Aktuality

Ve středu 30. října vejde ve známost jméno vítěze 28. ročníku ankety Armádní sportovec roku. Slavnostní vyhlášení se uskuteční v konferenčním sále Domu armády Praha. Po hlasování trenérů, funkcionářů a odborníků z řad ASC Dukla již známe šestici sportovců, kteří se budou ucházet o titul krále letošní sezony.

Figurují v ní rychlostní kanoisté Martin Fuksa s Josefem Dostálem, oštěpaři Nikola Ogrodníková s Jakubem Vadlejchem, vodní slalomářka Martina Satková a parašutista Hynek Tábor.

Vloni usedl na pomyslný trůn Martin Fuksa. Bude sesazen či své prvenství v anketě obhájí? Pojďme si nejlepší šestici představit.

TOP 6 (řazeno abecedně)

Josef Dostál (rychlostní kanoistika): Prožil sezonu snů. Na olympijských hrách v Paříži předvedl ve finále disciplíny K1 1000 m fantastickou jízdu, kterou korunoval ziskem zlaté medaile. V Uzbekistánu na mistrovství světa následně přidal další prvenství na neolympijské pětistovce. V mixu si pak se snoubenkou Anežkou Paloudovou dopádloval pro bronz.

Martin Fuksa (rychlostní kanoistika): Gejzír radosti, vítězná gesta. Konečně splnil svou misi i na olympijských hrách. Po neskutečné finálové jízdě, kterou ovládl málo vídaným způsobem start – cíl, se dočkal vytouženého zlata i pod pěti kruhy. Na kánoi letos vybojoval také stříbro a dva bronzy z mistrovství Evropy a mistrovství světa.

Nikola Ogrodníková (atletika): Na olympijských hrách v Paříži dosáhla svého životního úspěchu. Třetím pokusem poslala náčiní do vzdálenosti 63,68 metru, což jí vyneslo nádherný bronz. K tomu přidala velmi pěkné 5. místo na mistrovství Evropy v Římě.

Martina Satková (vodní slalom): Příjemné překvapení sezony. Konstantními výkony si mezi kanoistkami vyjela 2. místo v celkovém hodnocení Světového poháru, což je ve velmi silné konkurenci úspěch jako hrom.

Hynek Tábor (parašutismus): Získal jedinou českou medaili na 38. ročníku FAI mistrovství světa v parašutismu. Skvělé 2. místo si vyskákal v přesnosti přistání. Je rovněž členem vítězného týmu Dukly v celkovém hodnocení Světového poháru i spoludržitelem světového rekordu v přesnosti přistání týmů.

Jakub Vadlejch (atletika): Na mistrovství Evropy v Římě konečně dosáhl na své první velké zlato, když zvítězil úchvatným pokusem (88,65 m) ze šesté série. Na olympiádě v Paříži skončil čtvrtý, od bronzové medaile jej dělily pouhé čtyři centimetry.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Stejně jako v minulých letech hodlá hvězdná sněhová obojživelnice Ester Ledecká co nejvíce kombinovat lyže a snowboard. Trojnásobná olympijská vítězka toho loni na svazích moc neodzávodila, když se dlouhou dobu léčila po zlomenině klíční kosti. Přesto tři starty na snowboardu proměnila ve tři triumfy a na sjezdových tratích to vyšperkovala výhrou ve finále Světového poháru v super-G. Letos do zimního kolotoče naskočí závodnice Armádního centra Dukla po vydařené přípravě, plná odhodlání a s nejvyššími cíli. První závody ji čekají už koncem listopadu.

„Chtěla bych vyhrát Světový pohár i být mistryní světa,“ reagovala na dotaz jaké má cíle. „Vždy chci vyhrát, jinak bych nejezdila. Ale je to hodně daleko. Nejlepší by bylo, kdybych jezdila tak strašně dobře, že bych si ten glóbus vyjela už dřív a pak mohla na snowboardové mistrovství světa,“ pokračovala.

Lyžařské mistrovství světa v Rakousku a snowboardové ve Švýcarsku se nekryjí, a tak by po osmi letech mohla bojovat i o snowboardové medaile. „To je senzační. Sice se snowboardový šampionát kryje s finále lyžařského Světového poháru, ale je úžasné, že nejdou proti sobě, takže v mých plánech je obojí. Na lyžích toho ale chci odjet co nejvíce.“

Po skončení minulé sezony vyrazila zase hned na snowboard. Na kopci byla prakticky až do června a pak hned přišla na řadu voda, kde si užívala rychlost na  windsurfingu, tradičně na řecké Lefkádě. „Klasický odpočinek mě nebaví. Neumím si představit, že ležím na lehátku a opaluji se, to jde i na surfu, nebo jezdím na vodních lyžích. Měla jsem tam s sebou fyzioterapeuta a byla to zábava, a když jsem mu chtěla odjet, tak jsem mohla, protože on tak rychlý na tom prkně není,“ pokračovala.

Nyní se po pěti týdnech vrátila z tradiční přípravy v Chile, kde zároveň testovala nové lyže. Její servisman Gunthram Mathis jich s sebou vzal 42 párů! ,,Mám teď daleko větší přehled o tom, jaké lyže máme a jak jsou rychlé,“ pravila spokojeně.

Historka o opilosti vodou

Mluvila také o plánech a třeba veselé historce s dopingovou kontrolou. Právě ta ji před rokem před tiskovou konferencí zdržela. „Jsem vedená jako lyžařka i snowboardistka a komisaři spolu nekomunikují, takže někdy přijdou obě kontroly naráz. Po mistrovství světa v paralelním slalomu v Lachtale se mi nechtělo čůrat. Tak jsem vypila snad čtyři litry vody a úplně se začala motat. Až pak jsem se dozvěděla, že otrava vodou může mít stejné projevy jako otrava alkoholem, což nemůžu srovnat, protože jsem se nikdy neopila. A když jsem přišla na večeři mezi snowboardisty, kteří mi začali tleskat, a já se držela věcí, abych nespadla, ptal se mě trenér, jestli jsem nezačala slavit brzo, když mám druhý den zase závod. Pak jsem zjistila, že strejda pracoval ve Vancouveru v blázinci a říkal, že tam měli vyloženě oddělení pro lidi, kteří se nalévají vodou tak, že to způsobuje stav podobný opilosti.“

Start v Číně, pak směr Amerika

Jako každý rok je pro Ledeckou náročné skloubit závody tak, aby mohla jezdit na lyžích i snowboardu. „Trenéři Franz (Gamper) s Tomášem (Bankem) jsou přesvědčeni, že na nás FIS (Mezinárodní lyžařská federace) kuje boudu. Snad všechny rychlostní lyžařské závody se kryjí se snowboardovými. To je divné, protože u obřáku a slalomu se to nestává. Naštěstí snowboardová sezona začíná dřív, tak plánuju odjet dva závody v Číně (30. listopadu a 1. prosince). Poté přijde rychlý přesun do Ameriky, kde mi odstartuje sezona na lyžích v Beaver Creeku. Bude to přísný, ale my se toho nebojíme, snad nebudu na závodech usínat a odjedu to se ctí. Snad mě to hezky vykopne,“ naznačila náročný závodní úvod sezony. ,,Pokaždé se snažím vyhrát. Co jiného bych tam jinak dělala? Je to moje práce,“ pousmála se.

Na snowboardu svahům kraluje. Když někam dorazí, jedou soupeřky zpravidla jen o druhé místo. „Je pravda, že když přijedu na snowboard, jsou vždycky radši kluci. Ale holky to nesou statečně, jsou to skvělé závodnice. A vloni mi pomohlo, že jsem měla snowboardového trenéra Justina (Reitera) v Evropě na lyžařských závodech, kde pomáhal, a já mohla trénovat.“

Při tak velkém závodním zatížení přicházejí pochopitelně zranění i únava, trenéři ji musí brzdit. „Že bych někdy řekla, že už nemůžu? Nahlas ne. Láďa Polášek se o mě stará na lyžích, snowboardu i během letní přípravy, takže ví, co mám za sebou. Občas je až moc přísný, že můžu udělat jen tohle, tak dojde na přemlouvání. A když se dá dohromady s Justinem, který řekne, že už je to poslední jízda a jestli ne, tak mi vyhrožuje třemi dny volna nebo začne vyndávat brány. Jsem ráda, že mě hlídají, abych se cítila dobře jako Ester, a ne jen jako závodnice,“ prozradila.

Těší se na Hirschera

Je také nadšená, že do Světového poháru naskočí po pěti letech i legendární Marcel Hirscher. „Strašně se na něj těším. Bude to dobré pro celé lyžování, ať se mu bude dařit, nebo ne. Když pojede on, všichni na něj budou čekat klidně do čísla 50, já určitě. A předtím uvidíte dvacet lidí, které byste jinak nesledovali. Ale on se dostane do elitní třicítky raz dva. Jsem vděčná, že jsem mohla sledovat jeho kariéru a budu i teď u jeho návratu,“ řekla s radostí devětadvacetiletá Ledecká.

TEXT: jc, pk

FOTO: CPA

Čeští běžci na lyžích mají před sebou poslední tréninkové bloky v Davosu a Livignu, v polovině listopadu pak vyrazí směr Finsko, kde již tradičně odstartuje Světový pohár v Kuusamu, přesněji ve středisku Ruka. Pro novou sezónu došlo k výraznému rozšíření dospělých reprezentačních týmů, šanci dostane i talentované mládí. Celkem budou týmy A a B čítat šestnáct sportovců.

Mužskou část tvoří reprezentační jednička Michal Novák, který v loňské sezóně jasně ukázal, že pokud mu slouží zdraví, je součástí absolutní špičky světového běžeckého lyžování. Důkazem toho je druhé místo v závodě s hromadným startem na dvacet kilometrů právě na začátku minulé sezóny v Ruce. Zdravotní potíže si letos vybral už během léta, kdy musel absentovat kvůli operaci slepého střeva.

„Do konce prázdnin to probíhalo skvěle, ale pak se bohužel objevily zdravotní potíže, řekl bych, na které nejsme zvyklí. Nejsou to totiž tradiční rýmičky a bolení v krku. U Michala to nebylo v akutním stadiu, takže jsme se rozhodli vyčkat, a Michal se léčil antibiotiky. Nakonec ale musel na operaci a na nějakou dobu vypadl z tréninku,” řekl ke zdravotnímu stavu české jedničky trenér reprezentace Jan Franc. O první periodu Světového poháru tak Novák bohužel pravděpodobně přijde.

„Musel jsem přerušit přípravu a situace mě i tak trochu donutila zaměřit se na světový šampionát, ale možná to naopak bude výhodou,“ přemítal Michal Novák. „S týmem pojedu do Itálie, potom se ale budu připravovat spíše individuálně, pojedu i do dějiště MS v norském Tondheimu, kde budu trénovat na mistrovských tratích. Důležité bude nyní dokončit rehabilitaci, potom naplno trénovat a dostat se tam, kam potřebuji. Sezonu začnu později, prakticky až na Tour de Ski, ale rozhodující bude výkonnost. Můj cíl je jednoznačný – mistrovství světa. Věřím, že po výpadku bude ještě dost času a mám vysoké ambice, ty nejvyšší. Umístění na MS nerad plánuji, ale doufám, že vylepším výsledky z Planice,“ dodal Novák.

Nováčky Tuž a Bauer

Vedle něj budou hájit české barvy i sprinteři Luděk Šeller a Ondřej Černý, další sezónu zahájí i vytrvalec Adam Fellner. Nováčky v reprezentačním týmu A budou loni ještě junioři Jiří Tuž a Matyáš Bauer, kteří si díky skvělým výkonům v juniorském FESA Cupu a na juniorském mistrovství světa vybojovali příležitost podívat se mezi světovou dospělou špičku.

„Pro Matyáše a Jirku chceme určitě plánovat starty ve Světovém poháru, aby poznávali nová místa, sbírali zkušenosti a vedle toho budou mít naplánované starty na FESA Cupu, mistrovství světa do 23 let, a pokud se nominují, tak i na seniorském mistrovství světa. Kalendář pro ně musí být pečlivě naplánovaný, aby toho nebylo moc, a aby dosáhli co nejlepších výsledků na vrcholných akcích. Jak říkám, pro ně je to primárně o sbírání zkušeností, aby v dalších čtyřech letech to pro ně na Světovém poháru nebylo nové a cítili se tam jako doma. To je jeden z hlavních cílů,” popisuje trenér Jan Franc.

Mezi ženami držela nejvýše českou vlaječku v loňské sezóně Kateřina Janatová, která zažila nejlepší ročník své kariéry a umístila se v celkovém pořadí Světového poháru na 13. místě. Vedle ní se představí opět Tereza Beranová a další sprinterka Barbora Antošová. Nováčkem v ženské sestavě bude Barbora Havlíčková, která v loňské sezóně zaznamenala vysoký výkonnostní vzestup, v závěru si vybojovala šanci i ve Světovém poháru a nově bude součástí A týmu.

„Před pár lety byla na juniorském mistrovství čtvrtá, prošla si však složitým obdobím. Letošní rok pro ni byl hodně nakopávací, ukázala, že to v ní je. Proto jsme zhodnotili, že bychom ji zařadili do RD-A. Pokud vše půjde dobře, tak by měla primárně startovat ve Světovém poháru,“ objasňuje trenér Franc.

Janatová se těší na MS

Janatová tráví hodně času v Norsku, a i ona se moc těší na MS v Trondheimu. „Trénuji tam, ale nevím, zda Trondheim je mi tak blízký jako Lillehammer, ale v létě jsem tam byla. Čeká nás tam skvělá atmosféra a jedno z největších MS za poslední roky. Přípravu hodnotím kladně, trénuji o trošku  intenzivněji a doufám, že výkony půjdou opět trochu nahoru. Ale žádné odvážnější změny nebyly,“ řekla trojnásobná mistryně republiky z nedávného domácího šampionátu na kolečkových lyžích ve Vesci. „Vše jsem zvládla v dobrém zdraví a je vidět, že tam ta kvalita je,“ pochvalovala si Janatová.

Předseda komise běžeckých disciplín Aleš Vaněk  zdůraznil, že se vychází ze stálého personálního zabezpečení. „Křivka výkonnosti se zlepšuje, proto jsme žádné změny neudělali. Jednou změnou je, že s Ragnarem Andersenem, norským trenérem na techniku, jsme prohloubili spolupráci a využívali jeho služeb i v létě. Naše běžecké lyžování nestojí jen na Novákovi a Janatové, ale máme i Terezu Beranovou, Ondřeje Černého. Oba jsou schopni končit v Top 10. A já si letos hodně slibuji i od toho, že do reprezentace jsme zařadili mladíky Matyáše Bauera a Jiřího Tuže, to jsou naděje do příštích let,“ řekl Vaněk.

A šéftrenér Jan Franc přidal. „Příprava byla velice dobrá a věřím, že do sezóny vstoupíme v plné síle. Neřekl bych, že nyní jde o ladění formy, to bude až směrem ke světovému šampionátu, ale i v první části sezóny chceme zajet dobré výsledky.“

Složení reprezentačních družstev – tým A:

Muži: Michal Novák, Adam Fellner, Luděk Šeller, Ondřej Černý, Matyáš Bauer, Jiří Tuž.

Ženy: Kateřina Janatová, Tereza Beranová, Barbora Antošová, Barbora Havlíčková.

Tým B:

Muži: Tomáš Lukeš, Tomáš Dufek, Ondřej Pilař, David Pešta.

Ženy: Adéla Nováková, Anežka Honsová.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Oba se v létě radovali z vytoužené zlaté olympijské medaile. Titul v anketě Kanoista roku ale nakonec připadl kajakáři Josefu Dostálovi. Jeho oddílový kolega z Dukly Martin Fuksa skončil druhý. Ocenění za úžasné výkony převzali na pondělním slavnostním vyhlášení v Praze ve WPP Campusu.

Také kategorii týmů ovládli závodníci Armádního sportovního centra. A znovu se rozhodovalo mezi olympioniky. Prvenství slavila posádka deblkajaku Jakub Špicar – Daniel Havel před deblkanoí bratrů Martina a Petra Fuksových. Na třetí pozici se znovu objevilo jméno Josefa Dostála, tentokrát v mixu se svou snoubenkou z Victorie Anežkou Paloudovou. Pomyslný bronz bral mezi závodníky do 23 let vodní slalomář Jakub Krejčí.

Dostál prožil sezonu snů. Kromě olympijského zlata z Paříže (K1 1000 m) získal v Uzbekistánu i šestý titul mistra světa (K1 500 m). V Samarkandu vše vyšperkoval ještě bronzem v mixu (K2 500 m) právě s Paloudovou.

,,Pro mě je každé ocenění krásné. Tentokrát především v tom, že mi po olympijském závodě běhal mráz po zádech. Pokud tomu bylo podobně v případě mých příznivců, tak zato jim chci všem maximálně poděkovat,“ poznamenal šampion na pódiu.

Fuksa zpochybnil start na ME v Račicích

Skvěle si vedl také Martin Fuksa. Na OH předvedl nezapomenutelnou jízdu (C1 1000 m), v jejímž průběhu ukázal soupeřům naprostou dominanci a suverénním způsobem si dopádloval pro nejcennější kov své kariéry. Do bohaté sbírky mu v roce 2024 přibyly i stříbro a dva bronzy z ME a MS.

,,Ankety jsem nikdy nebral, ať jsem dopadl jakkoliv. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel déle než pár minut na tom molu. Pro mě fakt bylo nejdůležitější to, že jsem vyhrál na vodě svůj závod snů. Všechno okolo je úplně jedno. Myslím, že by nebylo fér, abychom byli oba s Pepou první,“ řekl Fuksa.

Záhy překvapil oznámením, že neví, zda bude příští rok v červnu startovat na mistrovství Evropy v Račicích. ,,Upřímně opravdu nevím,“ poznamenal. „Důvody si nechám pro sebe. Já jsem si hrozně uvědomil, že v životě není jenom kanoistika, a proto tahle odpověď,“ dodal tajemně. Po hrách v Paříži ještě koncem srpna závodil na MS v neolympijských disciplínách v Uzbekistánu, ale od té doby byl na vodě jen jednou kvůli natáčení. „Jezdili jsme na kole, občas jsem se proběhl, jinak nic moc. V listopadu bych chtěl nejspíš začít trénovat.“

Poslední týdny strávil hodně času s rodinou, s manželkou a roční dcerou. Byli na dovolené na Mallorce i v jiných destinacích. „Moc jsme si to užili, bylo to moc fajn a nejradši bych ještě chvíli pokračoval,“ říkal.

Raději už by se díval dopředu. „Ta euforie z olympiády už u mě odezněla. Už nejsem extra happy z toho všeho. Nikdy jsem se nechtěl vracet k věcem, které už byly, i když k tomu olympijskému zlatu se asi budu vracet celý život. Je to takové zvláštní období. Potřebuju spíš najít další motivaci a upnout se na budoucnost, než řešit minulost. Je to těžší a učím se s tím žít,“ svěřil se Fuksa.

Výsledky:

Jednotlivci: 1. Josef Dostál (K1 1000 m), 2. místo: Martin Fuksa (C1 1000 m), 3. místo: Gabriela Satková (vodní slalom)

Týmy: 1. Jakub Špicar, Daniel Havel (K2), 2. Martin Fuksa, Petr Fuksa (C2), 3. Josef Dostál, Anežka Paloudová (K2 mix)

Závodníci do 23 let: 1. Gabriela Satková, 2. Barbora Betlachová (K1 500 m), 3. Jakub Krejčí (vodní slalom)

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: CPA

Adam Křenek z ASC Dukla Praha vybojoval v závěrečný den světového dráhového šampionátu v dánském Ballerupu nejlepší český výsledek na celém mistrovství. Ve vylučovacím závodu se držel hodně statečně a nakonec obsadil velmi dobré 7. místo.

„Mám z toho obrovskou radost. Po příletu jsem bojoval lehce s nemocí, byl jsem nachlazený, měl jsem zvýšenou teplotu a před bodovačkou jsem se necítil vůbec dobře, ale musím říct velké díky paní doktorce (Radka Bartovičová – pozn. red.), která nás tady všechny, kteří jsme byli nachlazení, zachránila. Dnes už jsem se cítil výrazně líp a myslím, že to bylo i vidět. Nechal jsem tam maximum a s top ten jsme spokojený, bylo to nad očekávání,“ byl spokojený Adam Křenek.

Dvojice úspěšných z olympijských her Denis Rugovac a Jan Voneš v madisonu tentokrát na nejlepší nestačila a obsadila 11. místo. V prvních šesti bodovaných spurtech byli jednou třetí a dvakrát čtvrtí, ale pak již další body nepřidali a ztráta okruhu znamenala konec nadějí na první desítku. „Sezona už byla dlouhá a my na to neměli. V podstatě se balík rozdělil na dvě skupiny. Na olympiádě jsme byli trochu lepší, jezdili jsme v první skupině, teď se to otočilo a byli jsme v horší skupině,“ řekl Denis Rugovac

Sprinterka Dukly Brno Veronika Jaborníková postoupila ze třetí jízdy v keirinu, ve čtvrtfinálové jízdě bohužel dojela na pátém, prvním nepostupovém místě, a to ji zařadilo na 13. místo konečného pořadí. „Nohy jsem určitě dnes měla, byť jsem na keirin extra neladila, ale natrénované bylo myslím dobře. Když se na jízdu kouknu, tak vím, že bych to třeba udělala jinak, ale to se takhle po jízdě řekne lehko,“ říkala Veronika Jaborníková.

Jarmila Machačová v bodovacím závodu obsadila 19. místo, ale skončila po pádu v nemocnici. „Neviděl jsem to, ale někdo ji zezadu nabralna to bohužel člověk neovlivní, je to smůla. Má zlomenou klíční kost, asi nějaká žebra, takže dost velká nepříjemnost, někdy je to na tom kole bohužel i takhle,“ řekl trenér Milan Kadlec.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: Martin Straka

.

Čeští dráhaři  z ASC Dukla na světovém šampionátu v dánském Ballerupu ve čtvrtý den soutěží na žádný výrazný úspěch nedosáhli. Do bojů zasáhlo kvarteto našich cyklistů a nejlepšího výsledku dosáhla Petra Ševčíková spolu s Gabrielou Bártovou, ale v madisonu skončily až na 24. místě.

„Úplně podle představ to rozhodně nebylo. Bojovaly jsme, ale naší poziční chybou jsme si zavinily mínus dvacet bodů. Poté jsme se chytily do úniku a vypadalo to, že tu ztrátu smažeme, ale nastoupily Angličanky a ty nám to zmařily. Jednou jsem nedokázaly dobře vystřídat, hodily jsme to trochu později a pak jsme se jen snažily to dojíždět,“ přiznala nespokojenost se závodem Petra Ševčíková.

Martin Čechman zajel v kvalifikaci sprinterů dvacátý čas 9,917 čímž se sice kvalifikoval do vylučovacích bojů, ale hned v prvním kole mu stopku vystavil v prvním kole Vasilijusl Lendel z Litvy.

„Marty jel s Lendelem na Evropě jízdu, kterou o kousek prohrál, byl víceméně ve stejné situaci jako tady. Jízdu jsme měli nastudovanou, taky ho známe, že jezdí takhle a snažili jsme se ho dostat nějakým způsobem pod tlak. Byl ale lepší výkonnostně,“ řekl k jízdě sprintera Martina Čechmana trenér Petr Klimeš.

Jan Voneš nedokázal navázat na olympijské vystoupení z Paříže a v omniu obsadil až sedmnáctou pozici.  „Honza ukázal na olympiádě dvanáctým místem, že omnium umí. Nikdo z našich závodníků výrazně líp nejezdil, určitá kvalita tam je, ale sezona byla extrémně dlouhá. Těžko se lze zlobit na kluky, že ten výsledek pokaždé nevyjde. Tentokrát chybělo trochu štěstíčka i kondice,“ řekl trenér Milan Kadlec na adresu Jana Voneše.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: Martin Straka

Petra Ševčíková z Dukly Praha obsadila velmi pěkné 10. místo v omniu na mistrovství světa v dráhové cyklistice v dánském Ballerupu. Zajela tak svůj nejlepší výsledek na MS v kariéře.

Čtyřiadvacetiletá závodnice do olympijské disciplíny omnium skvěle, když v úvodním scratchi obsadila třetí místo z 24 startujících. V tempo race byla česká reprezentantka 14. a po dvou disciplínách jí patřilo průběžné osmé místo. Stejně na tom byla po třetí vylučovačce, kde skončila devátá. V závěrečném bodovacím závodě už Ševčíkové trochu chyběly síly, na body nedosáhla, ale i tak z toho bylo výborné desáté místo.

Duo Jakub Malášek a Dominik Topinka z Dukly Brno na kilometru s pevným startem skončilo své vystoupení už v kvalifikaci. Prvně jmenovaný obsadil 11. místo (1:00,951), Dominik Topinka byl 13. (1:01,223). Adam Křenek bral v bodovacím závodě 14. místo když v úvodu závodu získal čtyři body, ale dál už vyšel naprázdno. Veronika Jaborníková, který ve sprintu vypadla již včera, byla klasifikovaní na 24. místo.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: Martin Straka

Gabriela Bártová z Dukly Praha skončila na mistrovství světa v dráhové cyklistice v dánském Ballerupu na 10. místě ve vylučovacím závodu a postarala se o nejlepší český výsledek ve druhém dni šampionátu.

,,Konec té první desítky byl takový můj reálný cíl, co bych mohla zajet. Ale určitě se dalo být ještě třeba o dvě místa líp. Měla jsem to tam pořešit líp pozičně, zůstala jsem zavřená,“ uvedla Bártová. „Jinak to bylo celkem dobré, snažila jsem se držet pozici vpředu a hlídat si ostatní. Tyhle závody jsou hodně o zkušenostech a každý další start s těmi nejlepšími dodá člověku sebevědomí. Vloni jsem jela na mistrovství světa v elitě poprvé, ale teď už trochu vím, do čeho jdu. Letos jsem absolvovala i dva Světové poháry, už závodím víc s klidnou hlavou,“ dodala jedenadvacetiletá závodnice, která pojede ještě madison.

Ve sprintu žen se představila Veronika Jaborníková. Z kvalifikace postoupila 24. časem ze 31 startujících, v dalším kole už však byla nad její síly Číňanka Jüan Li-jing.

Martin Čechman měl v keirinu větší ambice, ale v 1. kole skončil až pátý, v opravě dojel třetí za Australanem Thomasem Cornishem a Italem Stefanem Morem, ale dál šli pouze dva jezdci. „V první jízdě proti super silným závodníkům se ukázalo, že to to bylo těžké jet z jedničky. Ve druhé jízdě zabojoval, co mohl. Nástup chytil, pak si mohl situaci trochu líp připravit, jenže na mistrovství světa jsou všichni silní. Nakonec byl jedno místo od postupu, což zamrzí, ale to je prostě keirin,“ řekl trenér Petr Klimeš. Lépe se dařilo Matyášovi Koblížkovi ve scratchi, kde obsadil 13. místo.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: Martin Straka

Pavel Maslák, třiatřicetiletá atletická hvězda Dukly Praha, ukončil svoji úžasnou závodní kariéru. Na webových stránkách tato informace proběhla již začátkem týdne.

Maslák je trojnásobným halovým mistrem světa v běhu na 400 metrů (2014, 2016 a 2018), tři zlata vybojoval i na halových evropských šampionátech (2013, 2015 a 2017) a nejcennější medaili v této disciplíně získal i na otevřeném evropském šampionátu. Navíc získal jedno stříbro a tři bronzy se štafetami. Ovšem další medaili již do své sbírky nepřidá. Svoji závodní kariéru ukončil, ale s Duklou spojen zůstane i nadále. Od 1. ledna nastupuje jako zaměstnanec do Skupiny zahraničních sportovních styků.

„Chtěl jsem běhat ještě v roce 2025 a rozloučit se po mistrovství světa v Tokiu. Řešili jsme si na Dukle, co dál, jestli by tam pro mě potom nebylo místo. A našlo se už od ledna, tak jsem kývl, že skončím dřív, což nakonec bylo dobře, protože jsem měl problémy s nohou a stejně bych asi teď do podzimní přípravy nemohl nastoupit. Takže se to pěkně potkalo a jsem velmi rád, že budu moci i nadále být členem této organizace,“ zdůraznil Maslák. Bývalý král čtvrtky pod střechou v roce 2012 překonal v hale i venku národní čtvrtkařské rekordy Karla Koláře, které platily přes 30 let. Rekord pod širým nebem postupně vylepšil až na čas 44,79. V hale má jeho český rekord hodnotu 45,24

Posledním závodem pro havířovského rodáka tak byl rozběh na mistrovství Evropy v Římě letos v červnu. Poté již jej na start nepustila bolavá noha. „Sezonu jsem normálně dokončil, ale noha mě bolela už od haly. Asi roky opotřebení. Nedostal jsem se z toho, protože jsem chtěl pomoct štafetě, tak nebyl čas na doléčení. Běhal jsem pod prášky, přesto s bolestí. Proto  jsem se po Evropě rozhodl dopřát noze volno. Mám zánět burzy na patě u úponu achilovky, takový ten polštářek natékal a způsoboval bolest,“ vysvětluje Maslák své zdravotní problémy. Od nového roku tedy bude pracovat na Dukle ve Skupině zahraničních sportovních styků a žádný rozlučkový start neplánuje. „Dokud mě nebolela noha, přemýšlel jsem, že bych se rozloučil v hale, symbolicky v Ostravě. Ale teď to nechám vyšumět a možná se domluvím s manažerem Juckem, že bych divákům zamával třeba na Zlaté tretře,“ prozradil Pavel Maslák.

Nyní tedy již netrénuje a začíná život po závodní kariéře. „Už do něj přecházím, zvykám si. Byl jsem třeba na tréninku dětí na základní škole a myslel si, že noha už byla v pohodě. Ale jak jsem dlouho nic nedělal, tak mě nyní zase pobolívá. Takže skončit bylo asi to nejlepší řešení,“ řekl Maslák a pokračoval. „Zatím to ale nijak extra nevnímám, nejsem ještě v plném pracovním vytížení, takže v pohodě. Užívám si více volného času, mám více prostoru na děti. Docházím také dopoledne na Duklu, abych se zaučil a potom mohl od začátku příštího roku nastoupit naplno. Zaučuje mě Marcela Sadilová, bývalá slalomářka na divoké vodě,“ prozradil.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Střelec David Kostelecký obsadil v indickém Dillí ve finále Světového poháru v disciplíně trap 6. místo. Závod opanoval držitel olympijského stříbra z Paříže Čchi Jing z Číny.

Devětačtyřicetiletý Kostelecký si místenku pro čtvrteční vyvrcholení prestižního podniku vysloužil až po zvládnutém rozstřelu. V kvalifikaci trefil 117 terčů ze 125, stejně jako jeho oddílový kolega z Dukly Hradec Králové Pavel Vaněk. Ten se ale do bojů o medaile neprobojoval.

Ve vyřazovací části se však olympijskému šampionovi z Pekingu 2008 a stříbrnému medailistovi z Her v Tokiu 2020 příliš nevedlo. Z pětadvaceti ran chyboval pětkrát a z šestice finalistů vypadl jako první.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: ASC Dukla

V úvodní den světového šampionátu cyklistů na dráze velodromu Super Arena v dánském Ballerupu obsadilo trio Dukly Brno ve složení Matěj Bohuslávek, Dominik Topinka a Martin Čechman desáté místo. Petra Ševčíková hájící barvy Dukly Praha skončila ve scratchi na 15. příčce.

Čeští sprinteři zajeli v kvalifikaci čas 44,154, což je zařadilo na desátou pozici, od osmého místa, znamenající postup do druhého kola, na němž bylo Německo, je dělilo 59 tisícin vteřiny. „Ztrátu jsme nabrali na startu, ale když to srovnám s ostatními, jedničky se tady jezdily pomalu, celkově týmové sprinty tady byly pomalejší než normálně. Chtěli jsme být do osmi, chybělo nám k tomu hodně málo, o to víc to mrzí,“ řekl trenér sprinterů Petr Klimeš.

Petra Ševčíková předvedla solidní výkon, když byla po celý závod hodně aktivní a po 40 kolech rozhodoval až závěrečný spurt. A v něm brala česká reprezentantka 15. místo a zopakovala tak svůj výsledek z loňského MS. Ševčíková jela celou dobu výborně pozičně a často se pohybovala na čele. Ale finále se nevyvíjelo tak, jak by potřebovala a sedlo vyloženě rychlostním typům. A trenér Milan Kadlec k výkonu Petry Ševčíkové řekl: „Závod jela v duchu toho, že se chtěla víc prosadit, takovým svým způsobem závodění a dá se říct, že byla u všeho a pak jí to chybělo v konci, tak to někdy je.“

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: Martin Straka

Pět zástupců Armádního centra Dukla se bude ucházet o prvenství v tradiční anketě o Atleta roku. Jméno vítěze vejde ve známost 2. listopadu na galavečeru v pražském hotelu Ambassador Zlatá Husa.

V TOP 10 po hlasování atletických funkcionářů, trenérů a novinářů figurují oštěpaři Jakub Vadlejch a Nikola Ogrodníková, překážkářka Nikoleta Jíchová a také dálkaři Radek Juška s Petrem Meindlschmidem, kteří do Dukly přestoupili k 1. říjnu letošního roku.

Pojďme si připomenout jejich největší úspěchy.

Jakub Vadlejch

Atletem roku se může stát počtvrté v řadě. Na mistrovství Evropy v Římě konečně dosáhl na své první velké zlato, když zvítězil pokusem ze šesté série. Na olympijských hrách pak za nádherný výkon 88,50 metru skončil na nepopulární čtvrté příčce, když ho od bronzové medaile dělily pouhé čtyři centimetry.

Nikola Ogrodníková

Na olympiádě v Paříži prožila snové finále. Ve třetí sérii poslala oštěp do vzdálenosti 63,68 metru, což jí v konečném účtování vyneslo nádherný bronz a jedinou atletickou medaili z pod pěti kruhů pro českou atletiku. Na evropském šampionátu skončila pátá.

Nikoleta Jíchová

Na ME v Římě zaběhla v semifinále čas 54,59, což byl nejen její nový osobní rekord, ale zároveň splněný limit pro start na olympijských hrách. Ve finále dlouhovlasá blondýna rovněž předvedla skvělý běh, nakonec z toho bylo 4. místo.

Radek Juška

Zazářil především v kvalifikaci na olympijských hrách, v níž skočil 815 centimetrů. Ve finále pak obsadil 10. příčku.

Petr Meindlschmid

V osmnácti letech zaznamenal průlomovou sezonu mezi dospělými. Vyšlo mu především mistrovství Evropy v Římě, kde posunul juniorský národní rekord na 803 centimetrů. Ve finále z toho bylo  nádherné 7. místo.

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Trenérské rošády, poupravený model přípravy. Veslování na Dukle prahne po oživení slavných časů nedávné minulosti. I proto došlo po olympijských hrách v Paříži, kde armádní klub reprezentoval pouze lehký dvojskif Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek, k personálním změnám i částečnému přenastavení automatismů v činnosti.

Vše má směřovat k růstu výkonnosti a postupné srovnatelnosti se světovou špičkou. Po dohodě mezi resorty přišel z Olympu Josef Lukš, opačným směrem zamířila Iva Uhlová. ,,Pepa je velmi zkušený. Už třikrát dokázal dívčí posádky dokvalifikovat na olympijské hry. Hodně si od něho slibujeme,“ netajil Ondřej Synek, vedoucí starší trenér v ASC Dukla.

V oddíle naopak skončil úspěšný kouč lehkého dvojskifu Michal Vabroušek. Jeho místo zaujme další bývalý reprezentant Jiří Kopáč. ,,Společně s Honzou Navrátilem se bude věnovat hlavně mladým. Plynulejší přechod juniorů do kategorie dospělých je jedním ze stěžejních bodů naší činnosti. Michal s nastavením nového tréninkového plánu nesouhlasil, rozhodl se odejít,“ objasnil Synek.

Dlouhodobějším cílem je kvalifikace alespoň jedné z posádek na olympijské hry v Los Angeles 2028. ,,Čeká nás hodně práce. Zdatné nástupce Míry s Jirkou zatím hledáme. Mohla by se jim přiblížit párová čtyřka, která si na mistrovství světa do 23 let v Kanadě vyjela stříbro. Potenciál tam určitě je. Ale mají ho i další mladíci. Jsou šikovní. Veslařský um rozvíjíte dlouho, vrchol zpravidla přichází kolem osmadvaceti let. Času mají dost, ale musí makat,“ podotýká držitel tří olympijských medailí.

I proto je nyní obsazení jednotlivých disciplín ve hvězdách. Rozlousknutí přinesou až jarní kontrolní závody. Přípravné období je z tohoto pohledu zásadní. Pomoci ke zlepšování má i přenastavení metod v tréninku. ,,Vsadili jsme na skupinové pojetí. Kluci po sobě jdou, upřednostňujeme zdravou soutěživost. Určitě je posune výš. Plán je aplikován na všechny, trenéři jsou jakýmisi režiséry, upravují ho dle aktuálních potřeb či stavu závodníků. Ohlasy jsou po prvním měsíci velmi pozitivní. Všichni se na tréninky těší, což je zásadní,“ poznamenal se spokojeností Synek.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Ve dnech 8. – 10. října 2024 proběhl ve VŠZ Valdek a VVP Jince intenzivní vojenský výcvik příslušníků ASC Dukla zaměřený na záchranu odloučených osob. 29 vrcholových sportovců absolvovalo specifický výcvik S.E.R.E. úrovně B pod vedením zkušených instruktorů AČR a za zabezpečení příslušníků 13. dělostřelecký pluk „Jaselský“.

Jak teoretická příprava, tak i praktické cvičení bylo specifikováno pro potřeby reprezentantů ASC Dukla, kteří slouží v uniformě jako činí vojáci z povolání. Snahou cvičení byla připravenost na možný Personnel Recovery Incident, který bezesporu takto exponovaným osobám při své reprezentaci v zahraničí může hrozit.

Připomenutím této hrozby byla i tragická událost v podobě teroristického útoku na olympijskou výpravu Izraele na OH v roce 1972.

Jedním z účastníků byl třiatřicetiletý atlet Pavel Maslák, trojnásobný halový mistr světa v běhu na 400 metrů, tři zlata vybojoval i na halových evropských šampionátech a nejcennější medaili v této disciplíně získal i na otevřeném evropském šampionátu. Ovšem další medaili již do své sbírky nepřidá. Svoji závodní kariéru ukončil, ale s Duklou spojen zůstane i nadále. Od 1. ledna nastupuje jako zaměstnanec do Skupiny zahraničních sportovních styků. „Chtěl jsem ještě rok závodit, ale naskytla se tato možnost, a tak jsem neváhal. Jsem velmi rád, že budu moci i nadále být členem této organizace,“ zdůraznil Maslák.

„Já jsem na podobných výcvicích byl již několikrát, většinou ve Vyškově. A vždy to bylo velice zajímavé a poučné. Rád tyto výcviky absolvuji, je to něco jiného a dá se říci, že i zpestření,“ dodal Maslák.

Na závěr akce absolvovali sportovci ASC Dukla besedu v kasárnách v Jincích s vojáky a místními obyvateli.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA a MO

Celkem 12 českých reprezentantů se představí na mistrovství světa v dráhové cyklistice, které se uskuteční od středy 16. do neděle 20. října na velodromu Super Arena v dánském Ballerupu. V nominaci nechybí ani účastníci olympijských her v Paříži Jan Voneš a Denis Rugovac, kteří společně skončili na sedmém místě v madisonu a Voneš byl ještě dvanáctý v omniu. Kompletní reprezentace jedoucí do Dánska jezdí v barvách Armádního sportovního centra Dukla.

„Honza (Voneš) jde v omniu pořád nahoru a jeho výsledek na olympiádě dává příslib, že by na mistrovství světa mohl atakovat první desítku. V madisonu zvládli kluci olympiádu velmi dobře a nevidím důvod, aby na mistrovství světa jeli hůř,“ řekl reprezentační trenér stíhačů Milan Kadlec.

Za další českou naději na solidní umístění považuje Petru Ševčíkovou v disciplíně scratch. „Jezdí stabilně do desítky, a když se dostane na dobrou pozici, klidně se může přiblížit i k medaili. Oproti ostatním má obrovskou výhodu ve vyrovnané výkonnosti,“ přidal Kadlec.

Ve sprinterských disciplínách věří reprezentační trenér Petr Klimeš zejména triu Čechman, Topinka, Bohuslávek v týmovém sprintu. „Na Světových pohárech jsme byli nejhůře osmí a moc rádi bychom do té osmičky nakoukli i na mistrovství světa. Podřídili jsme tomu větší část přípravy. V září jsme strávili dva a půl týdne na velodromu v dánském Odense, pak jsme se vrátili na skok do Brna a úplný závěr přípravy proběhl ve Švýcarsku,“ prozradil trenér sprinterů Petr Klimeš.

Nominace:

Muži: Jan Voneš (madison, omnium), Denis Rugovac (madison), Martin Čechman (sprint, keirin, týmový sprint), Dominik Topinka (týmový sprint, 1 km s pevným startem), Jakub Malášek (1 km s pevným startem), Matěj Bohuslávek (týmový sprint), Adam Křenek (bodovací závod, vylučovací závod), Matyáš Koblížek (scratch).

Ženy: Petra Ševčíková (omnium, madison, scratch), Gabriela Bártová (vylučovací závod, madison), Jarmila Machačová (bodovací závod), Veronika Jaborníková (sprint, keirin).

TEXT: Jaroslava Cícha

FOTO: Jan Brychta

Parádním představením v kayakcrossu ukončili slalomáři armádního klubu Dukla úspěšné účinkování na Super Cupu v Číně. Tereza Kneblová nenašla na trati v Chang-čou přemožitelku, Jakub Krejčí skončil mezi muži třetí.

Kneblová procházela pavoukem čítajícím dvaadvacet jmen jako nůž máslem. Vítězství slavila v každé jízdě. V té nejdůležitější, finálové, projela cílem před Stefanií Hornovou z Itálie a Britkou Mallory Franklinovou.

Krejčí rovněž ukázal, že mu adrenalinová olympijská disciplína může sedět. Po druhých postupových místech ve čtvrtfinále a semifinále si v boji o medaile dojel pro bronz za vítězným Gelindem Chiarellem ze Švýcarska a reprezentačním kolegou Vítem Přindišem.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Kanál v čínském Chang-čou kajakáři Jakubu Krejčímu svědčí. Po páteční bramborové příčce v klasickém slalomu se na Super Cupu už tentokrát probojoval na pódium. V short slalomu, nové disciplíně, jež bude od příští sezony pravidelnou součástí Světových pohárů, obsadil 3. místo.

Krejčí šel do finále jako favorit. Vyhrál totiž kvalifikaci před Slovincem Peterem Kauzerem. Trať projel opět čistě, rychlejší byli pouze stříbrný Titouan Castryck z Francie a reprezentační kolega Vít Přindiš, jenž se radoval z vítězství i finanční prémie 2000 dolarů. Krejčí na něho ztratil 46 setin vteřiny.

Ve stejné disciplíně uspěla mezi kanoistkami také Tereza Kneblová, když si ve dvanáctičlenném finále vyjela 6. pozici.

Mezi rychlostními kanoisty zaznamenal pěkný výsledek Jiří Minařík. V kategorii C1 na 500 metrů skončil v silné konkurenci těsně čtvrtý. K bronzu mu scházelo šest desetin vteřiny.

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Dvě čtvrtá místa obsadili vodní slalomáři armádního klubu Dukla na Super Cupu v Číně. Blíže k medaili měl v silné konkurenci kajakář Jakub Krejčí, jenž na třetího Felixe Oschmautze z Rakouska ztratil pouhých 22 setin. Kanoistku Terezu Kneblovou dělila od bronzu téměř vteřina.

Na kanále v Chang-čou se pojede i o víkendu, kdy je na programu kayakcross a short slalom, novinka, jež bude příští rok součástí Světových pohárů a mistrovství světa.

Dukla má na Super Cupu zastoupení také v rychlostní kanoistice. V kategorii C1 bude startovat Jiří Minařík.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Talent má od pánaboha. Jinak by v osmnácti letech těžko létal v dálkařském sektoru za osm metrů. Držitel juniorského národního rekordu (8,03 m) Petr Meindlschmid letos zažil průlomovou sezonu i mezi dospělými. A své hranice touží posouvat dál. I díky armádnímu klubu Dukla, do něhož nedávno přestoupil.

,,Na Julisce je skvělé zázemí. Budu mít mnohem kvalitnější podmínky k přípravě. Od tréninku až po regeneraci. Vzhledem k mé atletické budoucnosti se jedná o obrovský krok dopředu. Mělo by se to projevit. Věřím, že budu ještě lepší, rád bych posunul svá halová i venkovní maxima,“ předeslal rodák z Uherského Hradiště.

Na červnovém mistrovství Evropy v Římě jste poprvé v kariéře překonal osmimetrovou hranici, ve finále jste pak obsadil skvělé 7. místo. Jak se vzpomíná na takhle povedenou premiéru na vrcholné mezinárodní akci?

Šlo vskutku o průlom. Formu jsem cítil už krátce před tím na Memoriálu Josefa Odložila. Tam mi k osmi metrům scházelo osm centimetrů. Škoda, že po Evropě přišel útlum. Olympiáda ani juniorské mistrovství světa mi nevyšly. Z toho jsem byl smutný. Vím, že i to špatné ale ke sportu patří.

Nehrála roli třeba i únava?

Je to možné. Závodů bylo hodně, na což jsem nebyl tolik zvyklý. Když jsem ještě hrával fotbal, skákal jsem tak jednou dvakrát do měsíce. Teď šel jeden závod za druhým. Také jsem asi zbytečně vyvíjel tlak sám na sebe. Psychicky jsem to pak úplně nezvládal.

Schází vám někdy fotbal, jemuž jste se dlouho věnoval a patřil k velkým talentům?

Ani ne. Rozhodl jsem se pro atletiku a ničeho nelituji. Užívám si každý trénink, každé závody. Baví mě mnohonásobně víc.

Dokázal jste se kvalifikovat na olympijské hry, což není vůbec snadné. Tahle zkušenost se jistě do budoucna bude hodit, nemyslíte?

Atmosféra na Stade de France byla neskutečná. Něco takového jsem po zkušenostech z jiných kvalifikací vůbec nečekal. Když jsem šel k sektoru, spadla mi pusa. Dívalo se na mě hrozně moc lidí. Dokázal jsem si je i roztleskat, což bylo úžasné. Po Evropě jsem rovněž myslel na nějaký hezký výkon, jenže jsem si to v hlavě špatně nastavil.

Sezonu jste ukončil teprve nedávno na MČR družstev juniorů. Jak dlouhý si dopřejete odpočinek?

Chvilku relaxovat musím. Budu koukat na filmy, zajdu do bazénu, do sauny i na masáže. Za pár dní ale pozvolna začneme s přípravou na halovou sezonu.

Příští rok budete v Uherském Hradišti maturovat. Jste pilný student?

Snažím se sport a učení skloubit, jak to jde. Samostudium mi velký problém nedělá. Na Julisce budu přes zimu trávit hodně času. I tak věřím, že to zvládnu.

Co spolužáci, obdivují vás?

Přes individuální plán se do školy snažím chodit co nejčastěji. Máme ve třídě skvělou partu lidí. Moc si rozumíme. Když jsem na nějakém větším závodě, tak se sejdou, společně se dívají, fandí mi a podporují. Moc si toho vážím. Mám štěstí, že jsou takoví, jací jsou.

Z jakých předmětů budete maturovat?

Čeština, angličtina, matematika a deskriptivní geometrie.

Počty tedy máte viditelně v oblibě…

Matematika a geometrie mi jdou tak nějak přirozeně. Nemusím je vyloženě biflovat.

Zpět k atletice. Do Armádního centra Dukla přestoupil i český dálkařský rekordman Radek Juška. Jak spolu vycházíte?

Máme velmi kamarádský vztah. Vždycky mi se vším rád pomůže. Díky jeho radám je můj vstup do dospělé kategorie snadnější.

Na co se s trenérem Jiřím Brázdilem v zimě nejvíce zaměříte?

Asi na všechno. (směje se) Nečeká nás jednoduchá práce. Trenér říkal, že tím, jak jsem hodně mladý, se budu ještě zrychlovat. Mohou tím nastat komplikace s rozběhem, pokazí se technika. S tím budeme bojovat asi nejvíce. Musí se to vyladit, aby mi to šlapalo hlavně ve venkovní sezoně.

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Ač ji sužovaly drobné zdravotní problémy, dokázala si Nikoleta Jíchová plnit svá atletická předsevzetí. Na červnovém mistrovství Evropy v Římě skončila na čtyřstovce překážek čtvrtá, už v semifinále navíc pokořila ostrý limit pro start na olympijských hrách v Paříži. ,,Šlo o nejhezčí zážitek, jaký jsem dosud na dráze prožila. Navíc byl umocněn i krásným výsledkem,“ poznamenala souhlasně při hodnocení sezony plné slastí i strastí čtyřiadvacetiletá závodnice armádního centra Dukla.

Osobní rekord stlačila na hodnotu 54,59, což jí dávalo slušné naděje i pro vystoupení pod pěti kruhy. ,,Měla jsem tehdy ohromnou radost. Nemusela jsem čekat na uzávěrku světového žebříčku a mohla se v klidu připravovat. Do Paříže jsem se těšila jako malá holka,“ netajila nadšení.

Premiérovou účast na olympiádě jí bohužel pokazilo zranění. Kvůli pichlavé bolesti musela rozběh i opravu absolvovat s tejpem na levém koleně. ,,Nejsem typ sportovce výletníka. Když někam jedu, chci podat co nejlepší výkon. Jsem v tomhle na sebe docela přísná. Proto jsem byla velmi smutná, když se tohle krátce před odjezdem do Paříže přihodilo. Nevěděla jsem, jestli tu čtvrtku vůbec dám. Ale alespoň jsem se naučila běhat pod tlakem, na který jsem nebyla zvyklá,“ hledala částečná pozitiva.

Vyšetření prokázalo otok na chrupavce. Lékaři doporučili klidový režim, přesto se Jíchová na dráze ještě objevila. Po třech týdnech premiérově zaklekla do bloků na Diamantové lize. V Chorzówě doběhla sedmá v kvalitním čase 54,92. ,,Koleno mě už tolik nebolelo, chtělo se mi strašně závodit. Navíc, když přišla taková příležitost. Dostala jsem se tam na poslední chvíli. Běžela jsem z euforie, celé to bylo magické. Diamantovka má obrovskou prestiž. Je to další splněný sen.“

Po návratu se bolesti při tréninku vrátily. Sezonu proto ukončila, přestože plánovala ještě start na extralize družstev. ,,Mrzelo mě, že jsem Dukle nemohla pomoci, už to ale nemělo cenu pokoušet. Odletěla jsem na dovolenou. Teď se cítím dobře, byl to správný krok,“ je přesvědčena.

Před pár dny začala s lehčí přípravou. ,,Není kam spěchat. Mistrovství světa v Tokiu je až v září. S trenérem máme čas vše důkladně promyslet. Rovněž se rozhodneme, zda halovou sezonu pojmout tréninkově nebo se víc zaměřit na mistrovství Evropy, kde bych mohla být na hladké čtyřstovce konkurenceschopná.“

Stejně jako letos bude muset i příští rok usilovat o splnění ostrého limitu pro světový šampionát (54,65). ,,Už jsem ho zaběhla. Jenže ne ve správném období. Počítají se časy od 1. srpna. Ale věřím, že to dám,“ říká sebevědomě. ,,Nestresuju se z toho. Kromě kolena jsem letos v květnu laborovala i se svalem. Rozjezd byl zákonitě pomalejší, přišel tréninkový výpadek. I proto věřím, že mohu být mnohem rychlejší. Potřebuji však zůstat zdravá. Bude řada příležitostí. Jak na mezinárodních mítincích, tak třeba na mistrovství Evropy družstev, na které se moc těším,“ doplnila ke svým plánům.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA