Aktuality

Až cílová fotografie rozluštila tajenku, kdo že získá na mistrovství světa v Trondheimu zlatou medaili ve skiatlonu žen na 20 kilometrů. Šťastnější nakonec byla obhájkyně titulu Ebba Anderssonová ze Švédska, která ve finiši těsně porazila domácí favoritku Therese Johaugovou. Česká reprezentantka Kateřina Janatová vybojovala 18. místo.

Před více než dvaceti tisíci diváky se závodnice musely vyrovnat se zledovatělou tratí i přetrvávajícím deštěm. ,,Nemohu to přepálit ani si to nechat moc ujet,“ hlásila Janatová před startem. Na čelo sice od začátku ztrácela, nicméně se udržovala na pozicích, které zaručovaly solidní výsledek. A ten se také dostavil.

Do cílové rovinky vjížděla členka Dukly Liberec s dalšími třemi soupeřkami a všechny dokázala porazit. Umístěni v TOP 20 se dá vzhledem k náročným podmínkám považovat za velmi dobré. Na vítězku ztratila Janatová tři minuty a pět vteřin.

,,Škoda, že nám počasí nepřálo, přesto přišla spousta lidí. V závodě to nebylo úplně ono, trošku jsem se prala s odrazem. Nějak jsem se s tím ale popasovala. Na začátku mě docela bolely nohy, než jsem to rozjela, ale po třech kilometrech už to bylo dobré. Jsem ráda, že jsem zvládla závěr a posunula se trochu dopředu. Mám to za sebou, teď se hlavně těším na týmové závody a královskou padesátku,“ poznamenala Janatová v nahrávce pro média.

Skiatlon: 1. Anderssonová (Švéd.) 47:51,1, 2. Johaugová (Nor.) +0,0, 3. Sundlingová +10,2, 4. Karlssonová (obě Švéd.) +10,5, 5. Wengová (Nor.) +11,0, …18. Janatová +3:05,1, 45. Havlíčková (obě ČR) +6:37,3.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Svaz lyžařů/Tomáš Kříž

První březnový den se konal pod záštitou Vojenské kanceláře prezidenta republiky, Městské části Praha 6 a za podpory České obce sokolské charitativní běh pro Ukrajinu pod názvem RUN4UKR. Akci podpořilo i Armádní sportovní centrum DUKLA PRAHA tím, že poskytlo atletický ovál. Přihlášení běžci bez rozdílu věku i sportovní formy běželi z Prahy do Kyjeva a vzdali tak morální podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské agresi.

„Naší snahou nejde ale primárně jen o výběr finančních prostředků, proto i startovné bylo symbolické, ale jde o osobní aktivitu všech, kterým osud Ukrajiny není lhostejný,“ říká Lubomír Horák bývalý voják a účastník zahraničních misí, jehož současnou aktivitou byl právě tento charitativní běh, který nazval RUN4UKR. „Tímto charitativním projektem chceme pokračovat v úsilí shromáždit finanční prostředky na nákup terénního vozu pro ukrajinské vojáky,“ pokračuje Horák.

„Mám radost z účasti každého jednotlivce, dorazily rodiny s dětmi, sportovci, ale na startu byli i senioři. Žádná velká slova, přišli svým během vyjádřit svůj postoj, a toho si hodně cením. Díky všem, kteří na Julisku dorazili,“ dodává pořadatel Horák, jenž sám holduje atletice.

 Symbolickým během měli účastníci společnými silami doběhnout z Prahy do Kyjeva, což je 1200 kilometrů, tedy tři tisíce okruhů na stadionu Juliska. Celkem dorazilo 155 účastníků a uběhli 838 kilometrů. Vybráno bylo celkem 140 729 korun. Zbytek kilometrů byl pak doběhnut virtuálně. ,,Postaralo se o to 25 běžců. Šlo o 262 kilometrů. Máme tedy splněno,“ prohlásil Horák.

„Přijeli jsme z Kladna, my sami sportujeme a ke sportu vedeme i děti. A spojení dobré věci a sportu je skvělý příklad, jak své děti vychovávat, prostě bez velkých slov. Jak se budeme chovat my, tak se budou chovat naše děti,“ řekl jeden z účastníků.

Na Julisce se startovalo průběžně po celou sobotu. Někdo odběhl jedno kolo, někdo několik. Objevilo se i několik dětských kočárků, přišli aktivní sportovci, ale i ti, kteří na atletickém ovále stáli vůbec poprvé. Zkrátka, každé kolo se počítalo a vítězem byl každý, kdo dorazil.

TEXT: jd

FOTO: CPA

Snowboardistce Zuzaně Maděrové polské ovzduší svědčí. Po sobotním deváté příčce dnes v paralelním obřím slalomu v Krynici obsadila velmi pěkné 5. místo a připsala si další důležité body do hodnocení Světového poháru.

Jedenadvacetiletá Maděrová skvěle zvládla už kvalifikaci. Do vyřazovacích bojů prošla jako třetí nejrychlejší. V osmifinále si bezpečně poradila se Švýcarkou Ladinou Caviezelovou a nádherně rozjeté měla i čtvrtfinále. Proti favorizované Němce Ramoně Theresii Hofmeisterové odstartovala bez respektu, na mezičase dokonce vedla o 26 setin, jenže záhy najela do rýhy a nepříjemně upadla. Její gesto zmaru jasně signalizovalo, že si proti vítězce sobotního závodu velmi věřila.

Na svahu si členka liberecké Dukly chvíli poseděla, poté ale bezpečně sjela do cílového prostoru. Po zdravotní stránce by tak měla být v pořádku.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: ASC Dukla

Po dvou sjezdech v norském Kvitfjellu se v neděli Ester Ledecká představila na trati oblíbeného super-G. A vedlo se jí náramně. Ve velmi vyrovnaném závodě Světového poháru obsadila pěknou 6. příčku, když na vítěznou Italku Federicu Brignoneovou ztratila pouhých 32 setin.

Členka Armádního sportovního centra Dukla vyrazila na olympijskou sjezdovku jako třináctá. Úvod jí vyšel náramně. Až do čtvrtého mezičasu byla nejrychlejší. Pak přišla nepříliš čistě projetá technická pasáž a z náskoku se rázem stala ztráta. V cíli byla v tu chvíli třetí. Následně se před ní ale dostaly Lara Gutová-Behramiová ze Švýcarska, Novozélanďanka Alice Robinsonová a Norka Kajsa Vickhoffová.

I tak se jedná o nejlepší umístění Ledecké v disciplíně v této sezoně. Od bronzu jí nakonec dělilo 23 setin…

,,Je to krásný výsledek. Špička byla dnes opravdu hodně úzká a jsem ráda, že patřím mezi ty nejlepší. Jízda mě hrozně bavila, cítila jsem se dobře. Na některých věcech musím ještě zapracovat. Alespoň se s týmem nebudeme přes léto nudit. Teď zvažuji další program. Možná vynechám Světový pohár v La Thuile a budu se soustředit na snowboard, na němž chci každopádně startovat na mistrovství světa,“ poznamenala devětadvacetiletá Ledecká k výhledu na další závodní období.

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Byl to pořádný fofr od začátku do konce. Závod mužů ve skiatlonu (2×10 km) naplnil na mistrovství světa v Trondheimu očekávání v podání velice atraktivní podívané. Na jejím konci slavil po necelé tři čtvrtě hodině (!) triumf norský fenomén Johannes Hösflot Klaebo. Michal Novák, jako nejlepší Čech, projel cílem dvacetikilometrové trasy na solidním 16. místě.

,,Věřím, že Michal bude bojovat o TOP 10,“ říkal před startem reprezentační trenér Jan Franc. Osmadvacetiletý závodník liberecké Dukly, jenž ve čtvrtek vybojoval nádherné páté místo ve sprintu,  jeho slova naplňoval do třetího klasického okruhu. V něm při dlouhém stoupání bohužel neustál vražedné tempo vedoucí skupiny a odpadl z ní. Když pak přezouval do druhé části, která se jela volnou technikou, patřila mu 18. pozice se ztrátou dvaadvaceti vteřin na čelo.

Na zmrzlém sněhu jeho manko narůstalo, přesto se pořadím nepropadal. V cílové rovince mu pak k umístění v TOP 15 scházelo pouhých sedm desetin vteřiny.

,,Není to umístění, na které jsem pomýšlel. Moje předpověď o bláznivém závodě ale vyšla. Martin Nyenget se to snažil ve druhém a třetím klasickém kole tahat, tempo bylo opravdu hraniční. Skoro jako bychom nejeli dvacet kilometrů, ale řekněme nějakých pět. Stačilo menší zaváhání a člověk se ocitl mimo skupinu. Trošku mě zasekl Edvin Anger, za nímž jsem jel ve stopě, a v ten moment se tam udělala mezírka,“ okomentoval rozhodující pasáž Novák. ,,Už se to nedalo dojet. Mrzí mě, že jsem to neuvisel. Šance na pořádný výsledek by byly krásné. Přesto jsem bojoval, únava ze sprintu tam bohužel nějaká byla,“ přiznal rodák z Karlových Varů.

O medaile se podle očekávání rozdělili Norové – první byl Klaebo, druhý Nyenget a třetí Amundsen. Novák na vítěze ztratil 1:02,2 minuty.

A jen pro zajímavost. Jeden z vrcholů šampionátu sledovalo na stadionu i podél trati 44 tisíc diváků! ,,Atmosféra byla znovu úžasná. Diváci nás hnali. Paráda,“ doplnil Novák.

Skiatlon (2×10 km): 1. Klaebo (Nor.) 44:22,3, 2. Nyenget, 3. Amundsen oba -1,4, 4. Jenssen (všichni Nor.) -1,5, 5. Pellegrino (It.) -1,6, 6. Desloges (Fr.) -2,3, …16. Novák -1:02,2, 29. Fellner -1:33,3, 42. Bauer -3:16,3, 66. Dufek (všichni ČR) -5:54,5.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Svaz lyžařů ČR/Tomáš Kříž

Světový pohár v alpském lyžování žen pokračoval v norském Kvitfjellu druhým sjezdem. Češka Ester Ledecká z ASC Dukla se poprvé v sezoně nevešla, tak jako v každém ze startů v sezoně v této disciplíně, do elitní desítky. Po pátečním devátém místě si o tři příčky pohoršila a obsadila 12. pozici. První triumf v SP slavila Němka Emma Aicherová.

Ledecká, bronzová medailistka z MS v Saalbachu, měla výborný start. S číslem 14 svou rychlost zúročila i na prvních mezičasech, po druhém dokonce vedla s náskokem 21 setin.

Pak si ale špatně najela do dlouhé zatáčky, další branka ji rozhodila a začala ztrácet. A nakonec se jí nepovedl ani závěr. Po posledním skoku přišla o značnou část rychlosti a v cíli byla až devátá se ztrátou 72 setin na vedoucí Macugaovou.

„Mezičasy jsem neviděla, ale nahoře jsem cítila, že se mi jede dobře,“ říkala v cíli česká závodnice. „Jela jsem to, co jsem si řekla, že budu dělat. Snažila jsem se co nejvíc balit do sjezdového postoje a jet aktivně. Nahoře se mi to povedlo výborně,“ řekla Ledecká.

Na čtvrtém měření ztratila a po chybě na skoku před nájezdem do závěrečného padáku přišla o další setiny. „Špatně jsem skočila. „Snažila jsem se aktivně zabalit do sjezďáku ještě před skokem. Což v tomto případě byla chyba, protože jsem měla míň času, abych se na skok připravila. Dopadla jsem daleko, rozbalilo mě to a rychlost jsem už nikde nenahnala,“ dodala Ledecká.

Tu ale o triumf připravila jedenadvacetiletá Emma Aicherová. Celou trať projela výborně a závěr skvěle. Poslední skok, na kterém prakticky každá závodnice ztrácela rychlost, zvládla ještě lépe než Macugaová, díky čemuž se dostala do vedení o tři setiny sekundy a zajistila si tak po pátečním senzačním druhém místě ještě senzačnější sobotní vítězství.

Česká reprezentantka se dlouho držela v TOP 10, ale nakonec ji ještě tři soupeřky předstihly.

TEXT: ASC Dukla/jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: Justin Reiter

Člen ASC Dukla, český moderní pětibojař Matěj Lukeš, který jako jediný z Čechů startoval v úvodním závodu Světového poháru v egyptské Káhiře s přehledem postoupil do semifinále, ale do finále již nepostoupil.

Výrazně se prosadil v kvalifikaci zejména v šermu, kde suverénně ovládl svou skupinu. V závěrečné kombinované části běhu a střelby si bezpečně pohlídal postupovou pozici a skončil na třetím místě ve své skupině.

V semifinále se však Lukešovi nepodařilo navázat na předchozí výborný výkon. V šermu nezopakoval svou dominanci a nová disciplína OCR (překážková dráha) mu nevyšla podle představ, když ho sporné rozhodnutí rozhodčích vrátilo na začátek jedné z překážek. „To mě dost rozhodilo a pak jsem si to zkazil sám,“ popsal situaci. V závěrečné kombinované části zaznamenal druhý nerychlejší čas ve své skupině, na finále to ale nestačilo.

Přesto si z Egypta odváží cenné zkušenosti. „Nepostup do finále mě mrzí. Ale je to první závod v novém formátu. Domů vezu spoustu zkušeností a informace, o které se podělím s ostatními,“ uzavřel Lukeš.

Další podnik Světového poháru bude od 22. dubna hostit Budapešť.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Komorous

Poprvé od bronzu na mistrovství světa se na start sjezdu postavila česká lyžařka Ester Ledecká z ASC Dukla. Na olympijskou trať z roku 1994, dlouhou 2542 metrů, vyjela jako sedmá. Ale už po dojezdu do cíle věděla, že tentokrát na stupně vítězek ve Světovém poháru nedosáhne. V té době byl její čas čtvrtým nejrychlejším, ale poté ji ještě překonalo pět závodnic a Ledecká nakonec obsadila deváté místo se ztrátou 99 setin vteřiny za vítězkou.

V obou trénincích v norském středisku se trojnásobná olympijská vítězka vměstnala do elitní desítky: na středeční sedmou pozici navázala čtvrteční devátou příčkou. V pátek jela poprvé naostro.

„Sjezd jsem tu jela poprvé, vloni se tréninky na něj i závody zrušily, jelo se jen super-G. A o rok dříve jsem byla zraněná. Ale ta sjezdovka je krásná,“ říkala Ledecká a dodala: „Těším se, že si můžu zítra opravit některé chyby, které jsem udělala.“

Až dosud zde česká hvězda jela jen super-G, v loňských dvou startech brala třetí a čtvrté místo. Naposledy se na stupně vítězek ve Světovém poháru dostala v lednu v St. Antonu.

Dnes před ní jela Italka Federica Brignoneová a za jejím časem 1:31,97 zaostala Ledecká o téměř půl vteřiny. Nejrychleji prosvištěla brankami Rakušanka Cornelia Hütterová, která tak slavila deváté vítězství v závodech Světového poháru, z toho čtvrté ve sjezdu.

Jen jí zatrnulo při jízdě Němky Emmy Aicherové (č. 27), jež za ní zaostala o pouhých 15 setin vteřiny. Třetí skončila čerstvá světová šampionka Breezy Johnsonová z USA.

V norském středisku může Ledecká své umístění vylepšit ve druhém, sobotním sjezdu a v nedělním superobřím slalomu (v obou případech od 10.30).

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: STR Team

Běžec na lyžích Michal Novák si připsal další velký úspěch v kariéře. Na mistrovství světa v Trondheimu bojoval ve sprintu volnou technikou o medaile. Ve finále nakonec skončil pátý, což je na úvod šampionátu skvělý výsledek. Zlato získal podle očekávání norský suverén Johannes Hösflot Klaebo.

Nutno zmínit i štěstí, které Nováka ve vyřazovací části provázelo. Už ve čtvrtfinále vjížděl do zatáčky před cílovou rovinkou na páté pozici s mírnou ztrátou na postup. V tu chvíli ale vedoucí Švýcar Riebli v hlubší stopě upadl, kolizi s ním se nevyhnul ani druhý Němec Stoelben, čehož český reprezentant dokonale využil a finišoval jako druhý.

Bez šancí nebyl ani v semifinále a také to potvrdil. I tady mu pomohl skvělý závěr. Postup do finále doslova ubojoval, když projel cílem jako čtvrtý a mezi šestici finalistů se propasíroval dosaženým časem. Pátého Švýcara Gronda porazil o pouhých pět setin!

Ve finále se dlouho držel ve hře o bronz. Pro ten si nakonec dojel Fin Lauri Vuorinen. Osmadvacetiletý závodník Dukly Liberec na něho ztratil jen jednu vteřinu a 28 setin.

,,Pravda, měl jsem i trochu štěstí, ale to k tomu patří. Ale byly tam z mé strany i silné momenty. Ve finále jsem možná udělal jednu taktickou chybu, kdy jsem si nechal na vrcholu posledního kopce vjet Francouze před sebe. Chtěl jsem si ho ve sjezdu pohlídat a mít vyšší rychlost. Ale vznikla tam mezera. Byla škoda, že jsme neměli ještě o něco lepší lyže. Ale i tak servisu děkuji,“ vyznal se z pocitů, jež ho provázely na trati.

Rodák z Karlových Varů tak navázal na čtvrté místo z MS v Planici před dvěma lety. V Trondheimu si o jednu příčku pohoršil, přesto byl po závodě šťastný. ,,Je to pro mě trochu neuvěřitelné, taková pohádka. Po celém tom roce, kdy se nedařilo v osobním životě, kdy se nedařilo ani po sportovní a zdravotní stránce, tak je tenhle výsledek zadostiučiněním. Jsem hrdý na sebe, na tým, trenéry a rodinu.“

Opakované jízdy kladly velkou náročnost na fyzickou připravenost. Především pak táhlý kopec se dvěma výraznějšími stoupáními. ,,Ani nejsem tak unavený. Uvidíme, co bude zítra. Před dvěma roky v Planici to bylo druhý den šílené,“ poznamenala česká běžecká jednička posledních let. ,,Dnešek jsem si ale užil. Diváci byli úžasní. Vypadá to, že mám dost sil i formu,“ těšilo ho před distančními závody.

Zklamaná Janatová

Velmi zklamaná byla naopak Kateřina Janatová. Sprint volnou technikou řadila na šampionátu ke svým nejsilnějším disciplínám. Ve čtvrtfinále ale skončila čtvrtá, pouhých 15 setin od postupu. ,,Holky asi měly trochu lepší lyže. V poslední zatáčce mě to vyneslo. Byla jsem alespoň čtvrtá, ale spokojená nejsem, protože ještě na kopci jsem byla druhá. Mrzí to, ve sprintu je to letos můj nejhorší výsledek. Nestalo se mi, že bych nepostoupila. Tady jsem si věřila nejvíc,“ konstatovala posmutněle v rozhovoru pro Českou televizi.

Tuže nadchla atmosféra

Po zvládnuté kvalifikaci neprošli čtvrtfinálovým sítem ani Tereza Beranová, Ondřej Černý či dvacetiletý mladík Jiří Tuž. Ten si i tak premiéru na vrcholné seniorské akci užil, vždyť se ve vyprodaných ochozech stadionu tísnilo 22 500 diváků! ,,Atmosféra byla úžasná, užíval jsem si ji. Je to obrovská zkušenost.“ V boji o postup čelil velkým hvězdám a snažil se je zaskočit rychlým startem. ,,Vsadil jsem na hodně agresivní jízdu. Zkoušel jsem to držet vepředu, ale jednoduše mi došlo. Jsem úplně vyždímaný,“ poznamenal s upřímností.

Zítra mají běžci na lyžích v Trondheimu volný den. V sobotu je na programu skiatlon mužů (14.00), v neděli ve stejný čas vyrazí v téže disciplíně na trať ženy.

Sprint volnou technikou (1,4 km): Muži: 1. Klaebo (Nor.) 2:45,74, 2. Pellegrino (It.) -0,67, 3. Vuorinen (Fin.) -4,79, 4. Chappaz (Fr.) 4,99, 5. Novák (ČR) -6,07, 6. Chanavat (Fr.) -24,05, …ve čtvrtfinále 25. Černý, 29. Tuž, v kvalifikaci 46. Šeller (všichni ČR).

Ženy: 1. Sundlingová (Švéd.) 3:03,36, 2. Skistadová (Nor.) -2,13, 3. Fähndrichová (Švýc.) -2,84, 4. Dahlqvistová (Švéd.) -9,60, 5. Kernová (USA) -10,53, 6. L. U. Wengová (Nor.) -26,43, …ve čtvrtfinále 18. Janatová, 25. Beranová, v kvalifikaci 41. Antošová (všechny ČR).

TEXT: Pavel Král

FOTO: Svaz lyžařů ČR/Tomáš Kříž

Pět atletů Armádního sportovního centra Dukla si vysloužilo nominaci na halové mistrovství Evropy, které se od 6. do 9. března uskuteční v nizozemském Apeldoornu.

Na svůj čtvrtý šampionát pod střechou vyrazí Radek Juška. Svého nejlepšího výsledku dosáhl při svém debutu v roce 2015, kdy v Praze získal stříbrnou medaili. Svůj nejdelší letošní pokus zaznamenal jedenatřicetiletý svěřenec Josefa Karase v Jablonci (794 cm), na víkendovém šampionátu v Ostravě pak oslavil 10. titul za výkon 780 centimetrů.

Vícebojař Vilém Stráský by rád potvrdil příslušnost k evropské špičce. V hale má letos za sebou dva sedmiboje. Začátkem února dosáhl v Tallinu na výkon 5789 bodů, na halovém mistrovství ČR ve Stromovce si polepšil na 5996. Při loňském startu na HMS v Glasgow si vytvořil osobní rekord 6080 bodů a bral šesté místo.

Ostrý limit na 400 metrů splnila Nikoleta Jíchová, pro niž bude účast v Apeldoornu velmi cenným získáváním zkušeností. Čtyřiadvacetiletá specialistka na překážky touží především po vylepšení osobního maxima. Ráda by hladkou čtvrtku zaběhla pod 52 vteřin, což v současné formě rozhodně v jejich silách je. Společně s Terezou Petržilkovou by pak měly přispět k velmi silnému složení české štafety na 4×400 metrů.

V téže disciplíně by se měl představit Vít Müller, jenž se v neděli v Ostravě podílel na rekordním čase ve štafetě na 4×200 metrů.

Nominace závodníků ASC Dukla na halové ME: Radek Juška (dálka), Vít Müller (štafety), Vilém Stráský (sedmiboj), Nikoleta Jíchová (400 m, štafety), Tereza Petržilková (štafety)

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Před rokem se moderní pětibojař Matěj Lukeš v Káhiře představil mezi elitou na Světovém poháru podruhé v životě, ale premiérově se dostal do finále. Nakonec obsadil 13. místo. A na severu Afriky při úvodním závodu SP bude závodník Armádního centra Dukla v začínající nové sezóně jediným z českých reprezentantů na startu.

Ostatní se rozhodli upřednostnit prodlouženou přípravu, a to zejména s ohledem na zařazení nové disciplíny OCR (Obstacle Course Racing) do seniorské kategorie a konání dalšího Světového poháru až na konci března.

„Český svaz moderního pětiboje se snažil vytvořit co nejlepší podmínky pro přípravu reprezentantů, především v nové disciplíně OCR,“ uvedl předseda svazu David Marčev.

„S OCR už máme určité zkušenosti z předešlých dvou let, kdy se tato disciplína stala součástí juniorských a dorosteneckých závodů. Nicméně seniorská kategorie měla na adaptaci minimum času – sezóna s jízdou na koni skončila po olympijských hrách v Paříži 2024 a teprve následně se změnila sportovní příprava s ohledem na zařazení OCR. Přechod na tento formát je pro seniory velmi rychlý, a i vzhledem k věku obtížnější. Přesto věříme, že se našim závodníkům bude dařit“, dodal Marčev.

Matěj Lukeš patří k největším českým nadějím. V loňské sezóně, své premiérové mezi seniory, se již dokázal prosadit bronzovou medailí v družstvech na mistrovství světa v Číně, druhým místem na UIPM Challengeru v Egyptě a sedmým místem na mistrovství Evropy v Budapešti. Dnes absolvuje kvalifikaci, případné semifinále je na programu 28. února a finále 1. března.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Komorous

Na mistrovství Evropy v loňském roce v Římě skončila ve finále závodu na 400 metrů překážek na velmi pěkném čtvrtém místě, startovala v této disciplíně i na olympijských hrách v Paříži, ale v letošní halové zimní sezoně prohání Nikoleta Jíchová specialistky i na čtvrtce. Právem si vysloužila místo pro březnové halové ME v Apeldoornu.

Na Czech Indoor Galla v Ostravě zaběhla čas 52,07 a o víkendu na stejném oválu vyhrála dokonce domácí šampionát časem 52,10. O více jak půl vteřiny porazila svoji kolegyni z ASC Dukla Terezou Petržilkovou. Vyhrála jasně v závěru, ale plán měla jiný. „Chtěla jsem závod ovládnout od začátku, sbíhat první a korigovat si tempo, ale mám radost, že i když mi nevyšel plán A, tak plán B jsem zvládla a vyhrála,“ smála se Jíchová.

První dvoustovku rozběhla Petržilková hodně rychle. „Věděla jsem, že to tak udělá, že bude riskovat. Myslela jsem si, že to zvládnu a že ji předběhnu, i když to dobře rozběhne. Tereza to po seběhnutí do jedné dráhy poměrně dost brzdila, což mi nevyhovovalo, ale řekla jsem si, dobře, poběžím teď zadarmo a  budu to šetřit a ve druhé zatáčce nastoupím,“ a jak řekla, tak udělala.

Myslí i na to, že čas stlačí pod 52 vteřin. „Až to budu mít jednou celé ve své režii, tak věřím, že jo. Ale je mi jasné, že na mistrovství Evropy mi tam nikdo místo dělat nebude, takže to budu muset zvládnout i ve strkanicích. Aspoň jsem dnes získala další zkušenosti,“ říkala na tiskové konferenci v Ostravě čtyřiadvacetiletá závodnice. „Tím, že nejsem úplně halový typ, teda ne dlouho, nejsem na takové strkanice zvyklá. Na druhou stranu věřím, že ostré lokty mám a že se budu řídit nějakým instinktem,“ pokračovala.

Obrovskou radost má z toho, že v současné době jsou v Česku čtyři rychlé čtvrtkařky. „To, co se tady nyní sešlo, je doslova unikátní. Ta úroveň nás všechny povznáší, více se o čtvrtce píše, více se o tom mluví a za to jsem moc ráda. Je parádní, že mohu vedle takových holek běhat a dokonce je porážet. Jedná se o výsledek dlouhodobé práce, i mentální, stejně tak i lidí, kteří za mnou vždycky stojí,“ zdůraznila Nikoleta Jíchová.

Stále ovšem platí, že její hlavní disciplínou jsou překážky. „A říkám si, že to všechno v zimě je pro mě skvělý trénink a že se mi to může jen hodit. Překážky mi v zimě chybí, ale o to více se na ně těším. Doufám, že teď nevidí, že je tak trochu podvádím, že jsme jim nevěrná,“ dodala s úsměvem.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Před dvěma lety se ve slovinské Planici postaral o nejlepší český výsledek v rámci mistrovství světa v klasickém lyžování. Ve sprintu klasickou technikou se Michal Novák dokázal probít až do finále, v němž nakonec skončil čtvrtý. O podobný kousek se hodlá pokusit i na šampionátu v norském Trondheimu, který se uskuteční od 26. února do 9. března.

Osmadvacetiletý rodák z Karlových Varů vynechal poslední dva závody Světového poháru. Nestartoval v italském Cogne ani ve švédském Falunu. Raději dobíjel baterky. Touha znovu trápit elitu je ohromná. ,,Doufám, že jsem v plné síle. Pravou realitu ale samozřejmě ukáží až samotné závody,“ říká s upřímností člen Armádního sportovního centra Dukla.

Novák tréninkové manko doháněl už na podzim. V září musel na operaci slepého střeva a do elitního seriálu vstoupil později. Přesto slavil dílčí úspěchy. Ve skiatlonu na Tour de Ski skončil desátý, v Les Rousses na desítce volnou technikou s intervalovým startem třináctý. I tak cítil rezervy. ,,Věřím, že jsme v závěrečné přípravě odvedli kvalitní a poctivou práci. Jel jsem na maximum. Teď to chci zúročit.“

Areál v Trondheimu zná velmi dobře, tratě jsou prý náročné, ale trochu nezáživné. ,,Jistá zábavnost mi tam opravdu chybí,“ potvrzuje. ,,Je tam dlouhé stoupání nahoru a pak dlouhý sjezd na stadion. Každopádně se ukáže, kdo na to má. V létě jsem tam jezdil na kolečkových lyžích. Trasy mi problém nedělají, ale člověk se opravdu musí zaměřit na dlouhé  stoupání.“

Velkou důležitost přikládá kvalitnímu servisu. Nahánět domácí Nory nebude jednoduché. ,,Připravit dobré lyže bude základ. Servisní týmy odjíždějí do lokality, kde se šampionát uskuteční, už třeba rok dopředu. Získávají se tam potřebné informace nutné ke stanovení ideální mázy. Tím vlastně samotný závod začíná.“

Na mistrovství by měl být coby česká jednička plně vytížen. ,,Sám se nechám překvapit, ve kterém závodě se dostaví nejlepší výsledek,“ krčí rameny.

Náročný program odstartuje čtvrtečním sprintem volnou technikou. Zda se jedná o výhodu před skiatlonem, který následuje v sobotu, a v němž rovněž umí zajet náramně, nehodlá posuzovat. ,,Je to tak dané, tak se s tím musím vypořádat.“

Samozřejmě mu neunikl parádní výsledek Jiří Tuže v polovině února ve Falunu, kde dvacetiletý mladík obsadil právě ve sprintu úžasné 5. místo. ,,Bylo to velké, ale moc příjemné překvapení. Trenéři vědí, že s ním mohou počítat. Třeba i do tým sprintu,“ poznamenal Novák.

Na světový šampionát se podívá už popáté v kariéře. Zkušeností má na rozdávání, přesto netají, že se jedná o specifický vrchol. I z hlediska náročnosti na psychiku. ,,Když jsem byl mladší, tak jsem to napětí tolik nevnímal. V Planici přišel highlight, teď v Trondheimu chci možná ještě něco víc. Domácí Norové vypadají přemotivovaní, možná tuhle akci vnímají i víc než olympiádu. Těším se moc, ale zároveň jsem také hodně nervózní,“ přiznal férově.

Nominace závodníků Dukly Liberec na MS v Trondheimu:

Běh na lyžích: Barbora Antošová, Tereza Beranová, Barbora Havlíčková, Kateřina Janatová, Matyáš Bauer, Ondřej Černý, Tomáš Dufek, Adam Fellner, Michal Novák, Luděk Šeller, Jiří Tuž

Severská kombinace: Jiří Konvalinka, Jan Vytrval

Skoky na lyžích: Anežka Indráčková, Karolína Indráčková, Veronika Jenčová, Klára Ulrichová, Roman Koudelka, David Rygl

TEXT: Pavel Král

FOTO: Tomáš Kozáček

Nevšední sportovní událost se v sobotu 1. března odehraje na stadionu Juliska. Bude jí charitativní běh pro Ukrajinu nesoucí název RUN4UKR. Konat se bude pod záštitou Vojenské kanceláře prezidenta republiky, Městské části Praha 6, a za spolupráce s Armádním sportovním centrem Dukla.

Milovníci běhání, rodiny s dětmi, či nadšení senioři mohou svou aktivitou podpořit projekt, jehož cílem je shromáždění finančních prostředků na nákup terénního vozu pro ukrajinské vojáky bojující již třetím rokem proti ruské agresi.

Na Julisce se symbolicky poběží z Prahy do Kyjeva. Jde o vzdálenost 1200 kilometrů, tedy 3000 čtyřsetmetrových koleček na atletickém ovále.

Běh je otevřený pro všechny kategorie běžců. Naplánovaný je od 9 do 17 hodin. Každý účastník zaplatí symbolické startovné 100 korun, které je ekvivalentem prostředků za jeden okruh na stadionu.

,,Ne každý musí dorazit přímo na stadion. Běžet může virtuálně i na jiném místě. Při registraci si navolí distanci, kterou uzná za vhodnou, a nám se pak jeho výkon automaticky přičte ke kilometrům uběhnutým na Julisce,“ sdělil Lubomír Horák, jeden z pořadatelů, jenž býval vojákem a účastníkem mezinárodních misí.

Každý okruh se počítá!  Přidejte se k nám, ať už jako běžec, sponzor, nebo dobrovolník.

Podrobnosti najdete na www.RUN4UKR.cz

TEXT: ASC Dukla

Pestřejší přípravu zvolil na rozdíl od zaběhnutých scénářů posledních let oštěpař Jakub Vadlejch. Olympijský medailista z Tokia a úřadující mistr Evropy nyní už podruhé během dvou měsíců pobývá na ostrově Tenerife v přístavním městečku Puerto de la Cruz.

,,Mám tu skvělé podmínky pro trénink. Tohle místo jsem si hned zamiloval,“ hlásí bez váhání čtyřiatřicetiletá hvězda armádního klubu Dukla.

Vaše příprava už není o jednom dlouhém soustředění v Jihoafrické republice a silové v Nymburce. Rozdělil jste ji do více cyklů. Je to po letech zajímavá změna?

Cítím se výborně. Je to už druhé soustředění v teple. První jsem absolvoval na stejném místě v lednu. Na tomto ostrově jsem před tím nikdy nebyl, ale hned jsem si ho zamiloval. Oproti Lanzarote tu je tepleji, fouká i menší vítr, zkrátka tu panuje skvělé počasí pro atletickou přípravu. Trénuje se tu fantasticky. Po návratu se už budu chystat do Afriky, před sezonou mě pak ještě čeká kemp v Turecku. Mám to rozkouskované, ale jsem moc spokojený. Zatím to vypadá dobře.

Už dříve jste zmínil, že chcete do házení dostat větší lehkost, být flexibilnější. Do tréninku jste zařadil  více gymnastických prvků. Cítíte progres v těchto činnostech?

Je přede mnou ještě hodně práce. Vrchol sezony je až v září, tedy relativně pozdě. Zbývá ještě sedm měsíců. Je zkrátka čas. Mám za sebou spoustu hodin v posilovně, to se z tréninku vypustit nesmí. Více jsem se zaměřil i na práci s nohama zahrnující nespočet odrazů, běhy do kopce i s tahačem. Házení bylo zatím lehce v pozadí. Až nyní hodlám přecházet z objemů do větší kvality.

Po rozchodu s Janem Železným jste začal spolupracovat s Miroslavem Guzdekem. Sedli jste si?

Známe se skoro dvacet let. Nebylo to o tom, že bychom se nějak poznávali. Svědčí nám to oběma. Do party máme ještě fyzioterapeuta Pavla Bryndu z Kladna, který je podobného ražení. Myslím, že jsme skvělá banda. Tréninky odsýpají, je u toho leckdy i spousta legrace.

Tu zažíváte po říjnovém narození druhé dcery asi i s rodinou…

Obě holky jsou velice živé. Mám to trošku na střídačku. Na prvním soustředění jsem je měl s sebou, teď jsem zase sám. Do Afriky ale vyrazíme společně. Mám skvělou manželku. Ona mě velmi podporuje, všechno zvládáme. Musím to zaťukat.

Kdy plánujete první ostrý start?

V polovině května na Diamantové lize v Kataru. Možná si hodím už v rámci pětitýdenního soustředění v Jihoafrické republice. Uvidíme, jestli se tam naskytne závodní možnost. Muselo by to být ale přímo v Potchefstroomu. To jediné by dávalo smysl.

Oproti loňské olympijské sezoně závodů asi přibude…

Každopádně. Vloni se pozornost upínala na olympijské hry a mistrovství Evropy. Letos tam je kromě mistrovství světa v Tokiu pouze finále Diamantové ligy, takže si to mohu rozvrhnout, jak budu chtít. Kromě ‚diamantovek‘ bych určitě chtěl startovat na Zlaté tretře v Ostravě a zvažuji i účast na oblíbeném Odložilově memoriálu, který jsem vloni musel vynechat. Vše je ještě v jednání.

Šampionát v Japonsku bude jasnou prioritou. Určitě je fajn házet o světové medaile na místě, kde se vám tolik daří, že?

Během kariéry jsem tam závodil třikrát. Dvakrát jsem si zlepšil osobní rekord, jednou z toho bylo olympijské stříbro. Krásná destinace, hezké prostředí. Navíc budu obhajovat bronz z Budapešti. Snad mi bude japonské ovzduší přát i nadále.

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Pět zlatých medailí vybojovali atleti ASC Dukla na domácím halovém šampionátu ve vítkovické hale v Ostravě a stali se jasně nejlepším klubem šampionátu. Kromě pěti titulů získali i tři stříbrné a tři bronzové medaile.

Jubilejní desátý titul v hale vybojoval dálkař Radek Juška, na nejvyšší stupeň vystoupili i Nikoleta Jíchová v běhu na 400 metrů, sprinter Tomáš Němejc na dvoustovce a Kimberley Ficenec v běhu na 800 metrů. Poslední nejcennější kov, navíc v nejlepším světovém letošním výkonu zaběhla štafeta v běhu na 4×200 metrů ve složení Ondřej Macík, Vít Müller, Jiří Polák a Tomáš Němejc.

Čtyřstovka pro Jíchovou

Jedním z vrcholů šampionátu byl zcela jistě závod žen na 400 metrů a hlavní roli v ní hrály běžkyně ASC Dukla Nikoleta Jíchová s Terezou Petržilkovou. Po seběhu se na čele usadila Petržilková, ale v cílové rovince měla více sil Jíchová a časem 52,10 získala zlato. „Věřila jsem si na finiš, ale dnes jsem chtěla zvolit jinou taktiku. Rychle začít a vydržet, ale nakonec to bylo zase o finišim což mi sedí. Určitě mám velkou radost, jen jsem svým výkonem potvrdila, že na Czech Indoor Gala to před třemi týdny nebyla náhoda, že na tyhle časy mám. Myslím, že kdybychom nezpomalily v té zatáčce, tak ten čas mohl být i pod 52 sekund. Věřím, že si to nechám na jindy,“ pochvalovala si vítězka. „A před mistrovstvím Evropy je to dobrý příslib,“ řekla Jíchová směrem k evropskému šampionátu v nizozemském Apeldoornu.

Ve skoku dalekém při absenci Petra Meindlschmida si pro svůj již desátý titul skončil Radek Juška. Vedl od prvního pokusu a výkonem 780 cm slavil zlato. „Výkon není přesvědčivý, chyběla tam energie. Po Indoor Gala jsem lehl, týden jsem nic nedělal. Projevila se únava. Doufám, že směrem k mistrovství Evropy to bude jenom dobré,“ řekl stříbrný medailista z HME 2015. „Příprava bude i o odpočinku a dobití baterek,“ dodal Juška.

Němejcův krásný čas

Na trati 200 metrů potvrdili dominantní postavení oba sprinteři Dukly. Ondřej Macík i Tomáš Němejc jasně vyhráli své rozběhy a soupeřům nedali nejmenší šanci ani ve finále, navíc oba dokázali zrychlit. Němejc časem 20,65 zaběhl nejlepší letošní výkon a posunul se tím na druhé místo českých historických tabulek, kterým již deset let vévodí Pavel Maslák, jenž už ukončil závodní činnost. Macík doběhl druhý, časem 20,79 si také vytvořil osobní rekord.

Na dvojnásobné trati překážkář Armádního sportu Vít Müller přišel o bronz doslova až v závěrečných metrech. Na trati 800 metrů vybojoval Jakub Davidík bronz.

Ficenec si vytvořila osobák

Mezi ženami se na této trati Kimberley Ficenec držela na druhém místě za Pavlou Štoudkovou, ale po první čtvrtce šla do čela, dokázala prodloužit krok a zvítězila v letošním nejlepším českém výkonu. Zlepšila si osobní rekord. „Strašně jsem chtěla zaběhnout limit na ME, ale to se mi nepovedlo. Takže zcela spokojená nejsem, ale za osobní rekord jsem spokojená,“ řekla Kimberly Ficenec. Krátce poté nastoupila na patnáctistovce, ale pouze svým soupeřkám závod rozběhla a po kilometru odstoupila.

Velice zajímavý souboj nabídl závod mužů na 1500 metrů, který byl velkým soubojem Jan Friše, který před několika dny vytvořil národní rekord na míli, a Filipa Sasínka. Ten udával tempo, ale Friš mu byl v patách. V posledním kole dokázal Sasínek získal asi pětimetrový náskok, ale Friš závěr závodu skvělým finišem zdramatizoval a nakonec za Sasínkem, který vytvořil nový rekord mistrovství časem 3:39,05, zaostal jen o 24 setin.

V poslední disciplíně kromě nejlepšího letošního světového času vytvořilo kvarteto sprinterů i národní rekord na 4×200 metrů (1:23,71). Ten byl z roku 2019 a z tehdejšího složení v ní dnes figuroval již pouze Macík.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Dvě bronzové medaile vybojovali atleti Dukly Praha na úvod halového domácího šampionátu v ostravské Atletické hale, kde se šampionát konná už posedmé v řadě. Zaloužili se o to sprinter Tomáš Němejc v běhu na 60 metrů, za vítězným Zdeňkem Stromšíkem, který zvítězil výkonem 6,71 sekundy, zaostal o pět setin vteřiny. Na stejně dlouhé trati s překážkami přidal druhé třetí místo Vilém Stráský výkonem 7,88.

Letos slouží šampionát i jako skvělá příprava pro halové MS v atletice, které se konná ve druhé polovině března v čínském Nanjingu. Ještě před tím uvidíme v rámci stejného měsíce i evropský šampionát. 

Poprvé v sezoně závodil v hale Vít Müller. Specialista na čtvrtku překážek skončil v rozběhu na hladkých 400 m třetí časem 47,19, nejlepší v rozběhu na 400 m byla Tereza Petržilková (53,40), Filip Šnejdr na dvojnásobné trati byl časem 1:52,75 druhý. 

Bez problémů prošla do finále na 400 m Nikoleta Jíchová, když zaběhla čas 53,95, stejně jako na osmistovce Kimberley Ficenec (2:13,80). Na 800 m mužů jasně postoupiuli Filip Šnejdr (1:52,75) a Jakub Davidík (1:53,71).

Hlavní část mistrovských závodů se uskuteční v neděli 23. února.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Text: Jaroslav Cícha

Photo /CPA

V roce 2020 byl David Peterka vyhlášen nejlepším starším žákem Plzeňského kraje, v tom roce vybojoval sedm mistrovských medailí. Nyní však již své dráhové schopnosti piluje v Dukle Brno. Dnes mu je přesně 19. Krátce před svými narozeninami již získal nečekaný bronz na mistrovství Evropy v belgickém Zolderu mezi elitními jezdci na kilometru s pevným startem.

Ale vše mohlo být jinak… Na velodromu v pražském Motole měl 11. prosince 2022 hrůzostrašný pád. Ve velké rychlosti narazil do bariéry, přes kterou spadl ze čtyř metrů na beton. Zranění byla velmi vážná. Každému, kdo karambol tehdy viděl, se zatajil dech. Mladý dráhový cyklistka podstoupil náročnou operaci, zlomil si žebra, klíční kost, měl pneumotorax, rozdrcené obratle.

Trenér české juniorské reprezentace i Dukly Brno Zdeněk Nosek pád viděl na vlastní oči. „David přeletěl bariéru, a jak padl asi ze čtyř metrů na beton, tak si rozdrtil obratle. Jeden mu museli udělat nový. Dost jsme se o něj tenkrát báli. Fakt mě to dostalo. Svůj největší závod už tedy asi vyhrál a teď už jenom překvapuje. Má obrovskou vůli a baví ho to,“ popisuje sled událostí.

Talentovaný mladík ukázal, jaký je bojovník. Uzdravil se, začal zase vyhrávat. Dvěma medailemi na juniorském ME v německé Chotěbuzi v loňském roce jen završil svůj obdivuhodný návrat. „Medaile mi udělaly hodně velkou radost. Na team sprint jsme se společně s klukama dlouho připravovali, a tak jsme rádi, že nám to takhle hezky vyšlo. Očekával jsem, že kilometr bych mohl zajet solidně, ale zase jsem v této disciplíně neměl moc porovnání proti soupeřům, takže to byla taková neznámá. Po čtvrtém místě v kvalifikaci jsem ve finálové jízdě byl schopen zlepšit svůj čas o skoro vteřinu a půl, a tak jsem se vyhoupnul na třetí příčku,“ říkal Peterka.

Duhový trikot v týmovém sprintu

A krátce na to na světovém juniorském šampionátu v čínském Luoyangu vybojoval dokonce duhový trikot. Na kilometru sice obsadil desáté místo, ale v týmovém sprintu spolu s Kryštofem Friedlem a Janem Pořízkem získali senzačně zlatou medaili, pro Českou republiku první v historii v této disciplíně.

V kvalifikaci zajeli Češi třetí nejlepší čas 44,767, v semifinále druhý 44,151, když ve své jízdě jasně porazili o téměř vteřinu Itálii a ve finále si nakonec poradili hladce i s Čínou. Souboj o zlato byl hodně vyrovnaný. „Zlomil to třetí úsek. Davidu to kluci dobře rozjeli a předali v dobré rychlosti. Ve finále jsme jeli o necelou desetinu pomaleji, jak v semifinále, ale na Čínu to jasně stačilo,“ konstatoval Zdeněk Nosek.

Přechod mezi elitu

Od podzimu se však již připravuje mezi elitními jezdci pod vedením Petra Klimeše. A na svém prvním šampionátu dospělých zazářil. Ve trojici s Matějem Tammem a Dominikem Topinkou skončili na vynikajícím čtvrtém místě v týmovém sprintu. V kvalifikaci zajeli nejrychlejší čas 43,337 ze všech týmů a vylepšilo tím stávající český rekord. V prvním kole sice Češi porazili Španěly, ale i přes další zlepšení na 43,297 byl jejich čas až pátý nejrychlejší, a to znamenalo boj o bronzovou medaili proti Británii, ovšem prohraný.

O den později se však již radoval z bronzu. „Od rána jsem se necítil úplně dobře. Měl jsem den předtím za sebou tři tým sprinty, přičemž ten poslední jsem jel vlastně za svý. Takže to byla taková docela dobrá příprava na dnešní den. V noci jsem moc nespal, ale kupodivu kvalifikaci jsem zajel výborně a svůj osobní rekord jsem si zlepšil skoro o dvě vteřiny. Ve finále jsem byl schopný udržet podobný čas, sice o půl vteřiny pomalejší, ale soupeři zrychlit nedokázali a porazil jsem čtvrtého o desetinu, a tak jsem si vyjel svoji první seniorskou medaili,“ říkal bezprostředně po zisku medaile David Peterka.

Na medaili nemyslel

Před mistrovství rozhodně tak vysoko nemyslel. „Na ME jsem nejel s tím, že bych měl dát na sto procent nějakou medaili. Nejblíž byla v týmovém sprintu, při kterém jsem bohužel ve finále udělal chybu. Nepovedlo se, s klukama nás to hodně mrzelo. V kilometru jsem si dával naděje na finále, když jsem byl po kvalifikaci třetí, tak jsem si říkal, že je tam nějaká šance. Věděl jsem, že tam jsou hrozně silní lidi, ale nakonec to vyšlo, mám neskutečnou radost.“

Prvním rokem je také ve třiadvacítce. „Rozhodně chci zajíždět co nejlepší výsledky. Můj největší cíl bude v létě mistrovství Evropy do 23 let v Portugalsku. Potom se uvidí, jak na tom budu, jestli pojedu další závody s elitou. Rozhodně je to snový nástup. Těším se na další spolupráci s Dominikem a Matějem v týmovém sprintu i v ostatních disciplínách. Doufáme, že týmový sprint doladíme a budeme bojovat o postupové příčky na olympiádu v Los Angeles.

Na těžký pád pořád myslí. „Ale posunul jsem se někam dál, už se nemůžu furt omezovat tím, co se stalo. Měl jsem v říjnu operaci, kdy mi vyndávali šrouby ze zad. Návrat na kolo nebyl úplně lehký. Říkal jsem si, že budu rád, jestli v létě pojedou na Evropu do třiadvaceti let. Už to, že jsem na ME jel v dobré formě, byl velký úspěch. Strach ale nemám, naštěstí jsem asi v těchto záležitostech odolný,“ těší ho.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Martin Straka

Šestnáct atletů Armádního sportovního centra Dukla zasáhne o víkendu do bojů o halové tituly na republikovém šampionátu v Ostravě. Pro některé z nich půjde rovněž o poslední možnost se kvalifikovat na blížící se mistrovství Evropy v nizozemském Apeldoornu (6. – 9. března).

K nejatraktivnějším disciplínám z pohledu Dukly by měla patřit čtyřstovka žen. Povoláním překážkářka Nikoleta Jíchová má na ostravskou halu velmi příjemné vzpomínky. Na nedávném zlatém mítinku Czech Indoor Gala tu porazila kompletní čtvrtkařskou českou elitu v čele s Ladou Vondrovou, Terezou Petržilkovou či mladičkou Lurdes Glorií Manuel. Ke všemu dlouhovlasá blondýna splnila ostrý limit pro HME časem 52,07.

Od té doby ale nezávodila, zatímco její soupeřky ano. Vondrová se v neděli v polské Toruni přiblížila svému kariérnímu maximu (51,47), devatenáctiletá Manuel tam byla ještě rychlejší (51,15). Obě však dávají v Ostravě přednost dvoustovce, takže Jíchovou čeká především boj s oddílovou kolegyní Petržilkovou.

Kvalitní obsazení bude mít patnáctistovka mužů. Jan Friš se nijak netajil prohlášením, že všem půjde hlavně o kvalitní čas. On sám vlastní zatím jen jediný halový titul na této trati, když dominoval v roce 2020. Tentokrát jej zdobí vskutku parádní forma. V Ostravě 4. února překonal český rekord na jednu míli a posunul si osobák i na tříkilometrové trati v Métách. V cestě za zlatem by mu měl stát především Filip Sasínek, jeho parťák ze skupiny Hakima Saleha.

Na dvoustovce se diváci mohou těšit na pikantní sprinterský souboj reprezentantů Ondřeje Macíka s Tomášem Němejcem. Stejně tak v dálce mezi jedenatřicetiletým Radkem Juškou a devatenáctiletým Petrem Meindlschmidem.

Poprvé v sezoně by se měl na ovále představit mezi čtvrtkaři specialisty překážkář Vít Müller. Dobrým testem může byt stejná trať  i pro nadějného vícebojaře Tomase Järvinena.

V Ostravě se v sobotu začne závodit ve 13.00, v neděli už hodinu před polednem.

Účast atletů ASC Dukla na halovém MČR: Ondřej Macík (60 m, 200 m), Tomáš Němejc (60 m, 200 m), Ondřej Kopecký (60 m př., dálka), Vilém Stráský (60 m př., dálka), Radek Juška (dálka), Petr Meindlschmid (dálka), Adam Havlíček (60 m př., tyč), Tomas Järvinen (400 m), Vít Müller (400 m), Jakub Davidík (800 m), Filip Šnejdr (800 m), Jan Friš (1500 m), Nikoleta Jíchová (400 m), Tereza Petržilková (400 m), Kimberley Ficenec (800 m, 1500 m), Nicole Krutilová (tyč)

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Už to nebude tak dlouho trvat, a stane se maminkou. Reprezentační skeetařka Martina Kučerová v květnu očekává narození holčičky. ,,S manželem jsme si to moc přáli. Teď se to i krásně hodilo. Nový olympijský cyklus teprve začne, čas na návrat bude tedy dostatečný,“ nastínila své představy ohledně možného pokračování střelecké kariéry devětadvacetiletá členka Dukly Hradec Králové.

V letošní sezoně půjde opravdu pouze jen o tituly na evropské a světové scéně. Kvalifikační místa pro olympijské hry v Los Angeles 2028 se ještě neudělují. ,,Plány jsou jedna věc, realita druhá. Na roli maminky se moc těším, chci si ji užívat. Střelba mě ale pořád ohromně baví, tak snad zvládnu obojí,“ usmívá se.

V rodině má absolutní podporu. Manžel Jakub ji dokonce z legrace popichuje, že by mohla stihnout už říjnové mistrovství světa v Řecku. Ona je opatrnější. Nicméně důvod, aby znovu kosila asfaltové terče, má patřičný. Právě na konci loňské sezony se jí začalo enormně dařit, v kvalifikační části vytvořila na republikovém šampionátu v Plzni dokonce český rekord, když trefila 124 terčů ze 125 (!). Jednalo se o výkon, který málokdy svedou i muži.

Kučerová na mezinárodní scéně zatím získala jen týmové medaile. Vlastní bronz z Evropských her a stříbra z ME ze závodu smíšených dvojic a v soutěži TRIO. Ráda by jednou dosáhla i individuálního úspěchu. ,,Myslím, že jsem hodně zapracovala na technice. V naší disciplíně to není otázka jednoho roku, člověk zraje časem. Vše má svůj vývoj, začalo to fungovat. Doufám, že mi to půjde i po návratu a budu střílet podobně vysoká čísla. Velká medaile je mým snem,“ potvrzuje.

I proto se přes těhotenský stav udržuje v relativní kondici. Navštěvuje hlavně posilovnu. ,,Není to už v žádné velké intenzitě. Cvičím v omezeném režimu, střílení jsem přerušila. Blíží se to, bříško roste. Mimčo je teď nejdůležitější,“ ubezpečuje Kučerová.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla