Aktuality

Kvarteto Timotej Vašina, Patricie Srnská, Hanka Viková a Ondřej Novotný z armádního klubu Dukla Praha vybojovalo na domácím bikovém šampionátu v cross country na trati v Harrachově stříbrnou medaili. Lepší byli pouze jezdci týmu Expres CZ – BMD Team Kolín ve složení Richard Severyn, Simona Spěšná, Eva Drhová a Patrik Černý, kteří vyhráli o 18 vteřin.

„Na prvním úseku spadl kadet Vašina a propadl se prakticky až na závěr startovního pole. Tím jsme možná přišli o vítězství. Patricie (Srnská) a Ondřej (Novotný) pak v dalším průběhu závodu zajeli nejrychlejší časy ze všech startujících,“ řekl trenér Viktor Zapletal.

Výsledky: 1. Expres CZ – BMD Team Kolín (Severyn, Spěšná, Drhová, Černý) 56:25, 2. Dukla Praha/Nutrend Specialized SKR Racing (Vašina, Srnská, Viková, Novotný) 56:43, 3. Ostra-Multicraft Čeladná/Hanak Sisters (Průdek, E. Hanáková, A. Hanáková, Friedel) 57:51.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Pavel Křikava

Na XXXIII. olympijské hry v Paříži se kvalifikovala i veslařská posádka lehkého dvojskifu Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek a vodní slalomářka Tereza Fišerová, která se představí v kayak crossu.

Veslování

Miroslav Vraštil

Nar.: 17. října 1982

Jiří Šimánek

Nar.: 11. října 1995

V jednačtyřiceti se kvalifikoval veslař Miroslav Vraštil, ale i závodník v ironmanu, již na své čtvrté olympijské hry. Rád by svou kariéru završil medailí v závodě dvojskifu lehkých vah s parťákem Jiřím Šimánkem. „Prahnutí po medaili si zase užívám – a my ji přivezeme!“ prohlásil nedávno v podcastu Z voleje Miroslav Vraštil. Ten pod pěti kruhy dvakrát startoval na čtyřce bez kormidelníka lehkých vah, na minulé olympiádě v Tokiu se Šimánkem jim medaile unikla těsně na dvojskifu lehkých vah, skončili čtvrtí. „Musím říct, že já si Tokio tolik nepřipouštím. Jen to mám tak, že si chci dokázat, že jsme na olympiádě zajeli, na co jsme opravdu měli,“ říká zkušenější z dvojice, který má ze čtyřky bez kormidelníka lehkých vah dvě evropská stříbra a jeden bronz.

O třináct let mladší Jiří Šimánek si spolu s kolegou zajistili místo pro Paříž na loňském světovém šampionátu v Bělehradě jasným postupem do finále. Svěřenci trenéra Michala Vabrouška obsadili nakonec na MS nepopulární čtvrté místo. „Jsou to úžasné pocity, něco neskutečného. Proto jsme sem jeli, abychom to dokázali,“ radoval se v Bělehradě Šimánek. „Pokud budeme zdraví, tak pojedu na druhou olympiádu, která bude, doufáme ještě lepší než minulá, na které byl covid,“ uvedl Šimánek.

Kdy startují: 28. července ve 12.00

Vodní slalom

Tereza Fišerová

Nar.: 23. února 1998

Kombinuje disciplíny kajak (K1) a kánoe (C1). Jejím největším individuálním úspěchem je stříbrná medaile z mistrovství světa ve vodním slalomu 2017 v kategorii C1. V soutěžích týmů (hlídkách) získala dvakrát zlatou medaili na mistrovstvích světa v letech 2021 a 2022. Zúčastnila se také Letních olympijských her 2020, kde v kategorii K1 skončila šestá. Nyní bude u premiéry kayakcrossu pod pěti kruhy.

Její cesta do Paříže byla jako na houpačce. Z místenky na OH se radovala při kvalifikaci v Praze na kanálu v Troji, ale jen chvíli. Ve hře o tři postupová místa pro zemi, se sice do finále neprobojovala, naději jí ale dala Tereza Kneblová. Do cíle finálové jízdy dojela jako první, ale nadšení po chvíli vystřídaly slzy, když ji rozhodčí po dodatečné penalizaci zařadili na čtvrté místo.

Další radost přišla o čtrnáct dnů později po relokaci olympijských míst, poté co britský tým nevyužil svou kvótu. „Je pravda, že už po svěťáku v Praze jsem měla informaci, že nemám přestávat trénovat, protože tu existuje malá naděje. Tak jsem trénovala, čekala a doufala. Byla jsem připravená na obě varianty a nakonec to vyšlo,“ radovala se Fišerová. „Jsem opravdu nadšená. Když jsem si ráno přečetla e-mail, měla jsem obrovskou radost,“ řekla. „Podruhé se podívám na olympijské hry, ve Francii to bude něco úplně jiného. Těším se hlavně na tu atmosféru, která v Tokiu trochu chyběla,“ dodala.

Kdy startuje: 2. srpna v 15.30

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: olympijskytym.cz

Jedním z českých moderních pětibojařů v bojích o olympijské medaile v Paříži bude šestadvacetiletý Marek Grycz. Účast pod pěti kruhy si vybojoval premiérově a na start na největším sportovním svátku se hodně těší. 

,,Znamená to pro mě splnění snu,“ netajil člen armádního sportovního centra Dukla.

Máte několik medailí z juniorských MS a také bronz ze smíšené štafety z ME před rokem. Nyní ale pojedete na své první olympijské hry. Co to pro vás znamená?

„Start na olympiádě pro mě znamená splnění snu. Je to cíl, ke kterému každý sportovec vzhlíží. Já to měl před očima již od malička a úspěchy, které jsem získal, byly jen kroky, které měly vést k olympijským hrám. Jsem moc rád, že se to povedlo.“

Budete v Paříži spolu s dvojicí žen čtyři. Je to velká výhoda?

„Myslím, že je to docela jedno, náš sport je individuální. S holkama se asi moc nepotkáme, ale že tam bude Martin (Vlach), to je dobře. Hlavně na šermu se budeme moci podporovat a fandit. Já osobně jsem individualista, ale jsem moc rád za náš sport, že tam budeme v takovém počtu. To je velký úspěch.“

Na mistrovství Evropy v Budapešti jste ve štafetě brali a Janem Kufem umístění těsně pod stupni vítězů. Šlo o   povzbuzení?

„Ten závod jsem bral vyloženě tréninkově, celé mé snažení směřuje k olympijským hrám, ale strašně rád jsem byl za to, že jsem si s ním mohl zazávodit. Jsme velcí kamarádi, bylo to strašně příjemné. Když mi bylo třináct, čtrnáct, tak jsem ho vnímal jako vzor. Je to fantastický člověk. Byla čest po jeho boku závodit.“

Jak hodnotíte celou přípravu?

„To ještě zhodnotit nemohu, ještě mám před sebou tři týdny tréninku. Vše zatím jede podle plánu. Nyní jsem na soustředění v Maďarsku. Jsem zdráv, ale nechci to zakřiknout. Jsem tu sám s trenérem, Martin je zvyklý na trochu jinou přípravu. Vysokohorskou. Tu já tak v oblibě nemám, proto máme každý jiný model přípravy.“

Naposledy se moderní pětiboj uskuteční ve formátu s parkurem. Jak tuto skutečnost vnímáte?

„Bude mi to chybět, parkur je moje nejoblíbenější disciplína. Na koni jezdím od třinácti. Jde o neodmyslitelnou část pětiboje. Způsob, jakým mezinárodní federace provedla změnu, se mi nebílil a mrzím mě to. Závodiště bude nedaleko Versaille, půjde o takové hořkosladké loučení. Bude mi sedmadvacet a učit se novou disciplínu, to bude velmi těžké. Jsem ale somatotyp s výbušností, tak by mi to snad mohlo jít, ale ti mladí, kteří již v tomto formátu závodí, budou mít oproti nám starším velký náskok. Je to docela nebezpečné, dá se při tom zranit. Ještě jsem to nevyzkoušel.“

Na start jdete 8. srpna…

„Snažím se k tomu přistupovat jako ke každému jinému závodu. Nic si nepřipouštět. Beru to tak, že jedu do práce jako na každý jiný závod. Těším se tam, ale nervozitu zatím necítím, snažím se uklidňovat jako před každým jiným startem.“

Budete v závodě dva, můžete si nějak pomoci?

„Je vždy příjemné, když je tam někdo, s kým můžete prohodit pár slov. Závodit s kamarádem je fajn, a za to jsem rád.  Doufám, že oba postoupíme do finále a strávíme celý den spolu.“

S jakým cílem a přáním do Paříže pojedete?

„Byl bych strašně rád, kdybych složil všechny disciplíny bez nějaké chyby. Ve výsledcích jsou nahoře ti, co je neudělají.  Mně se to vždy o kousek nepovedlo, vždy jedna disciplína nevyšla. V Paříži to chci změnit. Soustředím se na co nejlepší výkon. Snad se to podaří.“

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: Filip Komorous

Výrazné zastoupení bude mít armádní klub Dukla na olympijských hrách v Paříži v rychlostní kanoistice. Velké naděje se vkládají především do úřadujícího mistra světa Martina Fuksy a čtyřnásobného olympijského medailisty Josefa Dostála.

Martin Fuksa

Nar.: 30. dubna 1993

Na kánoi je trojnásobným mistrem světa a dvanáctinásobným mistrem Evropy. Jen z olympijských her mu medaile zatím uniká. ,,Je to můj velký sen. Dělám maximum, aby se to podařilo,“ netají plány směřující k Paříži. Na OH zatím startoval dvakrát – v Riu 2016 a v Tokiu 2021. Pokaždé z toho bylo 5. místo. Vloni prožil sezonu snů. Největší radost si udělal v Duisburgu ziskem titulu mistra světa na kilometrové trati, který byl na olympijské distanci jeho premiérovým v kariéře. Na Evropských hrách v Krakově ovládl v kategorii C1 také pětistovku. ,,Žene mě touha vyhrávat. Ať už jde o olympiádu, mistrovství světa, Evropu či třeba nymburskou pětistovku. Mám kanoistiku hrozně rád. Vím, že konkurence nespí, ale nespím ani já. Chci být ještě lepší,“ nastínil své ambice. Na OH v Paříži by rád uspěl i na deblu s bratrem Petrem. V generálce na červnovém ME v Szegedu skončili pátí, on sám vybojoval dvě medaile – stříbrnou na kilometru, bronzovou na pětistovce.

Kdy startuje: 6. srpna v 10.30 (C2 500 m), 7. srpna v 11.40 (C1 1000 m)

Josef Dostál

Nar.: 3. března 1993

Urostlý kajakář je už čtyřnásobným olympijským medailistou. Nejcennějším kovem je stříbro z Ria 2016 na trati 1000 metrů. Tehdy těsně podlehl Marccusi Walzovi ze Španělska. Zaostal za ním o pouhých 693 tisícin vteřiny. ,,Vydal jsem se asi nejvíc v životě, v cíli jsem plival krev. Té medaile si opravdu hodně vážím.“ Poslední velký úspěch pod pěti kruhy zaznamenal v Tokiu 2021 společně s Radkem Šloufem na deblkajaku. Bronzem si spravil chuť po 5. místě v singlu. Dostál má také pět titulů mistra světa, chlubit se může i dvěma stříbry a třemi bronzy. Nyní touží po 5. olympijské medaili. V Paříži se představí jen na singlu. ,,V přípravě mi prospěla změna tréninku i stravování. Zhubl jsem, přesto se cítím silný a svěží.“ Soupeře by rád zaskočil. ,,Tradičně lepší výkony podávám na konci sezony. Olympiáda do toho zapadne. Určitě budu jedním z těch, kterých by se měli bát,“ říká s úsměvem.

Kdy startuje: 7. srpna v 10.40 (K1 1000 m)

Petr Fuksa

Nar.: 9. srpna 1998

Je o pět let mladší než jeho slavnější bratr Martin. I Petr Fuksa má však na kánoi na kontě řadu velmi dobrých výsledků. Především ze šampionátů do 23 let. Za zmínku stojí hlavně stříbro a dva bronzy z mistrovství světa a Evropy v kategorii C1 na 1000 metrů. V Paříži se jeho pozornost bude upínat k vystoupení na deblu. S Martinem by rádi vylepšili umístění z Tokia (10.). Tentokrát je nečeká kilometr, ale o polovinu kratší trať. ,,Už jsem si vyzkoušel tíhu velkého okamžiku. Z toho bych na olympiádě rád těžil,“ netajil užitečnou zkušenost. ,,Věřím, že naše forma bude gradovat v pravý čas, jsem plný sil,“ řekl pár týdnů před letním vrcholem sezony ambiciózní mladík. K optimismu jej vede i skutečnost, že se s bratrem cítí na deblu lépe a lépe. ,,Takhle dobře se nám nikdy nejezdilo. Brácha je fenomén, já jsem o něco dospělejší. Jsme i víc sehraní. Teď to jen prodat v pravou chvíli,“ přál si rodák z Nymburka.

Kdy startuje: 6. srpna v 10.30 (C2 500 m)

Jakub Špicar

Nar.: 11. června 1993

Daniel Havel

Nar.: 10. srpna 1991

Na deblkajaku by rádi překvapili, o tom žádná. V jedné lodi spolu sedí už osm let. Špicarovi se konečně splnil sen, start na olympijských hrách mu dlouho unikal.  Několikanásobný medailista z mistrovství světa byl v Riu 2016 jako náhradník, o vlásek přišel o účast i v Tokiu (2021). Do Paříže se s Havlem kvalifikovali díky 5. místu na loňském světovém šampionátu v Duisburgu v kategorii K2 na 500 metrů. ,,Pořád se mezi elitou motáme kolem čtvrtého, pátého místa. Snad se brzy misky vah nakloní v náš prospěch. Boj o medaili určitě možný je,“ předeslal k výhledům jedenatřicetiletý Špicar.

Jeho parťák už olympijské kovy ve sbírce má. Dokonce dva. V Londýně 2012 a Riu 2016 seděl v posádce bronzového čtyřkajaku. Teď touží v kategorii K2 přidat další. ,,Tato disciplína je mimořádně vyrovnaná. Tím, že se tratě zkracují, je konkurence čím dál tvrdší. Všechno je hodně o detailech. Bude to pravděpodobně moje poslední olympiáda. Kanoistiku nejde dělat do nekonečna. Jsem rád i kvůli Kubovi, kterému start na tomto vrcholu dlouho smolně unikal. On je velmi soutěživý typ, což nám v závodech ohromně pomáhá,“ poznamenal dvaatřicetiletý Havel. ,,Nechceme se jen zúčastnit. To v hlavě nenosím. K medaili máme dlouhodobě velmi blízko. Vždycky nám schází kousek. Rádi bychom to v Paříži prolomili,“ vyřkl smělý cíl.

Kdy startují: 6. srpna v 11.30 (K2 500 m)

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: olympijskytym.cz

Čeští orientační běžci vystoupali na čtvrté místo ve sprintových štafetách na mistrovství světa, ve skotském Edinburghu jim na medaili chybělo 24 vteřin a pomohli k tomu i dva běžci armádního sportu Tereza Janošíková a Tomáš Křivda.

Závod čtyřčlenných smíšených sprintových štafet je jednou z nejmladších disciplín orientačního běhu, zároveň se jedná o velmi atraktivní závod a to se potvrdilo i letos. Mezi 34 týmy na startu se o medailích rozhodlo až v samotném závěru závodu. Běželo se v kampusu Heriot-Watt University, kde čekala na ženy trať dlouhá 3,8 km, na muže 4,3 km s celkovým vítězným časem 59 minut.

Křivda přebíral štafetu na třetím úseku na desátém místě, ale ukázal svou extratřídu a posunul naši štafetu na šesté místo. Boj o medaile byl daleko, ale finišmanka Tereza Janošíková dokázala předběhnout Francii i Velkou Británii, na závěr předvedla skvělý finiš a Češi se mohli radovat ze 4. místa se ztrátou 24 vteřin na medaili.

„Velké podium je vždycky pecka, čtvrté místo je paráda,“ komentovala po závodě Janošíková.

Výsledky:

1.Švýcarsko (Gemperle, Rancan, Hadorn, Aebersold) 58:43, 2. Finsko +39, 3. Norsko +1:03, 4. Česko (Matějková, Glonek, Křivda, Janošíková) +1:27.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Kristina Lindgren

Moderní pětibojař Matěj Lukeš obsadil na mistrovství Evropy v Budapešti v individuálním závodě velmi pěkné 7. místo. Na 12. příčce skončil ve finále jeho oddílový parťák z Dukly Filip Houška i Lucie Hlaváčková mezi ženami.

Dvaadvacetiletý Lukeš se zlepšoval každou disciplínou- V šermu zaznamenal 18 výher a 17 porážek. Velmi si polepšil v parkuru i plavecké části. V laser runu měl čtvrtý nejlepší čas. Od medailových pozic jej nakonec dělilo jen 17 bodů. „Neměl jsem dobrý základ ze šermu, ale moc jsem se těšil na koně, které jsem si hodně užil. Fyzicky jsem hezky uzrál. Měl jsem osobák na plavání, ještě jsem tam měl rezervu. I na běhu mi připadalo, že do toho pořád můžu tlačit,“ poznamenal Lukeš ve svazové zprávě. „Jsem rád, že se mi povedlo výkony vystupňovat. Sedmé místo je za mě fajn, i když bylo blízko i do pětky.“

Ke stupňům vítězů scházelo málo i družstvu mužů, které ve složení Matěj Lukeš, Filip Houška a Matouš Tůma obsadilo čtvrtou pozici.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Filip Komorous

Mezi 29 kvalifikovanými sportovci armádního klubu Dukla na olympijské hry v Paříži figurují i atleti – vrhači. Největší hvězdou je oštěpař Jakub Vadlejch, stříbrný medailista z předešlých Her v Tokiu a úřadující mistr Evropy.

Jakub Vadlejch

Nar.: 10. října 1990

Bezesporu jedna z největších medailových nadějí pro pařížskou olympiádu, pod pěti kruhy bude zkušený oštěpař startovat již počtvrté. Získal stříbrnou medaili na všech velkých atletických soutěžích – na olympijských hrách (2020), mistrovství světa (2017) i mistrovství Evropy (2022). Na olympijských hrách v Tokiu byl vlajkonošem české výpravy během slavnostního zakončení a nyní sní o medaili nejcennější – zlaté. Těch má šest z mistrovství ČR. V letech 2016, 2017 a 2023 se stal celkovým vítězem Diamantové ligy. Se třemi triumfy je nejúspěšnějším oštěpařem v historii této soutěže. Třikrát v řadě (2021, 2022 a 2023) ovládl anketu Atlet roku. Naposledy při loňském mistrovství světa v Budapešti poznal český oštěpař Jakub Vadlejch přemožitele. Od té doby vyhrál prestižní curyšskou Weltklasse, finále Diamantové ligy v Eugene a v nové sezoně po přípravném závodě v Africe i úvodní mítink elitního seriálu v Dauhá, navíc skvělým výkonem 88,38 m. Na tomto stadionu předloni zaznamenal i svůj jediný devadesátimetrový pokus kariéry. Jeho největším soupeřem je Ind Níradž Čopra. Od Tokia po Budapešť Čopra porazil Vadlejcha desetkrát za sebou, ale v poslední době se situace obrátila. Svěřenec Jana Železného nyní třikrát vyhrál. „Ukázalo mi to, že každý je porazitelný. Vždycky vyhraje ten nejlepší, to se mi na atletice líbí. A všechno ukáže světelná tabule s tím číslem,“ vzhlíží k Paříži Vadlejch. Formu potvrdil i na červnovém mistrovstvím Evropy v Římě, kde získal své první opravdu velké zlato.

Kdy startuje: 6. srpna v 10.20

Nikola Ogrodníková

Nar.: 18. srpna 1990

Již zkušená česká reprezentantka byla dlouhá léta ve stínu Barbory Špotákové, po skončení její závodní kariéry se stala českou oštěpařskou jedničkou. S atletikou začínala v klubu Atletika Poruba a nejdříve závodila v sedmiboji, později se specializovala na hod oštěpem. Posléze byla členkou SSK Vítkovice a v roce 2018 přešla do Dukly Praha. Jejími trenéry byli Stanislav Šuška, Aleš Duda a poté trénovala ve skupině Jana Železného, ovšem posední dobou se připravuje sama. Zatím jejím největším úspěchem je stříbro z Berlína z roku 2018, což ji také vyneslo prvenství v anketě Atlet roku. Jejím osobním rekordem je 67,40 m z května 2019 z Offenburgu. V roce 2023 skončila druhá na Evropských hrách. V roce 2007 získala na domácím šampionátu stříbro v sedmiboji, jinak má ve své sbírce z mistrovství ČR dvě zlata, jedno stříbro a pět bronzů z hodu oštěpem. Atmosféru olympijských her zažila v Tokiu, ale díru do světa tam neudělala. V kvalifikaci skončila  šestnáctá a do finále se nepodívala. To chce v Paříži změnit. Že na to má, potvrdila na letošním evropském šampionátu v Římě, kde skončila pátá hodem 61,78. „Bylo to dobré. Směrem k dalším závodům však vidím nedostatky, na kterých musím zapracovat,“ líčila. „Musím učesat techniku. Fyzicky mám naděláno dost, ale házecí styl trochu hapruje,“ říkala v Římě oštěpařka, která je sama sobě trenérkou. „Sedí mi to, myslím, že mám na lepší výkon, to vím od začátku sezony, ale nedaří se mi to prodat. Musím se naučit pracovat s hlavou, pořád si věřit.“

Kdy startuje: 7. srpna v 10.25

Patrik Hájek

Nar.: 11. listopadu 1998

Na svém kontě má zatím dva starty na vrcholných mezinárodních akcích. Vloni na mistrovství světa v Budapešti, ani letos na evropském šampionátu v Římě se kladiváři Patrikovi Hájkovi nepovedlo projít z kvalifikace do finále. V Paříži bude mít třetí možnost. Už samotná účast na olympijských hrách je ale pro atleta pražské Dukly ohromným úspěchem a splněným snem. Čtrnáct let se připravuje pod dohledem českého rekordmana Vladimíra Mašky. ,,Jsem na něho zvyklý. Beru ho vlastně jako člena rodiny. Všechno jsem si poctivě vydřel. Žene mě touha něco dokázat,“ poznamenal před časem v jednom z rozhovorů. Hájkovým maximem je zatím výkon 76,49 metru z dubnového vrhačského závodu v Kolíně.

Kdy startuje: 2. srpna v 10.10

Volodymyr Myslyvčuk

Nar.: 25. dubna 1996

Ukrajinský rodák může Českou republiku reprezentovat od května. Účast na olympijských hrách v Paříži si zajistil díky postavení ve světovém žebříčku. V Dukle osmadvacetiletého kladiváře vede Dušan Král a svého svěřence, který trénuje zpravidla v noci po práci, velice chválí. ,,Má neskutečné nohy. Jeho potenciál je v tom, že nad tou disciplínou strašně přemýšlí,“ říká. V červnu vybojoval Myslyvčuk svůj premiérový domácí titul, když ve Zlíně poslal kladivo do vzdálenosti 75,48 metru. Osobní rekord si vytvořil v květnu v Kolíně na Memoriálu Josefa Hájka hodem dlouhým 77,31. Něco podobného by rád zopakoval i pod pěti kruhy v Paříži. ,,Pokaždé, když jdu na trénink, myslím na Evropu, svět a olympiádu,“ nezastíral svou motivaci v rozhovoru pro Českou televizi. Jeho dosavadním největším mezinárodním úspěchem je 5. místo z juniorského ME, kde závodil ještě v barvách Ukrajiny.

Kdy startuje: 2. srpna v 10.10

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: olympijskytym.cz

Ladí detaily, sází na spolupráci s Vítem Přindišem. Tereza Fišerová se pečlivě chystá na své druhé vystoupení pod pěti kruhy. Stane se vůbec první vodní slalomářkou, která bude na olympiádě reprezentovat Českou republiku v kayak crossu, tedy disciplíně, jež v Paříži zažije olympijskou premiéru.

Z francouzské metropole se v týdnu vrátila z přípravného kempu. Byl pro ni velmi přínosný. ,,Třeba úvodní skok je trošku jiný. Bylo třeba ho natrénovat, a to se myslím povedlo. Měla jsem tam i novou loď. Kvůli kanálu jsme zvolili větší velikost, zvykala jsem si na ni,“ prozradila k prvkům, na něž se soustředila zásadním způsobem.

Kayak cross je velmi proměnlivou kontaktní disciplínou. Rodeo na vodě přináší fanouškům adrenalinové zážitky, nikdy nevíte, co se vám během trati může přihodit. I na tyto okolnosti se Fišerová snaží nachystat co nejlépe. I proto zvolila trénink s jedním z nejlepších českých kajakářů Vítem Přindišem. ,,Sám mi pomoc nabídl a já ji ráda využila. Vítek je špičkový závodník. Každým dnem cítím progres,“ říká šestadvacetiletá hvězda armádního klubu Dukla.

V rámci Světového poháru se kayak cross odjede během jediného dne. Začíná se časovkou, následují opravy a vyřazovací boje. V Paříži bude všechno jinak. Program je rozvrstvený do čtyř dnů. ,,Bude to dlouhé. Ale nic zásadního v tom nevidím, možná zbude víc sil, když to nebude tolik nahuštěné,“ přemítá Fišerová.

Konkurencí se příliš nezaobírá. ,,Vím, jak některé holky jezdí, ale zvláštní pozornost tomu nepřikládám. Soustředím se sama na sebe.“

Před třemi lety si rodačka z Roudnice nad Labem odbyla olympijskou premiérou v Tokiu. Na kánoi obsadila velmi pěkné šesté místo. Zkušenosti z nejvýznamnější sportovní akce se jí mohou hodit. ,,Olympiáda je vrchol. Není to Světový pohár. Fakt, že už jsem to jednou zažila, mi může pomoci, přestože nervozita v crossu se se slalomem porovnávat opravdu nedá,“ konstatuje.

Den D přijde pro Terezu Fišerovou 2. srpna, kdy od 15.30 odstartuje svou olympijskou misi časovkou.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Český střelecký svaz představil novou webovou stránku věnovanou sportovní střelbě na olympijských hrách v Paříži 2024. Fanoušci se mohou těšit na detailní program střeleckých disciplín, aktuální výsledky, fotografie ze závodů a zajímavosti o českých zástupcích mezi nimiž je čtveřice armádních střelců z Dukly – Veronika Blažíčková, Petr Nymburský, František Smetana a Matěj Rampula.

Na stránce olympiada.shooting.cz lze najít  veškeré potřebné informace k tomu, abyste nezmeškali žádnou důležitou událost. Program střeleckých disciplín poskytne přehled o všech soutěžích, takže budete přesně vědět, kdy a kde fandit našim střelcům.

Kromě programu a výsledků nabídne také bohatou fotogalerii přímo ze závodů. Rovněž tak exkluzivní pohled do zákulisí. Fanoušci si také mohou prohlédnout nejlepší momenty zachycené objektivy fotografů přímo v dějišti her.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Český střelecký svaz

Zahájení olympijských her v Paříži (26. července) se kvapem blíží. Za armádní klub Dukla se na ně kvalifikovalo 29 sportovců v devíti odvětvích. V dnešním vydání představujeme skupinu atletů – běžců.

Nikoleta Jíchová (400 m př.)

Nar.: 29. srpna 2000

Říká o sobě, že není žádná rychlokvaška. Na dráze tuto pravdu Nikoleta Jíchová jenom potvrzuje. Rok co rok běhá čtyřstovku překážek ve stále kvalitnějších časech. Smolně jí utekla jen účast na mistrovství světa 2022 v Eugene. Velkou hlavu si z toho nedělala. Naopak, v tréninku pod vedením Jiřího Šimánka ještě přidala. V roce 2023 slavila premiérové vítězství na oblíbeném Memoriálu Josefa Odložila, kdy porazila favorizovanou Britku Jessie Knightovou. Pod hranici 55 vteřin se třiadvacetiletá atletka Dukly poprvé dostala na republikovém šampionátu v Táboře (54,88). K olympijskému limitu jí před letošní sezonou scházely pouhé tři setiny. ,,Cílím na něj, šance jej pokořit určitě existuje. Vím, že jsme na správné cestě. Hlavně potřebuji zůstat zdravá,“ předeslala s pokorou. Sen se jí splnil na červnovém mistrovství Evropy v Římě, kdy v semifinále proběhla cílem jako druhá v čase 54,59, čímž splnila ostrý olympijský limit a zároveň si na vrcholné atletické akci vybojovala premiérovou účast ve finále. V něm skončila na krásném 4. místě. Teď se už těší do Paříže.

Kdy startuje: 4. srpna ve 12.35

Vít Müller (400 m př.)

Nar.: 31. srpna 1996

Na trati 400 metrů překážek na domácích drahách kraluje již delší čas. Ve sbírce má už sedm titulů mistra České republiky, zlato vlastní i z hladké čtvrtky z halového domácího šampionátu. Nejčerstvějším a zároveň nejsladším triumfem je červnové vítězství ve Zlíně v osobním rekordu 48,41, čímž zároveň splnil ostrý olympijský limit. ,,Závod mi vyšel skvěle. Hodně mi k tomu pomohli i diváci,“ liboval si v cíli. První a zatím jedinou velkou mezinárodní medaili získal rodák z Nymburka na halovém ME 2021, kde ve štafetě spolu s Pavlem Maslákem, Michalem Desenským a Patrikem Šormem vybojovali stříbro. Premiéru na olympijských hrách zažil před třemi roky v Tokiu. V individuálním závodě dokázal postoupit do semifinále, a objevil se i v sestavě štafety na 4×400 metrů.

Kdy startuje: 5. srpna v 10.05

Tomáš Němejc (200 m)

Nar.: 24. února 2000

Jako první Čech po více než půlstoletí se dokázal na červnovém mistrovství Evropy probojovat do finále dvoustovky. Skončil šestý, což je výsledek, který se opravdu cení. V Římě si už v semifinále vytvořil osobní rekord (20,52), v souboji o medaile pak zaběhl čas 20,92. ,,Běžel jsem z druhé dráhy pod 21 vteřin, takže výkon v pohodě. Po semifinále jsem už neměl dostatek sil, chtěl jsem být alespoň osmý. No a dopadlo to ještě lépe,“ radoval se čtyřiadvacetiletý sprinter. Formu následně potvrdil i na republikovém šampionátu ve Zlíně ziskem premiérového titulu. Vedle vrcholové atletiky Němejc studuje práva na vysoké škole v Plzni. Skloubit obojí mu problém nedělá. ,,Docházka není povinná, takže si všechno plánuju podle sebe. Časově je to výhodné,“ říká na rovinu svěřenec Tomáše Najbrta.

Kdy startuje: 5. srpna 19.55

Ondřej Macík (200 m)

Nar.: 12. ledna 2001

S atletikou podle svých slov začal poté, co na halovém ME v Praze v roce 2015 viděl čtvrtkařského šampiona Pavla Masláka. „On je určitě to nejlepší, co český sprint měl. Je pro mě neuvěřitelná čest s ním závodit a trénovat v jednom klubu,“ vyznává se obdivně této již ikoně českých sprinterů. Nohy mu zdobí tetování, jedno z nich tvoří dohromady motivační nápis v angličtině. Na pravém stehně „possible“, na levém „why not“. A Ondřej Macík se skutečně řídí heslem, proč by nebylo možné dokázat i zdánlivě bláznivé věci. Před rokem na atletickém mistrovství republiky v Táboře zcela nečekaně překonal český rekord na dvoustovce časem 20,39, jímž o šest setin posunul dva roky starý národní rekord Jana Jirky.

„Tetování jsem si nechal udělat po loňské halové sezoně a řekl si, že bude takové moje motto,“ vysvětlil Macík pozadí ozdoby, která má jeho nohám dodávat sílu a ambicím neomezený rozhled. A v Dukle Praha má nyní zdatného partnera, na letošním šampionátu ve Zlíně se z premiérového titulu se radoval Tomáš Němejc, Macík za ním zaostal o dvě desetiny vteřiny. V Dukle Praha se připravuje pod vedením trenéra Michala Nováka, který spolupracuje i se snowboardcrossařkou Evou Adamczykovou. „On je nejvšestrannější trenér a úžasný člověk. Je vidět, že nám spolupráce funguje. Olympiáda je splněný sen,“ netají Macík.

Kdy startuje: 5. srpna 19.55

Tomáš Habarta (3000 m př.)

Nar.: 10. července 2003

V letošní sezoně zazářil jako kometa. Mladík Tomáš Habarta 18. května překonal starý český rekord Dušana Moravčíka z roku 1972, když na mítinku v Chorzowě zaběhl čas 8:22,68 minuty. Ten ještě vylepšil na mistrovství Evropy v Římě (8:21,83).  A nyní se raduje potřetí. V rankingu Road to Paris byl ještě začátkem července těsně pod čarou v žebříčku pro olympijské hry v Paříži, ale k účasti na sportovním svátku pod pěti kruhy mu pomohlo odhlášení kvalifikovaných atletů figurujících na postupujících místech.

Sportovat začal s míčem, hrál házenou, s běháním začínal až ve čtrnácti a prvního stýpla absolvoval o rok později. V dorostu dal dva kilometry za 6:20, což byl v této kategorii čtvrtý čas v republice. „Pak jsem to šel podruhé za 5:55 s pádem na příkopu. Tam se ukázaly první předpoklady pro tuto náročnou disciplínu,“ říká Tomáš Habarta.

Po rekordu v Polsku se mu ozval i nyní již bývalý rekordman Dušan Moravčík. „Volal mi hned druhý den a velmi mě to potěšilo. Pogratuloval a s upřímností řekl, že je hrozně rád, že jsem ho překonal,“ řekl Habarta s tím, že výkon Moravčíka byla fantazie. Jeho silnou stránkou je finiš. „Na stýplu je vždycky lepší, když máte síly ještě na konci. Jsou tam překážky, v cíli nikdo nechce plandat nohama. To je pak strašný pocit. Velkou roli hraje hlava,“ uvědomuje si nadějný atlet, krerý po příchodu do Dukly působí ve skupině Hakima Saleha. „Jít do Prahy, mezi tak dobré borce, byl pro mě obrovský impuls. Jsem tu s Damiánem Víchem, který pro mě byl vždycky vzor, Filipem Sasínkem, Honzou Frišem a dalšími. Díky fungování v této skupině přišlo tak výrazné zlepšení. Od minulého roku jsem se posunul o dvacet sekund, což je na této úrovni skvělé.“

Kdy startuje: 5. srpna 19.04

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: olympijskytym.cz

Na 46. mistrovství světa CISM v maďarském Szolnoku budou parašutisté Dukly Prostějov vzpomínat hlavně v dobrém. Domů si vezou dvě zlaté a jednu bronzovou medaili. ,,Mohlo to být ještě lepší, ale i tak jsme velmi spokojeni. Překonali jsme rovněž dva světové rekordy, což se vůbec nečekalo,“ prohlásil při hodnocení trenér kpt. Libor Jiroušek.

Nejcennější kov získali jeho svěřenci v celkovém hodnocení družstev a týmové přesnosti přistání, třetí místo přidal v individuální akrobacii prap. Miloslav Kříž.

Obě prvenství dukláků byla naprosto dominantní, a to i v konkurenci silné Číny či Německa. ,,Překvapilo to tady úplně všechny. Už po osmi kolech jsme věděli, že jsme pokořili civilní světový rekord (22 cm) v týmové přesnosti přistání. Po deseti kolech jsme navíc vytvořili nový civilní rekord v týmech (0+2 cm),“ objasnil kouč význam dosažených výkonů, znamenající dvojitý zápis do rekordních tabulek parašutismu.

Absolutně nečekaným byl Křížův bronz. ,,Asi se divil i on sám,“ usmíval se Jiroušek. Velmi tomuto výsledku napomohlo únorové soustředění ve Spojených státech, kde se prostějovští parašutisté zaměřili výhradně na tuto náročnou disciplínu. ,,Miloš v ní udělal ohromný pokrok. Věřil si víc a víc. Povedlo se mu to tady. Na třetí místo se vytáhl posledním seskokem.“

Blízko k pódiu měl i nrtm. Petr Chládek v individuální přesnosti přistání a mezi juniory rtm. Oldřich Zbíral. Prvně jmenovaný bohužel při shodném bodovém zisku se dvěma soupeři nezvládl závěrečný tiebreak, v rozskoku vypadl jako první a skončil čtvrtý. ,,Přesnost je vždycky loterie. Jde o proměnlivou disciplínu. Hodně záleží na počasí a aktuální formě. Můžete mít štěstí i smůlu. V této konkurenci je jeho umístění velmi pěkným výsledkem,“ poznamenal kouč. Stejně dopadl ve své kategorii Zbíral. ,,Ještě před posledním kolem figuroval na prvním místě. Kdyby to dotáhl, měl by jistou medaili i v celkovém pořadí. Ale je to sport.“

Ve skupinové akrobacii obsadili dukláci sedmou pozici. ,,Předvedli jsme dobrý standard. Prvních pět míst obsadí vždy týmy, které se věnují pouze této disciplíně. Předstihli nás tak pouze šestí Němci.“

V Szolnoku se skákalo ve velkých vedrech, což na jednotlivce kladlo zvýšené nároky na celkovou připravenost. Jak technickou, tak psychickou. ,,Teploty se pohybovaly kolem 36 stupňů. Musíte se pořád udržovat v kondici, doplňovat tekutiny. Akrobatická kombinéza navíc vůbec nepropouští vzduch. Vydržet v ní do seskoku někdy trvá i delší čas. Kluci se s tím prali velmi dobře,“ chválil Jiroušek.

Duklu na armádním mistrovství světa reprezentovali nrtm. Bonifác Hájek, prap. Miloslav Kříž, nrtm. Petr Chládek, por. Ondřej Žák, npor. Oldřich Šorf, kameraman prap. Jakub Pavlíček a mezi juniory rtm. Oldřich Zbíral.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Hned první den evropského šampionátu jezdců kategorií U23 a juniorů v německém Cottbusu získala česká výprava dvě medaile. Postarala se o ně Gabriela Bártová ve vylučovacím závodu, když cílem projela třetí. Stejný kov vybojovali junioři v týmovém sprintu ve složení Jan Pořízek, David Peterka, Kryštof Friedl a Adam Rauschgold.

„Gabča jela velmi zajímavý závod. V jeho průběhu změnila na dráze taktiku, kdy jela nad modrou čarou a hlídala si soupeřky pod sebou. V závěru dokázala svoji aktivitu vystupňovat, a to ji zaručilo bronzovou medaili. Po dvou letech, kdy měla problémy s mononukleózou, je to první velký výsledek, který ji nasměrovává do velké cyklistiky seniorské kategorie,“ zhodnotil velmi pěkný ´výsledek trenér Lukáš Thun.

Ženy U23: Vylučovací závod: 1. Lewisová (Brit.),  1. Yaguezová (Šp.), 3. Bártová (ČR).

Junioři: Týmový sprint: Finále: Francie (Oliviero, Sylvanise, Favennec) 1:00,263 – Německo (Rudolph, Werner, Fischer, Bock) 1:01,289, o 3. místo: ČR (Pořízek, Peterka, Friedl, Rauschgold) 1:00,953 – Británie 1:03,367.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

Bratři Sinkovičovi (klasický dvojskif), bratři Lončaričovi (dvojka bez kormidelníka). V elitní chorvatské společnosti ladí již třetí týden formu na olympijské hry v Paříži veslaři Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek.

Michal Vabroušek, trenér posádky lehkého dvojskifu armádního klubu Dukla, si přípravu na jezeře Peruča velmi pochvaluje. ,,Každý pár se kvalifikoval na jinou disciplínu. Mezi kluky panuje přátelství i zdravé soupeření. V tréninku dosahujeme podobných rychlostí. Navzájem si tvoříme konkurenci, která nikoho směrem k vrcholu sezony neohrožuje, ale zároveň všechny výkonnostně posouvá,“ zmiňuje kouč zásadní pozitiva netradičního sparingu.

Program je opravdu náročný. Ranní dlouhá fáze na vodě, odpolední zahrnující trenažér, běh či kolo. Dávky se plní do puntíku. Bez ohledu na fakt, že Vraštilovi je už 41 let! ,,Míra je pořád schopen zvládat obrovské zátěže. Až na drobné bolístky mu tělo drží, což musím zaklepat.“

S o třináct let mladším Šimánkem obsadili na květnovém mistrovství Evropy v Szegedu nepopulární čtvrté místo, při Světovém poháru v Lucernu pak opanovali finále B. Ani v jednom případě nezávodili  ve stoprocentní zdravotní pohodě. ,,Obě vystoupení tím byla poznamenána. Přesto kluci dokázali konkurovat, což svědčí o tom, že se ve světové špičce už zabydleli. Teď jen, aby byli zdraví na nejdůležitější fázi sezony,“ přeje si Vabroušek.

Do Paříže vyrazí v pondělí 22. července. V akci budou mezi prvními. Nahrát by jim mohla skutečnost skutečnost, že vzhledem k dosaženým výsledkům na předešlých vrcholných akcích mohou být mezi nasazenými loděmi. ,,Doufám v to,“ přitakává Vabroušek. ,,Ale nemáme se čeho bát. S největšími rivaly jsme se potkali. K favoritům tradičně patří Irsko, Švýcarsko a Itálie. Výborní mohou být i domácí Francouzi, kteří vyhráli dokvalifikaci.“

Vraštil se Šimánkem si před třemi lety doveslovali na Hrách v Tokiu pro nepopulární bramboru, přesto se jednalo o obrovský úspěch. ,,I obhajoba čtvrté příčky bude viset vysoko. Když se ale dostanete do finále, je možné všechno,“ má jasno devětačtyřicetiletý kouč.

Kanál v Paříži si české duo už obhlédlo. Zlobit může především nepříjemný vítr i déšť. ,,Vloni na přelomu července a srpna tam panovaly velmi nepříznivé podmínky. Při závodech juniorů se starty dokonce překládaly. Tohle bychom si nepřáli. Dráha bohužel není úplně ve směru větru. Kluci jsou ale dostatečně zkušení, i s tím se případně musí vypořádat. Touhy jsou velké.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

K medaili mnoho nescházelo. Na mistrovství Evropy v Budapešti brali čeští moderní pětibojaři v mužské i ženské štafetě umístění těsně pod stupni vítězů. Muži (Jan Kuf, Marek Grycz) skončili čtvrtí, ženy (Veronika Novotná, Karolína Křenková) páté.

Kuf s Gryczem trochu doplatili na horší šerm. ,,Ani jednomu z nás se nepovedl tak, jak by měl,“ poznamenal ve svazové zprávě sedmadvacetiletý Grycz. „Moc jsem se těšil, protože jsem věděl, že to pro mě bude poslední závod s jízdou na koni v životě. Navíc s Márou jsme spolu ještě nezávodili. Začali jsme hezky na plavání, pak se to trochu zadrhlo na šermu, ale bojovali jsme až do konce. Pro mě docela fajn závod, pro Máru hezký trénink,“ shrnul loučící se Kuf. „Taky jsem rád, že jsem si s Honzíkem na závěr jeho kariéry ještě stihl zazávodit,“ dodal Grycz.

Podobně si vedlo ženské duo. „Stejně jako kluci jsme nechaly hodně bodů na šermu, kde se udělaly zásadní rozdíly,“ konstatovala Křenková. ,,Medaile byly daleko,“ litovala.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Filip Komorous

Za 85 metrů poslal Jakub Vadlejch oštěp při mítinku Diamantové ligy v Paříži, generálce na blížící se olympijské hry. Tentokrát jeho výkon stačil na třetí místo. Lepší hody předvedli vítězný Němec Julian Weber (85,91) a druhý Anderson Peters z Grenady (85,19).

Náčiní hvězdy armádního klubu Dukla se v neděli zapíchlo ve vzdálenosti 85,04. Ve čtvrté sérii se tímto pokusem posunul do čela, ale jeho soupeři se následně zlepšili. ,,Přes 85 metrů, za to jsem vždycky rád. Mohlo to klidně odlétnout, ale dnes jsem neházel úplně ideálně technicky. Věřím, že to přijde v ten správný moment a technicky házet budu,“ uvedl Vadlejch, mistr Evropy z červnového šampionátu z Říma, v nahrávce pro média.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Skvělý závěr světového šampionátu v Liptovském Mikuláši. Vodní slalomáři armádního klubu Dukla Matyáš Novák a Kateřina Beková dosáhli v kategorii do 23 let na bronzové medaile v kayak crossu!

Devatenáctiletý Novák svým výkonem překvapil. V časovce skončil třináctý. V osmifinále a ve čtvrtfinále si vždy dojel pro postup za skvělým Francouzem Anatolem Delassusem. Oba na sebe narazili i v semifinále a finále. V prvním případě byl lepší Čech, ve druhém opět Francouz, což mu stačilo na stříbro. Z vítězství se radoval jeho krajan Gael Adisson. Novák získal životní bronz před Tadeuszem Kuchnem z Polska. ,,Užíval jsem si to až do finále. V něm jsem už byl trochu nervózní. Dramatickou chvíli na první protivodě jsem vyřešil naštěstí obstojně, z bronzové pozice jsem nadšený. Je to pro mě velké vítězství. Jsem nadšený,“ komentoval v cíli svůj úspěch.

Beková zajela v úvodní časovce druhý nejrychlejší čas, což jí dávalo velmi dobré vyhlídky pro nasazení do vyřazovacích jízd. V osmifinále však málem její naděje na dobré umístění pohasly. ,,Špatně jsem skočila rampu, špička se mi zapíchla do dna, převrátila jsem se. Nebylo to příjemné. Ale vzala jsem si prášky na bolest a zkoušela to dál,“ vrátila se k jednomu z klíčových okamžiků. Postupně došlo i na pikantnost, když v semifinále narazila na svou oddílovou kolegyni Terezu Kneblovou. Beková jízdu vyhrála, její parťačka z Dukly bohužel skončila na třetí nepostupové pozici.

Ve finále pak Beková nestačila na Francouzku Emmu Vuittonovou a Leire Goniovou ze Španělska. Cenný kov však uhájila před Němkou Emily Appelovou. ,,Nečekala jsem to, jsem ráda. Každý záběr bolel, i teď to bolí. Je to asi nejzaslouženější medaile, kterou jsem si kdy vyjela,“ poznamenala v nahrávce pro média Kateřina Beková, jež si z Liptovského Mikuláše odváží i bronz ze závodu kajakářek.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz/Jakub Duřt

Steeplař Tomáš Habarta je 29. sportovcem Dukly, který bude Českou republiku reprezentovat na olympijských hrách v Paříži. Dvacetiletému atletovi k tomu pomohl posun na postupovou pozici ve světovém žebříčku.  

Habarta 18. května překonal starý český rekord Dušana Moravčíka z roku 1972, když na mítinku v Chorzowě zaběhl 3000 metrů překážek za 8:22,68 minuty. Čas ještě vylepšil na mistrovství Evropy v Římě, když proběhl cílem za 8:21,83.

Nyní se může radovat potřetí. V rankingu Road to Paris byl ještě začátkem července těsně pod kvalifikační čarou, ale k účasti na tomto sportovním svátku pod pěti kruhy mu pomohlo odhlášení atletů figurujících na postupujících místech.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Kajakář Jakub Krejčí je vicemistrem světa v kategorii do 23 let! V Liptovském Mikuláši mu po čisté finálové jízdě scházelo na vítězného Anatolea Delassuseho z Francie pouhých pět setin vteřiny. Mezi ženami se ziskem bronzu blýskla Kateřina Beková.

Vodní slalomář armádního klubu Dukla potvrdil výbornou formu z poslední doby. Na dva bronzy ve Světovém poháru (Troja, Krakov) navázal stříbrem mezi třiadvacítkáři. Ve dvaadvaceti letech tak dosáhl na další velký úspěch. ,,Za medaili jsem hrozně rád. Ke zlatu chybělo málo, ale jsem i tak hrozně šťastný. Dal jsem dvě hezké jízdy za sebou, jsem spokojen,“ poznamenal po vydařeném závodě.

Krejčí jasně ovládl semifinále. Do bojů o medaile tak zasáhl až jako poslední v pořadí. S tratí se opět vypořádal čistým způsobem. Francouz byl ale bohužel o něco rychlejší. ,,Je mi jedno, z jaké pozice startuji. Vždy chci zajet co nejlépe. Doufám, že to Anatolemu vrátím na Evropě. Závodíme spolu dlouho. Je velmi šikovný. Dvakrát jsem ho porazil na Světovém poháru, teď byl lepší on,“ dodal Krejčí s upřímností.

Náramně si vedla i Beková. V semifinále skončila osmá, hlavně kvůli šťouchu na brance číslo 15. Finále však zajela velmi dobře a především čistě. Na vítěznou Britku Lois Leaverovou ztratila 1,65 vteřiny. ,,Moje jízda byla do třinácté branky skvělá a rychlá. Pak jsem to trochu kazila, ale se třetím místem jsem fakt spokojená,“ konstatovala. Čekání na medaili bylo pro vodní slalomářku Dukly dlouhé, startovalo za ní ještě sedm soupeřek. ,,Bylo to nepříjemné. Probíhaly smíšené pocity, protože jsem to přála i Lucce (Nesnídalové, skončila čtvrtá – pozn.), bydlely jsem tady spolu. Ve výsledku jsem ale šťastná,“ sdělila v nahrávce pro média Kateřina Beková.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Na Stadionu mládeže ve Zlíně, kde se poslední červnový víkend uskutečnilo mistrovství republiky, vzal ve čtrnácti letech Vítězslav Veselý oštěp poprvé do ruky. Kdykoliv se sem vrací, přemůže ho nostalgie. Nyní se tu se svojí bohatou a úspěšnou kariérou rozloučil. Chtěl s náčiním v ruce, zdraví bylo proti.

V kariéře, kterou měl navzdory opakovaným zdravotním problémům složitou, vybojoval dvě olympijské bronzové medaile i tituly mistra světa a Evropy.

„Když jsem viděl program letošní sezony, říkal jsem si, že je to možná nějaké znamení. Že to ještě zkusím. Lákala mě olympiáda, mistrovství Evropy v Římě. Nakonec rozlučka ve Zlíně, i když v civilním oblečení, je také zajímavá,“ povídal Veselý, když mu diváci ve stoje aplaudovali.

Pořadatelé přemýšleli, že byste se loučil soutěžním hodem v závodu. Nemrzí vás, že to nakonec neklaplo?

„Ta představa byla, realita je jiná. Tělo už mě nepustilo ani do jednoho pokusu. Loni na jaře začaly problémy s ramenem. Táhly se. Řekl jsem si, že si dám pauzu. Jak jste starší, potřebujete nabrat síly. Ke konci prázdnin jsem cítil, že by to mohlo jít. Byl jsem odpočinutý, ale letos na jaře se do toho zase vložilo tělo. Objevily se problémy se zády, navázalo rameno, ztrácel jsem flexibilitu potřebnou k házení. Spělo to ke konci.“

S atletikou jste začínal v Hodoníně, poté přišel na řadu Zlín…

„Je to tak, oštěpařem jsem se stal ve Zlíně. Byl tady úžasný trenér Jaroslav Halva, který kdysi v Bánské Bystrici trénoval Honzu Železného a ten mi dal náhled na oštěp, který se ve mně udržel. Moc mě ovlivnil, tady jsem začal rozumět, co je oštěp.“

Kdy jste si naposledy hodil?

„Ještě jsem to zkoušel na tréninku v Praze, když jsem přiletěl z Afriky. Ale jen z trávy a lehkého pohybu, už mě to nepustilo ani do rozběhu. Nešlo to a doteď to nejde. Snažím se tělu vracet, co mi dalo. Budu o něj pečovat, naslouchat mu.“

Zdraví vás brzdilo už v začátcích kariéry, ale i tak přišla řada skvělých úspěchů. Jak se za svou atletickou cestou ohlížíte?

„Byla krásná, taková překvapivá. Vždyť ve dvaceti jsem úplně skončil s atletikou a za tři roky znovu začal, pak se to celé nastartovalo. Byly problémy, které jsem se učil překonávat. Všechno, co by vás v normálním životě potkalo během deseti let, jste schopni ve sportu prožít během jedné dvou sezon. Různá zklamání a nastartování… Bylo to úžasné, nemám si na co stěžovat. Končit po čtyřicítce, to se málokomu podaří a jsem za to vděčný. Bylo toho mnohem víc, než jsem si tenkrát vysnil. Je to pěkná cesta, ten sport. Krásných téměř 30 let s atletikou.“

A nejsilnější momenty kariéry?

„Užil jsem si je ke konci kariéry. Bronz z olympiády v Tokiu, ten byl hodně překvapivý. V osmatřiceti to od sebe člověk úplně nečeká. A také mistrovství republiky v Hodoníně, kde jsem hodil 86 metrů. Celou kariéru jsem emoce příliš neprojevoval, ale tady jsem si je dovolil.“

Takže to je více než světové zlato?

„Moskva byla také obrovsky silná, ale tam jsem to od sebe čekal a čekali ode mě i ti druzí. Když to ale od sebe nečekáte, má to svoje kouzlo.“

Podíváte se s chutí na olympijský závod v oštěpu, kde jste měl obhajovat bronz?

„Určitě. Těším se. Bude to dost zajímavé, průměr jde nahoru. Máme želízko na velmi silné pozici.“

Věříte Kubovi Vadlejchovi?

„Co se mu povedlo na Evropě v Římě, to bylo něco. Zlato k němu tak nějak patřilo a konečně si na něj sáhl. Je to věc, která ho neuvede pod tlak, ale naopak už je v pozici, kdy je tuhle energii schopný zužitkovat, aby mu to dalo sílu. Je to zkušený závodník a soupeři moc dobře ví, že v něm mají velice těžkého protivníka.“

Skončil jste jako aktivní sportovec. Kam povedou vaše další kroky?

„Nemám konkrétní plány. Budu se snažit dát si odstup i od atletiky. Prázdný prostor nebudu chtít hned něčím zaplnit. Pak může přijít něco nečekaného. Počkám a uvidím, co se vynoří. Cestu k trénování si nechci zavírat. Jsem pragmatik. Celý život házím oštěpem, a jestli můžu někomu předat nějaké know how, je to v téhle oblasti. Atletika je krásná, bude mě to k ní táhnout.“

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Osmadvacet sportovců Dukly zatím figuruje v předběžně schválené nominaci na XXXIII. olympijské hry v Paříži 2024. Jejich počet se už pravděpodobně nezmění, definitivně jasno bude 7. července po uzavření světových žebříčků v atletice.

Právě v tomto odvětví bude mít armádní klub nejpočetnější zastoupení. Do bojů vstoupí celkem osm atletů. I s největším medailovým adeptem Jakubem Vadlejchem, jenž netají, že v oštěpařském sektoru hodlá útočit na zlato. Vylepšil by tím stříbrnou pozici z předešlých Her v Tokiu.

Velká pozornost se upíná k rychlostním kanoistům. Především na několikanásobného mistra světa a Evropy Martina Fuksu, jemuž olympijský kov zatím schází. V Riu 2016 i v Tokiu 2020 z toho byla vždy 5. místa. Teď chce Fuksa víc. Vloni se na olympijském kilometru stal poprvé v kariéře světovým šampionem, pódium je jeho cílem i v Paříži.

Čtyřikrát to pod pěti kruhy už cinklo kajakáři Josefu Dostálovi. Ve sbírce má jedno stříbro a tři bronzy. S úmyslem vylepšit skvělou sbírku vyrazí i na své páté Hry v kariéře.

O stupních vítězů sní už delší čas posádka lehkého dvojskifu Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek. Během olympijského cyklu veslaři Dukly jasně prokázali příslušnost k absolutní špičce, rozhodně mohou překvapit. Nic tomu neubírá fakt, že Vraštilovi je už 41 let…

Výborné páté místo obsadil na předešlých OH v Tokiu moderní pětibojař Martin Vlach. I on má o motivaci postaráno. Naposledy se tradiční sportovní odvětví uskuteční ve formátu s parkurem, který má tolik v oblibě.

Úplnou novinkou bude kayak cross. Nová disciplína vodního slalomu přináší divákům velmi atraktivní podívanou. Věřme, že o pořádný zážitek se svým vystoupením postará i duklačka Tereza Fišerová.

V Châteauroux vzdáleném téměř 300 kilometrů od centra dění se představí sportovní střelci. V třípolohové střelbě z malorážky se velké naděje vkládají do Petra Nymburského, zazářit může i vycházející hvězdička Veronika Blažíčková, která se představí hned ve třech disciplínách.

Jen pro zajímavost, na předešlé olympiádě v Tokiu reprezentovalo Českou republiku 29 sportovců armádního klubu Dukla, nyní je jich zatím o jednoho méně. Z Japonska se vraceli se čtyřmi medailemi. Na stříbro dosáhli David Kostelecký (sportovní střelba) a Jakub Vadlejch (atletika – oštěp), bronz získali Vítězslav Veselý (atletika – oštěp) a Josef Dostál s Radkem Šloufem (rychlostní kanoistika – deblkajak).

Nominovaní sportovci ASC Dukla

Atletika (8): Jakub Vadlejch, Nikola Ogrodníková (oba oštěp), Nikoleta Jíchová, Vít Müller (oba 400 m př.), Patrik Hájek, Volodymyr Myslyvčuk (oba hod kladivem), Tomáš Němejc, Ondřej Macík (oba 200 m)

Kanoistika (5): Martin Fuksa (C1 1000 m, C2 500 m), Petr Fuksa (C2 500 m), Josef Dostál (K1 1000 m), Jakub Špicar (K2 500 m), Daniel Havel (K2 500 m)

Sportovní střelba (4): Petr Nymburský (třípolohová malorážka), František Smetana (vzduchová puška), Matěj Rampula (rychlopalná pistole, vzduchová pistole), Veronika Blažíčková (vzduchová puška, třípolohová malorážka)

Moderní pětiboj (4): Lucie Hlaváčková, Martin Vlach, Marek Grycz, Veronika Novotná.

Veslování (2): Miroslav Vraštil, Jiří Šimánek (lehký dvojskif)

Dráhová cyklistika (2): Denis Rugovac, Jan Voneš (madison a omnium)

Vodní slalom (1): Tereza Fišerová (kayak cross)

Horská kola (1): Ondřej Cink (cross country)

Golf (1): Klára Davidson Spilková

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla