. Takže jsme rádi, že jsme se z toho vyhrabali. Jedná se pro nás o dobrou výchozí pozici před dalšími závody respektive olympijskými hrami,“ poznamenal při hodnocení Miroslav Vraštil.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

V době, kdy teprve pronikal do tajů brokové střelby, ohlásil touhu vybojovat si účast na paralympiádě v Paříži 2024. Válečný veterán Miroslav Lidinský si však velký sen zatím splnit nemůže, i když patřičnou výkonnost už má. Disciplína para trap se zatím nestala součástí programu Her.

,,Mezinárodní paralympijský výbor dosud neuvolnil volné sloty na medaile. Brzdí nás skutečnost, že se na úkor jiného sportu či disciplíny musí najít dvě sady pro kategorie PT2 (postižení dolních končetin) a PT3 (postižení horních končetin),“ vysvětluje příčinu reprezentant z Dukly Hradec Králové. ,,Jde už spíše o politickou hru. Věřím, že se to rychle pohne. Prezident ISSF Luciano Rossi má blízký vztah k italskému para trapu, což může mít na uspíšení celé záležitosti výrazný vliv,“ je přesvědčen.

Startu pod pěti kruhy by se rád dočkal, přestože mu v době konání další paralympiády v Los Angeles bude 55 let. ,,Půjde o jasný cíl,“ přitakává.

Lidinský býval policistou a příslušníkem Útvaru speciálních operací. V roce 2007 přišel při bojové akci v Afghánistánu o nohu při průzkumu zákopů. Protitanková střela mu pod ní explodovala. Kvůli hrozbě infektu došlo na řízenou amputaci. Jeho život se rázem proměnil.

Byla mu vyrobena nadstandardní protéza, postupně si začal plnit sportovní touhy. Nejprve golfové (stal se i vicemistrem Evropy), poté lyžařské. V roce 2018 dokonce startoval na zimní paralympiádě v Pchjongčchangu! ,,Teď už nelyžuju. Vypověděly mi záda,“ usmívá se.

Veškeré úsilí nyní vkládá do střelby, na asfaltové terče pálí o sto šest. V Dukle si jej v roce 2019 vzal pod křídla Robin Daněk, posléze další bývalý reprezentant Kamil Ploc. ,,Intenzivně jsme se zaměřili především na techniku. Mám vytvořeny skvělé podmínky a hlavně cítím, jak se zlepšuju,“ těší ho.

Zraje i mentálně. ,,Hlava musí být v kondici, dělá výsledek. To vám řekne každý střelec. Vždy je potřeba se dobře nastavit. Ať už jde o samotnou koncentraci, ale i dané podmínky, počasí či jiné okolnosti,“ podotýká.

Vrcholem mistrovství světa

Paralympijské hry zůstávají obrovským lákadlem, Lidinského však brzy čeká jiný vrchol. Na přelomu května a června vyrazí na mistrovství světa do španělské Granady. ,,Letí nás tam osm, což pro Českou republiku představuje rekordní účast.“

Jak bývá jeho zvykem, nehodlá hrát druhé housle. Proč také? Vždyť na nedávném Světovém poháru v Indii získal v obrovské konkurenci výtečný bronz. ,,Tento šampionát je pro nás střelce malou olympiádou. Dostat se do finále, to už něco znamená. Úroveň šla za poslední roky výrazně nahoru. Vždyť třeba Slovák Filip Marinov střílí i s hendikepem za reprezentační áčko. A jsou tam i další kluci, kteří mají srovnatelné výsledky se zdravou elitou.“

Para trap má naprosto identická pravidla jako trap klasický (125 terčů v kvalifikaci s následnou vyřazovací částí pro šestici nejlepších). ,,Coby hendikepovaní, máme tři druhy kategorií. Já patřím do PT2. Ze srandy si říkáme rýmičkáři, protože naše postižení je nejméně závažné. Ve zbývajících dvou jsou vozíčkáři a kluci, co střílí jen jednou rukou. Můj velký kamarád Martin Tomek je dokonce světovým rekordmanem. Dokázal trefit 115 terčů ze 125, což je výkon doslova neuvěřitelný.“

Držitel medaile Karla Kramáře za hrdinství je rovněž prezidentem České střelecké asociace hendikepovaných. I v této funkci se snaží odvádět maximum. ,,Snažíme se vytvářet takové podmínky, aby se pušková, pistolová a zvuková střelba pořád rozvíjely. Na rok 2024 plánujeme velkou náborovou kampaň zahrnující účast na různých akcích, kde chceme náš sport propagovat. Samozřejmě ve spolupráci s Českým střeleckým svazem,“ objasnil vize rodák z Chlumu u Třeboně.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Přípravu na olympijskou sezonu si pochvalovali a na vodě v Račicích ukázali, že právem. Kanoisté Martin a Petr Fuksovi a kajakář Josef Dostál při nominačních závodech dominovali. S mezinárodní konkurencí by se hvězdy armádního klubu Dukla měly porovnat v květnu při Světovém poháru v maďarském Szegedu (10. – 12. 5.).

Kanoista Martin Fuksa si dopádloval pro vítězství na pětisetmetrových tratích. Na singlu i v deblu s bratrem Petrem. ,,Super, první místa jsou vždy skvělá. Víc než o výhry tady ale šlo o pocit z jízdy. A ten byl dobrý. Teď je potřeba malinko přibrzdit, aby mi to neujelo moc brzo. Ostré starty jsme na tréninku ještě tolik nepilovali, soustředili jsme se hlavně na vytrvalost. I přesto vycházely. Doufám, že je to světlý bod k celé olympijské sezoně,“ poznamenal několikanásobný mistr světa a Evropy, jenž příští týden oslaví 31. narozeniny.

Rozladěn je pouze z nastavení programů na Světových pohárech. I proto musí pečlivě volit, v jaké kategorii a na jaké trati bude startovat. ,,Vůbec netolerují olympijské disciplíny. To mě fakt mrzí. Kombinovat C2 500 m a C1 1000 m je prakticky nemožné, pokud tedy nejste superman. Za den jsou z toho čtyři závody a druhý den dvě finále, což je peklo,“ nebere si servítky. V Szegedu se tak s největší pravděpodobností představí jen na deblu, kilometr na singlu si zajede až při další zastávce v Poznani.

Na olympijské trati jej v Račicích zastoupil mladší bratr Petr. V cíli byl první s náskokem téměř šesti vteřin na Jiřího Minaříka. ,,Jelo se mi docela dobře, i když foukal protivítr. Snažil jsem se o nějaké tempo, bylo to těžké, ale vyšlo to,“ pochvaloval si. V sezoně jinak zákonitě upřednostní debl, v němž by měl s bratrem Martinem startovat na olympijských hrách v Paříži.

Tři tratě, tři vítězství

Jedenatřicetiletý Josef Dostál opanoval na kajaku třístovku, pětistovku a v neděli také olympijský kilometr. V této disciplíně předvedl naprosto dominantní výkon. Nejbližšímu pronásledovateli ujel o 12 vteřin! ,,Chtěl jsem si hlavně vyzkoušet závodní nervozitu. Je to jiné než trénink. Před startem jsem měl nervy, hodně foukalo. Určitě šlo před Szegedem o dobrou generálku,“ konstatoval držitel čtyř olympijských medailí.

Podmínky v Račích označil za velmi náročné. ,,Byli jsme zvyklí trénovat v Kalifornii, kde bylo okolo dvaceti stupňů. Po příletu nebyl přechod tak hrozný, ale teď se  výrazně ochladilo. Ke všemu foukal vítr, tak nám to všem nacákalo do obličeje. Když každých deset vteřin dostanete sprchu, tak to není nic moc,“ usmíval se.

Roli favorita potvrdila v kategorii K2 také posádka Jakub Špicar – Daniel Havel. Na pětistovce, v níž v loňském roce dukláci vyjeli kvótu pro Hry v Paříži, porazili o více než vteřinu Jakuba Remutu (USK) s Michalem Kulichem.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Blízko boji o medaile na Světovém poháru v moderním pětiboji v Ankaře byli po čtvrtém místě Lucie Hlaváčkové také muži Dukly Praha. Martin Vlach obsadil pátou příčku. Mezi osmnácti nejlepšími se neztratili ani devátý Marek Grycz a dvanáctý Jan Kuf.

Úvodní parkur zvládl bezchybně jako jediný z Čechů Vlach. Ze základního kola šermu si do finále přinesl 200 bodů, ke kterým ale stejně jako jeho týmoví kolegové žádné bonusové nepřidal. Po plavecké části vybíhal do laser runu jako třináctý, po skvělém výkonu v poslední disciplíně se však posunul na konečnou pátou příčku.

„V žádné disciplíně jsem neudělal nějakou zásadní chybu a průběžně jsem se posouval dopředu. Malé chybičky, které mě připravily o lepší umístění tam byly, ale těch se člověk nevyvaruje asi nikdy,“ hodnotil Vlach. Grycz získal v jízdě na koni 293 bodů a v součtu s body za šerm a plavání byl po třech disciplínách na 12. místě. V běhu kombinovaném se střelbou si o tři místa polepšil.

Tři shozené překážky v parkuru za sebou nechal Jan Kuf. „Dostal trochu atypického koně, na kterého jsme asi nenašli úplně optimální recept, a udělal tři chyby. A při tom, jaké se v závodě jezdily vysoké výsledky, to pro něj byla výrazná ztráta,“ dodal reprezentační trenér Jakub Kučera.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Filip Komorous

Poprvé v kariéře postoupila Lucie Hlaváčková ve světové konkurenci mezi 18 nejlepších pětibojařek a nechybělo mnoho k tomu, aby vybojovala medaili. Ve finále Světového poháru v turecké Ankaře předvedla teprve osmnáctiletá moderní pětibojařka Dukly Praha skvělý výkon a v nabité konkurenci obsadila čtvrtou příčku.

„Celkově se to všechno hezky poskládalo a jsem spokojená. Už jenom to, že jsem se dostala do finále, bylo super. Že jsem ho zvládla takhle dobře, je třešnička,“ spokojeně hodnotila závod v tiskové zprávě.

V úvodu finále byla česká reprezentantka nervózní. „Neabsolvovala jsem moc závodů, kde bych parkur jela. Ale vylosovala jsem si super koně a zvládla jsem to jenom s jedním shozem,“ líčila svoji jízdu, za kterou získala 293 bodů.

Po bonusovém kole šermu a plavání jí patřila jedenáctá příčka a do závěrečného běhu kombinovaném se střelbou startovala s odstupem 52 vteřin. V poslední disciplíně však předvedla skvělý výkon a v cíli byla na čtvrtém místě, tři vteřiny od bronzu. „Na to, že to byl třetí závod v řadě, se mi běželo celkem dobře. Na střelnici jsem měla dvě super položky, ale první a poslední si musím příště trošku víc pohlídat,“ dodala svěřenkyně Davida Svobody.

„Když postoupila do finále, říkal jsem si, že kdyby se povedla desítka, bylo by to úžasné. Známe její schopnosti a kdyby se sečetly úplně dokonalé výkony ve všem, tak by klidně mohla mít medaili, ale to bychom měli na začátku sezony příliš velké oči. Přeci jenom je jí osmnáct a je tady jedna z nejmladších,“ uzavřel olympijský vítěz z Londýna.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: UIPM

Smolné finále prožil při olympijské kvalifikaci v Riu de Janeiro v rychlopalné pistoli Matěj Rampula. Skončil šestý a těsně mu utekla kvalifikační kvóta pro letní Hry v Paříži. Stejné umístění bral v třípolohové střelbě z libovolné malorážky Petr Nymburský. Ten už ve své disciplíně České republice účastnické místo zajistil dříve.

Čtyřiadvacetiletý Rampula ovládl kvalifikaci. Do bojů o medaile vstupoval s vědomím, že tři soupeři olympijské místenky vlastní. V Riu se nyní udělovaly dvě. Stačila tedy maličkost, porazit Jeana Quiquampoixeho z Francie či Američana Keitha Sandersona. Bohužel se tak nestalo. ,,Těšil jsem se. Ve finálové hale však byly velmi tmavé terče, s čímž jsem bohužel neměl tolik zkušeností. Ostatní s nimi zvládli pracovat lépe. Alespoň vím, v čem se můžu zlepšit,“ pravil bez výmluv.

Zároveň přiznal, že byl zaskočený. ,,Před závodem střelnici kontroluje technický delegát. Terče musí být patřičně osvětlené. Možná jsem si mohl vyžádat přeměření, ale neudělal jsem to,“ zalitoval.

Předposlední šance zabojovat o olympiádu v Paříži přijde na konci května na mistrovství Evropy. ,,Věřím, že to tam zvládnu a místo získám,“ poznamenal odhodlaně.

Nymburský vyrazil do Brazílie především pro porovnání výkonnosti s mezinárodní elitou. Šestá příčka byla  pěkným výsledkem. ,,Závody v Riu jsou pro mě velmi prestižní. Moc rád tam střílím, jsou tam super podmínky i zázemí.“ Přesto málem nepostoupil z eliminace. ,,Byla hodně ovlivněna technickými problémy se zbraní. Naštěstí se je do kvalifikace podařilo vyřešit. Po rozvážném začátku v kleče a vleže, se mi povedly opravdu pěkné položky ve stoje. Nástřel 592 mi zajistil finále, které mi ale bohužel vůbec nesedlo. Umístění je solidní, nicméně ukazuje nutnost některé věci ještě doladit,“ zhodnotil své vystoupení osmadvacetiletý střelec Dukly Plzeň.

Kvótu mohl vystřílet jeho oddílový kolega Filip Nepejchal. A nebyl daleko. Od účasti ve finále jej dělily pouhé dva body. Nakonec z toho byla 17. příčka.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla  a CPA

Po kempu v USA zaměřeném na individuální akrobacii, absolvovali parašutisté Dukly Prostějov čtrnáctidenní soustředění ve španělské Empuriabravě. Tentokrát se cílilo na zdokonalení v akrobacii skupinové.

Tým ve složení por. Ondřej Žák, prap. Miloslav Kříž, nrtm. Petr Chládek, nrtm. Bonifác Hájek a kameraman prap. Jakub Pavlíček stihl během náročného tréninkového cyklu 85 seskoků. ,,Přestože nám počasí nevyšlo na sto procent, šlo o dostatečný počet pro přípravu na blížící se mistrovství světa CISM v maďarském Szolnoku. Kluci udělali v této disciplíně velký pokrok. Právě skupinová akrobacie slouží jako odrazový můstek pro získání medaile v kombinaci,“ vysvětlil důležitost nácviku trenér Libor Jiroušek.

V pondělí se jeho svěřenci přesunou do Chorvatska, kde budou pilovat přesnost přistání. Účinkování ve Světovém poháru pak zahájí 30. května ve Francii.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Pět posádek Dukly se v příštím týdnu představí na mistrovství Evropy ve veslování, které se v maďarském Szegedu uskuteční od 25. do 28. dubna. České naděje se tradičně nejvíce upínají k lehkému dvojskifu Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek.

Ne náhodou. Na loňském šampionátu v Bledu skončili čtvrtí. Připomeňme rovněž bramborovou pozici z olympijských her v Tokiu či pátou příčku z předloňského mistrovství světa v Račicích.

Medaile z velké mezinárodní akce ale pořád uniká. Její zisk by před letním vrcholem na OH v Paříži byl pro veslařské stálice poslední doby jistě obrovským povzbuzením. ,,Proč ne. Kluci v přípravě ukázali, že ze špičky mohou potrápit kohokoliv. Byli na soustředění v Itálii, které zakončili účastí na mezinárodní regatě Paolo d’Aloja. Závodili s těžšími váhami a nebyli za nimi moc daleko. Pochvalovali si to,“ poznamenal Ondřej Synek, šéftrenér veslařů v armádním klubu Dukla.

Otazníky naopak visí nad formou klasického dvojskifu. Jan Cincibuch s Jakubem Podrazilem absolvovali totožnou přípravu jako Vraštil se Šimánkem, prvotní závodní srovnání jim však kvůli viróze Cincibucha uniklo. Start na mistrovství Evropy tak pro ně bude před květnovou dodatečnou olympijskou kvalifikací generálkou se vším všudy. ,,Těžko předvídat, jak si povedou. Kéž by nás příjemně překvapili,“ přeje si Synek, jenž má v bohaté sbírce z kontinentálních šampionátů pět zlatých kovů.

Výkonnostní posun se očekává od párové čtyřky ve složení Filip Zima, Jan Potůček, Jan Čížek a Václav Baldrián. ,,I oni by měli absolvovat olympijskou dokvalifikaci. Pod trenérem Janem Gruberem odvedli v tréninku velký kus práce. Uvidíme, jak obstojí v kvalitní konkurenci,“ přemítá Synek.

Na šampionátu se dále představí nepárová čtyřka bez kormidelníka – Adam Kulhánek (Slavia Praha), Daniel Nosek, Jan Fleissner a Matouš Dočekal a dvojka bez kormidelníka Tomáš Šišma s Daliborem Nedělou. ,,Na regatě v Itálii vypadali dobře. Zajeli tam nad očekávání. Jsem velmi zvědavý, jak se s tím popasují v Szegedu. Třeba se blýsknou pěkným výsledkem,“ krčí rameny nejúspěšnější veslař české historie.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Byla to veselá zpáteční cesta. Juchalo se, juchalo. Aby také ne. V kanadském Miltonu si čeští dráhoví vytrvalci Denis Rugovac a Jan Voneš vyjeli životní úspěch, když v madisonu získali pro Českou republiku vytouženou olympijskou kvótu. Na konci devítidílné kvalifikace se tak s trenérem Milanem Kadlecem mohli opájet slastnými pocity.

,,Je to splněný sen,“ usmíval se po příletu jedenatřicetiletý Rugovac. ,,Dali jsme do toho všechno, tohle je nejhezčí odměna,“ přidal se Voneš. Radost měl samozřejmě i kouč. ,,Šlo o náročný dvouletý cyklus. Svým způsobem i tak trochu vyčerpávající. Je super, že se zdárně dokončil.“

Emoční vypjetí netajil ani Lukáš Thun, vedoucí trenér cyklistiky Dukly Praha pro dráhu a silnici. ,,Jsme všichni moc šťastní. Šlo o prioritu číslo jedna. Nesmírně jsme všechno prožívali. V dnešní době je napříč všemi sporty čím dál těžší dosahovat podobných úspěchů,“ poznamenal s hrdostí.

Ale byly to nervy. Pořádné. ,,Probudil jsem se už v šest, takové tvrdé ráno. Nervozita se mnou pořádně mávala. Denis mě ale naštěstí podržel,“ přiznal Voneš, jehož od zkušenějšího parťáka dělí téměř osm let. ,,Jsem mladší, moc jsem o tom asi přemýšlel. Hlavně o kvalifikaci, kterou jsme potřebovali nutně zvládnout a postoupit do finále.“

Na velkých akcích spolu startují už delší čas. Jsou na sebe zvyklí. ,,Trávíme spolu hodně času, ladíme hlavně detaily. Věděli jsme, že výkonnost máme. Dobře se doplňujeme. Jen jsme se museli vyvarovat zásadních chyb,“ podotkl Rugovac.

Povedlo se. ,,Kluci věděli, kde se musí pohybovat, aby to klaplo,“ chválil Kadlec. Po projetí cílem bylo všechno jasné. Rugovac s Vonešem uhlídali Švýcary, kteří je v žebříčku ohrožovali podobně jako Rakousko, na uzdě. ,,Hned jsem věděl, že jsme na olympiádě. Úžasný. S celou partou jsme šli malinko slavit,“ prozradil Rugovac.

Česká dvojice zraje jako víno. Zviditelnit by se chtěla také v Paříži. ,,Pokud odhodíme bázeň, můžeme  zaskočit i silnější soupeře,“ je přesvědčen Voneš. Trenér mu dává za pravdu, i když je poněkud skeptičtější. ,,Zázraky se moc nedějí, pořadí v rankingu odpovídá reálné výkonnosti. Ale každý závod je jiný. Dá se využít situace, nastoupit a výsledek je najednou výrazně lepší. Šance na první osmičku existuje.“

Právě Kadlec startoval v madisonu pod pěti kruhy v Pekingu 2008 společně s Petrem Lazarem. Byla z toho 13. příčka. ,,Tehdy to byla kombinace s bodovačkou. Dnes s omniem. Také pravidla se lišila. Boduje se ne po dvaceti, ale deseti kolech. Závod se tím výrazně zrychlil, jezdí se na těžší převod, není čas na odpočinek. Dříve jste si mohli mezi sprinty pozici připravit, srovnat se. Teď je to neustálý kvapík, od začátku do konce,“ přibližuje vývoj populární disciplíny.

Díky postupu na Hry mohou Češi nasadit jednoho dráhaře i do omnia. ,,Kdo to bude, se rozhodne na základě aktuální výkonnosti. Kluci ji mají srovnatelnou,“ říká devětačtyřicetiletý kouč. ,,Každopádně se teď na omnium více zaměříme, přípravných závodů bude dost. Je to další výzva,“ podotýká Rugovac, jenž v dráhařském víceboji dosáhl na mezinárodní scéně už několika solidních umístění.

Oba si nyní od tréninku pár dní odpočinou. ,,Od října jedeme furt nadoraz. Je potřeba na chvíli vysadit. Týden, dva. Pak do toho zase vlítneme,“ hlásí Voneš.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Pokaždé se jedná o pořádnou dávku psychické zátěže. Neúspěch v domácích nominačních závodech automaticky vystavuje stopku pro velké mezinárodní akce. Ví to i dvaadvacetiletý kajakář Jakub Krejčí, jenž stejně jako vloni touží po místu v seniorské reprezentaci. ,,Bude to zase boj. Konkurence je u nás obrovská. Výsledek je samozřejmě důležitý, pro mě ale zůstává prioritou i fakt, aby mě vodní slalom bavil a naplňoval jako dosud,“ podotkl mistr světa a Evropy v kategoriích do 23 let.

Vše rozluští následující dva víkendy, kdy se pojede ve Veltrusech (20. – 21. 4.) a poté v Praze (27. – 28. 4.). Do celkového pořadí se započítají tři nejlepší výsledky ze čtyř startů. Z kanálu ve Veltrusech Krejčí nikterak nadšený není. Vadí mu především lehká a krátká trať, kde se výkonnostní rozdíly smazávají. ,,Chtějí tam postavit osm protivodních bran, aby se čas natáhl. Úplně mi tohle nevyhovuje, necítím se tam moc dobře. Ke všemu je to mělké,“ říká na rovinu.

V kajakářské reprezentaci má po minulé úspěšné sezoně jisté místo olympijský vítěz Jiří Prskavec. O zbylá dvě se strhne pořádná bitva. ,,Je tam Vítek Přindiš, i další kluci. Jmenovat mohu Martina Rudorfera, Honzu Bártu, Vávru Hradílka či Ondru Tunku. Uvidíme, komu to vyjde nejlépe.“

Loňskou premiérovou sezonu mezi absolutní elitou zvládl Krejčí solidně. Ve Světových pohárech zaznamenal několik pěkných výsledků, do sbírky přidal i zlato z mistrovství světa v závodě hlídek. ,,Nabral jsem další cenné zkušenosti, měl bych z toho těžit. Na vodě se cítím líp,“ přikyvuje.

Nijak netají, že by jej velmi lákal především start na květnovém mistrovství Evropy ve slovinském Tacenu, kde před necelými třemi roky získal titul mistra světa do 23 let. ,,Krásné prostředí, krásná trať. Mám to tam moc rád.“

V případě nezdaru může Krejčí ještě startovat v kategorii do 23 let. Letošním vrcholem bude MS v Liptovském Mikuláši. ,,Téhle akci věnujeme velkou pozornost. I tady se ale musíte nejprve nominovat do reprezentačního týmu. Podmínky jsou úplně stejné,“ vysvětluje.

Příprava mu vyšla náramně, odtrénoval toho nejvíce v kariéře. V zimním období pobýval několik týdnů v Dubaji a Riu de Janeiro. ,,Na vodě jsme trávili čtyři hodiny denně. Jeli jsme i závod v rámci tamní olympijské nominace. Z plného tréninku jsem předvedl dvě čisté solidní jízdy, což bylo velkým povzbuzením. Teď to potřebuji zúročit,“ přeje si.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Dráhařští vytrvalci by se po 16 letech mohli dočkat startu na olympijských hrách. Přispělo k tomu 9. místo dvojice Denis Rugovac – Jan Voneš v madisonu při třetím dílu N’Cupu (dříve Světový pohár) v kanadském Miltonu. Vše ještě musí potvrdit středeční oficiální stanovisko Mezinárodní cyklistické unie (UCI).

O dvě volná místa se před posledním závodem devítidílné kvalifikace praly tři týmy. Češi v této bitvě obstáli nejlépe. ,,Díky tomu tam je ještě rezerva. Podle našich propočtů jsme v postupovém pořadí předposlední. Na 99,9 tu kvótu máme,“ potvrzuje Lukáš Thun, vedoucí trenér cyklistiky pražské Dukly pro dráhu a silnici.

Pod pěti kruhy v Paříži naopak téměř jistě utekla účast Petře Ševčíkové v omniu. Ta v Miltonu s přehledem postoupila do hlavního závodu, skončila čtrnáctá, ale v konečném účtování zůstane v kvalifikačním žebříčku těsně pod hranou postupu. ,,Podepsal se na tom hlavně kontinentální šampionát. Mexičanka Velasco Fuentesová Petru přebodovala díky tučnému zisku z mistrovství Ameriky, kde využila slabé konkurence. Z toho jsme zase velmi smutní, ale nedá se nic dělat,“ doplnil Thun.

Podobně jako Ševčíková dopadli i sprinteři Dukly Brno. Ti nejvíce doplatili na smolné vystoupení v týmovém sprintu a neúčast v keirinu na loňském mistrovství světa v Glasgow.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Krátce po Zuzaně Hejnové se vydává na funkcionářskou dráhu i další bývalá slavná atletka Dukly Praha. Výbor Českého atletického svazu (ČAS) dovolil na svém dubnovém zasedání do funkce místopředsedkyně Českého atletického svazu Barboru Špotákovou.

Bývalá oštěpařka nastupuje na pozici, kterou dlouhodobě zastával Jaroslav Přibáň, který v lednu zemřel. Barbora Špotáková byla do funkce kooptována do doby řádných voleb. Ty se uskuteční na zasedání Valné hromady ČAS na jaře roku 2025.

„Na novou roli se velmi těším a věřím, že v jejím rámci vrátím atletice to, co mi dala. Pro rozvoj královny sportu je naprosto nezbytná podpora nejen ze strany samotného svazu, ale i ze strany komunální politiky a dalších subjektů. Mezi mé hlavní úkoly tak bude patřit především jednání o investicích s představiteli jednotlivých měst, obcí a krajů a též i vytvoření příznivých tréninkových podmínek pro všechny stávající, ale i budoucí atlety,“ uvedla Špotáková v TZ atletického svazu.

Svoji bohatou kariéru ukončila v roce 2022. Dvakrát se stala olympijskou vítězkou (Peking 2008 a Londýn 2012) a je také držitelkou bronzové medaile z OH Riu de Janeiru (2016). Třikrát se radovala i z titulu mistryně světa. Při evropských šampionátech stála na stupních vítězů dokonce čtyřikrát.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Odlišnější metody, jiná koncepce tréninku. Hvězdný kajakář Josef Dostál se na prahu nové sezony cítí silný a svěží. Dokonce zhubl. V Paříži se v létě hodlá na kilometrové trati poprat o svou pátou olympijskou medaili.

Tradiční dvouměsíční kemp v Kalifornii o něco zkrátil. Nějaký čas se totiž připravoval se skupinou Victorie ve Španělsku. ,,Výsledek je ve finále podobný, jen to bylo pestřejší,“ upřesňuje pětinásobný mistr světa v rychlostní kanoistice.

Před třemi lety v Tokiu vybojoval s Radkem Šloufem olympijský bronz na deblu, nyní se mohl výhradně soustředit na sebe samého, protože v Paříži pojede pouze individuální závod. S trenérem Pavlem Davídkem, jenž před necelými dvěma roky vystřídal Dostálova dlouholetého kouče Karla Leštinu, se zaměřili i na detaily. ,,Nešlo jen o trénink samotný, ale i věci okolo. Hlavně stravu a regeneraci. Díky Dukle jsme měli na soustředění k dispozici nutriční terapeutku, která se o nás starala. Teď jsem o několik kil lehčí. Cítím se svěží, což je na vodě opravdu znát,“ pochvaluje si.

Možná i proto Dostál nijak netají, že by do bohaté sbírky rád přidal další cenný kov. ,,Snažím se držet na vrcholu jak je to jen možné. Kdyby se povedla pátá olympijská medaile, bylo by to úžasné. Stupně vítězů jsou vždy obrovský úspěch. Zlatá by samozřejmě byla nejlepší,“ usmívá se.

Účastnické místo pro OH vyjel na loňském světovém šampionátu v Duisburgu. Příjemným povzbuzením do zimního drilu bylo i 3. místo na Světovém poháru v dějišti letních Her. Ověřil si, že se stále může měřit s absolutní špičkou. ,,Obě akce zpětně hodnotím velmi dobře. I při mistrovství světa mě od medaile dělil kousek. V Paříži z toho byl bronz, nutno však vzít v potaz, že tam kompletní špička nestartovala,“ podotýká.

V březnu oslavil 31. narozeniny, což pro profesionála značí stále ideální sportovní věk. Soupeře může zaskočit nejen výkonností, ale i nižší váhou. ,,Tradičně lepší výkony podávám na konci sezony. Olympiáda do toho zapadne. Určitě budu jedním z těch, kterých by se měli bát.“

Olympijský kanál je nevyzpytatelný. Dostál si při generálce ověřil, že na podmínkách bude záležet opravdu hodně. ,,Je to obrovské jezero, stejně jako v Riu. Hodně tam fouká. Pravděpodobnost, že se počasí může pokazit, je větší než u jiných závodišť. To mě trochu mrzí, obecně to kazí olympijskou myšlenku. Přál bych si regulérní závod, pokud možno jen s mírným větrem, aby z toho extrémně lehčí soupeři netěžili. Chci jen férovku.“

První test absolvuje rychlostní kanoista Dukly příští víkend při nominačních závodech v Račicích. Na singlu pojede třístovku, pětistovku a kilometr. Poté se v květnu představí na Světovém poháru v Szegedu. ,,Tam bych měl potvrdit nominaci na olympijské hry. Pokud to dopadne dobře, zúčastním se ještě svěťáku v Poznani, kde se dá kvalifikovat na mistrovství světa v Uzbekistánu,“ přiblížil nejbližší plány.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA a Kanoe.cz

Bláznivý kolotoč nabere už brzy na obrátkách. Moderní pětibojaři si během necelého měsíce střihnou tři (!) závody Světového poháru, které výrazně stanoví jejich šance směrem k účasti na finále elitního seriálu i olympijských hrách v Paříži. ,,Takový program musela vymyslet nějaká chytrá hlava, bude to mazec,“ uleví si s úsměvem Jan Kuf, jeden z nejzkušenějších reprezentantů.

Jen pro upřesnění. Po březnovém SP v Káhiře se o další důležité body do olympijského žebříčku bude bojovat od úterý 16. dubna v Ankaře, následuje Budapešť (23. – 28. 4.) a poté Sofie (8. – 13. 5.). Vše v tříkolovém formátu (kvalifikace, semifinále, finále). ,,Nikdo z nás neabsolvoval tolik závodů v tak krátkém časovém rozmezí. Jsem zvědavý, jak to zvládneme. I po zdravotní stránce. Když se zraníte, můžete taky přijít o celou sezonu,“ netají obavy člen armádního klubu Dukla Praha.

I on sní o svém třetím startu pod pěti kruhy. Brzy oslaví 33. narozeniny, což signalizuje jakýsi vrchol sportovních sil. ,,Člověk to v hlavě nosí. Byl by to další úspěch v kariéře. Dokud bude šance, budu se o to prát,“ podotýká mistr Evropy z roku 2016.

Do Paříže se mohou kvalifikovat pouze dva reprezentanti z jedné země. Z Čechů má zatím nejlepší výchozí pozici Martin Vlach (v žebříčku 15.), následuje Marek Grycz (19.), Janu Kufovi patří 28. příčka. Bodové rozdíly nejsou nijak propastné. Pořadí v rankingu výrazně ovlivní i finále SP, které se uskuteční opět v Ankaře na konci května a dotováno bude mnohem štědřeji. ,,Je to podobná situace,  jaká byla před olympiádou v Tokiu, kdy jsme si to mezi sebou dávali až do posledního závodu. Jasno bude poměrně brzy.“ Rivalitu v týmu vnímá jako impuls k co nejlepším výkonům. ,,Každý z nás po olympiádě touží. Kvalifikace je takhle nastavená, nějak to dopadne. Na naše vztahy to snad vliv mít nebude,“ doufá.

Kuf je především vynikající šermíř. V lednu se mu dokonce povedl husarský kousek, když v rámci přípravy vyhrál teprve jako druhý Čech v historii prestižní mezinárodní turnaj v německém Berlíně. Před jeho uměním se muselo sklonit 248 (!) specialistů. ,,Směrem k pětiboji mi to samozřejmě nějaké sebevědomí dodalo. Na závodech mám výsledek zpravidla postavený právě na šermu. Rozdíl je v tom, že prohru či výhru určí jen jeden zásah. I proto je styl odlišný, než když šermujete s profesionály,“ vysvětluje.

Nedávné soustředění v Barceloně mu přišlo vhod. ,,Bylo tam více reprezentací. Dost práce jsme udělali právě v šermu, sparingů bylo dost. Díky dobrému počasí jsme velmi zapracovali i na kombinované disciplíně a plavání. Rozhodně se teď cítím líp než před prvním Světovým pohárem v Egyptě. Jenom to prodat,“ přeje si osmý muž z poslední olympiády v Tokiu.

V Ankaře skončil při loňském finále SP dvanáctý, prostředí zná dokonale, vyhovuje mu. ,,Sportoviště jsou v pohodě. Mají i dobré koně. Vždycky se tam za sezonu konají dva závody, takže jsme si už zvykli,“ potvrzuje.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Filip Komorous

Ve středu naberou směr Rio de Janeiro. A nepůjde jen tak o nějakou zastávku, puškaři a pistoláři budou mít jednu z posledních možností na vystřílení olympijských místenek pro Hry v Paříži 2024. Své kvality mohou prokázat i dukláci. Do bojů o tzv. kvota placy jich zasáhne pět.

Své kvality bude moci prokázat v malorážce na 3×20 ran Filip Nepejchal, který v Riu startoval už jako sedmnáctiletý na olympijských hrách v roce 2016. O tři roky později byl ve své oblíbené disciplíně dokonce vyhlášen nejlepším střelcem světa. Po hvězdně nastartované kariéře, ověnčené řadou individuálních úspěchů na vrcholných akcích, přišlo zranění a jistý útlum, z něhož se Nepejchal snaží již delší čas vymanit.

Ve vzduchovce dostává šanci teprve devatenáctiletá Barbora Dubská. Hlavně kvůli nespornému talentu. V juniorské kategorii září, nyní se pokusí překvapit mezi dospělou elitou. V rychlopalné pistoli se představí Matěj Rampula a Tomáš Těhan, ve vzduchové pistoli pak Jindřich Dubový.

Do Brazílie míří rovněž reprezentační stálice. Petr Nymburský, František Smetana a Veronika Blažíčková již kvalifikační místa pro OH získali, mohou tak ve svých disciplínách usilovat ,,pouze“ o co nejlepší umístění a porovnat svou aktuální výkonnost se světovou špičkou.

Kvalifikační boje startují v pátek 12. dubna.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Stále ho zdobí blonďatý přeliv vytvořený hvězdnou parťačkou ze snowboardcrossového týmu Evou Adamczykovou. Radek Houser je na něj právem hrdý. Byl to on, kdo po patnácti letech prolomil medailovou bariéru a jako další Čech vystoupil na stupně vítězů ve Světovém poháru. Naposledy se to povedlo Michalu Novotnému v roce 2009.

Stalo se 23. března při závodě v kanadském středisku Mont Sainte Anne, kde skončil třetí. ,,Jsem nesmírně rád, že takový výsledek přišel,“ neskrýval nadšení při zpětném hodnocení. A blond vlasy? ,,Zpočátku jsem se při pohledu do zrcadla vždycky lekl, ale pak se mi to začalo líbit. Dokonce jsem si zašel do Barber shopu, aby účes dostal tu správnou fazonu,“ praví s úsměvem sedmadvacetiletý člen liberecké Dukly.

Co znamenalo pódium pro sebevědomí v končící sezoně?

Beru ho jako vítězství. V sezoně to probíhalo jako na houpačce, nahoru, dolů. Ale už malé finále na začátku března v Sierra Nevadě mě velmi povzbudilo. Konkurence je vysoká, přesto jsem věděl, že když mi sedne trať a máza, mohu jet o super výsledek. V Kanadě to konečně přišlo, beru to jako obrovský úspěch a zadostiučinění.

Po skvěle rozjetém finále z toho byl nakonec těsný bronz. Neměl jste v cíli v první chvíli o medaili obavy?

Tajně jsem doufal, že to klaplo. Ale přesvědčený jsem úplně nebyl. Ve finiši jsem se ještě ohlížel za pravým ramenem, soupeře jsem ale neviděl. Prkno jsem naštěstí stihl předkopnout, bylo to o fous.

Hned v cíli vám běžela gratulovat Eva Adamczyková. Blahopřání byla ale jistě spousta… Neobjevila se mezi nimi i zpráva od předchůdce Michala Novotného?

V kontaktu nejsme. Věřím, že ho výsledek potěšil. Byl jsem mile překvapený, jaký dosah tenhle úspěch měl. Ani jsem na všechny zprávy nestihl odpovědět. Na nějaké akci se s Michalem určitě uvidíme, takže to probereme osobně.

V březnu jste absolvovali sedm závodů Světového poháru. O jak náročný šlo program?

Nezastavili jsme se. Cestování bylo opravdu hodně. Člověk je z toho rozlámaný a utahaný. O to víc se pak musíte snažit zkoncentrovat. Ale zvládli jsme to i s třešničkou na dortu.

Začaly vám vycházet kvalifikace. V kontextu s vyřazovací částí jde o dvě odlišné disciplíny… Je těžké se v hlavě přepínat?

Je to tak nastavené, jsme zvyklí. Kvalifikace ukázaly, že na to mám. Někdy sedly víc, někdy míň. To se ale stává všem, i těm nejlepším. Jste na trati sám, nikdo vás neruší, soustředíte se jen na vlastní stopu. V závodě se jede na krev. Máte tam tři soupeře, kteří se vás snaží všelijak rozhodit. Faktorů, které jízdu ovlivňují, je moc. Pramení z toho i chyby. Výhodou bývá povedený start. Když jedete první, jste v menším ohrožení.

U startů jste v přípravě pod dozorem Marka Jelínka měnili návyky. Především v činnosti paží. V Mont Sainte Anne se vám obzvlášť dařily. Směrem k příští sezoně jde bezpochyby o důležitý prvek, že?

Hodně jsme je pilovali. V závodech jsou kolikrát rozhodující. Můžete hodně získat, soupeřům poodjet a nedostat se do konfliktu. Jde o vertikální pohyb nahoru, dolů pomocí paží. Posunuli jsme se všichni. Evka (Adamczyková), já, Kryštof (Choura) i Johny (Kubičík).

Ambice by tedy měly být zákonitě vyšší?

Sám na sebe si kladu vysoké nároky. Dobré výsledky chci zajíždět pravidelněji, stupně vítězů lákají. Potřebuji výkonnost stabilizovat, což vyžaduje i práci na mentální přípravě. Psychické nastavení je ve snowboardcrossu ohromně důležité.

Je vám v tomto směru nápomocná Eva Adamczyková, která špičkové výkony potvrzuje každým rokem?

Všichni čtyři mezi sebou komunikujeme, Evka se ptá nás, my zase jí. Jsou to cenné rady a postřehy. I co se týká techniky. Ona tyhle věci dělá skvěle. Přestože je moje postavení na prkně odlišné, dá se toho hodně okoukat.

Díky pódiovému umístění a uzavřené sázce obarvila Eva Adamczyková celému týmu vlasy na blond. Jak přijali změnu vizáže vaši nejbližší?

Už si zvykli, i když přítelkyně se na to zpočátku moc netvářila. V divadle mě na chodbě skoro nepoznala. (směje se) Mě osobně se to začalo líbit víc a víc. Dokonce jsem si skočil do Barber shopu, aby účes dostal tu správnou fazonu. Sranda musí bejt.

Je po sezoně. Jak nejlépe relaxujete?

Úplně jsem vypnul. V rodné Třebíči jsem si byl s kamarády zahrát fotbal, s přítelkyní dáváme dohromady bydlení. Rozhodně se nenudím.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA